V souvislosti s neutuchajícím očkovacím šílenstvím nejen u nás a také kvůli hrozbě „povinné“ vakcinace (v uvozovkách je to proto, že nic takového povinné skutečně není i kdyby to bylo stanoveno nějakým zákonem, jediný, kdo může rozhodnout o tom, co vám kdo aplikuje injekčně do těla, jste vy sami) jsem na svém blogu Myšpule Svět zveřejnila již celou řadu vlastních článků i překladů. Výborným zdrojem informací, který dosud z internetu nezmizel, je stránka orwell.city, odkud pochází i dnešní článek na téma tajemství ukrytých ve „vakcínách“, které se do vás naše fašistická vláda snaží narvat za každou cenu. Vy, dosud nepodvolení, vydržte, zachráníte si život!
Na orwell.city se 24.ledna tohoto roku objevil další článek o neuvěřitelných technologiích ukrytých v těch slavných mRNA vakcínách, které se naše vlády tak urputně snaží udělat povinné. Že je to kvůli vaší kontrole pomocí nanotechnologií, které ve vás vytvoří jakousi komunikační nano-sít propracovanou až tak, že budete po očkování dokonce vysílat vlastní MAC adresu. viz článek zde. a zde. Překlad článku (vlastně jen komentáře k videu) vám dnes nabizím k zamyšlení:
Španělská lékařka Ana María Oliva, PhD. obor Biomedicína přednesla krátkou prezentaci o vztahu genetiky, nanotechnologie a robotiky jako souboru prvků, které se snaží propojit lidskou mysl s cloudem.
Tato technologie hovoří o nano-receptorech a nano-anténách ukrytých ve vakcínách, které o člověku vysílají a přijímají informace. Externí elektrofrekvence by měli umožnit nejen aktivaci této technologie, ale i přímo její vlastní samosestavení se a modulaci.
To vše je zcela v souladu se závěry výzkumu, který provedla mezinárodní skupina vědců La Quinta Columna a dnes již i mnozí další badatelé. Orwell City při této příležitosti přináší slova doktorky Anna Mária Olivy.
Překlad přepisu videa (nikoliv ze španělštiny, protože jí neumím, ale z angličtiny z webu orwell.city):
Dr. Ana María Oliva: Takže samozřejmě říkám, že chtějí vytvořit cosi jako hybridizaci mezi stroji (roboty) a lidmi. Takže všechny lidské mysli mají být napojeny na jeden super výpočetní mozek. Takže to bude „pravá“ umělá inteligence.
Ale jak to udělají? No… Jak to, že to lze udělat?
K tomu v prvé řadě potřebujeme několik základních věcí.
Na jedné straně potřebujeme, aby tyto hybridy byly schopné automatické replikace. Proto k tomu potřebujeme, hádejte co? Potřebujeme na to právě technologii mRNA, která se dokáže dostat do genomu, a a tam potom produkovat replikaci.
Zní to povědomě, že? Huh Dělá se mi z toho špatně.
Vložila jsem sem malý obrázek, který ukazuje optogenetiku, viďíte? Znázorňuje technologii, jak se zavádí RNAm, na kterou je v určitém okamžiku vyslána specifická vlnová délka. To znamená, záření se zcela specifickou frekvencí a… Oh, to je zvláštní! Tato RNA je pak aktivována a začnou se vytvářet divné věci.
Jsou nutné dvě velmi důležité věci. První z nich je to, co je známé jako „terapeutické klonování“. S ním můžete vytvořit více tkáně, kterou potřebujete, aby se mohla regenerovat na novou. A proto se nějakým způsobem můžete vyléčit z nemocí. A na druhou stranu tuto schopnost chceme mít zvenčí modifikovatelnou. Aby byla navíc ovladatelná zvenčí. Zde tedy přichází ta velmi důležitá otázka, kterou je… No, teď už máme všichni v těle spoustu všech těchto nanobotů. Pojď! Bylo by velmi naivní si myslet, že je v sobě nemáme. Kvůli množství způsobů, jakými zaváděli transgenní produkty, zpracované potraviny, chemtrails… Zkrátka všechny ty injekce od doby před mnoha lety, nějaké léky… Všechno je tím zcela určitě naprosto nabité. A to velmi.
Takže… Kdy tedy přestaneme být lidmi? V okamžiku, kdy máme 10 % nanobotů v těle? V okamžiku, kdy máme třeba 1 % našich neuronů připojených a náchylných k aktivaci zvenčí? Kdy vlastně přestaneme být lidmi? To je skvělá otázka, která byla také položena tomuto pánovi. (ve videu) Nikdy na ní bohužel neodpověděl. Nedal žádnou odpověď, protože nakonec jsme pro ně my normální lidé prostě něco jako roboti. Navíc jsme jako stroje časově velmi omezeni, že? Je důležité vědět, že jakmile tyto nanočástice… A to mluvím o nanočásticích se stejnou, řekněme, že jsou ve stejné kategorii jako tito nanoboti. Protože my nakonec totiž ani nevíme, jak je vlastně máme nazvat.
Jakmile se všechny tyto systémy postupně dostanou do našeho krevního oběhu a kontaktují náš imunitní systém, no, tak už nám toho moc nezbývá, abychom ještě byli lidmi, protože oni úplně nad námi přebírají kontrolu. Imunitní systém je náš regulační systém. Takže nad ním přebírají kontrolu. Převezmou naši regulaci a pak jsme trochu v prdeli. Proč? Protože všechny hormony jsou transportovány právě krevním řečištěm. A že právě náš endokrinní systém je tou velmi důležitou součástí, jak jsem vám již řekla dříve, v tomto důležitém spojení mezi tělem, duší a duchem v naší lidské zkušenosti.
Takže tyto nanočástice a nanoboti v kombinaci s mRNA technologií, samozřejmě, se budou samoreprodukovat právě díky mRNA a všem těmto věcem, o kterých jste již slyšeli. A s tímto super mozkovým počítačem pak mohou velice snadno vymazat vaši paměť, vymazat dokonce celou vaši osobnost, změnit ji na jinou… Protože jak již víme, mohou nyní aktivovat nebo deaktivovat vaši biologii zcela podle libosti . Ale oni jsou to také obousměrné senzory. To znamená, že jednak čtou informace a kamsi je posílají. Ale také přijímají informace a nějak je upravují. Vidíte? Je to tedy velmi důležité vědět, že všichni tito nanoboti a tyto nanoantény jsou současně jak vysílače tak přijímače .
… překlad originálu ve španělštině do angličtiny Orwellito. Překlad Myšpule.
Dnes, když už víme jaké nanotechnologické vychytávky obsahují ty globalistické očkovací šmakulády, čímž se rázem ozřejmil i důvod oné očkovací hysterie a touhy všech zločineckých a zkorumpovaných vlád ovládaných globalisty tu jejich sračku do nás narvat za každou cenu, nastal čas na trochu dalších konspirací, které by se ovšem zanedlouho mohli ukázat jako zcela reálná součást naší stále temnější budoucnosti. Každý, kdo ještě i dnes pořád kolaboruje s covidovým režimem byť jen třeba tím, že se dusí v respiku někde v Lídlu, tak zároveň nevědomě (nebo někteří psychopaté možná dokonce zcela vědomě) nosí symbol svého otroctví – otrockou masku. Mnohokrát jsem tvrdila, že všichni kdo se podvolí fašistické buzeraci s hadrem na hubu si dobriovolně nasazují symbol svého vlastního otroctví. Jehož další nezbytností je právě to jejich zázračné covid-očkování. Očkování obsahující naprosto sci-fi technologie jakýchsi samoskládajících se komunikačních nanosítí, které chudáka co podlehl napojí na wi-fi. Tak až po toto místo to byla, ačkoliv pro mnohé stále stěží uvěřitelná, přesto však již zcela jasně prokázaná realita. Někomu možná připadá jako naprosté sci-fi, což však ještě rozhodně neznamená, že skutečně neexistuje, ona totiuž zcela prokazatelně existuje a dokonce je v těch jejich rádoby „vakcínách“. Nyní vstoupíme do ryze konspirativní oblasti. Součástí psychopatické vize globalistů o tom jejich Brave New World Order, tedy technokratické policejní diktatury jednosvětové vlády ovládající naprosto zotročený zbytek přeživšího lidstva po této vakcinační genocidě, je stav tzv.total control, absolutní kontroly společnosti a každého jednotlivce v ní. Součástí plánu je kromě zavedení vakcinačních pasů, také sloučení všech stávajících dokladů do jednoho, digitálního čipu, kdy v něm budou obsaženy všechny nanše stávající doklady, tedy občanský průkaz, řidičák, očkovací průkaz, cestovní pas a třeba i bankovní karta. A zde bychom měli spozornět, protože to je pro naše absolutní otroctví nesmírně důležité! Součástí tohoto unierzálního čipu budoucnosti, říkejme mu třeba podle projektu pana Gatese ID2020, který nám bude dříve či později implementován přímo do těla, a to ať se nám to líbí a nebo ne, prostě to tak brzy bude, bude zcela jistě i bankovní karta k našemu účtu. Protože součástí jejich plánu je rovněž zrušení současného peněžního systému a zavedení jednotné digitální měny. Čiliže zrušení hotovosti a zavedení pouze bezhotovostního platebníhi styku. A to v centralizované virtuální měně, která bude dle plánu digitálně-finančního komplexu jež za tím vším stojí, zcela programovatelná, tudíž třeba účelově, nebo časově vázaná a pod. Nebo prostrově, půjde ji „utratit“ pouze někde, prostě jen tam, kde vám to mocipáni dovolí, a pouze za to co vám dovolí. A pouze tehdy, budete-li zcela poslušní. A protože ta měna bude virtuální, a bude součástí čipu, který se dříve či později stane nedílnou součástí vašeho těla, je logické, že vaše otroctví bude dokonalé a na vždy…
Poněkud zlověstně v tomto kontextu pak působí dva skutečně hodně divné patenty, které byly skutečně podány na mezinárodní patentový úřad a jsou tedy platné, na které jsem narazila na alternativním mediálním webu The Burning Platform v kratičkém článku pojmenovaném trefně „divný patent“. Významové spojení s předchozí konspirativní úvahou nechám na každém čtenáří.
Patenty jsou dohledatelné na patentscope.wipo.int a jsou nakonec dva, které spolu vzájemně úzce souvisí. První patent se jmenuje „systém kryptoměny využívající údaje o činnosti těla“ a bylo mu přiděleno patentové číslo: US20200097951 byl přihlášen 21.9.2018 pod číslem 16138518 v kanceláři v USA a zveřejněn 26.3.2020, a byl podán jménem společnosti Microsoft Technology Licensing LCC. Druhý patent má naprosto stejný název „systém kryptoměny využívající údaje o činnosti těla“ má přiděleno patentové číslo WO2020060606 a byl podán mezinárodní přihláškou 20.6.2019 pod mezinárodní přihláškou číslo PCT/US2019/038084 a podávajícím byl opět MICROSOFT TECHNOLOGY LICENSING, LLC [US]/[US]. V patentu se říká toto (abstract): Činnost lidského těla spojená s úkolem poskytnutým uživateli může být použita v procesu těžby kryptoměnového systému. Server může poskytovat úkol zařízení uživatele, které je komunikativně připojeno k serveru. Senzor komunikativně připojený k nebo obsažený v zařízení uživatele může snímat tělesnou aktivitu uživatele. Údaje o tělesné aktivitě mohou být generovány na základě snímané tělesné aktivity uživatele. Systém kryptoměny komunikativně připojený k zařízení uživatele může ověřit, zda údaje o tělesné aktivitě splňují jednu nebo více podmínek stanovených systémem kryptoměn, a přidělit kryptoměnu uživateli, jehož údaje o tělesné aktivitě jsou ověřeny.
A popis patentu:
SYSTÉM KRYPTOMĚNY VYUŽÍVAJÍCÍ ÚDAJE O ČINNOSTI TĚLA
POZADÍ
[0001] Virtuální měna (také známá jako digitální měna) je prostředek směny realizovaný obecně prostřednictvím internetu, který není vázán na konkrétní vládou podporovanou „plochou“ (tištěnou) měnu, jako je americký dolar nebo euro, a typicky navržený tak, aby umožňoval okamžité transakce a bezhraniční převod vlastnictví. Jedním příkladem virtuální měny je kryptoměna, kde se kryptografie používá k zabezpečení transakcí a ke kontrole vytváření nových jednotek.
[0002] Existuje několik kryptoměn. Mezi nimi je nejznámější kryptoměna založená na blockchainu. Většina kryptoměn založených na blockchainu je decentralizovaná v tom smyslu, že nemá žádný centrální bod kontroly. Kryptoměna založená na blockchainu však může být také implementována v centralizovaném systému, který má centrální bod kontroly nad kryptoměnou. Bitcoin je jedním z příkladů kryptoměny založené na blockchainu. Je popsán v článku Satoshi Nakamota z roku 2008 s názvem „Bitcoin: Peer-to-Peer
Elektronický pokladní systém“.
[0003] Blockchain je datová struktura, která uchovává seznam transakcí a lze si ji představit jako distribuovanou elektronickou účetní knihu, která zaznamenává transakce mezi zdrojovým identifikátorem (identifikátory) a identifikátorem (identifikátory) cíle. Transakce jsou sdruženy do bloků a každý blok (kromě prvního bloku) odkazuje zpět na předchozí blok v blockchainu nebo je s ním spojen. Počítačové zdroje (nebo uzly atd.) udržují blockchain a kryptograficky ověřují každý nový blok a transakce obsažené v odpovídajícím bloku. Tento proces validace zahrnuje výpočetní řešení složitého problému, který je také snadno ověřitelný a někdy se nazývá „proof-of-work“. Tento proces se nazývá „těžba“. Těžba může být náhodný proces s nízkou pravděpodobností, takže k vyřešení výpočetně obtížného problému je potřeba mnoho pokusů a omylů. V souladu s tím může těžba vyžadovat obrovské množství výpočetní energie.
[0004] S ohledem na tyto a další obecné úvahy byla popsána následující provedení. Také, ačkoli byly diskutovány relativně specifické problémy, mělo by být zřejmé, že provedení by neměla být omezena na řešení specifických problémů identifikovaných v pozadí.
SOUHRN
[0005] Některá příkladná provedení předkládaného popisu mohou využívat aktivitu lidského těla spojenou s úkolem poskytnutým uživateli jako řešení problémů „těžby“ v systémech kryptoměn. Například mozková vlna nebo tělesné teplo vyzařované uživatelem, když uživatel provádí úkol poskytnutý poskytovatelem informací nebo služeb, jako je prohlížení reklamy nebo používání určitých internetových služeb, lze použít v procesu těžby. Namísto masivní výpočetní práce, kterou vyžadují některé konvenční kryptoměnové systémy, mohou být data generovaná na základě tělesné aktivity uživatele důkazem práce, a proto může uživatel nevědomě vyřešit výpočetně náročný problém. V souladu s tím mohou určitá příkladná provedení tohoto popisu snížit výpočetní energii pro proces těžby a také zrychlit proces těžby.
Jsou zde poskytnuty systémy, způsoby a hardwarové aspekty počítačově čitelných paměťových médií pro systém kryptoměny využívající data o aktivitě lidského těla. Podle různých provedení předkládaného vynálezu může server poskytovat úkol zařízení uživatele, které je komunikačně připojeno k serveru. Senzor komunikativně připojený k nebo obsažený v zařízení uživatele může snímat tělesnou aktivitu uživatele. Údaje o tělesné aktivitě mohou být generovány na základě snímané tělesné aktivity uživatele. Systém kryptoměny komunikativně připojený k zařízení uživatele může ověřit, zda údaje o tělesné aktivitě splňují nebo nesplňují jednu nebo více podmínek stanovených systémem kryptoměny, a přidělit kryptoměnu uživateli, jehož údaje o tělesné aktivitě jsou ověřeny.
Příklady jsou implementovány jako počítačový proces, výpočetní systém nebo jako výrobek, jako je zařízení, produkt počítačového programu nebo počítačově čitelné médium. Podle jednoho aspektu je produktem počítačového programu počítačové paměťové médium čitelné počítačovým systémem a kódující počítačový program obsahující instrukce pro provádění počítačového procesu.
[0008] Toto shrnutí je poskytnuto za účelem zavedení výběru konceptů ve zjednodušené formě, které jsou dále popsány níže v podrobném popisu. Toto shrnutí není zamýšleno k identifikaci klíčových znaků nebo podstatných znaků nárokovaného předmětu, ani není zamýšleno pro použití k omezení rozsahu nárokovaného předmětu.
STRUČNÝ POPIS VÝKRESŮ
[0009] Různá provedení v souladu s tímto popisem budou popsána s odkazem na výkresy, na kterých:
[0010] Obr. 1 znázorňuje příkladné prostředí, ve kterém mohou být praktikována některá příkladná provedení předkládaného vynálezu;
[0011] Obr. 2 ukazuje systémové schéma decentralizovaného systému kryptoměn podle
k příkladnému provedení předkládaného vynálezu;
[0012] Obr. 3 ukazuje vývojový diagram počítačem implementovaného způsobu podle příkladného provedení předkládaného vynálezu;
[0013] Obr. 4 ukazuje vývojový diagram operace pro generování dat o tělesné aktivitě podle příkladného provedení předkládaného vynálezu;
[0014] Obr. 5 ukazuje vývojový diagram operace pro ověřování dat o tělesné aktivitě podle příkladného provedení předkládaného vynálezu;
[0015] Obr. 6 znázorňuje blockchain a dva příkladné bloky blockchainu podle příkladného provedení předkládaného popisu;
[0016] Obr. 7 ukazuje vývojový diagram počítačem implementovaného způsobu využívajícího vektor nebo vložení podle dalšího příkladného provedení předkládaného vynálezu; a [0017] Obr. 8 znázorňuje příkladné blokové schéma počítače nebo systému zpracování, ve kterém mohou být implementovány procesy zahrnuté v systému, způsobu a produktu počítačového programu popsaného v tomto dokumentu.
Odpovídající číslice a symboly na různých obrázcích obecně odkazují na odpovídající části, pokud není uvedeno jinak. Obrázky jsou nakresleny tak, aby jasně ilustrovaly relevantní aspekty provedení a nejsou nutně nakresleny v měřítku.
PODROBNÝ POPIS PROVEDENÍ
[0019] V následujícím podrobném popisu se odkazuje na doprovodné výkresy, které tvoří jeho součást a na kterých jsou znázorněna konkrétní provedení, ve kterých může být vynález praktikován. Tato provedení jsou popsána dostatečně podrobně, aby umožnila odborníkům v oboru praktikovat vynález, a je třeba chápat, že mohou být použita i jiná provedení a že mohou být provedeny strukturální, logické a elektrické změny, aniž by došlo k odchýlení se od ducha a rozsahu tohoto vynálezu. vynález. Následující podrobný popis proto nelze brát v omezujícím smyslu a rozsah vynálezu je definován pouze připojenými nároky a jejich ekvivalenty. Stejné číslice na obrázcích odkazují na podobné součásti, které by měly být zřejmé z kontextu použití.
Termín „kryptoměna“ může znamenat digitální měnu, ve které se používají šifrovací techniky k regulaci generování jednotek měny a ověřování převodu finančních prostředků. Mnoho kryptoměn zahrnuje použití blockchainu k zajištění bezpečnosti a zabránění podvodům jako dvojité útraty. Některá provedení předkládaného popisu mohou být použita v alternativních mechanismech kryptoměn jiných než blockchain. Zde popisovaný systém, způsob a produkty počítačového programu mohou být aplikovány jak na centralizované, tak na
decentralizované kryptoměnové sítě nebo databáze.
[0021] Obr. 1 znázorňuje příkladné prostředí 100, ve kterém mohou být praktikována některá příkladná provedení předkládaného vynálezu. Vzorové prostředí 100 zahrnuje, ale není omezeno na, alespoň jeden úkolový server 110, komunikační síť 120, uživatelské zařízení 130, senzor 140 a kryptoměnový systém 150.
Úkolový server 110 může poskytovat jednu nebo více úloh uživatelskému zařízení 130 přes komunikační síť 120. Úkolovým serverem 110 může být například alespoň jeden webový server doručující nebo obsluhující webové stránky, aplikační server obsluhující aplikační operace mezi uživatelé a aplikace nebo databáze, cloudový server, databázový server, souborový server, servisní server, herní server implementující hry nebo služby pro hru a mediální server doručující média, jako je streamování videa nebo zvuku. Úlohy poskytované serverem 110 úloh budou podrobněji popsány níže.
Alternativně může kryptoměnový systém 150 poskytovat jednu nebo více úloh uživatelskému zařízení 130. Například v decentralizované kryptoměnové síti mohou být úlohy navrhovány uživatelskému zařízení 130 těžaři (např. výpočetní zdroje nebo uzly 210 na obr. 2). ). V dalším příkladu v centralizovaném kryptoměnovém systému může kryptoměnový server posílat úkoly do uživatelského zařízení 130.
Komunikační síť 120 může zahrnovat jakékoli drátové nebo bezdrátové připojení, internet nebo jakoukoli jinou formu komunikace. Ačkoli jedna síť 120 je identifikována na OBR. 1, komunikační síť 120 může zahrnovat libovolný počet různých komunikačních sítí mezi kterýmkoli ze serveru, zařízení, zdroje a systému znázorněného na OBR. 1 a 2 a/nebo jiné zde popsané servery, zařízení, prostředky a systémy. Komunikační síť 120 může umožňovat komunikaci mezi různými výpočetními zdroji nebo zařízeními, servery a systémy. Různé implementace komunikační sítě 120 mohou využívat různé typy sítí, například, ale bez omezení, počítačové sítě, telekomunikační sítě (např. celulární), mobilní bezdrátové datové sítě a jakoukoli kombinaci těchto a/nebo jiných sítí.
[0025] Uživatelské zařízení 130 může zahrnovat jakékoli zařízení schopné zpracovávat a ukládat data/informace a komunikovat přes komunikační síť 120. Uživatelské zařízení 130 může například zahrnovat osobní počítače, servery, mobilní telefony, tablety, notebooky, chytrá zařízení (např. hodinky nebo chytré televize). Příkladné provedení uživatelského zařízení 130 je znázorněno na OBR. 6.
[0026] Senzor 140 může být konfigurován pro snímání tělesné aktivity uživatele 145. Jak je znázorněno na OBR. 1, senzor 140 může být samostatnou komponentou od uživatelského zařízení 130 a může být provozně a/nebo komunikativně připojen k uživatelskému zařízení 130. Alternativně může být senzor 140 zahrnut a integrován do uživatelského zařízení 130. Uživatelské zařízení 130 může být například nositelné zařízení. zařízení mající v sobě senzor 140. Senzor 140 může přenášet informace/data do uživatelského zařízení 130. Senzor 140 může zahrnovat například, ale bez omezení, skenery nebo senzory funkční magnetické rezonance (fMRI), senzory elektroencefalografie (EEG), senzory blízké infračervené spektroskopie (NIRS). , monitory srdečního tepu, tepelné senzory, optické senzory, vysokofrekvenční (RF) senzory, ultrazvukové senzory, kamery nebo jakýkoli jiný senzor nebo skener, který dokáže měřit nebo snímat tělesnou aktivitu nebo skenovat lidské tělo. FMRI může například měřit tělesnou aktivitu detekcí změn spojených s průtokem krve. FMRI může používat magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření detailních snímků těla (např. průtok krve v mozku k detekci oblastí aktivity). Materiál
(http://news.berkely.edu/20l l/09/22/brain-movies/) ukazuje jeden příklad toho, jak může fMRI měřit mozkovou aktivitu spojenou s vizuálními informacemi a generovat obrazová data.
Kryptoměnový systém 150 může obsahovat jeden nebo více procesorů pro zpracování příkazů a jednu nebo více pamětí uchovávajících informace v jedné nebo více kryptoměnových datových strukturách. V některých provedeních může být kryptoměnovým systémem 150 centralizovaný kryptoměnový systém nebo síť, například, ale bez omezení, server, který může být soukromě provozován entitou třetí strany nebo stejnou entitou, která provozuje task server 110. V některých provedeních může být kryptoměnovým systémem 150 veřejně přístupný síťový systém (např. distribuovaný decentralizovaný výpočetní systém).
Například, kryptoměnový systém 150 může být decentralizovaná síť 200, jako je decentralizovaná blockchain síť, zahrnující jeden nebo více výpočetních zdrojů 210, jak je ukázáno například na OBR. 2. V provedení podle OBR. 2, nemusí existovat žádná centrální autorita kontrolující kryptoměnovou síť 200. Data uložená v blockchainové síti 200, tj. veřejná účetní kniha, nemusí být uložena na centrálním místě jako celek. Blockchain síť 200 může zahrnovat množství procesorů pro zpracování příkazů a množství pamětí ukládajících informace v jedné nebo více blockchainových datových strukturách. Blockchainová síť 200 může udržovat jeden nebo více blockchainů s neustále rostoucími seznamy datových bloků, kde každý datový blok odkazuje na předchozí bloky na svém seznamu. Požadavek, aby každý blok odkazoval na všechny předchozí bloky v blockchainu, poskytuje řetězec bloků, který je odolný proti manipulaci a revizi, takže informace uložené v blockchainu jsou neměnné.
Výpočetní zdroje 210 mohou zahrnovat jakékoli zařízení, počítač, systém nebo jiné zařízení, které se připojilo k blockchainové síti 200 a tvoří uzel v blockchainové síti 200.
zdroje 210 mohou zahrnovat například, ale bez omezení, osobní počítače, servery, mobilní telefony, tablety, notebooky, chytrá zařízení (např. chytré hodinky nebo chytré televize) nebo jakékoli jiné zařízení schopné ukládat informace a komunikovat přes komunikační síť 120 V některých provedeních mohou být výpočetní zdroje 210 nepřidružené nebo vzájemně neznámé, kde například výpočetní zdroje 210 zůstávají anonymní. Každý výpočetní zdroj 210 může zahrnovat paměť 220, která ukládá kopii alespoň části veřejné knihy 230 blockchainové sítě 200. Výpočetní zdroje 210 mohou také provádět jeden nebo více programů pro provádění různých funkcí spojených s udržováním blockchainové sítě 200, včetně např. aktualizaci veřejné knihy 230, generování nových bloků nebo jakoukoli jinou podobnou funkci.
[0030] Pro účely ilustrace Obr. 1 znázorňuje uživatelské zařízení 130, které není zahrnuto v blockchainové síti 200. Uživatelské zařízení 130 však může být součástí blockchainové sítě 200 a může být implementováno jako jeden z výpočetních zdrojů 210 na OBR. 2.
Veřejná kniha 230 může ukládat jakékoli transakce provedené přes blockchainovou síť 200, včetně, ale bez omezení, například jakékoli transakce související s blockchainovou sítí 200 a probíhající v ní. Protože každý výpočetní zdroj 210 ukládá kopii alespoň části veřejná účetní kniha 230 blockchainové sítě 200, veřejná účetní kniha 230 může být nezávisle ověřena na přesnost kdykoliv porovnáním uložených kopií více výpočetních zdrojů 210.
Komunikace mezi výpočetními zdroji 210 může probíhat prostřednictvím komunikační sítě 120. Komunikační síť 120 z OBR. 2 může být stejnou sítí jako komunikace 120 z OBR. 1. V některých provedeních může každý výpočetní zdroj 210 komunikovat přímo mezi sebou navzájem. V některých provedeních některé výpočetní zdroje 210 nemusí být schopny komunikovat přímo mezi sebou. Například nejsou připojeny ke stejné komunikační síti 120. V tomto případě může komunikace související s blockchainovou sítí 200 mezi výpočetními zdroji 210 probíhat použitím jednoho nebo více zbývajících výpočetních zdrojů 210 jako prostředníka. V některých provedeních nemusí jeden nebo více výpočetních zdrojů 210 udržovat nepřetržité připojení k blockchainové síti 200 po celou dobu. Například výpočetní zdroj 210 může být připojen k blockchainové síti 200 pouze během určitého časového období každý den nebo může být připojen k blockchainové síti 200 pouze přerušovaně během dne. Kvůli decentralizované povaze blockchainové sítě 200 takové přerušované připojení jedním nebo více výpočetními zdroji 210 neovlivňuje celkový provoz blockchainové sítě 200, protože kopie veřejné knihy 230 jsou uloženy na více výpočetních zdrojích 210. Jakmile je odpojen výpočetní zdroj 210 se znovu připojí k blockchainové síti 200, odpojený výpočetní zdroj 210 může přijímat aktualizované kopie veřejné knihy 210 z jednoho nebo více výpočetních zdrojů 210, které byly připojeny k blockchainové síti 200.
[0033] Obr. 3 ukazuje vývojový diagram počítačem implementovaného způsobu podle příkladného provedení předkládaného vynálezu.
[0034] Způsob 300 začíná operací 310 znázorněnou na OBR. 3, kde úkolový server 110 poskytuje jeden nebo více úkolů zařízení 130 uživatele 145 přes komunikační síť 120. Úkoly zahrnují například, ale bez omezení, sledování nebo poslouchání informací (např. reklama) po určitou dobu pomocí služby (např. vyhledávač, chatovací robot, e-mail, sociální média/síťová služba a jakákoli internetová nebo webová služba), nahrávání nebo odesílání informací/dat na web, server nebo síť (např. web pro sdílení obsahu a cloudová síť) nebo server) nebo jakékoli jiné informace nebo služby, které mohou mít vliv na uživatele. V blockchainu mohou být úkoly zahrnuty jako transakce do veřejné knihy 230.
[0035] Kromě toho úkol(y) poskytovaný serverem 110 úloh může zahrnovat řešení testu pro odlišení lidského vstupu od vstupu stroje tak, aby ho mohli projít lidé, ale ne počítače, jako například Computer Automated Program to Tell Computers and Flumans Apart (CAPTCHA) a reCAPTCHA, což je systém podobný CAPTCHA navržený tak, aby zjistil, že uživatel počítače je člověk. Úloha může vyžadovat, aby uživatel 145 vyřešil ověřovací výzvu, například, aniž by byl výčet omezující, výzvu založenou na obrázku včetně instrukcí vyzývajících uživatele 145 k vyřešení výzvy prostřednictvím interakce s jedním nebo více obrázky.
[0036] Při operaci 320, když nebo poté, co uživatel 145 provede úkol (úkoly) poskytované serverem úloh 110, může senzor 140 snímat tělesnou aktivitu uživatele 145, což je tělesná odezva související s úkolem poskytovaným serverem úloh 110, a poté přenést snímanou tělesnou aktivitu uživatele 145 do uživatelského zařízení 130. Tělesná aktivita může zahrnovat například, ale bez omezení, záření emitované z lidského těla, mozkové aktivity, proudění tělesných tekutin (např. průtok krve), aktivitu orgánů nebo pohyb , pohyb těla a jakékoli další činnosti, které lze snímat a reprezentovat pomocí obrázků, vln, signálů, textů, čísel, stupňů nebo jakékoli jiné formy informací nebo dat. Příklady tělesného záření emitovaného z lidského těla mohou zahrnovat sálavé teplo těla, tepovou frekvenci nebo mozkové vlny. Mozkové vlny mohou zahrnovat například, ale bez omezení na uvedené, (i) gama vlny, které se podílejí na učení nebo paměťových úkolech, (ii) beta vlny, zapojené do logického myšlení a/nebo vědomého myšlení, (iii) alfa vlny, které mohou souviset s podvědomými myšlenkami, (iv) vlny theta, které mohou souviset s myšlenkami zahrnujícími hluboké a syrové emoce, (v) vlny delta, které se mohou podílet na spánku nebo hluboké relaxaci, nebo (vi)
elektroencefalogram (EEG), což může být měření používané k hodnocení elektrické aktivity v mozku, jako je hluboká koncentrace. Příklady pohybu těla mohou zahrnovat pohyb očí, pohyb obličeje nebo jakékoli jiné svalové pohyby. Kromě toho lze pomocí fMRI snímat mozkovou aktivitu. FMRI měří mozkovou aktivitu detekcí změn spojených s průtokem krve. Tato technika se opírá o skutečnost, že průtok krve mozkem a neuronální aktivace jsou spojeny. Když se používá určitá oblast mozku, zvyšuje se také průtok krve do této oblasti.
V operaci 330 uživatelské zařízení 130 generuje data o tělesné aktivitě na základě tělesné aktivity snímané senzorem 140. Operace 330 může být součástí těžebního procesu, což je proces pro řešení výpočetně obtížného problému. Jedno příkladné provedení operace 330 je znázorněno na OBR. 4. Jak je znázorněno na OBR. 4, operace 330 může zahrnovat operace 410 a 420.
Při operaci 410 může být tělesná aktivita snímaná senzorem 140 kodifikována v symbolických formách, jako jsou písmeno(a), číslice(a), symbol(y) a řetězec obsahující sekvenci znaků. V jednom příkladu může být tělesná aktivita kodifikována extrakcí jedné nebo více hodnot ze snímané tělesné aktivity, jako je minimální a/nebo maximální amplituda (amplitudy) nebo frekvence (frekvence) signálu tělesné aktivity (např. mozkové vlny) . V dalším příkladu může uživatelské zařízení 130 okénko a vzorkování snímané tělesné aktivity v průběhu času a vypočítat průměr ze vzorkovaných hodnot. V ještě dalším příkladu může uživatelské zařízení 130 generovat nezpracovaná data tělesné aktivity. V ještě dalším příkladu může uživatelské zařízení 130 filtrovat nezpracovaný signál tělesné aktivity pomocí jednoho nebo více filtrů pro aplikování filtrovaného signálu tělesné aktivity na audio hashovací funkci nebo algoritmus při operaci 420. Alternativně může být jakákoliv statistická hodnota (hodnoty) spojená s činnost lidského těla může být kodifikována z tělesné aktivity snímané senzorem 140.
V operaci 420 může být kodifikovaná tělesná aktivita převedena na šifrovaný výstup použitím šifrovacího algoritmu, jako je hašovací algoritmus nebo funkce. Například hashovací funkce zahrnují funkce, které mapují počáteční vstupní datovou sadu výstupní datové sady. Obecně může být hashovací funkcí jakákoli funkce, kterou lze použít k mapování dat libovolné velikosti na data pevné velikosti. Hašovací funkce umožňuje snadno ověřit, že některá vstupní data mapují na danou hašovací hodnotu, ale pokud jsou vstupní data neznámá, je záměrně obtížné je rekonstruovat (nebo jakékoli ekvivalentní alternativy) na základě znalosti uložené hašovací hodnoty. Hashovací algoritmus nebo funkce mohou být součástí těžebního softwaru nebo programu kryptoměnového systému nebo databáze.
Operace 420 může například používat funkci audio hash, kde se sčítají histogramy frekvencí kodifikované tělesné aktivity, nebo bitovou manipulaci, jako je funkce XOR každého segmentu histogramu s dalším nebo modulem prvočísla. , se provádí na kodifikované činnosti těla.
V některých provedeních lze použít analogovou hašovací funkci, kde samotné tělesné aktivity jsou hašemi. Například vlny nebo signály snímané senzorem 140, například, ale bez omezení, vlny alfa, beta, delta nebo gama ze senzoru EEG, mohou být transformovány na histogram pomocí transformačního algoritmu nebo vzorce, jako je Rychlá Fourierova transformace. (FFT) nebo jakýkoli jiný algoritmus nebo vzorec, který může konvoluovat, sčítat nebo násobit vlny nebo signály za účelem vytvoření histogramu. Hash může být samotný histogram. Například, hash může být výstupem FFT, kde každá složka je frekvenční pásmo a hodnota jsou počty odpovídající každému frekvenčnímu pásmu. V dalším příkladu může být požadovanými vlastnostmi to, že první dva frekvenční histogramy jsou co nejblíže nule, například za předpokladu, že existuje nějaká statistická záruka, že se to nemůže snadno stát.
Operace 420 je však volitelná. V určitých provedeních může uživatelské zařízení 130 bez šifrování nebo hašování kodifikované tělesné aktivity přenášet kodifikovanou tělesnou aktivitu generovanou v operaci 410 do kryptoměnového systému 150.
Ačkoli Obr. 3 znázorňuje, že operace 330, včetně operace 410 a 420, je zpracovávána uživatelským zařízením 130, alespoň jedna z operací 410 a 420 může být zpracovávána jiným zařízením (zařízeními), serverem, zdrojem nebo systémem, jako je task server 110, kryptoměna. systém 150 nebo jakýkoli jiný server. Uživatelské zařízení 130 může například generovat nezpracovaná data o snímané tělesné aktivitě, přenášet je do kryptoměnového systému 150, úkolového serveru 110 nebo jakéhokoli jiného serveru, a poté může kryptoměnový systém 150, úkolový server 110 nebo jakýkoli jiný server kódovat nebo hashovat nezpracovaná data o aktivitě snímaného těla.
[0044] S odkazem zpět na OBR. 3, při operaci 340 kryptoměnový systém 150 ověřuje, zda data tělesné aktivity uživatele 145 generovaná uživatelským zařízením 130 splňují jednu nebo více podmínek stanovených algoritmem kryptoměnového systému 150. Podmínky mohou být nastaveny simulací lidské tělesné aktivity napříč všemi tělesné aktivity, které mohou představovat hashe. Algoritmy strojového učení lze použít k simulaci tělesných aktivit a nastavení podmínek pro platné tělesné aktivity, například, ale bez omezení na, pomocí generativních nepřátelských sítí.
[0045] V některých provedeních kryptoměnový systém 150 ověřuje, zda data o tělesné aktivitě uživatele 145 (např. kód tělesné aktivity vygenerovaný při operaci 410 nebo hash tělesné aktivity vygenerovaná při operaci 420) mohou představovat, že uživatel 145 je v cílovém rozsahu. Cílový rozsah lze určit pomocí množství kognitivního úsilí, které uživatel 145 vyžaduje k provedení úkolu poskytovaného serverem úloh 110. Například pro ověření, zda hash tělesné aktivity uživatele 145 může kryptoměnový systém 150 určit např. mimo jiné, (i) zda má hash tělesné aktivity uživatele 145 specifický určitý vzor, opakované vzory, matematické vlastnosti nebo počet úvodních čísel, znaků nebo řetězců (např. úvodních nul) stanovený systémem kryptoměny 150, nebo (ii) zda je hash tělesné aktivity uživatele 145 menší než aktuální cílová hodnota. Příklady číselných vzorů nastavených systémem 150 kryptoměny mohou být vzor, který nejprve určité číslice hashe tvoří prvočíslo, nebo vzor, kdy číslo, které je vypočítáno aplikací prvních určitých číslic hashe na přednastavený vzorec, tvoří prvočíslo. číslo (Například číslo vypočítané přičtením nebo odečtením předem určeného čísla nebo čísla nastaveného systémem 150 kryptoměny k prvním čtyřem číslicím hašování tvoří prvočíslo). Vzory opakujících se čísel mohou obsahovat opakující se číslo (např. úvodní nuly, jedničky uprostřed křížku, dvojky na posledních čtyřech číslicích křížku a jakákoli opakující se čísla obsažená v křížku) a opakující se číselnou řadu (např. úvodní opakování dvojice číslic, například „121212“ nebo trojice „123123“). Pokud má hash tělesné aktivity uživatele 145 požadovaný vzor(y) nebo je v cílovém rozsahu, pak je důkaz práce nebo důkaz sázky považován za vyřešený a tento hash může být nový blok. Cílový rozsah nebo hodnotu lze periodicky měnit, aby byla zachována předem zvolená úroveň obtížnosti, i když to není nutné. Cílová hodnota může být například nepřímo úměrná obtížnosti. Změnou obtížnosti lze udržet zhruba konstantní rychlost generování bloků.
Cílový rozsah platné tělesné aktivity může být nastaven pomocí statistických dat, takže normální tělesná aktivita, aktivita, ke které může snadno dojít, nebo předstíraná tělesná aktivita nemohou být ověřeny. Například, cílový rozsah platné tělesné aktivity může být vybrán z rozsahu, který těžaři nemohou předstírat svou vlastní tělesnou aktivitou, aby splnili cílový rozsah pro prokázání a ověření důkazu o práci.
Ověření v operaci 340 může navíc zahrnovat odfiltrování neplatných úkolů, chybně tvarovaných dat (syntaktické chyby) nebo dat odeslaných neoprávněným uživatelem nebo generovaných systémem strojového učení. Například kryptoměnový systém 150 může z uživatelského zařízení 130 přijímat data o tělesné aktivitě vygenerovaná před použitím hašovacího algoritmu, tato data znovu hašovat a poté porovnat znovu hašovaná data s hašováním přijatým z uživatelského zařízení 130 pro kontrolu, zda tělo údaje o aktivitě jsou generovány na základě lidských, nikoli náhodných dat generovaných počítačem. Voxel(y) obrazu fMRI může být příkladem údajů o tělesné aktivitě generovaných před použitím hashovacího algoritmu.
Jedno příkladné provedení operace 340 je znázorněno na OBR. 5. V operaci 510 může kryptoměnový systém 150 zkontrolovat, zda hash tělesné aktivity, přijatý od
uživatelské zařízení 130, je v cílovém rozsahu nastaveném kryptoměnovým systémem 150, nebo obsahuje požadovaný vzor nastavený kryptoměnovým systémem 150. Pokud je hash tělesné aktivity v cílovém rozsahu nebo má požadovaný vzor nastavený kryptoměnovým systémem 150, kryptoměna systém 150 znovu zahašuje data o tělesné aktivitě, vygenerovaná před použitím hašovacího algoritmu a přenesená s hašováním tělesné aktivity z uživatelského zařízení 130 (operace 520), a poté porovná znovu hašovaná data s hašováním tělesné aktivity, přijatým z uživatelské zařízení 130 (operace 530). Pokud jsou znovu hašovaná data identická s hashem tělesné aktivity, přijatým z uživatelského zařízení 130, kryptoměnový systém 150 pokračuje do operace 350. Pokud však v operaci 510 určí, že hash dat o tělesné aktivitě je mimo cílový rozsah nebo nezahrnuje požadovaný vzor nastavený kryptoměnovým systémem 150, nebo pokud se v operaci 530 určí, že přehašovaná data neodpovídají hash tělesné aktivity, může být provedena operace 310 nebo 320.
[0049] Při operaci 350, když data o tělesné aktivitě vysílaná z uživatelského zařízení 130 splňují jednu nebo více podmínek stanovených kryptoměnovým systémem 150, kryptoměnový systém 150 udělí kryptoměnu uživateli 145. Například kryptoměnový systém 150 udělí uživateli 145 částku kryptoměnu odpovídající úkolu provedenému uživatelem 145. Kromě toho může kryptoměnový systém 150 udělit kryptoměnu vlastníkovi nebo provozovateli úkolového serveru 110 jako odměnu za poskytování služeb, jako jsou vyhledávače, chatboti, aplikace nebo webové stránky, nabízející uživatelům přístup k bezplatný k placenému obsahu (např. streamování videa a zvuku nebo elektrické knihy) nebo sdílení informací nebo dat s uživateli.
Například v blockchainovém kryptoměnovém systému je v operaci 340 alespoň jeden z výpočetních zdrojů 210 z OBR. 2 ověřuje, zda je hash dat tělesné aktivity uživatele 145 platný. V operaci 350, když je hash dat tělesné aktivity uživatele 145 ověřen v operaci 340, výpočetní zdroj 210 z OBR. 2 může přidat nový blok do blockchainu. Nový blok může obsahovat počet jednotek kryptoměny přiřazený k adrese uživatele. Nový blockchain s dodatečným přidaným blokem je vysílán kolem kryptoměnové sítě 150. Výpočetní zdroj 210, který prováděl operace 340 a 350, může být také odměněn transakčními poplatky a/nebo kryptoměnou.
[0051] Obr. 5 znázorňuje blockchain 500 a dva vzorové bloky 510, 520 blockchainu 500 podle vzorových provedení tohoto popisu. Typicky je „blockchain“ chápán jako datová struktura obsahující sérii bloků, kde každý blok obsahuje data odpovídající jedné nebo více transakcím, hashovaná spolu s propojovacími daty, jako je hash bezprostředně předcházejícího bloku. V provedení tohoto popisu může být transakcí úkol prováděný uživatelem 145. Řetězec může
pak použít k vytvoření hlavní knihy, což je obvykle databáze pouze pro připojení. Jakmile jsou data vložena do bloku řetězce, je tento záznam v podstatě nevyvratitelný, protože jakákoli manipulace s daty by se odrazila ve výpočtech zřetězených hashů, a je tedy snadno detekovatelná.
Blockchain 500 může představovat veřejně distribuovatelnou účetní knihu transakcí, jako je účetní kniha 230 z OBR. 2 a může zahrnovat množství bloků. Každý blok, jako je blok 510 a blok 520, může obsahovat data týkající se posledních transakcí. Například úkol provedený uživatelem 145 a počet jednotek kryptoměny udělených uživateli 145 a/nebo obsah propojující data, která spojují jeden blok 520 s předchozím blokem 510, a data důkazu práce, například ověřená hash tělesné aktivity, který zajišťuje, že stav blockchainu 500 je platný a je schválen/ověřen většinou systému vedení záznamů. Příkladná provedení bloku 520 blockchainu 500 mohou zahrnovat aktuální hash, předchozí hash předchozího bloku 510, transakci. Předchozí hash je hash z bezprostředně předcházejícího bloku, který zajišťuje, že každý blok je neměnně svázán s předchozím blokem. Hash předchozího bloku 510 může být zahrnut do bloku 520, čímž se blok 520 propojí s předchozím blokem 510.
Transakční informace nelze upravit, aniž by si toho všiml alespoň jeden z výpočetních zdrojů 210, takže blockchainu 500 lze důvěřovat při ověřování transakcí probíhajících na blockchainu 500.
V některých provedeních mohou být pro data tělesné aktivity použity vektory nebo vložení. Obr. 7 ukazuje vývojový diagram příkladného provedení počítačem implementovaného způsobu využívajícího vektory (nebo vkládání). Jak je podrobně popsáno výše s ohledem na OBR. 3, server úloh 110 nebo kryptoměnový systém/síť 150, jako je centrální kryptoměnový server nebo výpočetní zdroj (nebo uzel) 210, může provádět operaci 310, kde je uživatelskému zařízení 130 navržena jedna nebo více úloh přes komunikační síť 120 a senzor 140. může provádět operaci 320, kde senzor 140 snímá nebo měří tělesnou aktivitu uživatele 145. Senzor 140 (nebo uživatelské zařízení 130) může generovat data tělesné aktivity ve formě obrázků, vln, signálů, čísel, znaků, řetězců nebo jakýchkoli jiných forma, která může reprezentovat činnost těla.
[0055] Při operaci 710 uživatelské zařízení 130 vytváří jeden nebo více vektorů (nebo vložení), jako je pole čísel s pohyblivou řádovou čárkou, z dat tělesné aktivity generovaných senzorem 140 (nebo uživatelským zařízením 130). Algoritmus uložený v uživatelském zařízení 130 nebo v jakémkoli zařízení, serveru, systému nebo síti komunikačně připojené k uživatelskému zařízení 130 prostřednictvím komunikační sítě 120 může transformovat data tělesné aktivity generované senzorem 140 (nebo uživatelským zařízením 130) do jednoho nebo více vektory. Například obraz mozku
generované skenerem fMRI mohou být vloženy do algoritmu strojového učení počítačového vidění, například, ale s omezením na konvoluční neuronovou síť, a algoritmus strojového učení může generovat jeden nebo více vektorů z jednoho nebo více voxelů obrazu mozku. V některých provedeních může být při operaci 710 generován jeden jediný vektor. V jiných provedeních může být vytvořena série vektorů vzorkováním v průběhu času, když uživatel 145 provádí úkol(y). Údaje o tělesné aktivitě (např. voxely obrazu mozku) a/nebo vektory (nebo vložení) mohou generovat „důkaz práce“ a být přenášeny do kryptoměnového systému/sítě 150.
Kromě toho mohou vektory volitelně zahrnovat jeden nebo více vektorů vztahujících se k úkolu (úkolům), například, aniž by byl výčet omezující, vyhledávací termíny, které uživatel 145 použil nebo identifikoval v reklamě, kterou uživatel 145 viděl.
V operaci 720 mohou být vektory generované v operaci 710 převedeny na šifrovaný výstup použitím šifrovacího algoritmu, jako je hashovací algoritmus nebo funkce, jak bylo vysvětleno výše s ohledem na operaci 420 na OBR. 4. Například vektor(y) lze hašovat jako bajty pomocí hašovacího algoritmu, jako je Secure Hash Algorithm (SHA)-l, SHA-256, SHA-384, SHA-512 a Message Digest (MD)- 5.
Operace 720 je však volitelná. V některých provedeních může uživatelské zařízení 130 přenášet vektor(y) tělesné aktivity vytvořené v operaci 710 do kryptoměnového systému 150 bez jejich šifrování nebo hašování.
[0059] Při operaci 730 přijímá kryptoměnový systém 150 z uživatelského zařízení 130 data tělesné aktivity uživatele 145 (např. voxely obrazu mozku) a/nebo vektor(y) (nebo hash) těla. aktivita uživatele 145.
V operaci 740 kryptoměnový systém 150 zkontroluje, zda vektor(y) přijatý z uživatelského zařízení 130 mají jednu nebo více matematických vlastností nastavených kryptoměnovým systémem/sítí 150. Například kryptoměnový systém 150 může určit, zda vektor(y) tělesné aktivity mají podobnost (nebo vztah) s legitimním vektorem (nebo základním vektorem) nastaveným algoritmem kryptoměnového systému 150. Podobnost může být měřena nebo vypočtena pomocí například, ale bez omezení na, kosinové podobnosti, Euklidovská vzdálenost, Manhattanská vzdálenost, Minkowského vzdálenost a Jaccardova podobnost. Legitimní vektor může být nastaven na základě předpokladu, že vektory tělesných aktivit lidí, kteří plní stejný úkol, mají určitý stupeň podobnosti. Kryptoměnový systém 150, jako je centrální kryptoměnový server/síť nebo výpočetní zdroj (nebo uzel) 210 z OBR. 2, může rozhodnout o legitimním vektoru a podobnosti. Například těžaři jako výpočetní zdroje (nebo uzly) 210 z OBR. 2 mohou sdílet svůj důkaz o práci včetně například, ale bez omezení, vektorů tělesných aktivit, s kryptoměnovou sítí 150 a rozhodnout o legitimním vektoru a podobnosti výpočtem průměru důkazu o práci (např. těžiště nebo vážený průměr vektorů a standardní odchylka).
Pokud vektor(y) přijatý z uživatelského zařízení 130 mají matematickou vlastnost (vlastnosti) nastavenou kryptoměnovým systémem/sítí 150, kryptoměnový systém/síť 150 přepracuje data o tělesné aktivitě, vysílaná z uživatelského zařízení 130 (operace 750 a poté porovnává přehašovaný výstup s vektory (nebo hash) přijatými z uživatelského zařízení 130 (operace 760). Například počítačový zdroj (nebo uzel) 210 z OBR. 2 může přepracovat fMRI voxely, vysílané z uživatelského zařízení 130, do vektoru, a poté porovnat přehašovaný vektor s vektorem přijatým z uživatelského zařízení 130 pro kontrolu, zda jsou data tělesné aktivity generována na základě lidských, nikoli náhodných počítačově generovaných dat. Při určování v operaci 740, že vektor(y) přijaté uživatelské zařízení 130 nesplňují matematické vlastnosti nastavené kryptoměnovým systémem/sítí 150, nebo při určování v operaci 760, že přehašovaný výstup neodpovídá vektoru(ům) ( nebo hash) přijatý z uživatelského zařízení 130, operace 310 nebo 320 může pokračovat.
Pokud je znovu hašovaný výstup identický s vektorem(y) (nebo hashem) přijatým z uživatelského zařízení 130, kryptoměnový systém/síť 150 přidělí kryptoměnu uživateli 145, jak je podrobně popsáno výše s ohledem na operaci 350. Například, v blockchainovém kryptoměnovém systému, těžař, jako je jeden z výpočetních zdrojů (nebo uzlů) 210 z OBR. 2, která provedla validaci údajů o tělesné aktivitě, může přidat nový blok, který obsahuje údaje o tělesné aktivitě, vektor(y) (nebo hash) a/nebo počet jednotek kryptoměny přiřazených k adrese uživatele. , do blockchainu, vysílat nový blockchain s novým blokem kolem kryptoměnové sítě 150 a může být odměněn transakčními poplatky a/nebo kryptoměnou.
[0063] Obr. 8 znázorňuje schéma příkladného počítače nebo systému zpracování, který může implementovat jakýkoli ze systémů, způsobů a produktů počítačových programů, jako je server úloh 110, uživatelské zařízení 130, kryptoměnový systém 150 a výpočetní zdroje 210, zde popsané v jednom provedení toto zveřejnění. Počítačový systém je pouze jedním příkladem vhodného systému zpracování a není zamýšleno jako navrhování jakéhokoli omezení, pokud jde o rozsah použití nebo funkčnost provedení zde popsané metodologie. Znázorněný procesní systém může být provozován s mnoha dalšími obecnými nebo speciálními účelovými prostředími nebo konfiguracemi výpočetního systému. Příklady dobře známých počítačových systémů, prostředí a/nebo konfigurací, které mohou být vhodné pro použití se systémem zpracování znázorněným na OBR. 8 může mimo jiné zahrnovat systémy osobních počítačů, serverové počítačové systémy, tenké klienty, tlusté klienty, kapesní nebo přenosné zařízení, víceprocesorové systémy, systémy založené na mikroprocesorech, set top boxy, programovatelnou spotřební elektroniku, síťové počítače, minipočítačové systémy , sálové počítačové systémy a distribuovaná cloudová výpočetní prostředí, která zahrnují kterýkoli z výše uvedených systémů nebo zařízení a podobně.
Počítačový systém může být popsán v obecném kontextu spustitelných instrukcí počítačového systému, jako jsou programové moduly, které jsou vykonávány počítačovým systémem. Obecně mohou programové moduly zahrnovat rutiny, programy, objekty, komponenty, logiku, datové struktury a tak dále, které provádějí konkrétní úkoly nebo implementují konkrétní abstraktní datové typy. Počítačový systém může být provozován v prostředí distribuovaného cloud computingu, kde úkoly provádějí vzdálená zpracovatelská zařízení, která jsou propojena komunikační sítí. V prostředí distribuovaného cloud computingu mohou být programové moduly umístěny na paměťových médiích lokálního i vzdáleného počítačového systému včetně paměťových úložných zařízení.
Komponenty počítačového systému 800 mohou zahrnovat, ale nejsou omezeny na jeden nebo více procesorů nebo procesních jednotek 810, systémovou paměť 820 a sběrnici 830, která spojuje různé systémové komponenty včetně systémové paměti 820 s procesorem 810. Procesor 810 může zahrnují softwarový modul 815, který provádí zde popsané způsoby. Modul 815 může být naprogramován do integrovaných obvodů procesoru 810 nebo načten z paměti 820, paměťového zařízení 840 nebo sítě 850 nebo jejich kombinací.
Sběrnice 830 může představovat jednu nebo více z několika typů sběrnicových struktur, včetně paměťové sběrnice nebo paměťového řadiče, periferní sběrnice, zrychleného grafického portu a procesoru nebo místní sběrnice využívající kteroukoli z řady sběrnicových architektur. . Jako příklad, a nikoli jako omezení, takové architektury zahrnují sběrnici Industry Standard Architecture (ISA), sběrnici Micro Channel Architecture (MCA), sběrnici Enhanced ISA (EISA), místní sběrnici Video Electronics Standards Association (VESA) a propojení periferních součástí ( sběrnice PCI).
Počítačový systém 800 může obsahovat různá média čitelná počítačovým systémem. Takovým médiem může být jakékoli dostupné médium, které je přístupné počítačovému systému, a může zahrnovat jak energeticky nezávislá, tak energeticky nezávislá média, vyměnitelná a nevyměnitelná média.
Systémová paměť 820 může obsahovat média čitelná počítačovým systémem ve formě volatilní paměti, jako je paměť s náhodným přístupem (RAM) a/nebo vyrovnávací paměť nebo jiné. Počítačový systém 800 může dále zahrnovat další odnímatelné/neodstranitelné těkavé/neodstranitelné
nestálá paměťová média počítačového systému. Pouze jako příklad může být poskytnuto paměťové zařízení 840 pro čtení a zápis na nevyjímatelné, energeticky nezávislé magnetické médium (např. „pevný disk“). Ačkoli to není znázorněno, jednotka magnetického disku pro čtení a zápis na vyměnitelný, energeticky nezávislý magnetický disk (např. „disketa“) a jednotka optického disku pro čtení nebo zápis na vyměnitelný, může být poskytnut nestálý optický disk, jako je CD-ROM, DVD-ROM nebo jiné optické médium. V takových případech může být každý připojen ke sběrnici 630 jedním nebo více rozhraními datových médií.
Počítačový systém 800 může také komunikovat s jedním nebo více externími zařízeními 860, jako je klávesnice, ukazovací zařízení, displej 870 atd.; jedno nebo více zařízení, která uživateli umožňují interakci s počítačovým systémem; a/nebo jakákoli zařízení (např. síťová karta, modem atd.), která umožňují počítačovému systému komunikovat s jedním nebo více jinými výpočetními zařízeními. Taková komunikace může probíhat přes vstupní/výstupní (I/O) rozhraní 880.
Ještě stále může počítačový systém 800 komunikovat s jednou nebo více sítěmi 850, jako je místní síť (LAN), obecná rozlehlá síť (WAN) a/nebo veřejná síť (např. internet) prostřednictvím sítě. adaptér 855. Jak je znázorněno, síťový adaptér 855 komunikuje s ostatními komponentami počítačového systému přes sběrnici 830. Mělo by být zřejmé, že ačkoli to není znázorněno, mohou být ve spojení s počítačovým systémem použity další hardwarové a/nebo softwarové komponenty. Příklady zahrnují, ale nejsou omezeny na: mikrokód, ovladače zařízení, redundantní procesorové jednotky, pole externích diskových jednotek, systémy RAID, páskové jednotky a systémy pro archivaci dat atd.
[0071] Jak bude oceněno odborníkem v oboru, aspekty tohoto popisu mohou být ztělesněny jako systém, způsob nebo produkt počítačového programu. V souladu s tím mohou mít aspekty tohoto popisu formu zcela hardwarového provedení, zcela softwarového provedení (včetně firmwaru, rezidentního softwaru, mikrokódu atd.) nebo provedení kombinující softwarové a hardwarové aspekty, na které lze obecně odkazovat. zde jako „okruh“, „modul“ nebo „systém“. Kromě toho mohou mít aspekty tohoto zveřejnění podobu produktu počítačového programu ztělesněného v jednom nebo více počítačově čitelných médiích, které mají v sobě začleněný počítačově čitelný programový kód.
Může být použita jakákoliv kombinace jednoho nebo více počítačově čitelných médií. Počítačem čitelné médium může být počítačově čitelné signální médium nebo počítačově čitelné paměťové médium. Počítačově čitelným paměťovým médiem může být například, aniž by byl výčet omezující, elektronický, magnetický, optický, elektromagnetický, infračervený nebo polovodičový systém, přístroj nebo zařízení, nebo jakákoli vhodná kombinace výše uvedeného. Konkrétnější příklady (neúplný seznam) počítačově čitelného paměťového média by zahrnovaly
následující: přenosná počítačová disketa, pevný disk, paměť s náhodným přístupem (RAM), paměť pouze pro čtení (ROM), vymazatelná programovatelná paměť pouze pro čtení (EPROM nebo Flash paměť), přenosný kompaktní disk pouze pro čtení paměť (CD-ROM), optické paměťové zařízení, magnetické paměťové zařízení nebo jakákoli vhodná kombinace výše uvedeného. V kontextu tohoto dokumentu může být počítačově čitelné paměťové médium jakékoli hmotné médium, které může obsahovat nebo ukládat program pro použití systémem, přístrojem nebo zařízením pro provádění instrukcí nebo ve spojení s nimi.
Počítačově čitelné signálové médium může obsahovat šířený datový signál s počítačem čitelným programovým kódem, který je v něm začleněn, například v základním pásmu nebo jako součást nosné vlny. Takový šířený signál může mít jakoukoli z různých forem, včetně, ale bez omezení na ně, elektromagnetického, optického nebo jakékoli jejich vhodné kombinace. Počítačově čitelným signálním médiem může být jakékoli počítačově čitelné médium, které není počítačově čitelným paměťovým médiem a které může komunikovat, šířit nebo přenášet program pro použití nebo ve spojení s instrukčním systémem, přístrojem nebo zařízením.
Počítačově čitelné signálové médium může obsahovat šířený datový signál s počítačem čitelným programovým kódem, který je v něm začleněn, například v základním pásmu nebo jako součást nosné vlny. Takový šířený signál může mít jakoukoli z různých forem, včetně, ale bez omezení na ně, elektromagnetického, optického nebo jakékoli jejich vhodné kombinace. Počítačově čitelným signálním médiem může být jakékoli počítačově čitelné médium, které není počítačově čitelným paměťovým médiem a které může komunikovat, šířit nebo přenášet program pro použití nebo ve spojení s instrukčním systémem, přístrojem nebo zařízením.
Programový kód ztělesněný na počítačově čitelném médiu může být přenášen za použití jakéhokoli vhodného média, včetně, ale bez omezení, bezdrátového, drátového, optického kabelu, RF, atd., nebo jakékoli vhodné kombinace výše uvedeného.
Počítačový programový kód pro provádění operací podle aspektů tohoto vynálezu může být napsán v jakékoli kombinaci jednoho nebo více programovacích jazyků, včetně objektově orientovaného programovacího jazyka, jako je Java, Smalltalk, C++ nebo podobně, a běžných procedurálních programovacích jazyků. , jako je programovací jazyk „C“ nebo podobné programovací jazyky, skriptovací jazyk, jako je Perl, VBS nebo podobné jazyky, a/nebo funkční jazyky jako Lisp a ML a logicky orientované jazyky, jako je Prolog. Programový kód se může provádět zcela na počítači uživatele, částečně na počítači uživatele, jako samostatný softwarový balíček, částečně na počítači uživatele a částečně na vzdáleném počítači nebo zcela na vzdáleném počítači nebo serveru. V druhém scénáři může být vzdálený počítač připojen k počítači uživatele prostřednictvím jakéhokoli typu sítě, včetně místní sítě (LAN) nebo rozlehlé sítě (WAN), nebo může být připojení vytvořeno k externímu počítači (např. například prostřednictvím internetu pomocí poskytovatele internetových služeb).
Aspekty předkládaného zveřejnění jsou popsány s odkazem na ilustrace vývojového diagramu a/nebo bloková schémata způsobů, zařízení (systémů) a počítačových programových produktů podle některých provedení předkládaného zveřejnění. Rozumí se, že každý blok ilustrací vývojového diagramu a/nebo blokových diagramů a kombinace bloků ve znázorněních vývojového diagramu a/nebo blokových diagramů mohou být implementovány instrukcemi počítačového programu. Tyto instrukce počítačového programu mohou být poskytnuty procesoru univerzálního počítače, speciálního počítače nebo jiného programovatelného zařízení pro zpracování dat za účelem vytvoření stroje, takže instrukce, které se provádějí prostřednictvím procesoru počítače nebo jiného programovatelného zařízení pro zpracování dat , vytvořit prostředky pro implementaci funkcí/aktů specifikovaných ve vývojovém diagramu a/nebo bloku nebo blocích blokového diagramu.
Tyto instrukce počítačového programu mohou být také uloženy na počítačově čitelném médiu, které může nasměrovat počítač, jiný programovatelný přístroj pro zpracování dat nebo jiná zařízení tak, aby fungovaly určitým způsobem, takže instrukce uložené na počítačově čitelném médiu vytvářejí předmět výroby včetně pokynů, které implementují funkci/akt specifikovaný ve vývojovém diagramu a/nebo blokovém diagramu nebo blocích.
Instrukce počítačového programu mohou být také nahrány do počítače, jiného programovatelného zařízení pro zpracování dat nebo jiných zařízení, aby způsobily provedení řady operačních kroků na počítači, jiném programovatelném zařízení nebo jiných zařízeních za účelem vytvoření počítačem implementovaného procesu. tak, že instrukce, které se provádějí na počítači nebo jiném programovatelném zařízení, poskytují procesy pro implementaci funkcí/aktů specifikovaných ve vývojovém diagramu a/nebo blokovém diagramu nebo blocích.
Vývojový diagram a bloková schémata na obrázcích znázorňují architekturu, funkčnost a provoz možných implementací systémů, způsobů a produktů počítačových programů podle různých provedení předkládaného vynálezu. V tomto ohledu může každý blok ve vývojovém diagramu nebo blokových diagramech představovat modul, segment nebo část kódu, který obsahuje jednu nebo více spustitelných instrukcí pro implementaci specifikované logické funkce (funkcí). Je třeba také poznamenat, že v některých alternativních implementacích se funkce uvedené v bloku mohou vyskytovat mimo pořadí uvedené na obrázcích. Například dva bloky zobrazené za sebou mohou být ve skutečnosti prováděny v podstatě současně, nebo mohou být bloky někdy prováděny v opačném pořadí, v závislosti na zahrnuté funkčnosti. Je třeba také poznamenat, že každý blok blokového diagramu a/nebo ilustrace vývojového diagramu a kombinace bloků v blokovém diagramu a/nebo znázornění vývojového diagramu mohou být implementovány speciálními hardwarovými systémy, které provádějí specifikované funkce nebo úkony, nebo kombinace speciálního hardwaru a počítačových instrukcí.
Produkt počítačového programu může obsahovat všechny příslušné znaky umožňující implementaci zde popsané metodologie, a které – když jsou načteny do
počítačový systém – je schopen provádět metody. Počítačový program, softwarový program, program nebo software, v tomto kontextu znamená jakýkoli výraz v jakémkoli jazyce, kódu nebo notaci sady instrukcí, které mají způsobit, že systém se schopností zpracování informací vykonává určitou funkci buď přímo, nebo po jednom nebo po obou z následujících: (a) převod do jiného jazyka, kódu nebo zápisu; a/nebo (b) reprodukce v jiné hmotné formě.
Zde použitá terminologie slouží pouze pro účely popisu konkrétních provedení a není zamýšlena jako omezení vynálezu. Jak se zde používá, tvary jednotného čísla „a“, „an“ a „the“ mají zahrnovat také tvary v množném čísle, pokud z kontextu jasně nevyplývá něco jiného. Dále se rozumí, že výrazy „zahrnuje“ a/nebo „zahrnující“, když jsou použity v této specifikaci, specifikují přítomnost uvedených vlastností, celých čísel, kroků, operací, prvků a/nebo komponent, ale nevylučují přítomnost nebo přidání jednoho nebo více dalších znaků, celých čísel, kroků, operací, prvků, komponent a/nebo jejich skupin.
Odpovídající struktury, materiály, akty a ekvivalenty všech prostředků nebo prvků stupně plus funkce, pokud existují, v nárocích níže jsou zamýšleny tak, aby zahrnovaly jakoukoli strukturu, materiál nebo činnost pro provádění funkce v kombinaci s jinými nárokovanými prvky. jak se konkrétně tvrdí. Popis předkládaného vynálezu byl předložen pro účely ilustrace a popisu, ale není zamýšlen jako vyčerpávající nebo omezený na vynález ve zveřejněné formě. Odborníkům v oboru bude zřejmých mnoho modifikací a variací, aniž by došlo k odchýlení se od rozsahu a ducha vynálezu. Provedení bylo vybráno a popsáno, aby co nejlépe vysvětlilo principy vynálezu a praktickou aplikaci a umožnilo ostatním odborníkům v oboru porozumět vynálezu pro různá provedení s různými modifikacemi, které jsou vhodné pro konkrétní uvažované použití.
Různé aspekty tohoto popisu mohou být ztělesněny jako program, software nebo počítačové instrukce ztělesněné v počítači nebo stroji použitelném nebo čitelném médiu, které způsobí, že počítač nebo stroj provádějí kroky způsobu, když jsou vykonávány na počítači. , procesor a/nebo stroj. Je také poskytnuto programové paměťové zařízení čitelné strojem, hmatatelně ztělesňující program instrukcí spustitelných strojem pro provádění různých funkcí a způsobů popsaných v tomto popisu.
Systém a způsob podle předkládaného vynálezu mohou být implementovány a provozovány na univerzálním počítači nebo na speciálním počítačovém systému. Pojmy „počítač
systém“ a „počítačová síť“, jak mohou být použity v této přihlášce, mohou zahrnovat různé kombinace pevného a/nebo přenosného počítačového hardwaru, softwaru, periferií a úložných zařízení. Počítačový systém může zahrnovat množství jednotlivých komponent, které jsou propojeny sítí nebo jinak propojeny, aby fungovaly společně, nebo může zahrnovat jednu nebo více samostatných komponent. Hardwarové a softwarové komponenty počítačového systému této přihlášky mohou zahrnovat a mohou být součástí pevných a přenosných zařízení, jako je stolní počítač, laptop a/nebo server. Modul může být součástí zařízení, softwaru, programu nebo systému, který implementuje nějakou „funkci“, která může být ztělesněna jako software, hardware, firmware, elektronické obvody atd.
Ačkoli byla popsána specifická provedení předkládaného vynálezu, bude odborníkům v oboru zřejmé, že existují další provedení, která jsou ekvivalentní popsaným provedením. V souladu s tím je třeba chápat, že vynález není omezen konkrétními znázorněnými provedeními, ale pouze rozsahem připojených nároků.
KONCEPCE
Koncepce 1. Systém kryptoměny obsahující: jeden nebo více procesorů; a paměť ukládající spustitelné instrukce, které, jsou-li vykonávány jedním nebo více procesory, konfigurují systém kryptoměny tak, aby: komunikoval se zařízením uživatele; přijímat data o tělesné aktivitě, která jsou generována na základě tělesné aktivity uživatele, přičemž tělesná aktivita je snímána senzorem komunikačně připojeným k nebo obsaženým v zařízení uživatele; ověřit, zda údaje o tělesné aktivitě uživatele splňují jednu nebo více podmínek stanovených systémem kryptoměn; a udělit kryptoměnu uživateli, jehož údaje o tělesné aktivitě jsou ověřeny.
Koncepce 2. Systém kteréhokoli předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde tělesná aktivita snímaná senzorem zahrnuje alespoň jednu z tělesných radiací emitovaných uživatelem, proudění tělesných tekutin, mozkové vlny, tepovou frekvenci nebo vyzařování tělesného tepla.
Koncepce 3. Systém libovolné předchozí a/nebo následující koncepce (koncepcí), kde jedna nebo více podmínek je nastaveno na základě množství aktivity lidského těla spojené s úkolem, který je poskytnut zařízení uživatele.
Koncepce 4. Systém libovolné předchozí a/nebo následující koncepce, kde jedna nebo více podmínek obsahuje podmínku, že data o tělesné aktivitě představují, že uživatel provádí úkol poskytnutý zařízení uživatele.
Koncepce 5. Systém libovolného předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde údaje o tělesné aktivitě jsou generovány pomocí hašovacího algoritmu převádějícího aktivitu lidského těla na šifrovaný výstup a generovaná data o tělesné aktivitě obsahují hash snímaná tělesná aktivita uživatele.
Koncepce 6. Systém libovolné předchozí a/nebo následující koncepce (konceptů), kde data o tělesné aktivitě obsahují jeden nebo více vektorů vytvořených z tělesné aktivity snímané senzorem.
Koncepce 7. Systém jakéhokoli předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde jedna nebo více podmínek zahrnuje podmínku, že hash tělesné aktivity zahrnuje opakované vzorce nebo matematickou vlastnost nastavenou systémem kryptoměn.
Koncept 8. Systém libovolného předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů), kde systém kryptoměn přiděluje uživateli kryptoměnu vygenerováním bloku pro udělenou kryptoměnu a přidáním bloku do blockchainu uloženého v systému kryptoměn .
Koncept 9. Systém libovolného předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů), kde blok obsahuje data obsahující: úkol poskytnutý zařízení uživatele; informace o udělené kryptoměně; hash spojený s aktivitou těla; a hash předchozího bloku.
Koncepce 10. Systém libovolné předchozí a/nebo následující koncepce (konceptů), kde úkol poskytovaný zařízení uživatele obsahuje test pro ověření, zda je uživatel zařízení člověk nebo ne.
Koncept 11. Systém libovolného předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde je systém kryptoměn nakonfigurován tak, aby: přijímal ze zařízení uživatele data tělesné aktivity generované před použitím hashovacího algoritmu a hash tělesné aktivity; přehodnoťte data o aktivitě těla; a porovnat znovu hašovaná data s hashem tělesné aktivity přijatým ze zařízení uživatele pro ověření dat o tělesné aktivitě.
Koncepce 12. Počítačem implementovaný způsob, zahrnující: přijímání, zařízením uživatele připojeného k síti, úkolu přes síť; snímání tělesné aktivity uživatele prostřednictvím senzoru komunikačně spojeného se zařízením uživatele nebo v něm obsaženého; generování dat tělesné aktivity na základě snímané tělesné aktivity uživatele; ověření prostřednictvím systému kryptoměny, který je komunikačně propojen se zařízením uživatele, zda data o tělesné aktivitě splňují jednu nebo více podmínek stanovených systémem kryptoměny; a přidělování kryptoměny systémem kryptoměny uživateli, jehož údaje o tělesné aktivitě jsou ověřeny.
Koncepce 13. Způsob podle kteréhokoli předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde tělesná aktivita snímaná senzorem zahrnuje alespoň jednu z tělesných radiací emitovaných uživatelem, proudění tělesných tekutin, mozkové vlny, tepovou frekvenci nebo vyzařování tělesného tepla.
Koncept 14. Způsob podle kteréhokoli předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde jedna nebo více podmínek je nastaveno systémem kryptoměny na základě množství aktivity lidského těla spojené s úkolem poskytnutým zařízení uživatel.
Koncepce 15. Metoda libovolného předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů), kde ověření, zda data o tělesné aktivitě splňují jednu nebo více podmínek, zahrnuje určení, zda data o tělesné aktivitě představují, že uživatel provádí úkol poskytnutý zařízení uživatele.
Koncepce 16. Metoda libovolného předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů), kde ověření, zda údaje o tělesné aktivitě splňují jednu nebo více podmínek, zahrnuje stanovení, zda údaje o tělesné aktivitě představují více než množství tělesné aktivity. nastaveno systémem kryptoměn.
Koncepce 17. Způsob podle kteréhokoli předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde údaje o tělesné aktivitě jsou generovány pomocí hašovacího algoritmu převádějícího aktivitu lidského těla na šifrovací výstup a generovaná data o tělesné aktivitě zahrnují hash snímaná tělesná aktivita uživatele.
Koncept 18. Způsob podle kteréhokoli předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů), kde data o tělesné aktivitě obsahují jeden nebo více vektorů vytvořených z tělesné aktivity snímané senzorem.
Koncepce 19. Metoda libovolného předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů), kde ověření, zda data o tělesné aktivitě splňují jednu nebo více podmínek stanovených systémem kryptoměn, zahrnuje určení, zda hash snímané tělesné aktivity zahrnuje opakované vzory nebo matematická vlastnost nastavená systémem kryptoměn.
Koncept 20. Způsob podle kteréhokoli předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde udělení kryptoměny zahrnuje generování, systémem kryptoměny, bloku pro udělenou kryptoměnu a přidání generovaného bloku do blockchainu uloženého v kryptoměnový systém.
Koncept 21. Způsob podle kteréhokoli předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů), kde blok obsahuje data obsahující: úkol poskytnutý zařízení uživatele; informace o udělené kryptoměně; generovaný hash spojený s aktivitou těla; a hash předchozího bloku.
Koncept 22. Způsob podle kteréhokoli předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů), kde úkol obsahuje test pro ověření, zda uživatel zařízení je nebo není člověk.
Koncept 23. Způsob kteréhokoli předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů),
dále zahrnující: přijímání, prostřednictvím systému kryptoměn, ze zařízení uživatele, dat tělesné aktivity generované před použitím hashovacího algoritmu a hash tělesné aktivity; přehodnocování dat o tělesné aktivitě systémem kryptoměn; a porovnání, pomocí systému kryptoměn, znovu zahašovaných dat s hashem tělesné aktivity přijatým ze zařízení uživatele pro ověření dat tělesné aktivity.
Koncepce 24. Zařízení obsahující: jeden nebo více procesorů komunikativně spojených se senzorem, přičemž senzor je konfigurován pro snímání tělesné aktivity uživatele; a paměť ukládající spustitelné instrukce, které, pokud jsou vykonávány jedním nebo více procesory, konfigurují zařízení pro: přijímání úlohy; generování dat tělesné aktivity na základě snímané tělesné aktivity uživatele, přičemž snímaná tělesná aktivita je spojena s přijatým úkolem; a přenášet vygenerovaná data o tělesné aktivitě do systému nebo sítě, která ověřuje data o tělesné aktivitě pro udělení kryptoměny.
Koncepce 25. Systém libovolného předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde tělesná aktivita snímaná senzorem zahrnuje alespoň jednu z tělesných radiací emitovaných uživatelem, proudění tělesných tekutin, mozkové vlny, tepovou frekvenci nebo vyzařování tělesného tepla.
Koncepce 26. Systém libovolného předchozího a/nebo následujícího Konceptu (konceptů), kde data o tělesné aktivitě jsou generována pomocí hašovacího algoritmu převádějícího aktivitu lidského těla na šifrovací výstup.
Koncepce 27. Systém libovolné předchozí a/nebo následující koncepce (konceptů), kde data o tělesné aktivitě obsahují jeden nebo více vektorů vytvořených z tělesné aktivity snímané senzorem.
Koncept 28. Systém libovolného předchozího a/nebo následujícího konceptu (konceptů), kde data o tělesné aktivitě jsou generována vytvořením jednoho nebo více vektorů z tělesné aktivity snímané senzorem a zakódováním jednoho nebo více vektorů.
No nejsem rozhodně žádná odbornice přes virtuální měnu ani přes počítače, ale celý tento patent na mě v kontextu dnešní doby působí značně zlověstně, ovšem svůj názor nechť si každý udělá sám.
Nabízím překlad z populárního a bohužel také cenzurovaného blogu C0R0n@2inspect.blogspot.com, který ukazuje způsob vlastní dálkové neuromodulace člověka pomocí tzv.COVID vakcín a elektromagnetického záření telekomunikačních sítí. Další konspirace se stává ozdrojovanou, vědecky potvrzenou realitou. Včetně konspirací o parazitech ve vakcínách a pod.
Objevení se nových mikroskopických snímků vakcín c0r0n@v|rus vyvolává poplach a pochybnosti o nových neidentifikovaných objektech, vzorech a prvcích, z nichž Pátá kolona ve svém programu 147 (Delgado, R.; Sevillano, JL 2021) a Dr. Carrie Madej v programu ( Peters, S. 2021) odrážela . Z C0r0n@2Inspect byly snímky analyzovány s cílem nalézt podobnosti ve vědecké literatuře, aby bylo možné nalézt již zaznamenané vzory a vysvětlení v kontextu právě prováděného výzkumu. Obrázky poskytnuté Dr. Carrie Madej na Stew Peters show jsou následující, viz obrázky 1, 2 a 3.
Obrázky poskytnuté v programu 147 páté kolony jsou následující, viz obrázky 4, 5 a 6. Motivy a vzory podobné těm, které vystavila Dr. Carrie Madej v programu Stew Peters, budou oceněny.
Obr.4. Všimněte si jednoduchých uhlíkových nanotrubic v rámečcích a) ab), známých také jako (Jednostěnné uhlíkové nanotrubice SWNTs). Mnohostěnné uhlíkové nanotrubice (MWNT) jsou pozorovány na obrázku c), ve kterých jsou na pravém konci vidět také ganglia nebo nanotubuly, které se shodují s těmi, které jsou vidět na obrázku 2. Obrázek prezentovaný v programu 147 v páté koloně, získaný organizací lékař (Campra, P. 2021)
Obr.5. Tento obrázek ukazuje ve větším detailu jednostěnnou uhlíkovou nanotrubici (SWNT), jejíž obsah by mohl být farmakologické povahy. To je lépe patrné na obrázku 6. Obrázek prezentovaný v programu 147 pátého sloupce, získaný lékařem (Campra, P. 2021)
Obr.6. Detailní snímek vícestěnné uhlíkové nanotrubice (tmavší) zobrazující mírně nazelenalé jádro, které by mohlo být farmakologickým produktem pro uvolňování v cílových orgánech, pro které je určeno. Všimněte si konce ganglií/bičíků ve formě polypu. Vpravo na snímku je vidět jednostěnná uhlíková nanotrubice (zapalovač). Obrázek prezentovaný v programu 147 Páté kolony, získaný lékařem (Campra, P. 2021)
grafenové chobotnice
Nejnápadnějším objektem ve vzorcích vakcíny c0r0n@v|rus je objekt pozorovaný na obrázcích 2 a 6, který se svými chapadly připomíná tvar polypu (jako je hydra attenuata nebo hydra vulgaris ). Ve skutečnosti se jedná o uhlíkovou chobotnici, jak bylo ověřeno v odkazech (Dasgupta, K.; Joshi, JB; Paul, B.; Sen, D.; Banerjee, S. 2013) a (Sharon, M. . Sharon, M. 2006) na obrázcích 7 a 9. Tvar chapadel je velmi podobný a jejich konformace je odvozena z uhlíkových nanotrubic.
Nemělo by se zapomínat, že jedno- a vícestěnné uhlíkové nanotrubice jsou v podstatě válce z grafenu nebo oxidu grafenu, jak je znázorněno na obrázku 8. Jednostěnné uhlíkové nanotrubice SWCNT nemá uvnitř jiné válce, což by byl případ vícestěnných uhlíkové nanotrubice (MWCNT). Tyto předměty jsou ve vědecké literatuře dobře zdokumentovány, a to jak svou charakterizací, funkcionalizací, ale především toxicitou a poškozením, viz (Bottini, M.; Bruckner, S.; Nika, K.; Bottini, N.; Bellucci, S., A. Magrini, T. Mustelin 2006 | J. Muller, I. Decordier, PH Hoet, N. Lombaert, L. Thomassen, F. Huaux, M. Kirsch-Volders 2008 | Pulskamp, K.; Diabaté , S.; Krug, HF 2007 | Brown, DM; Kinloch, IA; Bangert, U.; Windle, AH; Walter, D.M.; Walker, G.S.; Kámen, VICKI 2007 | Tian, F.; Cui, D.; Schwarz, H.; Estrada, G.G.; Kobayashi, H. 2006 | Shvedova, A. A.; Kisin, ER; Mercer, R.; Murray, AR; Johnson, VJ; Potapovič, AI; Baron, P. 2005 | Lam, CW; James, JT; McCluskey, R.; Hunter, R.L. 2004 | Davoren, M.; Herzog, E.; Casey, A.; Cottineau, B.; Chambers, G.; Byrne, H. J.; Lyng, FM 2007 | Zhu, L.; Chang, DW; Dai, L.; Hong, Y. 2007 | Manna, S.K.; Sarkar, S.; Barr, J.; Moudrý, K.; Bariéra, EV; Jejelowo, O.; Ramesh, GT 2005 | Jia, G.; Wang, H.; Yan, L.; Wang, X.; Pei, R.; Yan, T.; Guo, X. 2005 | Cui, D.; Tian, F.; Ozkan, CS; Wang, M.; Gao, H. 2005 | Warheit, DB 2006 | Ghosh, M.; Chakraborty, A.; Bandyopadhyay, M.; Mukherjee, A. 2011). 2006 | Shvedova, A. A.; Kisin, ER; Mercer, R.; Murray, AR; Johnson, VJ; Potapovič, AI; Baron, P. 2005 | Lam, CW; James, JT; McCluskey, R.; Hunter, R.L. 2004 | Davoren, M.; Herzog, E.; Casey, A.; Cottineau, B.; Chambers, G.; Byrne, H. J.; Lyng, FM 2007 | Zhu, L.; Chang, DW; Dai, L.; Hong, Y. 2007 | Manna, S.K.; Sarkar, S.; Barr, J.; Moudrý, K.; Bariéra, EV; Jejelowo, O.; Ramesh, GT 2005 | Jia, G.; Wang, H.; Yan, L.; Wang, X.; Pei, R.; Yan, T.; Guo, X. 2005 | Cui, D.; Tian, F.; Ozkan, CS; Wang, M.; Gao, H. 2005 | Warheit, DB 2006 | Ghosh, M.; Chakraborty, A.; Bandyopadhyay, M.; Mukherjee, A. 2011). 2006 | Shvedova, A. A.; Kisin, ER; Mercer, R.; Murray, AR; Johnson, VJ; Potapovič, AI; Baron, P. 2005 | Lam, CW; James, JT; McCluskey, R.; Hunter, R. L. 2004 | Davoren, M.; Herzog, E.; Casey, A.; Cottineau, B.; Chambers, G.; Byrne, H. J.; Lyng, FM 2007 | Zhu, L.; Chang, DW; Dai, L.; Hong, Y. 2007 | Manna, S.K.; Sarkar, S.; Barr, J.; Moudrý, K.; Bariéra, EV; Jejelowo, O.; Ramesh, GT 2005 | Jia, G.; Wang, H.; Yan, L.; Wang, X.; Pei, R.; Yan, T.; Guo, X. 2005 | Cui, D.; Tian, F.; Ozkan, CS; Wang, M.; Gao, H. 2005 | Warheit, DB 2006 | Ghosh, M.; Chakraborty, A.; Bandyopadhyay, M.; Mukherjee, A. 2011). HJ; Lyng, FM 2007 | Zhu, L.; Chang, DW; Dai, L.; Hong, Y. 2007 | Manna, S.K.; Sarkar, S.; Barr, J.; Moudrý, K.; Bariéra, EV; Jejelowo, O.; Ramesh, GT 2005 | Jia, G.; Wang, H.; Yan, L.; Wang, X.; Pei, R.; Yan, T.; Guo, X. 2005 | Cui, D.; Tian, F.; Ozkan, CS; Wang, M.; Gao, H. 2005 | Warheit, DB 2006 | Ghosh, M.; Chakraborty, A.; Bandyopadhyay, M.; Mukherjee, A. 2011). HJ; Lyng, FM 2007 | Zhu, L.; Chang, DW; Dai, L.; Hong, Y. 2007 | Manna, S.K.; Sarkar, S.; Barr, J.; Moudrý, K.; Bariéra, EV; Jejelowo, O.; Ramesh, GT 2005 | Jia, G.; Wang, H.; Yan, L.; Wang, X.; Pei, R.; Yan, T.; Guo, X. 2005 | Cui, D.; Tian, F.; Ozkan, CS; Wang, M.; Gao, H. 2005 | Warheit, DB 2006 | Ghosh, M.; Chakraborty, A.; Bandyopadhyay, M.; Mukherjee, A. 2011).
Obr.8. Konceptuální ilustrace jedno- a vícestěnných uhlíkových nanotrubic. Obrázek získaný z práce (Tan, JM; Arulselvan, P.; Fakurazi, S.; Ithnin, H.; Hussein, MZ 2014)
Vrátíme-li se k analýze obrázku 7 a jeho srovnání s dílem (Dasgupta, K.; Joshi, JB; Paul, B.; Sen, D.; Banerjee, S. 2013), autoři vysvětlují, že při vývoji jejich výzkumy k dosažení ekonomické metody výroby CNT (uhlíkové nanotrubice) z uhlíku (v článku citované jako „černý uhlík“) zjistily, že při jeho syntéze ve „ fluidním loži “ (fenomén fluidizace – proces nanočástic a směs) grafen „ se změnil na struktury podobné uhlíkovým chobotnicím “. Jak potvrdili vědci, nanovlákna, která tvoří uhlíkovou chobotnici, by mohla být užitečná pro vytváření spojení nebo kontaktů superkondenzátorů. Tyto chobotnice mohou být vyrobeny“buď samostatně, nebo společně s nanotrubičkami vyrostlými z katalyzátoru Fe (organokovová sloučenina ferocenu) a acetylenu „. Musí být upřesněno, že uhlíkové nanotrubice uvedené v článku jsou pro zpracování těchto chobotnic vícestěnné (MWCNT), vyskytující se při teplotách mezi 700 a 1000 °C. V prvních dvou polích vlevo na obrázku 7 je vidět, jak se chobotnice vyvíjí po 15 minutách, s mírně proměnlivým průměrem a délkou nohou a drsným povrchem. , zvýrazněte následující „nohy chobotnice jsou uhlíková nanovlákna, která nejsou uspořádanými strukturami… pro přeměnu sazí na strukturu podobnou chobotnici byla nezbytná přítomnost acetylenu spolu s ferrocenem. Pokud nebyl přísun acetylenu, nedocházelo k přeměně “ a podobně při nepřítomnosti ferrocenu k přeměně nedocházelo. Podle názoru autorů vznikají při prasknutí uhlíkové nanotrubice chobotnice, ze kterých se shlukují primární nanočástice acetylenu a ferrocenu. , kde se molekuly uhlíku ukládají nebo vysrážejí, a tak tvoří chapadla chobotnice. Tvar chobotnice „Záleží na velikosti katalyzátoru. Když je velikost částic Fe menší než 50 nm, katalyzuje MWCNT. Když se nanočástice Fe sloučí do větší velikosti ve fluidním loži, vícenásobné nukleace z jediného katalyzátoru vedou ke struktuře podobné chobotnici .“ To znamená, že grafenové chobotnice jsou nedílnou součástí výroby uhlíkových nanotrubiček. Vícestěnné, jak dokládají Kromě toho odrážejí možnosti, které tato supravodivá struktura nabízí, z komerčního i aplikovaného technického hlediska, jak se odráží v jejich závěrech. Pokračujeme v přehledu a obr. 9 ukazuje další příklad uhlíkové chobotnice, tentokrát prezentovaný (Sharon, M.; Sharon, M. 2006). Ačkoli si článek klade za cíl vyvinout metodu výroby uhlíkových nanomateriálů, založených na uhlíku organického materiálu rostlin, aby se zabránilo používání fosilních paliv a podpořila se masová výroba, stojí za to zdůraznit obrázky získané při pyrolytickém experimentování uhlíku při 750ºC, kde se získávají uhlíkové větve, kvalifikované (Dasgupta, K.; Joshi, JB; Paul, B.; Sen, D.; Banerjee, S. 2013) jako chobotnice uhlíku, rovněž charakterizované v doktorském práce z (Saavedra, MS 2014). Tento typ chobotnice byl získán při „ pyrolýze kafru pomocí mědi pokovené niklem“, což nám umožňuje odvodit, že existuje mnoho způsobů a možných kombinací, jak získat uhlíkové chobotnice pozorované ve vzorcích vakcíny.
Obr.9. Snímky, které v roce 2006 demonstrují experimentování a vývoj uhlíkovo-grafenových chobotnic a jejich vztah k uhlíkovým nanotrubičkám. (Sharon, M.; Sharon, M. 2006) .
Další reference, která se zabývá tvorbou uhlíkových chobotnic, je reference (Lobo, LS 2016), která potvrzuje vědecký pokrok ve výrobě uhlíkových nanotrubic a s tím i výrobě nano-chobotnic, protože „ nyní existuje dobrý základ využívající kinetiku, termodynamika, chemie v pevné fázi a geometrie dohromady, což vede k lepšímu pochopení alternativních cest pro růst uhlíku, které vedou k různým geometriím a strukturám Pochopení růstu uhlíku chobotnice poskytuje vynikající základ pro podrobnou analýzu role nanogeometrie v kinetice . . Konkrétně se jedná o katalýzu tvorby uhlíkové chobotnice, ve které se geometrie katalyzátoru stává jedním z klíčových prvků pro jeho konfiguraci, ve skutečnosti se uvádí, že „horní nanoplanární povrch sféroidní částice katalyzátoru má stejnou krystalovou orientaci jako základna (kontakt kov-substrát). Velikost tohoto horního nanopovrchu je základem průměru nanotrubice, která vyroste z původního planárního grafenu po otočení o 90 stupňů v důsledku vytvoření 6 uhlíkových pětiúhelníků. Růst uhlíku chobotnice je vynikající ukázkou procesu růstu a rolí kinetiky a geometrie v kombinaci pro získání snadné cesty pro nukleaci CNT a růst při nízkých teplotách (pod 1000 °C) “.
Jedno a vícestěnná uhlíkovo-grafenová nanovlákna a nanotrubice
Dalším opakujícím se objektem na snímcích vzorků vakcíny c0r0n@v|rus jsou vlákna různé délky, tloušťky, hustoty a barvy, s určitou flexibilitou ve svých tvarech. Jak je vidět na obrázcích 1, 4 a 5. Tyto objekty byly identifikovány jako uhlíkové nanotrubice, což znamená, že jsou to vlastně grafenové trubice, jak je naznačeno na obrázku 8. Uhlíkové nanotrubice mohou být jednostěnné (jednostěnné uhlíkové nanotrubice SWCNTs ) nebo vícestěnné (vícevrstvé uhlíkové nanotrubice MWCNTs). Obrázky na obrázku 10 ukazují rozdíl a kontrastují s vědeckou literaturou.
Obr.10. Identifikace jedno a vícestěnných grafenových nanotrubic ve vědecké literatuře. Jeho přítomnost je ověřena ve vakcínách c0r0n@v|rus. Pozorována je také obálka spojů nebo spojů mezi nanotrubičkami (označená v zelených rámečcích).
Je vidět, že jednostěnné uhlíkové nanotrubice mají větší průhlednost než vícestěnné uhlíkové nanotrubice, protože ty obsahují další soustředné nanotrubice vložené dovnitř, což vysvětluje větší průměr sekce a větší barvu.o něco tmavší. Pokud by byla k dispozici větší kapacita zvětšení, obrázky by označovaly různé trubicové čáry, pomocí kterých by se dal dokonce rozlišit počet nanotrubic, ze kterých se skládá. V prvním snímku vzorku vakcíny na obrázku 10 (růžové pozadí) je vidět jednostěnná uhlíková nanotrubice. V dalším rámečku vzorku, na stejném obrázku 10, je vidět vícestěnná uhlíková nanotrubice, také charakterizovaná tím, že má nexus nebo spojovací bod (rozlišuje se zeleným rámečkem).heteropřechody mezi kovy a uhlíkovými nanotrubičkami jako definitivní nanokontakty “ podle práce (Rodríguez-Manzo, JA; Banhart, F.; Terrones, M.; Terrones, H.; Grobert, N.; Ajayan, PM; Golberg, D. 2009). Heteropřechody fungují jako spojka ke spojení struktury nanotrubice, jiných nanotrubiček nebo je funkcionalizují s jinými prvky, které jsou sjednoceny. I když to není na obrázku vzorku jasně vidět, není to podstatný prvek pro propojení uhlíkových nanotrubic, protože stačí nanotrubičku obklopit kratší, nebo použít uhlíkové nanooktopy, které slouží jako spojka.
Další z identifikovaných obrázků je ten, který je zobrazen na obrázku 11, na tom, co se zdá být vícestěnnou uhlíkovo-grafenovou nanotrubicí. V tomto případě se však jeví jako zcela neprůhledný, což je aspekt, který může být způsoben různými faktory nastavení mikroskopu, dopadem světla a dokonce i měřítkem fotografie (které není známo). To otevírá možnost spekulací, že pokud se nejedná o vícestěnnou uhlíkovou nanotrubici, jedná se ve skutečnosti o uhlíkové nanovlákno, na základě obrázků z odborné literatury (Zhang, ZJ; Chen, XY 2020), protože pozorovaná nanotrubice není dutá. Uhlíková nanovlákna jsou charakterizována jako pevné válce z uhlíku nebo grafenu, což by mohlo vysvětlit neprůhlednost vlákna. Konkrétně článek od (Zhang, ZJ; Chen, XY 2020) představuje metodu pro vytvoření supravodivých uhlíkových vláken, funkcionalizovaných s polydopaminový povrchem, vhodných pro zvýšení výkonu superkondenzátorů, v kontextu aplikace v bioelektronice a biomedicíně. Toho je dosaženo z „komerční bakteriální celulóza jako surovina “, což umožňuje její hromadnou výrobu.
Obr.11. Identifikace uhlíkových nanovláken ve vzorku vakcíny podle odborné literatury (může se však jednat o vícestěnné uhlíkové nanotrubice, protože není pozorováno jejich dostatečné zvětšení).
Je třeba také poznamenat, že tmavě modré zbarvení vlákna se shoduje se schématem transformace vlákna v článku (Zhang, ZJ; Chen, XY 2020), viz pravý dolní rámeček na obrázku 11. Také lze uvést že nanovlákno má vzhledem ke své charakteristice supravodivé vlastnosti, velmi podobné uhlíkovým nanotrubičkám.
Růst nanotrubiček
Jak je patrné z analýzy vzorků vakcín a jejich srovnání s odbornou literaturou, lze konstatovat, že s vysokou pravděpodobností jsou objekty pozorované na posuzovaných snímcích jednostěnné, vícestěnné a vícestěnné uhlíkové nanotrubice uhlíkové chobotnice . Relevantní je však také proces růstu těchto objektů, zejména uhlíkových nanotrubic. Pro lepší pochopení tohoto procesu se doporučuje prohlédnout si práci (Lobo, LS 2017), která jej nastiňuje příkladným způsobem. Nejprve výzkumník objasňuje, že existují tři způsoby, jak zahájit výrobu uhlíkových nanotrubic (CNT). “ Cesta tvorby uhlíkových nanotrubiček (CNT) může být zahájena pyrolyticky nebo katalyticky“a také prostřednictvím hybridního procesu v „plynné fázi pyrolýzy, která ovlivňuje povrch katalyzátoru, který rozpouští atomy uhlíku, nukleuje a nechá růst grafitu v jiných částech povrchu uvedeného katalyzátoru „. Obrázek 12a ukazuje proces “ katalýzy tvořící pětiúhelník „, který je nezbytný pro nukleaci uhlíkové nanotrubice. To vytváří základnu pětiúhelníku, ze které začíná vrstvený růst nanotrubice (jak je znázorněno na obrázku 12b). Toto se nazývá pravidlo pětiúhelníku a je vyvinuto ve 12 molekulách uhlíku, které jsou pozorovány v geometrii jádra karbidu niklu (jak je znázorněno na obrázku 12c).
Obr.12. Diagram procesu růstu a nukleace grafenových nanotrubic. (Wolf, LS 2017)
Výzkumník se také v samostatné části zabývá tvorbou uhlíkové chobotnice, přičemž uvádí, že nejvhodnější metoda pro její produkci je hybridní (katalytická a pyrolytická), přičemž vysvětluje, že „ když jsou experimentální podmínky takové, že k nukleaci grafenu dochází pouze v (111) tváře, je vysvětlena tendence k růstu nanotrubiček v přibližně 8 zónách s oktaedrickou symetrií… Zde se rozhodneme spojit tvar sféroidu s odkazem na imaginární krychli, abychom porozuměli počtu jeho faset a geometrii. S ohledem na tuto geometrii, když nukleace a růst probíhají na konkrétní sadě faset, lze pozorované chování lépe pochopit. Existuje preferenční růst na 6, 8 nebo 12 nohách? To bude klíč k potvrzení převládající preferované krystalové orientace pro nukleaci.“Tento jev lze pozorovat na následujícím obrázku 13, kde je katalyzátor karbidu niklu vidět ve formě sféroidní částice, která může být obsažena nebo obalena grafenem (například ve fullerenu). Jeho nukleační a pyrolytický proces způsobuje reakci katalyzátoru na uhlík a to podporuje růst ukládáním ramen chobotnice grafenové.
Obr.13. Schéma růstu uhlíkové chobotnice ze sféroidní částice karbidu niklu. (Wolf, LS 2017)
V případě uhlíkových nanotrubic (CNT) může nukleace určovat způsob ukládání a růst materiálu. Autor ( Lobo, LS 2017 ) popisuje metodu „plochého bazálního kontaktu“ (obrázek 14a), ke které dochází, když je kontaktní povrch mezi nanočásticí katalyzátoru a substrátem plochý. To způsobí, že nukleační částice stoupá a její růst pokračuje v postupných vrstvách. Metoda růstu “ na krystalické vnější ploše “ (obrázek 14b) je považována za nejjednodušší, protože nukleační nanočástice zůstává přichycena k povrchu, což znamená, že depozice následujících vrstev se provádí superpozicí. Metoda „ zapuštěného kónického vnitřního kontaktu„(obrázek 14c) se používá k vytvoření uhlíkových nanovláken (CNF nanouhlíková vlákna), k jeho růstu dochází, když je nukleační nanočástice zapuštěna do základny, čímž vzniká kuželovitá spirála (CNF kuželové nanovlákno), která je pod mikroskopem TEM téměř nepostřehnutelná, s výjimkou pohled shora (shora).
Obr.14. Proces růstu grafenových nanotrubic podle jejich typu, například v kuželové spirále, depozicí horní a spodní vrstvy. (Wolf, LS 2017)
Nervové rozhraní a neuromodulace: role nanotrubic
Jednou z nejčastěji se opakujících myšlenek ve vědecké literatuře o uhlíkových nanotrubičkách je vytvoření neurálního rozhraní, které upřednostňuje účely neuromodulace , bezdrátové komunikace nanosítí neuronů, biosenzorů, grafenových kvantových teček GQDa (subsidiárně) navrhnout terapie pro léčbu neurodegenerativních onemocnění a dokonce i opravu mozkových tkání, které mohou být poškozeny (Fabbro, A.; Prato, M.; Ballerini, L. 2013 | Gaillard, C.; Cellot, G ., S. Li, FM Toma, H. Dumortier, G. Spalluto, A. Bianco 2009, JA Roman, TL Niedzielko, RC Haddon, V. Parpura, CL Floyd 2011 | Cellot, G., Cilia, E., Cipollone , S., Rancic, V., Sucapane, A., Giordani, S., Ballerini, L. 2009). K dosažení těchto účelů se používají grafenové nanotrubice ke spojení neuronální tkáně, konkrétně gliových buněk (neuroglií) a neuronů, které okupují mozek a centrální nervový systém. To je možné díky inokulaci uhlíkových nanotrubiček do krevního řečiště,
Jednou z prvních zkušeností s neuronálními vazbami pomocí grafen-uhlíkových nanotrubic je práce ( Gabay, T.; Jakobs, E.; Ben-Jacob, E.; Hanein, Y. 2005 ), ve které vyvinul nový přístup k neuronálním geometrie síťového klastru pomocí klastrů uhlíkových nanotrubiček. V tomto modelu neurony migrují ze substrátu s nízkou afinitou na substrát s vysokou afinitou na litograficky definované šabloně uhlíkové nanotrubice. Po dosažení vysoce afinitních substrátů vytvoří neurony propojené sítě odesíláním zpráv z neuritů. Obrázek 15 ukazuje obrázky in-vivo experimentu s neurony, jejich autonomní propojení s uhlíkovými nanotrubicemi (označeno šipkami) a jejich úplné propojení v neuronové makrosíti.
Obr.15. Jedna z prvních zkušeností v propojení neuronů s uhlíkovými nanotrubicemi, naznačená šipkami na snímcích (Gabay, T.; Jakobs, E.; Ben-Jacob, E.; Hanein, Y. 2005)
Podle práce (Voge, CM; Stegemann, JP 2011) mají uhlíkové nanotrubice mechanické, fyzikální a elektrické vlastnosti, které je činí vhodnými pro „ studování a řízení buněk nervového systému. To zahrnuje použití CNT (uhlíkové nanotrubice) jako substráty pro buněčné kultury, k vytváření vzorovaných povrchů a ke studiu interakcí mezi buňkami a matricí… S ohledem na neuronální aplikace je možná nejslibnější vlastností CNT (uhlíkové nanotrubice) vysoká elektrická vodivost, která nabízí potenciál k přímé interakci s funkčními neurony pro detekci a přenos signálů. CNT tak mohou fungovat jako pasivní a aktivní substráty pro použití v neurálním inženýrství .“ To nám umožňuje usuzovatKonečným cílem důležité části výzkumu uhlíkových nanotrubic a jejich derivátů je neurostimulace/neuromodulace, jak je vysvětleno v práci (Ménard-Moyon, C. 2018). Obrázek 16 opět ukazuje, jak uhlíkové nanotrubice spojují konce neuronových buněk s jinými neurony a mozkovými tkáněmi, což umožňuje vedení elektřiny a signálů ve více propojené neuronové síti. Tato konfigurace se nazývá “ neurální rozhraní „.„a díky vlastnostem uhlíkových nanotrubiček je možné překonat hematoencefalickou bariéru a ukládat se v orgánech s elektrickou aktivitou, včetně mozku a centrálního nervového systému. Zdá se zřejmé, že způsob, jak usadit, propojit a udržet uhlíkové nanotrubice na koncích neuronů a glií jsou výše zmíněné uhlíkové chobotnice. Chapadla uhlíkových chobotnic mají ohebnost, délku a supravodivé schopnosti, ideální pro navázání spojení s neuronovými buňkami, čímž se zlepší jejich integrace Tento názor sdílejí i další autoři, např. (Won, SM; Song, E.; Reeder, JT; Rogers, JA 2020), kde byl přístup k elektromagnetické neurostimulaci pomocí mikrovln,Vyrábí se za použití porézních grafenových vláken a dalších nanometrových forem uhlíku, jako jsou uhlíkové nanotrubice, kvůli jejich chemické stabilitě, mechanické pevnosti a vodivému povrchu.
Obr.16. Schéma neurálního rozhraní s uhlíkovými nanotrubičkami. (Ménard-Moyon, C. 2018)
Rovněž se poukazuje na to, že uhlíkové nanotrubice mohou přispívat k rozvoji a růstu neuronální tkáně (Oprych, KM; Whitby, RL; Mikhalovsky, SV; Tomlins, P.; Adu, J. 2016), protože „ fungují jako lešení pro neurologické tkáňové inženýrství “.
Závod o pochopení neuronových obvodů a jejich elektrochemického signalizačního systému byl konstantní od doby, kdy byly vyrobeny uhlíkové nanotrubice, jak se odráží v článku (Mazzatenta, A.; Giugliano, M.; Campidelli, S.; Gambazzi, L.; Businaro, L.; Markram, H.; Ballerini, L. 2007), ve kterých se experimentuje se zavedením jednostěnných uhlíkových nanotrubiček (SWCNT) pro stimulaci mozkových buněk a navrhuje model neuronového spojení, kterým se podařilo stimulovat jednotlivé a více synaptických cest sítě. Autoři uvedli, že „Kultivované mozkové okruhy poskytují jednoduchý in-vitro model neuronové sítě. Hipokampální neurony rostly a vyvíjely se funkční obvody na površích SWCNT, což ukazuje, jak je podrobně uvedeno výše, obecnou biokompatibilitu purifikovaných SWCNT (Hu, H.; Ni, Y.; Mandal, SK; Montana, V.; Zhao, B., Haddon, RC, Parpura, V. 2005). Ve srovnání s kontrolními abiotickými povrchy SWNT posílil aktivitu neuronové sítě za podmínek chronického růstu (Lovat, V.; Pantarotto, D.; Lagostena, L.; Cacciari, B.; Grandolfo, M.; Righi, M.; Ballerini, L. 2005). Tento účinek byl popsán dříve a nelze jej připsat rozdílům v přežití neuronů, morfologii nebo vlastnostech pasivní membrány, ale pravděpodobně představuje důsledek vlastností substrátu SWNT.Důkaz růstu z uhlíkových nanotrubic je skutečně vidět na obrázku 17.
Obr.17. Všimněte si vzájemného propojení a růstu neuronů v polích vlevo, s ohledem na políčka vpravo, kde jsou aplikovány uhlíkové nanotrubice (CNT). Studijní obraz (Lovat, V.; Pantarotto, D.; Lagostena, L.; Cacciari, B.; Grandolfo, M.; Righi, M.; Ballerini, L. 2005)
Ve skutečnosti lze mít za to, že polymerem funkcionalizované uhlíkové nanotrubice mohou podporovat růst dendritů neuronových buněk a tím zvyšovat jejich synaptickou kapacitu ( Hu, H.; Ni, Y.; Mandal, SK; Montana, V.; Zhao, B Haddon, RC; Parpura, V. 2005 ). Jako potvrzení všeho, co bylo dosud vysvětleno, stojí za to vyzdvihnout práci recenze (Rauti, R.; Musto, M.; Bosi, S.; Prato, M.; Ballerini, L. 2019), ve které jsou některé z nejdůležitějších pokroky v uhlíkových nanotrubičkách“díky svým zvláštním vlastnostem se zdají být vhodné pro interakci s elektricky aktivními tkáněmi, jako jsou neuronální a srdeční tkáně… Kromě toho jsou CNT atraktivní jako neuronové elektrody jak in-vitro, tak in-vivo díky velkému povrchu poměr elektrochemie vlastní geometrii nanotrubiček, což má za následek velkou kapacitu elektrického náboje. V kontextu nervové stimulace byly zjištěny schopnosti vstřikování náboje 1–1,6 μC/cm−2 s vertikálně uspořádanými nanotrubkovými elektrodami, za předpokladu vývoje neurálních rozhraní nanotrubice-nanovlákna. Tyto vlastnosti umožnily konstrukci elektrod na bázi CNT (uhlíkové nanotrubice) používaných při propojení neuronální aktivity in-vitro a in-vivo, které jsou shrnuty do následujících milníků: a) stimulace akčních/excitačních potenciálů Ca2+ v malém skupina kultivovaných neuronů prostřednictvím více elektrodových polí, b) stimulace a záznam neuronů v kultivovaných organotypických řezech hippocampu a také v celé sítnici u myší, c) stimulace a záznam mozkové kůry u potkanů a opic, d) záznam lidských elektroencefalogram (EEG)„. Tato recenze shromažďuje množství dokumentárních důkazů o experimentování s uhlíkovými nanotrubičkami v mozkové tkáni, se zvláštním důrazem na jejich implementaci v lidském mozku. Proto jsou níže analyzovány ty nejrelevantnější:
Práce (Lee, W.; Parpura, V. 2010) demonstruje, jak lze nanotrubice „ použít jako neurální rozhraní/elektrody díky jejich supravodivým vlastnostem s mozkem, zejména s neurony… nabízejí výhody oproti kovovým elektrodám, pokud jde o monitorování a stimulace nervové aktivity… Jednou z výzev pro propojení mozek-stroj je biokompatibilita materiálů používaných pro konstrukci elektrod. Přestože se CNT jeví jako biokompatibilní, dosud nebyly stanoveny expoziční limity. Vhodné mezinárodní normy/pravidla pro použití Před použitím elektrod/zařízení na bázi CNT u lidí je třeba vytvořit CNT .“
„ Nervová stimulace pomocí uhlíkového nanotrubkového mikroelektrodového pole “ navržená (Wang, K.; Fishman, HA; Dai, H.; Harris, JS 2006) představuje experimentální neuronální rozhraní orientované na vývoj neuronových protéz, kde „ neuronální interconnection “ na základě vícestěnných uhlíkových nanotrubic (MWCNT), vertikálně uspořádaných jako mikroelektrody, je studováno, což potvrzuje, že mohou být použity pro tento účel. Jejich práce je relevantní, protože jde o první ukázku „ elektrické stimulace primárních neuronů “ odpovídající hipokampu, k čemuž dodávají, že „neurony mohou růst a diferencovat se na zařízení s nanotrubičkami (které fungují jako elektrody) a mohou být opakovaně excitovány i při stimulačních protokolech s nevyváženým nábojem. Ukazujeme také, že mikroelektrody CNT mají vynikající elektrochemické vlastnosti, které lze dále zlepšit úpravou povrchu. CNT elektrody pracují převážně s kapacitním proudem (ideální pro nervovou stimulaci), přičemž nabízejí vysokou kapacitu vstřikování náboje. Proto lze malé elektrody používat bez elektrochemických rizik .“
Stimulace neuronálních buněk prostřednictvím laterálních elektrických proudů byla studována (Gheith, MK; Pappas, TC; Liopo, AV; Sinani, VA; Shim, BS; Motamedi, M.; Kotov, NA 2006). Experimentovali s vrstvou/filmem jednostěnných uhlíkových nanotrubic (SWCNT), do kterých byla začleněna kultura neuronových buněk. Následně byl aplikován elektrický proud, který procházel konci filmu uhlíkových nanotrubiček. Tento „nezměnil klíčové elektrofyziologické charakteristiky buněk NG108-15, což potvrzuje předchozí pozorování s jiným materiálem nanotrubice… Proud prochází buněčným povlakem, který je identický s tradičními prostředky neuronální excitace a může být spojen s otevřením napěťově řízeného kationtové kanály. Zásadní je, že jde o důležitý důkaz elektrického spojení mezi filmy neuronových kultur na bázi jednostěnných uhlíkových nanotrubic (SWCNT) a neuronovými buňkami podobnými NG108-15 v laterální elektrické konfiguraci .
Výzkum (Vitale, F.; Summerson, SR; Aazhang, B.; Kemere, C.; Pasquali, M. 2015) je relevantní pro aplikaci uhlíkových nanotrubiček in-vivo v mozku krys, abychom zažili schopnosti neuromodulace . Mezi jeho závěry bude doslovně citováno: „Prezentujeme výrobu, charakterizaci a první hodnocení in vivo výkonu a biokompatibility mikroelektrod z vláken CNT (uhlíkové nanotrubice) pro neuronální stimulaci a záznam. Zjistili jsme, že vlákna CNT jsou ideálním kandidátním materiálem pro vývoj malých, bezpečných mikroelektrod s vysokou hustotou náboje, nízkou impedancí a flexibilních mikroelektrod schopných vytvořit stabilní rozhraní pro manipulaci s aktivitou neuronových souborů, aniž by bylo potřeba jakékoli další úpravy. povrch. Proto tyto elektrody v jediném zařízení dokonale kombinují vlastnosti tradičních elektrod velmi odlišných tvarů a materiálů optimalizovaných pro stimulaci nebo záznam a zároveň těží z výhody měkkosti materiálů CNT.„.
Bezdrátové nanokomunikační sítě v uhlíkových nanotrubičkách
Přestože uhlíkové nanotrubice by v zásadě mohly přispět ke zlepšení synapsí a růstu neuronových buněk a také k lepšímu provázání jejich propojovací sítě, představují vedle toxikologického ( již známo). Vzhledem k tomu, že neuromodulace a neurostimulace je možná prostřednictvím uhlíkových nanotrubic (což je ve skutečnosti grafen trubicového tvaru), protože fungují jako elektrody aktivující specifické oblasti mozku, představují také de facto neuronové rozhraní schopné propojit se s naočkovanými bezdrátovými nanokomunikačními sítěmi . do lidského těla , ve kterém jsou grafenové kvantové tečky GQD, grafenové nanoantény adalší identifikované objekty jsou součástí hardwaru uvedené sítě. Síť, pro kterou existuje simulační software , směrovací a MAC protokoly a komplexní a rozsáhlá specializovaná bibliografie dokumentující její implementaci v lidském těle . S těmito precedenty není překvapivé najít výzkumné práce, které se zabývají integrovanou molekulární komunikací s uhlíkovými nanotrubicemi schopnými interakce v bezdrátově spravovaných nanosítích neuronových senzorů, jak se odráží (Abd-El-atty, SM; Lizos, KA; Gharsseldien, ZM; Tolba , A.; Makhadmeh, ZA 2018). To je potvrzeno v jeho úvodu prohlášením, že „molekulární komunikace (MC) je považována za slibný přístup k přenosu informací v intrakorporální nanosíti. V této souvislosti použití nanostrojů v nanosíti usnadňuje operace zpracování, ovládání, logiky a detekce. Kromě toho mají nanostroje schopnost vyměňovat si informace, když jsou propojeny prostřednictvím nanosítě. Jednoduché intrakorporální nanosítě lze dosáhnout propojením skupiny umělých/syntetických nebo biologických nanostrojů k provádění složitých úkolů a funkcí v lidském těle, jako je biomedicínská diagnostika a léčba, nebo transdukce nervových signálů a nervová kontrola… Uhlíkové nanotrubice (CNTs ) usnadnit molekulární interakci mezi živými buňkami, včetně neuronů,„. Vše výše uvedené je možné, protože neurony vyzařují napěťové špičky (elektrické), což jsou akční potenciály, které uvolňují molekuly neurotransmiterů, které se šíří axonem. Proto se stimulací neuronů dosáhne účinku. na segregaci neurotransmiterů a tím i neuromodulaci.To má důsledky na plasticitu,synapse a neuronální korelaci mozku.Umožňuje také měření neurotransmiterů,dopaminu,elektrofyziologické odezvy,synaptické aktivity,zpracování informací v nervové síti (z nervové soustavy).Navíc výzkumníci upozorňují na existenci „přenosové programovací protokoly a rozhraní mezi bio-nanostrojem a neurony pro usnadnění iniciace signalizace a snížení možnosti rušení elektrických signálů, které generují . To je metoda, jak jasně rozlišit vysílané signály a šířit je do komunikační nanosíť (Suzuki, J.; Budiman, H.; Carr, TA; DeBlois, JH 2013 | Balasubramaniam, S.; Boyle, NT; Della-Chiesa, A.; Walsh, F.; Mardinoglu, A., Botvich, D., Prina-Mello, A. 2011) Ačkoli se ukázalo, že uhlíkové nanotrubice (CNT) jsou schopny být propojeny s nanosítí bezdrátové komunikace, podle vysvětlení (Akyildiz, IF; Jornet, JM 2010) jejich neuronální aplikace zahrnuje neurální komunikační protokoly, které se liší od elektromagnetická komunikace. Je také pravda, že “ pro nanostroje není nutné vkládat uhlíkové nanotrubice do neuronů k aktivaci signalizace. Nanostroje mohou využívat neurorozhraní na chemické bázi “ podle (Suzuki, J.; Budiman, H.; Carr, TA; DeBlois, JH 2013), to však představuje provozní a toxické potíže, které mají za následek větší nepříjemnosti. Aby se tento problém vyřešil, vědecká komunita navrhla „hybridní nanokomunikace “, která umožňuje elektromagnetickou a molekulární interakci, sjednocující řízení obou nanosítí, jak se odráží v přehledové práci (Yang, K.; Bi, D.; Deng, Y.; Zhang, R.; Rahman, MMU; Ali , NA; Alomainy, A. 2020), ze kterého jsou shrnuty nejdůležitější body:
Nejprve je třeba poznamenat, že již existuje rámcový protokol pro intra-extra tělesné nanosíťové komunikace pod názvem IEEE P1906.1, který představuje důležitou součást implementace nanotechnologických aplikací v lidském těle. Nicméně komunikace dat a parametrů mezi elektromagnetickými nanosítěmi a založená na molekulární komunikaci byla zásadní výzvou pro biomedicínské aplikace, jak je uvedeno v následujícím odstavci „Cílem standardu IEEE P1906.1 je však upozornit na minimální požadované komponenty a jim odpovídající funkce potřebné k nasazení nanomřížky. To vyžaduje hybridní komunikační paradigma, které je přijato v lidském těle i mimo lidi a slouží jako rozhraní pro přenos parametrů .“
Autoři jsou si vědomi omezení elektromagnetické komunikace pro monitorování centrálního nervového systému a zejména neuronální tkáně, pro kterou je nutné propojit molekulární a elektromagnetickou komunikaci s hybridním přístupem, pokud bezdrátový přenos parametrů, požadavků, odpovědí a operací v architektura nanosítě. Jinými slovy, monitorování mozku a jeho oblastí závisí na přítomnosti nanosítí založených na elektromagnetické komunikaci, protože mají nanoantény, pomocí kterých jsou signály, příkazy, požadavky a data získaná prostřednictvím nanosenzorů a nanozařízení zpřístupněna v celém těle, včetně uhlíkových nanotrubic. které se nacházejí v nervové tkáni. Ale přesto, Získání registrace informací snímaných prostřednictvím nanotrubic vyžaduje metodu molekulární komunikace, která si vynucuje vývoj hybridních komunikačních modelů. Toto vnímání se odráží v následujícím odstavci: “ Všechna výše uvedená schémata mohou zjevně umožnit propojení mezi intra-body Network a Body-Area Network pomocí elektromagnetických paradigmat nebo molekulárních paradigmat, ale existují některé faktory, které je činí méně praktickými. Za prvé, nanouzly (jako je kvantový grafen tečky GQD, mimo jiné) a nanozařízení, nejsou biologická a mohou zasahovat do jiných fyziologických aktivit, protože nanouzly se musí vstřikovat do krevních cév nebo vstupovat do lidského těla vypitím roztoku, který je obsahuje … Navíc vstřikování nebo vkládání mnoha nanonody do lidského těla nemusí být veřejností přijímány a některé země vydaly národní zákony, které přísně regulují výrobu a marketing takových zařízení.„. Z tohoto vysvětlení vyplývá a považuje za samozřejmé promyšlenost očkování a masivní očkování celé populace nanotechnologií nebo nanosíťovým hardwarem, u kterého vědci upozorňují na některé nedostatky. Zaměřuje se také na relevantní detail, a to, že nanonody sítě mohou být zavedeny do lidského těla nejen injekčně do krevních cév, ale také pomocí vodných roztoků, které lze pít. To je obzvláště závažné, protože to otevírá nové možnosti pro kontaminaci a intoxikaci lidí, což by pomohlo vysvětlit fenomén c0r0n@v|rus, s dalším doplňkovým přístupem k těm již známým.
Výzkumníci (Yang, K.; Bi, D.; Deng, Y.; Zhang, R.; Rahman, MMU; Ali, NA; Alimainy, A. 2020) přikládají zvláštní význam roli uhlíkových nanotrubic při interpretaci neuronových signálů ve formě sekretovaných neurotransmiterů pro záznam a interpretaci pomocí protokolů molekulární komunikace. Ve skutečnosti se vysvětluje, že „ fyziologický proces, který se přirozeně vyskytuje, je přenos neurotransmiterů mezi presynaptickou částí a postsynaptickým terminálem.. V reakci na excitaci nervového vlákna se generovaný akční potenciál pohybuje po presynaptické části a spouští uvolňování neurotransmiterů (signálních částic) obsažených ve váčkách. Uvolněné informační molekuly difundují do okolí a mohou se vázat na iontový kanál umístěný na membráně postsynaptického zakončení. Vázaný iontový kanál se pak stává propustným pro některé ionty, jejichž příliv nakonec vede k depolarizaci buněčné membrány, která se následně šíří jako nový akční potenciál po celé buňce. Doručování neurotransmiterů nepochybně vytváří spojení molekulární komunikace (MC) a je mnohem více biologické,„Navzdory výhodám, které model molekulární komunikace představuje, autoři obcházejí, že není možné interagovat, modulovat nebo stimulovat oblasti mozku bez přítomnosti nanouzlů na bázi uhlíkových nanotrubic, které, jak již bylo ukázáno, fungují jako senzory, spojky a elektrody neuronů, glií a dendritů. Je faktem, že obsah pozorovaný ve vakcínách je naočkován a tento cíl jasně prezentuje, což opět vede k potřebě hybridního obousměrného komunikačního přístupu.
Řízený přenos informací nervovým systémem in-vivo (Abbasi, NA; Lafci, D.; Akan, OB 2018) dále demonstruje proveditelnost, že některé fyziologické procesy lze interpretovat jako systémy molekulární komunikace (MC). komunikačních modelů jsou informace obvykle modulovány koncentrací molekul, zatímco informace jsou obvykle přenášeny mimo lidské tělo prostřednictvím elektromagnetických vln, takže je zapotřebí převodník koncentrace nebo rozhraní chemické / elektromagnetické vlny. Naštěstí některé nanouzly s integrovanými chemickými nanosenzory v CNTs nebo GNRs mohou převzít tuto odpovědnost “, potvrzené následujícími studiemi a vědeckými pracemi:
(Roman, C.; Ciontu, F.; Courtois, B. 2004) pod názvem “ Snímání jedné molekuly a makromolekulární vážení pomocí nanoelektromechanického senzoru uhlíkových nanotrubic „. Všimněte si v tomto případě základní-nezbytné implikace uhlíkových nanotrubic. Jak uvádějí jeho autoři, „ navrhujeme a simulujeme vysoce citlivý senzor uhlíkových nanotrubiček, schopný přenášet vazbu protein-ligand nebo obecněji makromolekulární rozpoznávání ve frekvenční variaci elektrického proudu.Toto je základní kus, na kterém je postaven hybridní model molekulárně-elektromagnetické komunikace, ukazující, že je možná její interakce, transdukce nebo, pokud je to preferováno, translace molekulárních signálů na frekvence a impulsy elektrického proudu.
(Georgakilas, V.; Otyepka, M.; Bourlinos, AB; Chandra, V.; Kim, N.; Kemp, KC; Kim, KS 2012), s příspěvkem s názvem „ Funkcionalizace grafenu: přístupy, deriváty a kovalentní aplikace a nekovalentní “, ve kterých je ukázáno, že grafenové nanodestičky mají schopnost působit jako biosenzory, včetně dopování jinými materiály (polymery, kovy…). Proto grafenové biosenzory fungují jako datové vstupy, které jsou potenciálně přenášeny přes nanosíť.
(Lazar, P.; Karlický, F.; Jurecka, P.; Kocman, M.; Otyepková, E.; Šafářová, K.; Otyepka, M. 2013), jehož výzkum s názvem “ Adsorpce malých organických molekul na grafenu “ jasně vysvětluje účel použití tohoto nanomateriálu pro účely interpretace molekulární komunikace. Konkrétně se řeší „ kombinovaná experimentální a teoretická kvantifikace adsorpčních entalpií sedmi organických molekul (acetonu, acetonitrilu, dichlormethanu, ethanolu, ethylacetátu, hexanu a toluenu) v grafenu “, která nade vší pochybnost demonstruje schopnost grafenu být používá se pro účely molekulární komunikace a tedy elektromagnetické komunikace, protože je to materiál, ze kterého jsou vyrobeny nanouzly vnitrotělní nanosítě.
Ke všemu již vystavenému nutno dodat, že (Yang, K.; Bi, D.; Deng, Y.; Zhang, R.; Rahman, MMU; Ali, NA; Alomainy, A. 2020) rovněž navrhují model hybridní komunikace, která kombinuje molekulární paradigma a elektromagnetické paradigma pro systémy nanosítí znázorněné na obrázku 18, který objasňuje konečný cíl vakcinačních operací, tj. hardwarové očkování nanouzlů, nanorouterů, nanosenzorů a grafenových nanotrubic, aby bylo možné monitorovat veškeré biologické, vitální a neuronální činnost lidí, každého jednotlivce.
Obr.18. Schéma hybridní komunikace nanosítí (na molekulární a elektromagnetické úrovni). Obrázek získaný z (Yang, K.; Bi, D.; Deng, Y.; Zhang, R.; Rahman, MMU; Ali, NA; Alimainy, A. 2020)
Autoři tohoto návrhu vysvětlují, že „lMolekulární komunikace se používá v lidském těle, protože vykazuje nadřazenost nad jinými komunikačními schématy, pokud jde o biokompatibilitu a neinvazivitu… Molekulární nanosítě se skládají z více MC vysílačů a receptorů nebo jednoho MC vysílače, MC receptoru a více transceiverů, které provádějí funkce relé. Biologický vysílač nejprve shromažďuje zdravotní parametry a poté moduluje a přenáší shromážděné informace mezi molekulárními nanosítěmi. Pro úspěšné odeslání informací mimo lidské tělo je do lidského těla implantováno nanozařízení na bázi grafenu. Toto zařízení se skládá hlavně z chemického nanosenzoru, transceiveru a baterie. Vestavěný chemický nanosenzor je schopen detekovat informace o koncentraci přicházející z molekulárních nanosítí a převést je na elektrický signál. Elektromagnetický signál THz je dále přenášen na nano-mikro rozhraní. Toto rozhraní může být zobrazovací zařízení nebo brána pro připojení k internetu. Nano-mikro rozhraní je obecně vybaveno dvěma typy antén: THz anténou a mikro/makro anténou. Navrhovaná hybridní komunikační architektura se nejen snaží vyhnout použití nebiologických nanouzlů uvnitř těla, ale také umožňuje snadno detekovat zdravé parametry těla venku. Toto rozhraní může být zobrazovací zařízení nebo brána pro připojení k internetu. Nano-mikro rozhraní je obecně vybaveno dvěma typy antén: THz anténou a mikro/makro anténou. Navrhovaná hybridní komunikační architektura se nejen snaží vyhnout použití nebiologických nanouzlů uvnitř těla, ale také umožňuje snadno detekovat zdravé parametry těla venku. Toto rozhraní může být zobrazovací zařízení nebo brána pro připojení k internetu. Nano-mikro rozhraní je obecně vybaveno dvěma typy antén: THz anténou a mikro/makro anténou. Navrhovaná hybridní komunikační architektura se nejen snaží vyhnout použití nebiologických nanouzlů uvnitř těla, ale také umožňuje snadno detekovat zdravé parametry těla venku.Burkovski, A.; Schober, R. 2015 | Wang, X.; Higgins, MD; Leeson, MS 2015 | Nakano, T.; Moore, MJ; Wei, F.; Vasilakos, AV; Shuai, J. 2012 | Abbasi, QH; El-Sallabi, H.; Chopra, N.; Yang, K.; Qaraque, K.A.; Alomainy, A. 2016 | Zhang, R.; Yang, K.; Abbasi, QH; Qaraque, K.A.; Alomainy, A. 2017).
Bibliografie
Abbasi, NA; Lafci, D.; Akan, O. B. (2018). Řízený přenos informací prostřednictvím in vivo nervového systému. Vědecké zprávy, 8(1), s. 1-12. https://doi.org/10.1038/s41598-018-20725-2
Abbasi, QH; El-Sallabi, H.; Chopra, N.; Yang, K.; Qaraque, K.A.; Alomainy, A. (2016). Charakterizace terahertzových kanálů uvnitř lidské kůže pro sítě zaměřené na tělo v nanoměřítku. IEEE Transactions on Terahertz Science and Technology, 6(3), s. 427-434. https://doi.org/10.1109/TTHZ.2016.2542213
Abbott, NJ (2013). Struktura a funkce hematoencefalické bariéry a výzvy pro podávání léků do CNS. Journal of heredited metabolic disease, 36(3), str. 437-449. https://doi.org/10.1007/s10545-013-9608-0
Ahmadzadeh, A.; Claus, A.; Schober, R. (2015). Analýza a návrh víceskokových difúzních molekulárních komunikačních sítí. IEEE Transactions on Molecular, Biological and Multi-Scale Communications, 1(2), str. 144-157. https://doi.org/10.1109/TMBMC.2015.2501741
Ahmadzadeh, A.; Claus, A.; Burkovski, A.; Schober, R. (2015). Amplify-and-forward relaying in two-hop difusion-based molekulární komunikační sítě. In: 2015 IEEE Global Communications Conference (GLOBECOM) (str. 1-7). IEEE. https://doi.org/10.1109/GLOCOM.2015.7417069
Akyildiz, IF; Jornet, J. M. (2010). Electromagnetic wireless nanosensor networks = Electromagnetic wireless nanosensor networks. Nano komunikační sítě, 1(1), str. 3-19. https://doi.org/10.1016/j.nancom.2010.04.001
Balasubramaniam, S.; Boyle, N.T.; Della-Chiesa, A.; Walsh, F.; Mardinoglu, A.; Botvich, D.; Prina-Mello, A. (2011). Vývoj umělých neuronových sítí pro molekulární komunikaci = Vývoj umělých neuronových sítí pro molekulární komunikaci. NanoCommunication Networks, 2(2-3), str. 150-160. https://doi.org/10.1016/j.nancom.2011.05.004
Bottini, M.; Bruckner, S.; Nika, K.; Bottini, N.; Bellucci, S.; Magrini, A.; Mustelin, T. (2006). Vícestěnné uhlíkové nanotrubice indukují apoptózu T lymfocytů. Toxikologické listy, 160(2), s. 121-126. https://doi.org/10.1016/j.toxlet.2005.06.020
Brown, DM; Kinloch, IA; Bangert, U.; Windle, AH; Walter, D.M.; Walker, G.S.; Kámen, VICKI (2007). In vitro studie potenciálu uhlíkových nanotrubic a nanovláken indukovat zánětlivé mediátory a frustrovanou fagocytózu. Carbon, 45(9), str. 1743-1756. https://doi.org/10.1016/j.carbon.2007.05.011
Burblies, N.; Schulze, J.; Schwarz, HC.; Kranz, K.; Motz, D.; Vogt, C.; Behrens, P. (2016). Povlaky různých uhlíkových nanotrubic na platinové elektrody pro neuronová zařízení: Příprava, cytokompatibilita a interakce s buňkami spirálního ganglia. PlOS jedna, 11(7), e0158571. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0158571.g002
Cellot, G.; Cilia, E.; Cipollone, S.; Rančič, V.; Sucapane, A.; Giordani, S.; Ballerini, L. (2009). Uhlíkové nanotrubice mohou zlepšit výkon neuronů tím, že upřednostňují elektrické zkraty. Přírodní nanotechnologie, 4(2), str. 126-133. https://doi.org/10.1038/nnano.2008.374
Cui, D.; Tian, F.; Ozkan, CS; Wang, M.; Gao, H. (2005). Vliv jednostěnných uhlíkových nanotrubiček na lidské buňky HEK293. Toxikologické listy, 155(1), s. 73-85. https://doi.org/10.1016/j.toxlet.2004.08.015
Davoren, M.; Herzog, E.; Casey, A.; Cottineau, B.; Chambers, G.; Byrne, H. J.; Lyng, FM (2007). In vitro hodnocení toxicity jednostěnných uhlíkových nanotrubic na lidských plicních buňkách A549. Toxikologie in vitro, 21(3), str. 438-448. https://doi.org/10.1016/j.tiv.2006.10.007
Fabbro, A.; Prato, M.; Ballerini, L. (2013). Uhlíkové nanotrubice v neuroregeneraci a opravě = Uhlíkové nanotrubice v neuroregeneraci a opravě. Pokročilé recenze podávání léků, 65(15), s. 2034-2044. https://doi.org/10.1016/j.addr.2013.07.002
Gabay, T.; Jakobs, E.; Ben-Jacob, E.; Hanein, Y. (2005). Navržená samoorganizace neuronových sítí pomocí shluků uhlíkových nanotrubiček. Physica A: Statistická mechanika a její aplikace, 350(2-4), pp. 611-621. https://doi.org/10.1016/j.physa.2004.11.007
Gao, S.; Yu, Z.; Xu, K.; Peng, J.; Xing, Y.; Ren, Y.; Chen, M. (2016). Silsesquioxanový hvězdicový amfifilní polymer jako účinný disperzant pro vícestěnné uhlíkové nanotrubice. RSC zálohy, 6(36), str. 30401-30404. https://doi.org/10.1039/C6RA00130K
Georgakilas, V.; Otyepka, M.; Bourlinos, AB; Chandra, V.; Kim, N.; Kemp, KC; Kim, K. S. (2012). Funkcionalizace grafenu: kovalentní a nekovalentní přístupy, deriváty a aplikace. Chemical Reviews, 112(11), str. 6156-6214. https://doi.org/10.1021/cr3000412
Gheith, MK; Pappas, T. C.; Liopo, AV; Sinani, VA; Shim, B.S.; Motamedi, M.; Kotov, N. A. (2006). Stimulace nervových buněk laterálními proudy ve vodivých vrstvách jednostěnných uhlíkových nanotrubic. Advanced Materials, 18(22), str. 2975-2979. https://doi.org/10.1002/adma.200600878
Ghosh, M.; Chakraborty, A.; Bandyopadhyay, M.; Mukherjee, A. (2011). Mnohostěnné uhlíkové nanotrubice (MWCNT): indukce poškození DNA v rostlinných a savčích buňkách. Věstník nebezpečných látek, 197, s. 327-336. https://doi.org/10.1016/j.jhazmat.2011.09.090
Hu, H.; Nor, Y.; Mandal, S.K.; Montana, V.; Zhao, B.; Haddon, RC; Parpura, V. (2005). Jednostěnné uhlíkové nanotrubice funkcionalizované polyethyleniminem jako substrát pro růst neuronů. The Journal of Physical Chemistry B, 109(10), str. 4285-4289. https://doi.org/10.1021/jp0441137
Kafa, H.; Wang, JTW; Rubio, N.; Venner, K.; Anderson, G.; Patch, E.; Al-Jamal, K. T. (2015). Interakce uhlíkových nanotrubiček s in vitro modelem hematoencefalické bariéry a myším mozkem in vivo. Biomateriály, 53, str. 437-452. https://doi.org/10.1016/j.biomaterials.2015.02.083
Kumar, AS; Barathi, P.; Pillai, K. C. (2011). In situ precipitace nikl-hexakyanoželezitanu v mnohostěnné uhlíkové nanotrubičce modifikované elektrodě a její selektivní hydrazinová elektrokatalýza ve fyziologickém pH. Journal of electroanalytical chemistry, 654(1-2), str. 85-95. https://doi.org/10.1016/j.jelechem.2011.01.022
Lam, CW; James, JT; McCluskey, R.; Hunter, R. L. (2004). Plicní toxicita jednostěnných uhlíkových nanotrubiček u myší 7 a 90 dnů po intratracheální instilaci. Toxikologické vědy, 77(1), str. 126-134. https://doi.org/10.1093/toxsci/kfg243
Lazar, P.; Karlický, F.; Jurečka, P.; Kocman, M.; Otyepková, E.; Šafářová, K.; Otyepka, M. (2013). Adsorpce malých organických molekul na grafen = Adsorpce malých organických molekul na grafenu. Journal of the American Chemical Society, 135(16), s. 6372-6377. https://doi.org/10.1021/ja403162r
Lee, W.; Parpura, V. (2010). Uhlíkové nanotrubice jako elektrická rozhraní s neurony = Uhlíkové nanotrubice jako elektrická rozhraní s neurony. In: Brain Protection in Schizofrenia, Mood and Cognitive Disorders (str. 325-340). Springer, Dordrecht. https://doi.org/10.1007/978-90-481-8553-5_11
Wolf, L. S. (2016). Tvorba katalytického uhlíku: Vyjasnění alternativních kinetických cest a definování kinetické linearity pro koncept trvalého růstu. Reakční kinetika, mechanismy a katalýza, 118(2), str. 393-414. https://doi.org/10.1007/s11144-016-0993-x
Wolf, L. S. (2017). Nukleace a růst uhlíkových nanotrubic a nanovláken: Řízení mechanismu a katalytické geometrie. Carbon, 114, str. 411-417. https://doi.org/10.1016/j.carbon.2016.12.005
Lovat, V.; Pantarotto, D.; Lagostena, L.; Cacciari, B.; Grandolfo, M.; Righi, M.; Ballerini, L. (2005). Substráty uhlíkových nanotrubiček posilují neuronovou elektrickou signalizaci. Nano písmena, 5(6), str. 1107-1110. https://doi.org/10.1021/nl050637m
Maiolo, L.; Guarino, V.; Saracino, E.; Convertino, A.; Melucci, M.; Muccini, M.; Benfenati, V. (2021). Gliová rozhraní: pokročilé materiály a zařízení k odhalení role astrogliálních buněk ve funkci a dysfunkci mozku. Advanced Healthcare Materials, 10(1), 2001268. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1002/adhm.202001268
Manna, S.K.; Sarkar, S.; Barr, J.; Moudrý, K.; Bariéra, EV; Jejelowo, O.; Ramesh, GT (2005). Jednostěnná uhlíková nanotrubice indukuje oxidační stres a aktivuje jaderný transkripční faktor-κB v lidských keratinocytech. Nano písmena, 5(9), str. 1676-1684. https://doi.org/10.1021/nl0507966
Mattson, poslanec; Haddon, RC; Rao, AM (2000). Molekulární funkcionalizace uhlíkových nanotrubic a použití jako substrátů pro růst neuronů. Journal of Molecular Neuroscience, 14(3), s. 175-182. https://doi.org/10.1385/JMN:14:3:175
Mazzatenta, A.; Giugliano, M.; Campidelli, S.; Gambazzi, L.; Businaro, L.; Markram, H.; Ballerini, L. (2007). Propojení neuronů s uhlíkovými nanotrubicemi: přenos elektrického signálu a synaptická stimulace v kultivovaných mozkových okruzích. Journal of Neuroscience, 27(26), s. 6931-6936. https://doi.org/10.1523/JNEUROSCI.1051-07.2007
Muller, J.; Decordier, I.; Hoet, P.H.; Lombaert, N.; Thomassen, L.; Huaux, F.; Kirsch-Volders, M. (2008). Klastogenní a aneugenní účinky vícestěnných uhlíkových nanotrubic v epiteliálních buňkách. Karcinogeneze, 29(2), str. 427-433. https://doi.org/10.1093/carcin/bgm243
Nakano, T.; Moore, MJ; Wei, F.; Vasilakos, AV; Shuai, J. (2012). Molekulární komunikace a vytváření sítí: příležitosti a výzvy = Molekulární komunikace a vytváření sítí: příležitosti a výzvy. Transakce IEEE o nanobiovědách, 11(2), str. 135-148. https://doi.org/10.1109/TNB.2012.2191570
Oprych, KM; Whitby, R. L.; Mikhalovskij, S.V.; Tomlins, P.; Adu, J. (2016). Oprava periferních nervů: hrají roli uhlíkové nanotrubice? = Oprava periferních nervů: mají uhlíkové nanotrubice nějakou roli?. Pokročilé zdravotnické materiály, 5(11), s. 1253-1271. https://doi.org/10.1002/adhm.201500864
Pulskamp, K.; Diabate, S.; Krug, H. F. (2007). Uhlíkové nanotrubice nevykazují žádné známky akutní toxicity, ale indukují intracelulární reaktivní formy kyslíku v závislosti na kontaminantech. Toxikologické listy, 168(1), s. 58-74. https://doi.org/10.1016/j.toxlet.2006.11.001
Raimondo, M.; Naddeo, C.; Vertuccio, L.; Bonnaud, L.; Dubois, P.; Binder, W. H.; Guadagno, L. (2020). Multifunkčnost strukturních nanohybridů: Rozhodující role kovalentní a nekovalentní funkcionalizace uhlíkových nanotrubic pro umožnění vysokého tepelného, mechanického a samoopravného výkonu = Multifunkčnost strukturních nanohybridů: Klíčová role kovalentní a nekovalentní funkcionalizace uhlíkových nanotrubic při umožnění vysoký tepelný, mechanický a samoléčivý výkon. Nanotechnology, 31(22), 225708. https://doi.org/10.1088/1361-6528/ab7678
Rauti, R., Musto, M., Bosi, S., Prato, M., & Ballerini, L. (2019). Vlastnosti a chování uhlíkových nanomateriálů při interakci s neuronovými buňkami: Jak daleko jsme se dostali? = Vlastnosti a chování uhlíkových nanomateriálů při propojování neuronových buněk: Jak daleko jsme došli?. Carbon, 143, 430-446. https://doi.org/10.1016/j.carbon.2018.11.026
Rodriguez-Manzo, J.A.; Banhart, F.; Hrudky, M.; Hrudky, H.; Grobert, N.; Ajayan, PM; Goldberg, D. (2009). Heteropřechody mezi kovy a uhlíkovými nanotrubičkami jako konečné nanokontakty = Heteropřechody mezi kovy a uhlíkovými nanotrubičkami jako konečné nanokontakty. Proceedings of the National Academy of Sciences, 106(12), s. 4591-4595. https://doi.org/10.1073/pnas.0900960106
Roman, C.; Ciontu, F.; Courtois, B. (2004). Detekce jedné molekuly a makromolekulární vážení pomocí celouhlíkového nanotrubicového nanoelektromechanického senzoru. In: 4th IEEE Conference on Nanotechnology, 2004. (str. 263-266). IEEE. https://doi.org/10.1109/NANO.2004.1392318
Roman, J. A.; Niedzielko, TL; Haddon, RC; Parpura, V.; Floyd, C. L. (2011). Jednostěnné uhlíkové nanotrubice chemicky funkcionalizované polyethylenglykolem podporují opravu tkáně u potkaního modelu poranění míchy. Journal of Neurotrauma, 28(11), s. 2349-2362. https://doi.org/10.1089/neu.2010.1409
Sharon, M.; Sharon, M. (2006). Uhlíkové nanomateriály a jejich syntéza z rostlinných prekurzorů = Uhlíkové nanomateriály a jejich syntéza z rostlinných prekurzorů. Synthesis and Reactivity in Anorganic, Metal-Organic and Nano-Metal Chemistry, 36(3), pp. 265-279. https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/15533170600596048
Shityakov, S.; Salvador, E.; Pastorin, G.; Forster, C. (2015). Studie transportu hematoencefalické bariéry, agregace a simulace molekulární dynamiky vícestěnných uhlíkových nanotrubic funkcionalizovaných fluorescein isothiokyanátem. International Journal of nanomedicine, 10, 1703. https://dx.doi.org/10.2147%2FIJN.S68429
Shvedova, A. A.; Kisin, ER; Mercer, R.; Murray, AR; Johnson, VJ; Potapovič, AI; Baron, P. (2005). Neobvyklé zánětlivé a fibrogenní plicní reakce na jednostěnné uhlíkové nanotrubice u myší. American Journal of Physiology-Lung Cellular and Molecular Physiology, 289(5), L698-L708. https://doi.org/10.1152/ajplung.00084.2005
Suzuki, J.; Budiman, H.; Carr, T. A.; DeBlois, JH (2013). Simulační rámec pro molekulární komunikaci založenou na neuronech = Simulační rámec pro molekulární komunikaci založenou na neuronech. Proceeded Computer Science, 24, pp. 103-113. https://doi.org/10.1016/j.procs.2013.10.032
Takže, JM; Arulselvan, P.; Fakurazi, S.; Ithnin, H.; Hussein, M. Z. (2014). Přehled charakterizací a biokompatibility funkcionalizovaných uhlíkových nanotrubic v designu dodávání léčiv. Journal of Nanomaterials, 2014. https://doi.org/10.1155/2014/917024
Tian, F.; Cui, D.; Schwarz, H.; Estrada, G.G.; Kobayashi, H. (2006). Cytotoxicita jednostěnných uhlíkových nanotrubic na lidských fibroblastech. Toxikologie in vitro, 20(7), str. 1202-1212. https://doi.org/10.1016/j.tiv.2006.03.008
Vitale, F.; Summerson, S.R.; Aazhang, B.; Kemere, C.; Pasquali, M. (2015). Nervová stimulace a záznam pomocí obousměrných mikroelektrod z měkkých uhlíkových nanotrubiček. ACS nano, 9(4), str. 4465-4474. https://doi.org/10.1021/acsnano.5b01060
Voge, C. M.; Stegemann, J. P. (2011). Uhlíkové nanotrubice v aplikacích neurálního rozhraní. Journal of neuron engineering, 8(1), 011001. https://doi.org/10.1088/1741-2560/8/1/011001
Wang, K.; Fishman, HA; Dai, H.; Harris, J. S. (2006). Nervová stimulace pomocí uhlíkového nanotrubičkového mikroelektrodového pole. Nano písmena, 6(9), str. 2043-2048. https://doi.org/10.1021/nl061241t
Wang, X.; Higgins, MD; Leeson, MS (2015). Reléová analýza v molekulárních komunikacích s časově závislou koncentrací. IEEE Communications Letters, 19(11), s. 1977-1980. https://doi.org/10.1109/LCOMM.2015.2478780
Warheit, DB (2006). Co je v současnosti známo o zdravotních rizicích spojených s expozicí uhlíkovým nanotrubičkám? = Co je v současnosti známo o zdravotních rizicích souvisejících s expozicí uhlíkovým nanotrubičkám? Carbon, 44(6), str. 1064-1069. https://doi.org/10.1016/j.carbon.2005.10.013
Vyhrál, SM; Song, E.; Reeder, JT; Rogers, J. A. (2020). Emerging modalities and implantable technologies for neuromodulation = Emerging modalities and implantable technologies for neuromodulation. Cell, 181(1), str. 115-135. https://doi.org/10.1016/j.cell.2020.02.054
Xiang, C., Zhang, Y., Guo, W., & Liang, XJ (2020). Biomimetické uhlíkové nanotrubice pro terapeutika neurologických onemocnění jako inherentní léčba = Biomimetické uhlíkové nanotrubice pro terapeutika neurologických onemocnění jako inherentní. Acta Pharmaceutica Sinica B, 10(2), str. 239-248. https://doi.org/10.1016/j.apsb.2019.11.003
Yang, K.; Nabídka.; Deng, Y.; Zhang, R.; Rahman, MMU; Alina; Alomainy, A. (2020). Komplexní přehled hybridní komunikace v kontextu molekulární komunikace a terahertzové komunikace pro tělo-centrické nanosítě. IEEE Transactions on Molecular, Biological and Multi-Scale Communications, 6(2), str. 107-133. https://doi.org/10.1109/TMBMC.2020.3017146
Zhang, R.; Yang, K.; Abbasi, QH; Qaraque, K.A.; Alomainy, A. (2017). Analytická charakterizace terahertzové in-vivo nano-sítě v přítomnosti interference na základě komunikačního schématu TS-OOK. IEEE Access, 5, str. 10172-10181. https://doi.org/10.1109/ACCESS.2017.2713459
Zhang, ZJ; Chen, X. Y. (2020). Uhlíková nanovlákna odvozená z bakteriální celulózy: Povrchová modifikace polydopaminem a použití železnatých iontů jako elektrolytické přísady pro společné zvýšení výkonu superkondenzátoru = Uhlíková nanovlákna odvozená z bakteriální celulózy: Povrchová modifikace polydopaminem a použití železnatého iontu jako přísady elektrolytu pro společné zvýšení výkon superkondenzátoru. Applied Surface Science, 519, 146252. https://doi.org/10.1016/j.apsusc.2020.146252
Zhu, L.; Chang, DW; Dai, L.; Hong, Y. (2007). Poškození DNA vyvolané vícestěnnými uhlíkovými nanotrubicemi v myších embryonálních kmenových buňkách. Nano písmena, 7(12), str. 3592-3597. https://doi.org/10.1021/nl071303v
Další tajemství globalistické nanotechnologické šmakulády nesprávně pravdoláskařsky pojmenované jako „vakcína“ odhalila analýza vědeckého týmu La Quinta Columna již 16.prosince 2021. Protože dosud uniká zájmu širší nejen české veřejnosti,a protože je poměrně zásadní pro mnoho již „naočkovaných“, ale snad ještě více pro ty, kteří dosud propagandě a nátlaku nepodlehli, vyplním tímto článkem informační bublinu. Tajemství se týká definitivního vědeckého rozboru tzv.Covid vakcín a jednoznačné a definitivní potvrzení přítomnosti oxidu grafenu ve vakcínách. Oxid garfenu je zvláštní látka využitelná pro nanotechnologie, disponující mnoha „fantastickými“ vlastnostmi. Jednou z nich je, že je „programovatelná“ a že její vlastnosti lze ovlivňovat elektromagnetickým zářením. Je supravodivá.
Konečně tedy byla zveřejněna oficiální, odborná a definitivní zpráva analýzy mRNA vakcín, kterou provedl Dr. Pablo Campra z Madridu.
Zde je ke stažení originál vědecké analýzy Dr.Campra ohledně detekce oxidu grafenu ve vakcínách. Práce je ve španělštině ve formátu PDF.
Již v červnu loňského roku zveřejnil Dr.Campra předběžnou zprávu analýzy očkovací lahvičky Pfizer, která se během několika hodin stala virální na internetu, protože odhalila existenci nanočástic oxidu grafenu, toxické látky, která způsobuje různé postvakcinační vedlejší účinky a interferuje s rádiovými frekvencemi vysílanými anténami 4G, 4G Plus a 5G.
Jak oznámila chilská rozhlasová stanice El Mirador del Gallo , pouze před několika málo hodinami (16.prosince 2021) byly v jejím pořadu odhaleny výsledky analýzy očkovacích lahviček od společností Sinovac, AstraZeneca a Pfizer Dirección Correcta
Výsledky vědecké analýzy jsou nezvratné a definitivní a potvrzují přítomnost stejného nanomateriálu, který detekoval Dr. Pablo Campra. Tato nová zpráva, teprve druhá opravdu naprosto nezávislá zpráva na světě, o skutečném obsahu vakcín proti COVID, bude brzy k dispozici jak na webu rádia tak na webu La Quinta Columna . Samozřejmě, že v této zprávě bude podrobně popsána metodika, techniky, postupy a závěry.
Závěrečná zpráva je založena na studii přítomnosti oxidu grafenu. Dr. Pablo Campra zdůraznil, že dokončení jeho zprávy trvalo déle, než se původně očekávalo, a to kvůli nedostatečné spolupráci ze strany laboratoří a subjektů, které mu mohly poskytnout více nástrojů, aby mohl zprávu dokončit za kratší dobu. To se mu nakonec však stejně podařilo a konečně je tu jeho závěrečná zpráva veřejně k dispozici. A jistě k velké nelibosti zločineckých, zkorumpovaných vlád, tajných služeb a globalistů.
V následujícím úryvku videa, které jsem objevila na videokanálu Orwell City jménem Orwellito na rumble.com a uvidíte některá pozorování a komentáře k některým z nejdůležitějších aspektů této práce s názvem: „Analýza optickou a elektronovou mikroskopií a charakterizace EDX. Detekce nanočástic grafenu (nebo derivátů) v lahvičkách .“
Analýza vakcinačních lahviček od společností Sinovac (CoronaVac), AstraZeneca a Pfizer provedená v Chile přesvědčivě potvrzuje přítomnost oxidu grafenu a jeho derivátů v jejich složení.
Překlad přepisu videa podle webu Orwell City:
Ricardo Delgado: Tento obrázek je velmi zvláštní a charakteristický. Je docela pravděpodobné, že neexistuje žádný jiný materiál, který by vykazoval tyto charakteristiky reliéfu a záhybů. Grafen bývá na svých okrajích přehnutý. Bezpochyby se jedná o grafen. To je grafen. Je nám zle, když to vidíme. Viděli jsme to v předběžné zprávě. Vidíme to v různých dalších vakcínách. Zrovna včera jsem viděl Prevenar 13, což je vakcína proti pneumokokům . Tento typ konstrukce se tam také objevil. Vakcína je konkrétně od AstraZeneca distribuovaná v Chile.
Pablo Salinas: Ano. Štítek je níže.
Ricardo Delgado: Tak tedy… To, na co se v tomto případě díváte, je bezpochyby mikrolist. Budeme mluvit o grafenu s určitým stupněm exfoliace. To znamená, že když vidíte nějaký aspekt, řekněme, více průsvitný, je to proto, že je trochu více exfoliovaný. Není to vrstva superponovaná na další vrstvu, která tvoří tmavší, uhlíková hustota, jak bylo vidět na jiných obrázcích, které byly také pozitivní ve spektru oxidu grafenu. Není kompatibilní, ale jednoznačně průkazný pro oxid grafenu, protože má dva charakteristické píky. Jeden na 1580 cm-1 a druhý na asi 1340 cm-1. To je bezpochyby velmi charakteristické pro grafen.
Každopádně se nemůžeme divit. Za prvé, protože mluvíme o AstraZeneca. A za druhé, protože vakcíny jsou univerzální, že? Navíc jsme v globalismu a jsme v globální situaci. Proto se sem dostávají i vakcíny, které tam dorazí. Proto říkáme, že toto je nanotechnologie, která je zavedena v lahvičkách. To, na co se díváte, je surovina.
Řekněme, že je to palivo pro vývoj určité složitější struktury, nanotechnologie uvnitř organismu. A na jedné straně se postará o to, nano-senzory pro měření fyziologických a biomedicínských konstant jednotlivce. Ale nejenže budou shromažďovat tyto informace a posílat je na server prostřednictvím těchto MAC adres, které se objeví , ale také… To také. Říkám, že tento materiál je velmi charakteristický. Každý odborník, skutečný odborník, alespoň v této disciplíně, kdo pracuje s nanomateriálem pod optickým mikroskopem, vám řekne, že se jedná o grafen.
Jorge Osorio: Ano. Pojďme…
Ricardo Delgado: A co víc…
Jorge Osorio: Pokračuj, Ricardo. Pokračuj.
Ricardo Delgado: Také jsme viděli… Také jsme viděli obrázky z The Graphene Box použité jako pozitivní vzor – a to bylo zakoupeno v obchodech – disperze oxidu grafenu. A tyto obrázky jsou v podstatě stejné. Jinými slovy, tato společná matrice se používá ve všech injekčních nebo životaschopných, jak je uvedeno v patentech ministerstev zdravotnictví různých zemí. To znamená, že to není vůbec divné. Je to to samé. To je bezpochyby grafen. A je pravděpodobné, že některé z teček, které vidíte, některé z nich, ty malé značky, které zde vypadají jako Davidova hvězda? Opravdu to vypadá jako hvězda na tom obrázku.
Jorge Osorio: Ano, je.
Ricardo Delgado: Některé tečky, které vidíte, jsou pravděpodobně funkcionalizované kovy nebo se snaží funkcionalizovat materiál. Je dopován kovy, aby byl biokompatibilnější. Mám to? Co nevíme je, zda původně přišli s kovy. Kovy, které jsou uvnitř těla, jsou také fumigovány s různými úmysly.
Tady v Sinovaci to také vypadá jako grafen. Ale vypadá to, řekněme, uhlíkatější. To znamená, že má více překrývajících se vrstev.
V dalších dvou to však vypadalo ještě jasněji než v tomto. V tom od AstraZeneca a Pfizeru to šlo vidět pouhým okem, ale v tomto je to o něco těžší. Má však také vzhled grafenu. Vidíme, že měřítko, které to představuje, je 10 mikronů, takže může mít velikost asi 35 nebo 40 mikronů. Pablo se tam objeví.
Jorge Osorio: Pablo je tam. Nejprve však chci říci našim přátelům, kteří jsou online, že toto je výsledek studie provedené v Chile. Samozřejmě za spolupráce a pomoci našich partnerů v La Quinta Columna. Vzorky, které zde byly analyzovány —protože lidé, kteří se připojili pozdě, se ptají v chatu —, jsou AstraZeneca, Sinovac a Pfizer. To jsou lahvičky… Vlastně látky, které byly analyzovány. Pokračuj, Pablo.
Pablo Salinas: Ano, myslím, že to jsou, pokud se nepletu, všechny obrázky, které Alejandro v tuto chvíli má. Všechny souvisí s optickou mikroskopií. Přejděme k elektronové mikroskopii, protože by bylo super zajímavé vidět tam také více. A bylo by velmi zajímavé slyšet vaše komentáře, Ricardo, protože fotografie zachycené elektronovou mikroskopií jsou také docela zvláštní.
Ricardo Delgado: Ano, samozřejmě. No, pojď, udělám, co budu moci. Nejsem však odborník, pokud jde o komentování snímků z elektronového mikroskopu. Mohu to udělat pouze na základě informací, které jsme již měli z předběžných a konečných technických zpráv Dr. Campry . Ale studujeme grafen do hloubky ve vědecké literatuře a později na pozorovací úrovni v optické mikroskopii. Když je zájem a chuť se učit, člověk se učí rychle. Tady taky. Dalo by se říci, že tento obrázek má karbonizovaný vzhled, ale nemůžeme riskovat, protože může být kovový. To může být.
A pak podle toho, kde se křížek objeví – to je místo, kde si představuji, že laser zasáhl, kam zasáhl – určí, o jaký materiál by se mohlo jednat, na základě chemického složení kovu. Záleží na oblasti, kam laser zasáhne, zda může být dopován nebo ne.
Pablo Salinas: Uvidíme. Vypadá to, že to máme zmapované.
Když hledáte nanotechnologii, musíte ji podle doktora Campra umět hledat a jít po ní rovnou. To, co se nám původně zdálo — v předběžné zprávě — jsou typické krystaly sacharózy nebo jakékoli jiné soli ve vakcíně, když jsme se na ně podívali blíže, uvědomili jsme si —protože to upoutalo naši pozornost od začátku — že vypadaly jako obvody. A když jsme prošli veškerou vědeckou literaturu, porovnali jsme je. A obrázky byly prakticky totožné. Od tohoto okamžiku je tedy pochopitelné, že se MAC adresy generují protože v tomto smyslu existuje vědecká literatura a články. A taky, no… Tenhle obrázek taky. Ten vypadá jako grafen. Podívejme se, můžete to zvětšit? Tady to jde. Při zvětšení to trochu ztrácí na definici. Je tam čára, stopa.
To vše je potřeba prostudovat do hloubky. Jde o to, že by tam nic z toho být nemělo. To je to nejmarkantnější. Nic z toho by tam nemělo být. Tady je to stejné. Zde mluvíme o 20 mikronech nebo 20 000 nanometrech. Nebo 0,02 milimetru. Každopádně jsem nemohl riskovat, že o těch obrázcích z elektronové mikroskopie něco řeknu, jak říkám. Ten taky padne do oka. Studna… Zde je nám tato forma známější.
Zde vidíte tyto struktury uhlíkatého typu a které s největší pravděpodobností mají nebo souvisejí s deriváty grafenu. To je další. Musíte pochopit, že když je spuštěno odpařování, začíná proces krystalizace. Obvykle se to stane po 15 až 20 minutách. Nicméně ve vakcínách, řekněme, prý proti COVID… Říkají, že jsou proti COVID, ale nic takového tam není. Co jsme potvrdili, je, že tento slavný hydrogel — což je velmi pravděpodobně tato látka — se nevypařuje. To znamená, že nějakým způsobem udržuje vodný roztok po celou tu dobu.
Tenhle taky. Tyto uhlíkově vypadající stíny vypadají, jako by to byly, už víte co. Zde můžete ve skutečnosti identifikovat nějaký druh vzoru uprostřed.
Pojďme se podívat na další.
Pablo Salinas: Ach, ano. Podívejte, ten odpovídá mapování jedné z fotek, které jsme ukázali vzadu, Alejandro. Ten, který měl uprostřed kříž. Zdá se, že hliník je hlavní složkou jeho složení, že?
Ricardo Delgado: Tady je vrchol uhlíku, kyslíku a hliníku. Hliník, jak říkáte, je nejdůležitější, ten se zde objevuje nejvíce. Je to kov, který by tam také neměl být, dobře? Zde je barevná kompozice. Podívejme se, jděte trochu dolů nebo zmenšete velikost obrazovky.
Uhlík, kyslík a hliník. Hliník v zelené, kyslík ve žluté a uhlík ve fialové nebo lila. Teď jdi trochu dolů… Chci říct, udělat to trochu menší. Sundej to zvětšení. A je to. A co tam je, je většinou hliník. A je to.
Následující video je také z rumble.com z kanálu Orwellito, při buzení vnějšími elektromagnetickými poli, jako jsou vlny vyzařované anténami 5G, způsobuje oxid grafenu změny srdeční frekvence. Jak nám vědecká skupina La Quinta Columna vysvětluje již delší dobu, toto by měl být jeden z hlavních důvodů, proč se o tolik zvýšil počet případů arytmií, srdečních záchvatů a mrtvic.
Také guatemalský lékař a výzkumník Wilfredo Stokes pokračuje ve svém výzkumu o tom, jak nanotechnologie zavedená do jedinců, kteří byli očkováni, interaguje s elektromagnetickými poli. Jeho hypotéza předpokládá, že skrytým motivem sociálního distancování by mohlo být zabránění vzájemné interakce elektromagnetických polí emitovaných očkovacími látkami.
Vědci již kdysi varovali, že ono hysterické sociální distancování bylo zavedeno proto, aby bylo možné rozlišit jednotlivé lidi pomocí bezpečnostních kamer. A že kdyby byli lidé blíže u sebe, už by se nedali rozlišit tváře. Ale to není skutečný důvod. Je to proto, že při bližším kontaktu očkovaných lidí dochází k interakci silnějších elektromagnetických polí. Protože pokud na 10 centimetrů od mozku, v něčí hlavě, měřidlo elektromagnetického pole ukáže zelenou barvu tak to znamená, že člověk vyzařuje něco, co by odpovídalo asi 80 nebo 90 voltům na metr čtvereční. To je už příliš. Ale to je přesně to, co člověk produkuje. Takže ti lidé chodí a vyzařují elektromagnetické pole. Když pak jdou těsně vedle sebe, je skutečně možné, že jelikož mají vyšší elektromagnetické pole než je to lidské přirozené, které máme my neočkovaní, a přiblíží se k sobě a… Puf! Mohou se přiblížit a vytvořit mezi sebou něco jako „elektrické výboje“. To je přesně ten důvod, proč tak trvají na sociálním distancování. Vítejte v Novém světovém řádu!
V posledních článcích na Myšpule Svět.org jsem psala o neuvěřitelných nanotechnologiích založených na oxidu grafenu, sloužících k vybudování jakéhosi nanosenzorového a nanokomunikačního rozhraní v podobě nano-sítě, která se po očkování sestaví sama do složitějších struktur. To co zní jako totální sci-fi je však realita. V dnešním článku vycházejícím z informací zveřejněných na webu Orwell City bych se ráda zaměřila právě na to, jak toto fantastické nanotechnologické samosestavování složitějších struktur uvnitř vašeho těla vlastně funguje
V novém, speciálním programu pro rozhlasovou stanici El Mirador del Gallo výzkumná skupina španělských vědců zabývajících se nezávislým výzkumem COVID vakcín La Quinta Columna v pořadu vysvětlila, jak se naočkovaná nanotechnologie sama dokáže sestavit uvnitř těla a vytvoří tím mnohem složitější struktury, jako jsou nanosměrovače, nanorektenny a další věci.
Jak vysvětlil a dokázal „biostatistik“ Ricardo Delgado , určité kvality elektrických frekvencí a záření by ve spojení s biologickými procesy umožnily vytvořit v těle síť . Více podrobností zveřejnilo Orwell City odkud je přebírám i já. Pod videem následuje jeho přepis.
Takto by se naočkovaná nanotechnologie sama sestavila uvnitř těla. Zveřejnil videokanál Orwellito na rumble.com 4.ledna2022
Ricardo Delgado: To je velmi důležité, protože to, co zde vidíte, jsou molekulární formace. Zpočátku bychom si mohli myslet, že jsou to třeba soli. Jsou to takové klikaté útvary. Vidíte? Řekněme tedy, že tyto desky mají určité chemické vazby, které lze změnit prostřednictvím nějaké kvality frekvencí vnějších elektromagnetických polí. Vidíte, že spodní část, ta, která má strukturu ve tvaru zubu, je oddělena od druhé části, kterou vidíte výše.
Všimněte si ve videu, jak tyto jednotlivé části budou vypadat spojené dohromady. To znamená, že se sami skládají. Později budeme hovořit trochu dále o tomto sebeskládání prostřednictvím různých mechanismů, jako je například teslaforéza. Tedy vlastně prostřednictvím vnějších elektromagnetických polí. Takže určitá frekvenční kvalita, která je právě vysílána,umožňuje pokračovat ve vlastní automatické montáži těch obvodů nebo nanoobvodů – které pak uvidíme složené – uvnitř těla, bohužel .
A totéž uvidíme také na dalších obrázcích. To vlastně znamená, že než se takový materiál vstříkne injekčně do lidského těla, řekněme, že se jednotlivé části této nano-skládačky vzájemně oddělí. Ale jakmile se dostanou do těla, tak prostřednictvím vnitřních mechanismů působení samotného organismu, a také vlivem okolního elektromagnetického záření v prostředí se jednotlivé kusy vzájemně spojují Jde o jakési samosestavení, by byl vhodný termín. A postupně se nám začnou objevovat stále složitější a složitější struktury. Řekněme, že jsou to určité části nanosměrovače nebo nanorectenny. A ty se, jak říkám, samoskládají, aby postupně v těle vytvořily složitější umělou strukturu. Pokračujme.
A nyní uvidíte, jak jsou jednotlivé části již spojeny dohromady. Viděl jsem to sice v reálném čase, ale nenahrával jsem to. Nyní však sami uvidíte, jak se spodní část spojí s tou druhou. Vlastně už se to tam trochu blíží. Spojuje se v přesně určeném místě s tou nižší částí druhé struktury. Jde to vždy cik-cak. To se stane pokaždé… Zde se objevují již k sobě vzájemně připojeni.
Vidíš je, ne? No, nakonec uvidíte vývoj po několika dnech a poté, co byl náš zkoumaný vzorek vystaven jak elektromagnetickému, tak UV záření. Zde se již přidali. Vidíš? V zásadě, tak to už je všechno… Co zde ale vidíme, je zcela jiná věc.
Tak hydrogel získal určitou konzistenci, dobře… To znamená, že dokud se hydrogel ještě neodpařil, detaily povrchu těchto desek nejsou úplně viditelné. To je prakticky to, co začíná vypadat jako nějaký obvod, jak jej známe v oblasti mikroelektroniky. Pokračujme. Nyní s obrázkem sestoupíme trochu dolů. Dokonce se zdá, že je ve spodní části jakoby trochu oříznutý.
Zjistili jsme to ve vědecké literatuře. Nezapomeňte na obrázek s oříznutým rohem zobáku. Také odpovídá velikosti popsané ve vědecké literatuře. To je asi 1200 x zvětšení. Mikron by byl tisícinou milimetru. V literatuře vidíme některé struktury široké alespoň 3 nebo 4 mikrometry. Takže mluvíme o zvětšení 1200. Zde vidíme asi 50, 60 nebo 70 mikronů. Tak je to široké. A asi 120 mikronů na délku. No, jde to celkem snadno a poměrně přesně odhadnout.
Pak, tady dále, uvidíte ještě další obrázek, který si právě teď ukážeme. Uvedl jsem ho hned za tímto, abyste viděli, že ve vědecké literatuře jsou již takové materiály popsány. Trochu jsem si „pohrál“ s různými světelnými filtry a trochu se zvětšením abych poskytl přesnější obrázek a definici toho, co tam můžeme vidět.
Mluvili jsme s nejméně již 10 inženýry. A všichni, dokonce poměrně vyčerpávajícím způsobem, tak všichni potvrzují, že skutečně jde o elektronický obvod nebo obvod v mikroměřítku, v tomto případě asi 50 mikronů. Podívejme se, o kousek dál. Dobře. Zde vidíte, že je to převzato z vědecké literatury. Níže vidíte perfektní talíř, viďte? A nahoře, ve světle hnědé, je talíř s takovým tvarem, který patří k mikrotechnologii. A má dva grafenové vrcholy. Stejné vrcholy jako byly ty, které ve své práci určil Dr. Campra .
Struktury mají v levé spodní základně něco, co připomíná odříznutý roh. To znamená, že jsou přesně stejné jako ty, které jsme našli ve vakcíně Pfizer. Pokud vidíte, je tu jistý mezník. Řekněme, že existuje tento okruh. Tato základna upoutala naši pozornost. Ale identifikujeme postupně všechny struktury. Všechny. Pojďme v tom trochu pokračovat. A nyní se s přibývajícími dny objevují postupně stále složitější struktury. Dobře? Tohle bude vypadat již mnohem lépe. Tady to vypadá mnohem lépe. Bylo to zvětšeno.
A vidíme, že v rohu níže chybí opět jeden fragment, stejně jako jsme to viděli na desce. Tady, jak říkám, se tvoří elektronické okruhy. A některé komponenty jsou již vidět. Tato struktura poměrně úzce odpovídá desce popsané v literatuře (té, kterou jsme viděli v předchozí části ).
Tady se jich tvoří čím dál tím víc. A pokaždé je snadněji odhalíte.
To by přesně odpovídalo spojení několika částí určitými chemickými vazbami. A ty kovalentní vazby byly dány právě nějakým vnějším zářením, specifickou kvalitou elektromagnetické frekvence.
Pravdou je, že se díváme na vědu starou pouze několik let. Co se stalo, je, že to vše je pro nás absolutně nové. A to vyžaduje hodně dalšího studia a asimilace, protože je to zcela nová technologie. Nanotechnologie-mikrotechnologie-biotechnologie, která byla dosud naprosto skryta světové veřejnosti a občanské společnosti. Zvlášť teď, když se to do lidí „očkuje“. Tady to vypadá ještě o trochu lépe. Již to začíná připomínat základovou desku. Základní desku počítače.
To, co zde nakonec vidíme se vytvořilo až v poslední den našeho pozorování. V té době už byly jednotlivé komponenty a obvody vidět mnohem lépe.
Takže v souvislosti s tímto mi už je zcela jasný důvod urputné snahy narvat to úplně do všech. Očkujte se znamená čipujte se. Proto mluvčí Moderny kdysi prohlásil, že ty vakcíny obsahují cosi jako nový operační systém pro člověka. Spočívající v takové maličkosti, budete „jen“ zbaveni své vlastní vůle. Bez možnosti s tím cokoliv udělat. A také půjdete kdykoliv „vypnout“. Vítejte v NWO.
Článek Orwellita – přepis videa přeložila a doplnila Myšpule
Celá globální operace Covid19, což je speciální vojenská operace a nikoliv nějaká „pandemie“ netopýřího viru vykazuje jisté velmi podezřelé rysy. Nejpodezřelejší je pochopitelně ona urputnost, s jakou se to do nás snaží narvat za každou cenu. Jak je nezajímá zdravotní stav lidí, kteří se jdou „očkovat“. Jak jim je jedno, kolik lidí po vakcinaci zemře. Jak jim vůbec nezáleží na tom, jestli třeba za své chování budou v budoucnu potrestáni. Jak jen opakují to své nablblé: očkovat, očkovat, očkovat, za každou cenu očkovat! A ta eliminace neočkovaných ze společnosti je také krajně podezřelá, stejně jako ony koncentrační tábory pro neočkované, s nimiž už koketují i na sousedním Slovensku. Povinné očkování vražednou sračkou u našich sousedů v Rakousku a v Německu také není samo sebou. A snaha narvat to svinstvo i do dětí je také krajně podezřelá.Každému, kdo nemá v hlavě úplně duto, musí být již dávno jasné, že se tady hraje velice nečistá hra. Že to očkování není žádné očkování, ale že jde o něco jiného, o něco krajně podezřelého, o něco, co se zdravím lidí ani s nějakou pandemií ale vůbec nesouvisí.
12.prosince roku 2021 přinesla stránka The Orwell City článek o vnitrotělní nano-síti určené k tzv.neuromodulaci. Tedy k umělému ovlivňování neurologie a nervového systému člověka. Tyhle fantastické nanotechnologie se objevili ve světě během posledních deseti let, nebudu tu konspirovat odkud, skoro si myslím, že jde možná také o produkt nějakého „reverzního“ inženýrství jakési mimozemské technologie, ale kdo ví, důkaz o tom nemám, je to jen spekulace. Jenže ty technologie jsou v dnešní době již bohužel naprosto reálné, to žádná konspirace není, to je patentovaná realita. Je to kombinace syntetické biologie s nanotechnologiemi. Tedy přesně ten prostředek k dosažení maximálního účinku politicko-biologické absolutní moci (bio-power totalitního státu) a k nastolení jejich vysněné total-control. A proto je jasné, že to do nás prostě narvou. Dřív či později se jim to povede, musí, hrají vabank. Do koho se jim to narvat nepodaří, toho zabijí. Vím, není to právě příjemné čtení, ale toto se nejvíc blíží skutečnosti, takhle totiž doopravdy vypadá situace, v níž se nyní všichni nalézáme. Toto je smysl a cíl speciální vojenské operace COVID19. A nalézáme se v ní nejen my, ale pochopitelně, aniž by to mnohdy vůbec chápali, tak i všichni ti politici, kteří toto šílenství pomáhají politicky prosadit. A všichni kolaborující „novináři“, „redaktoři“, „komentátoři“ a lovci „hoaxů“ a „dezinformací“, ti všichni jsou v tom taky.
La Quinta Columna se podělila o souhrný rozbor vlastností intra-tělesné nano-sítě, která se v lidských tělech tvoří po každé inokulaci (očkování), kterou populace obdrží. Autorem tohoto shrnutí je Mike Andersen, autor výzkumného blogu Corona2Inspect , který je ovšem hlavně renomovaným vědcem, teprve až pak blogerem, který se prostě rozhodl spolupracovat s univerzitním výzkumem La Quinta Columna a s výzkumem Dr. Pabla Campry, jen z důvodu svého bezpečí raději pod pseudonymem .
Tato vnitrotělní nano-síť popsaná Andersenem je přesně ta, která by dokázala umožnit neurostimulaci celé populace prostřednictvím komunikační sítě určené k tomuto účelu.
Mnoho indicií potvrzuje, že neuromodulace je skutečným účelem operace stojící za tímto fanatickým globálním „očkováním“, tedy za speciální vojenskou operací COVID19 a to od uzákonění zákonů o právu neuronů v některých zemích až po přesné strukturování stejné vnitrotělní nano-sítě, kterou se zde snažíme dešifrovat, což můžeme považovat za velmi pokročilou vojenskou technologii. To také bude značně pravděpodobně důvod, proč za výrobou těchto COVID „vakcín“ stojí právě americká agentura pokročilých technologií DARPA.
Toto shrnutí původně sdílené původně pouze ve španělštině přeložilo do angličtiny Orwell City spolu s úryvkem z výzkumného programu La Quinta Columna, ve kterém je tato práce také částečně prezentována.
Intra-body nano-network, Orwellito 12.12.2021
Ricardo Delgado: Právě teď uvidíme shrnutí vytvořené skvělým vědcem, kterého raději budeme chránit pseudonymem, který již stejně velmi dobře znáte. Identifikoval všechny obrázky s parametry z vědecké literatury převzatými z analýzy vakcín, kterou provedl Dr. Campra . Pojďme se na to podívat. Pojďme nyní společně sdílet obrazovku.
Pseudonym toho vědce je Mike Andersen. Ukážeme si stručný přehled toho, co jsou to vnitrotělní sítě. Nyní ale budeme mluvit hlavně o nanotechnologii. Konkrétně o tom, o co se světová elita snaží. Jaká je vlastně očekávaná budoucnost nebo skutečný účel této speciální operace, jejíž je Elon Musk důležitou součástí. Napadlo někdy někoho, kdo vlastně dal Elonu Muskovi povolení, aby mohl vypustit do vesmíru tisíce svých satelitů? Má v tom naprosto volnou ruku. To je totiž také součástí jejich plánu a jeho cíle. A také součástí plánu elity. Začněme tedy.
Schéma vnitrotělní sítě. Podívejme se na výše uvedený obrázek- diagram a tak vše mnohem snadněji pochopíme.
Předchozí úryvek byl jen částí přepisu videa. Je ve španělštině s anglickými titulky) Na výše uvedeném obrázku, či diagramu můžeme vidět všechny složky, které jsou po každém provedeném očkování zavedeny do těla. Společně pak fungují jako jakási nano-komunikační a nano-senzorová síť pro monitorování lidského těla. Ale to je jen jedna stránka věci, když se bavíme o monitorování lidského těla. O jeho jakémsi „mapování.“ Ale možná ani to není to nejznepokojivější Pochopitelně už i to značně znepokojuje, protože jste byli vlastně injekčně „očipováni“, teda doslova označeni jako dobytek. Ale mnohem více znepokojující je právě možnost tzv. neurostimulace. To znamená, a to je potřeba si hlavně uvědomit, že nano-router v těle signály nejen vysílá, ale že je také navíc i přijímá! To znamená, že lze dálkově ovlivňovat nervový systém člověka, to co cítí a vnímá, bolest, pocit štěstí, a pod. Pan Orwell se musí otáčet v hrobě, protože tohle tedy nevymyslel, žabař! V prvním případě tedy budou všechny tyto nanoroutery neustále posílat informace o tělech očkovaných o jejich vitálních funkcích, srdeční činnosti, o jejich pozornosti, nebo hladině glukózy v krvi atd. Jenomže tato komunikace (přesně jak to tvrdila Dr.Carrie Medej a byla pak pochopitelně ihned označena za konspirátorku) je obousměrná! Můžete jim totiž také posílat signály zvenčí. A v důsledku vysílání těchto signálů může dojít v lidském těle k biologickým a fyziologickým změnám. Nebo třeba ke změnám v lidském chování, nebo vnímání, pokud tedy mluvíme o intra-mozkové nano-síti. V tomto případě mluvíme o intrakorporální neuromodulaci. Společně pak fungují jako intertělní nano-síť pro monitorování lidského těla.
Tyto obrázky, které zde uvidíte, jsou na jedné straně extrahovány z vědecké literatury a následně jsou porovnávány s analýzou vakcíny Pfizer získanou Dr. Camprou pomocí optické a elektronové mikroskopie. V analýze vidíme různé komponenty introtělní nano-sítě. Ty, které již byly identifikovány, tak jsou uhlíkové nanotrubice a jejich deriváty, pak grafenové kvantové tečky, hydrogelové „plováky“, fraktální nanoantény z grafenu, také jsme identifikovali jakési nanoroutery nebo nanoregulátory, takový nano-CODEC nebo nanointerface. OK? Tedy vlastně něco jako jsou kodéry a dekodéry pro šifrování nějakých informací v jakékoliv komunikaci. Mějte neustále na mysli, že tu nyní mluvíme o veřejně neznámé nano-technologii, která se teprve trochu odkrývá a dešifruje, ale že je to velmi pokročilá vojenská technologie. A samozřejmě vyvíjená naprosto tajně, za zády občanské společnosti. Ve skutečnosti tedy odhadem za zády tak 80 % světové veřejnosti, která si stále naivně myslí, že tu jde o nějakou vakcínu. Takže ta první věc, kterou bychom nyní měli udělat, jak již nějakou dobu říkám, je veřejně a mediálně resetovat všechny dosavadní informace jak o těch „vakcínách“ tak ale i o celé Covid „pandemii“ a poskytnout veřejnosti konečně správné informace, i když jsou značně šokující. V topologii této vnitrotělní komunikační nano-sítě pak konkrétně hovoříme o nanouzlech, nanosenzorech, nanokontrolérech a nanorozhraních. Na obrázku je její souhrnný diagram.
Zde je ke stažení práce „Intra-body nano-network“ od Mika Andersena. Pro ty, kdo stále pochybují…
Takže je více než jasné, že to není férová hra. Kdo podlehne jí bude muset hrát již navždy. Kdo nepodlehne, tak bude perzekuován, odstraněn ze „slušné“ společnosti „očkovaných nesvobodných“, ale nejpravděpodobněji časem zcela eliminován. Nelze se tomu divit, je to z logiky celé věci, tady vůbec nejde o nějaký vir, nebo pandemii, tady jde o totální kontrolu všech a všeho. Očkováním se stáváte jejich majetkem a to nejen z pohledu patentového práva, které to říká jasně v případě genetických manipulací (o tom přesně ony mRNA vakcíny totiž jsou), ale hlavně tím, že od chvíle kdy vás „naočkují“ tak o vás ví jednak 24/7 naprosto vše a při odhadovaném datovém toku neskutečných 1,5 TB za sekundu si můžete být zcela jisti, že skutečně ale naprosto vše. Závěr je jasný: jim je jedno, kdo to přežije. Lidem, kteří se pokouší tajně připojit celé lidstvo na wi-fi, což je naprosto přesně právě to, co se dnes děje, je úplně jedno, kolik lidí při tomto experimentu zabijí. Ti co nezabijí jsou od teď jejich. Jsou to otroci Nového světového řádu. To je speciální vojenská operace Covid19. To je realita, ve které nyní žijeme.
Chcete-li přežít a zůstat svobodní, nenechte do sebe píchnout biologickou zbraň, to je základní podmínka. A pak už je to jen na nás, obávám se ovšem, že to nejspíš nepřežijeme…Bůh s námi…
Když se do nás snaží naše úžasná vláda něco narvat naprosto za každou cenu, kdy v tom chybí jakákoliv logika, která toto úsilí vysvětluje, tak je na tom vždy něco hodně, ale hodně moc podezřelého. Takže i na těch jejich „vakcínách“ a „poviných očkováních“ a výhrůžkách policií, armádou, koncentráky a šílenými pokutami těm, kdo se očkovacímu teroru nepodvolí, je něco hodně, ale hodně moc podezřelého! Každému, kdo nemá v hlavě úplně n…..o musí být jasné, že na tom něco prostě smrdí. Je již mnoho teorií, že jde o genocidu, o depopulaci planety, o zbavení se starších spoluobčanů, tedy jakousi genocidní důchodovou reformu, ale proč se to snaží za každou cenu narvat i do úplně malých dětí a chvílemi to vypadá, že jejich snaha je narvat to skutečně do úplně všeho, co se na naší planetě hýbe. Proč?
Odpověď je horší, než ta nejhorší noční můra, ale bohužel vysvětluje toto vakcinační šílenství. Než se k ní ovšem dostaneme, podívejme se na vlastnickou strukturu investičních fondů a korporací, které ve speciální operaci Covid19 tzv.jedou:
Tak na příklad, čínská laboratoř ve Wuhanu je vlastněna farmaceutickým gigantem GlaxoSmithKline, který byl vytvořen Wellcome Trustem a který vlastní i Pfizera, výrobce očkování proti Covidu. Výzkum ve Wuhanu byl financován Dr. Anthony Faucim z peněz daňových poplatníků, spolu s penězi různých nadací, jako jsou ta Rockefellerova a Gatesova.
Účetnictví GlaxoSmithKline je vedeno firmou BlackRock, což je jedna ze dvou firem, které vlastní skoro veškeré podnikání na celém světě. BlackRock také obhospodařuje účetní stránku Sorosovy nadace, Open Foundation. Soros vlastní německou firmu Wintersole, která laboratoř ve Wuhanu postavila a je z části vlastněna německou pojišťovnou Allianz. Jedním z akcionářů Allianz je Vanguard, což je druhá ze dvou firem, které vlastní celý svět. Vanguard je rovněž akcionářem BlackRock, který je hlavním akcionářem firmy Microsoft. Microsoft je akcionářem BioNTech a Pfizer, kteří oba vyvíjeli společně Pfizerovu vakcínu. Majitel Microsoftu je Bill Gates, který je také hlavním podpůrcem organizací WHO a OSN a hlavním obhájcem vakcín, ze kterých má osobní zisk 1:20, jak se dokonce veřejně přiznal reportérům.
Google je akcionářem AstraZeneca, skrze svoji pobočku Google Ventures. AstraZeneca není neziskovka, jak je nám tvrzeno. Technologie, kterou používají na výrobu „léků“ vlastní Jenner Institut (partnerská organizace GlaxoSmithKline), skrze jejich pobočku Vaccitech. Britská vláda je také podílníkem ve Vaccitech a očekává značné výdělky. Další akcionář je Bravos Capital, založený bývalým ředitelem oddělení pro globální obchodování s akciemi u Deutsche Bank. Někteří investoři ve Vaccitech jsou: čínské odvětví firmy Sequoia Capital, čínská Fosun Pharma a Wellcome Trust. Wellcome Trust je rovněž přímým akcionářem u Vaccitech a má podstatný zájem na zisku z AstraZeneca.
Německá vláda je akcionářem ve firmě BioNTech, kde vlastní celou pětinu jejich akcií. Tito také očekávají výdělky!
Johnson & Johnson, což je další výrobce vakcíny, má tyto jedy vyráběny firmou BioPort (přejmenována na Emergent BioSolutions), která se oddělila od Porton Down, což je britská vojenská biologická laboratoř a spojila se s vedoucími členy americké invaze do Iráku a Afghanistánu. Je to laboratoř, pronásledovaná mnoha skandály a přesto byla vybrána jako výrobce J&J „očkování.“ Jsou rovněž v úzkém spojení s americkou CIA a Bechtel Corp., což je jedna z hlavních zbrojařských firem v Americe, která byla ve spojení s útoky antraxem.
Pfizer a Moderna stojí na financích organizace DARPA, což je americký vojenský výzkum. Snaha zautomatizovat lékařskou péči tím, že naše vlastní buňky budou s pomocí očkování a 5G donuceny vyrábět potřebný lék, což je nazváno Precision Medicine, je v současné době podporována Googlem, ve spojení s americkou vojenskou jednotkou na Zlepšení obrany (Defense Innovation Unit).
Dvě již zmiňované investiční firmy, což jsou BlackRock a Vanguard vlastní ve skutečnosti 99% veškerého celosvětového podnikání, ať tak, či onak a 82% veškerých výdělků na světě šlo v r. 2017 právě jim. Vanguard je ten největší akcionář ve BlackRock. Je to privátně vlastněná firma, takže její jednotliví majitelé nejsou známi. Ale je úzce spojena s takovými lidmi, jako jsou Rothschildové, Rockefellerové, Bushové, anglická královská rodina a všecky rodiny ne příliš známého, o to však vlivnějšího „Výboru 300,“ o kterých se zmiňuje Dr. John Coleman, neboli všechny rodiny našich tajných manipulátorů.Všimli jste si, co všechny ty firmy spojuje (teda kromě největších vlastníků, tedy fondů Vanguerd a BlackRock)? Je to spojení světových technologických a IT gigantů, pojišťoven a bigh-pharma korporací. A právě v tom je hlavní důvod současné vakcinační hysterie. A také důvod dosud největšího globálního zdravotního experimentu na všech lidech světa. A také toho největšího spiknutí, jaké bylo na světě realizováno.
Ve dvou předchozích článcích jsem přinesla důkazy o nanotechnologiích, které jsou ve vakcínách „ukryty“. A není to žádný hoax, ani zdravotní dezinformace, je to pouze výsledek výzkumů jedné španělské univerzity, který je již navíc potvrzen dalšími nezávislými výzkumy a to jak krve očkovaných lidí, tak i přímo vzorků „vakcín“. A také to vysvětluje onu endemnitu poskytnutou výrobcům a proč vývoj vakcín sponzorují agentury jako je třeba americká DARPA. A také ty šílené vedlejší účinky. A také se tím další, zdánlivě naprosto šílená konspirace stává krutou realitou týkající se dnes již stovek miliónů takzvaně „očkovaných“ lidí, kteří dosud tomu jejich vakcinačnímu teroru podlehli. Jak jsem již mnohokrát řekla, chcete-li přežít to, co se nyní děje, nesmíte si nechat do těla píchnout americkou biologickou zbraň! Když podlehnete tak zemřete, buď skutečně, tedy zahynete a skončíte v plastovém pytli, nebo určitě jako člověk. Nezemřete-li fyzicky, stejně zemřete, protože po vakcinaci již nebudete člověk, ale stroj, chodící počítač, dokonce s vlastní MAC adresou, jakýsi biorobot zbavený vlastní vůle, schopnosti vlastního úsudku, rozhodování a všeho toho, co člověka dělá člověkem. A nejsem si tím sice jista, ale mám pocit, že to vše se stane, aniž by jste si čehokoli podezřelého všimli. Až si toho všimnete, bude na vše pozdě, budete tam, tedy ve skutečném Matrixu, který pro nás plánuje psychopatická elita tohoto světa!
Již před několika měsíci se začali na alternativě objevovat zprávy, že ve vakcínách byl objeven oxid grafenu, u nás o tom jako první informoval Aeronet. Big-tech začali okamžitě všechny zmínky o oxidu grafenu ve vakcínách hystericky vymazávat. Ostatně, jak také jinak že? Kde není zájem o diskuzi, kde chybí argumentace, tam vždy nastupuje cenzura. Oxid grafenu není dokonce uveden ani v příbalových letácích k těm jejich „vakcínám“, přesto v nich je prokazatelně přítomen. Proč? K čemu tam tedy je, k čemu vlastně slouží? Grafen má totiž mnoho velice zvláštních a ojedinělých vlastností. Je tzv.supravodivý. A navíc k tomu je softwarově „programovatelný“, což znamená, že jeho excitací např.elektromagnetickým vlněním, nebo světlem můžete měnit jeho fyzikální a chemické vlastnosti. Dokonalá látka pro dosud neskutečné nanotechnologie, jejichž škála využití pro prospěch člověka je nekonečná. Bohužel ale škála využití proti člověku ja také naprosto neuvěřitelná. A všimli jste si, že by dnes cokoli bylo použito pro prospěch lidí? Ne, naprosto vše je nakonec zneužito proti člověku a hlavně proti pravdě. A o tom to celé totiž je…
Oxid grafenu je totiž základním stavebním prvkem mnoha neuvěřitelných nanotechnologií, které ač se zdají být naprostým sci-fi, tak jsou dokonce patentovanou realitou, jejích existenci potvrzují jak různé univerzitní studie, tak právě i ony patenty. Viděli jste již toto video? Nabízím jak vlastní video a obrázky z výzkumu, tak překlad přepisu jeho zvukové stopy. Video zveřejnil web s velice příznačným názvem Orwell.city
V jediné kapce, která byla nechána zaschnout, bylo možné pozorovat mikrostruktury, které by vysvětlovaly fenomén generování MAC adres očkovanými lidmi, který byl diskutovaný i u nás, například při telefonátech posluchačů do vysílání Svobodného vysílače, kde se na to ptala jedna paní, jak si vzpomínám. Paní zajímalo, jak je možné, že když je v blízkosti očkovaného člověka, tak bluetooth jejího telefonu „vidí“ jakési neidentifikovatelné zařízení, které není nijak specifikováno, ale má svoji vlastní MAC adresu!
MAC adresa (z anglického „Media Access Control“) je jednoznačný identifikátor síťového zařízení, který používají různé protokoly druhé (spojové) vrstvy OSI. Je přiřazována síťové kartě bezprostředně při její výrobě (u starších karet je přímo uložena do EEPROM paměti), a proto se jí také někdy říká fyzická adresa, nicméně ji lze u moderních karet dodatečně změnit. Ethernetová MAC adresa se skládá ze 48 bitů a podle standardu by se měla zapisovat jako šestice dvojciferných hexadecimálních čísel oddělených pomlčkami (např. 01-23-45-67-89-ab), často se však odděluje dvojtečkami (01:23:45:67:89:ab), někdy také jako tři skupiny čtyř hexadecimálních čísel (např. 0123.4567.89ab). Při převodu na 48bitové číslo se převede každá šestnáctková dvojice na dvojkové číslo (např. 01(hex) = 00000001(bin), 23(hex) = 00100011(bin) atd.). (Zdroj Wikipedie)
Orwell City španělský alternativní web přeložil do angličtiny tento nový vizuální materiál, který La Quinta Columna sdílela s celým světem, jistě k velké neradosti globalistů a jimi placených tajných služeb a vlád.
Přepis zvukové stopy videa: Ricardo Delgado: Jak jsme tušili —a jak nás informovali někteří lidé, kteří pracovali na přípravě technických zpráv a tak dále —, jak se vzorek odpařuje, tento hydrogel tuhne. Tato látka se teplem nějak tvoří. A můžeme také pochopit skutečnost, že tyto vzorky byly zpočátku zmrazeny. Prakticky při ideální teplotě. Nyní můžeme pochopit mnoho věcí.
Vzorek jsem podrobil určitým experimentům, jako je vystavení elektromagnetickým polím, magnetická pole z magnetu a ultrafialové záření. To je velmi důležité, protože jak dny plynou, vzorek se vyvíjí. A to je to, co dnes uvidíte.
No, nevím, jak to mentálně asimilujete, protože ty obrázky jsou extrémně šokující. A věřím, že to není žádná novinka. Rádi bychom vám dali dobrou zprávu, že to všechno skončilo a že to všechno byla jen noční můra. Ale to, co uvidíme, je velmi důležité.
Takže jsme čekali, José Luisi, až přijdeš, abys to mohl vidět naživo. A abychom se všichni vyjádřili k tomu, co se z toho všeho dá usuzovat nebo usuzovat.
Dr. Sevillano: Velmi dobře.
Ricardo Delgado: No, bez dalších řečí, pojďme si pustit toto video. Poprosím vás všechny o sdílení. Sdílejte toto vysílání. Pak to zveřejním na kanálu Telegram společnosti La Quinta Columna, abyste si ho mohli stáhnout. to také do Nahrajeme Odysee , zejména. Stáhněte si ji a nahrajte do svých profilů na Facebooku. Trvá to sedm a půl minuty, ale jsou to velmi intenzivní minuty. Tak jdeme na to. připraveni?
Video se jmenuje „Komplexní mikrotechnologie ve vakcíně Pfizer“. Samozřejmě kromě grafenu, který tam také je. Ve skutečnosti je to právě surovina, která se k tomu všemu používá. Podívejme se na to.
Video: Mikrotechnologie ve vakcíně Pfizer Mikroskop Haxon Aquiles II.
Ricardo Delgado: No, pokud jste z toho vyděšení, o nic nejde.
Pořád to nic není. Nyní uvidíte další odpařené vzorky. A komponenty jsou lépe vidět. Podívejte se na přímočaré struktury. A co je v centru? CPU? Jaký to šok!
A tady je další „CPU“, abych tak řekl. Tohle je další. Chci říct, že mají stejnou formaci uprostřed.
Podívejte se, jak snadno je to tam vidět. No to nic není. Vidíš… Tady… Dejte mi chvilku. Tady. Vidíte, že dole jsou nějaké obdélníky? No, tyto typy formací jsou samosestavující. Vlastně jsme to viděli naživo, že se tvoří stále složitější struktury.
Podívejme se dál. Podívejte se na tohle. Neuvěřitelný. Je to prostě neuvěřitelné!
Ricardo Delgado: Dobře. Tady se trochu zastavím. Tady. José Luisi, jaký dojem to na vás dělá? Myslíte si, že se jedná o krystal, který se tvoří přirozeně?
Dr. Sevillano: Očividně ne. Jedná se o mikročipy. Jsou to mikroskopické elektronické obvody. A vysvětlili by, proč jsme obdrželi tolik signálů (MAC) od očkovaných lidí.
Již tehdy jsme řekli, že samotný grafen, nestrukturovaný jako surovina, nebyl schopen vysílat více signálů než „OFF/ON.“ Nedokázalo vysílat čísla, ani kódy, ani… řekněme, ani nemohlo inteligentně interagovat s prostředím, více než jako jednoduchý signál, který je jednoduše přijat nebo odeslán jako takový. Drsný.
K tomu slouží právě grafen. K tomu slouží grafenové listy. Ty se postupně impregnují do biologické tkáně a odtud dělají to, co jsme viděli na obrázku, tedy že Ricardo může ukázat, kdykoli chce, že myocyty jsou excitovány světelným výbojem. K tomu slouží surový grafen. Prostupuje tkání, buňkou. A odtud jej excituje nebo inhibuje v závislosti na typu buňky, ke které přilnul.
Ale samozřejmě, to je jen o pouhém stavu „ON/OFF.“ Je to buď vzrušené, nebo inhibované. A není tam žádný signál. Nejsou zde žádné informace kromě excitace nebo inhibice.
Na druhou stranu, když musíte posílat kódy, tak pro posílání několika vícemístných kódů již potřebujete elektronický obvod. Nejsem odborník, ale zkrátka potřebujete obvod, který vám umožní posílat signály s určitými kódy. V závislosti na signálu, který přijímáte, je odešlete. To znamená, že k tomu již potřebujete technologii: mikrotechnologie – nanotechnologie.
Čemu se zde ovšem divíme, tedy kromě skutečnosti, že něco takového je nalezeno ve „zdravotním produktu“ (abych to vůbec nějak pojmenoval), je, že kompetentní lidé v tomto tématu se ještě nezačali zabývat tím, co se tajně vnáší do populace.
Nechápu, jak je vůbec možné, že odpovědní lidé, kteří zcela jistě již viděli tato videa, která totiž kolují už několik měsíců po internetu, a ve kterých je odhalena přítomnost surového nebo zpracovaného materiálu jak v krvi, tak ve vakcínách, kde jsou i vidět nanotechnologie nebo mikrotechnologie, tak na toto nereagují.
Ricardo Delgado: Podívejte se, dva stejné.
Video: Obrázky byly získány z jediné kapky vakcíny z lahvičky Pfizer. Nanotechnologické struktury se vyvíjejí sami při stimulaci ultrafialovým světlem a v průběhu času.
Ricardo Delgado: Pojďme se podívat na dalšívideo, José Luisi. Je to velmi krátké, i když velmi názorné, protože souvisí s tím, o čem jsme mluvili několikrát. Srdeční buňky. Myocyty. Vzpomínám si, že jsou konkrétně od krys. Jejich buňky byly impregnovány právě tímto materiálem. Tedy oxidem grafenu. Uvidíte, co se stane, když to bude nabuzené mikrovlnami. Navenek.
Podívejte se, co se nakonec stane s těmito buňkami. Tady se díváte na tlukot srdce. Nyní je zde nabuzení materiálu. A nyní si všimněte, jak se srdeční vzorec mění. Spouští to arytmii, že?
Dr. Sevillano: Mění to rytmus výboje. Tyto buňky se spontánně depolarizují určitou rychlostí nebo mezi 60 a 100. Nebo tak. Ale když je něco vybudí… Prásk, prásk! Vybíjejí se, rychleji se depolarizují.
V tomto případě se na ně „přilepil“ grafen. A co s nimi grafen dělá? Rychleji je polarizuje. A to se děje ve chvíli, kdy je grafen vybuzený, rozhodně ne dříve.
Grafen byl na srdeční stěně, ale pokud není vybuzený zvenčí, tak grafen nalepený na srdeční stěně je inertní. Nedělá to vůbec nic. Dokud ho nevybudí nějaký signál, který přichází zvenčí. To znamená, že teprve tento signál přiměje grafen absorbovat energii. A absorbovaná energie je potom odeslána na stěnu myocytu. A když je poslána na stěnu, myocyty se tím depolarizují . Jsou otevřeny mimo jiné vápníkové a draslíkové kanály. Vše, co reguluje rozdíl membránových potenciálů na jedné a druhé straně. To je elektrofyziologie.
Ale ani Carvallo, ani druhý doktor o tom všem neví. Co by měli vědět? A na co? Nemají na tom žádný zájem. Tyto jevy je nezajímají. Zajímá je to, co je nejjednodušší. Nenuťte je přemýšlet. Ubohé duše! Už toho nastudovali dost, šest let a více, potom doktorát, pokud nějaký mají atd… Nastudovali toho již dost. Nebo spíše: naučili se nazpaměť. Protože nevím, do jaké míry použili mozek při pohledu na celůkové panorama.
Ricardo Delgado: Zde nám Nojasafe říká: „Proto řekli, že v roce 2022 bude přibývat rakovin.“ „Protože i když si neaplikujete grafen, tak zvýšení šířky komunikačního pásma na 26 GHz od poloviny roku 2022 způsobí zcela jistě naprosté většině z nás rakovinu.“ To je jasná věc.
Dr. Sevillano: Je to možné. Mějte na paměti, že materiál je vzrušivý. Pokud se vzruší, vytváří problémy s volnými radikály, což jsou karcinogeny. Grafen je sám o sobě jen prostředníkem škod. Problém je v tom, že tím vznikají pozměněné molekuly. Ničí je. Vytváří defekty v biomolekulách, které jsou těmi, které nakonec spouštějí problémy v biologii buňky. Nakonec zdegenerují cokoliv. Ale prý se nic neděje, co?
Ricardo Delgado: Někdo může říct…
Dr. Sevillano: Promiň. Pokračuj.
Ricardo Delgado: José Luisi, někdo může říct: „No, ale grafen je v srdci. Byl tam umístěn.“ Jde o to, že jakmile se grafen dostane do těla, dostane se také časem do srdce. Protože právě tam se nachází nejvyšší elektrická aktivita v lidském těle. Pamatujte, že je to supravodič. A bude mít afinitu v oblastech, kde je větší elektrická vodivost. Afinita k elektromagnetickým polím.
Dr. Sevillano: Srdce má mnohem větší kapacitu ale i energetický potenciál než mozek. Z hlediska generování biologických elektromagnetických polí jen samotné srdce má pole, které je dvě nebo třistakrát silnější. Elektromagnetické pole generované srdcem je tedy mnohem větší než pole mozku.
Nebuďte tedy vůbec překvapeni tím, co se děje s fotbalisty a jinými sportovci . Kde je těžiště elektrické aktivity u těchto lidí? Kde to je? V jejich srdcích. Proto padli jako první… Kanáry v pomyslném uhelném dole byli v tomto případě fotbalisté. Dali nám signál, abychom si řekli: „Sakra!“
Ti lidé, kteří nejvíce pracují (namáhají srdce), jako první i padají. Co se děje? Co se to s těmi lidmi děje? No, oni jsou první, kteří vvybudí ten materiál. Alespoň velice pravděpodobně.
Přehled a analýza vědeckých článků týkajících se experimentálních technik a metod používaných ve vakcínách proti c0r0n @ v | rus, důkazů, poškození, hypotéz, názorů a výzev.
Následující text je mírně poopravený strojový překlad části textu z jednoho blogu, který je bohužel ve Španělštině, tudíž nerozumím originálnímu textu ani slovo. Ovšem informace, které odhaluje, v podstatě navazují a také dokazují to, co bylo odhaleno v mém předchozím článku. Další dosud „konspirace“ se na základě těchto předložených vědeckých výzkumů a důkazů stává krutou realitou, nad kterou zůstává rozum stát. Oni skutečně pomocí nanotechnologií ve vakcínách, chtějí člověka připojit na internet! A myslí to vážně! Tak proto probíhá ten neskutečný nátlak na vakcinaci, proto ty hrozby povinného očkování, hrozby armádou, proto ta hysterie a miliony zmařených životů po celém světě. Protože celou dobu vůbec nešlo o nějakou pandemii, nebo šlo, ale ve smyslu geneticky upravené chřipky, která škodí asi jako každá jiná chřipka, jen jak je geneticky upravená, tak v normálním prostředí v čase mutuje, ale tím i slábne. Rozhodně nic, kvůli čemu je tak hrozně nutné naočkovat naposto vše co se na Zemi hýbe. Tak proč ten hrozný vakcinační teror, nátlak, propaganda v médiích, šikana těch co si ten sajrajt nechtějí nechat dobrovolně píchnout? Když o tu chřipku skutečně nejde? No protože v těch vakcínách je konec naší svobody, konec lidství, konec svobodné vůle, konec svobodného myšlení, konec člověka jaký existoval dosud. V těch vakcínách je ukryto nanotechnologické komunikační rozhraní s neuvěřitelnou přenosovou kapacitou (1.5 TB/s) na TeraHerzových frekvencích, které se pak dále modulují až na úropveň frekvencí používaných pro běžnou GSM komunikaci 2G,3G,4G,5G… chápete? Vakcinovaný člověk již není člověk, stává se pomalu strojem připojeným na internet. A to, co bych i já ještě nedávno považovala za naprosté sci-fi, blbost, hoax, nesmysl se stává krutou realitou, týkající se dnes miliard nic netušících lidí! Proto ten grafen a nanopartikula ve vakcínách. Proto ta šikana a proto ta armáda, je to speciální vojenská operace Covid19, žádná pandemie. Brante své děti, rodiče, všechny, šiřte tyto informace všude, kde se dá, musíme to společně zastavit! A proto to hysterické zavádění 5G antén během jejich lockdownů a uzávěr! Za strojový překlad se omlouvám, ale španělsky neumím ani slovo. Vaše Myšpule
Byly nalezeny vědecké důkazy, které spolehlivě spojují grafenové kvantové tečky „ GQD “, pozorované ve vzorcích krve od očkovaných lidí, s „ modely propagace nanokomunikačních nanodrátů “. Hojná přítomnost GQD mezi dalšími možnými deriváty grafenu je nezbytná pro „ propojení stovek nebo tisíců nanosenzorů a nanoaktuátorů umístěných v lidském těle “ ( Akyildiz, IF; Jornet, JM; Pierobon, M. 2010). Ve skutečnosti se zjistilo, že samotné GQD mohou v takových sítích fungovat jako jednoduché nanosenzory. Z možných nanokomunikačních sítí byla postulována metoda molekulární komunikace (Arifler, D. 2011 | Akyildiz, IF; Brunetti, F.; Blázquez, C. 2008) a metoda nanoelektromagnetické komunikace, které se nakonec ukázaly jako nejvýhodnější. “ vysílání a přijímání elektromagnetického záření v pásmu Terahertz pomocí transceiverů vyrobených z nových nanomateriálů, jako je grafen„(Jornet, JM; Akyildiz, IF 2013) a zejména s GQD grafenovými kvantovými tečkami a grafenovými nanorribbony. Vzhledem k tomu, že komunikační nanogrid je přítomna v celém těle a zejména v mozku, umožňuje sledování neurotransmiterů v reálném čase v pověření přenosem informací v nervovém systému, které jsou tedy zodpovědné za podněty, touhu, potěšení, učení, podmiňování, závislost, bolest, pocity, inhibici atd. Tento příspěvek vysvětluje metodický postup sítí, nezbytných k dosažení Na druhou stranu se také zabývá tím, jaký by mohl být způsob/protokol komunikace s nano-sítěmi a nanoelektronikou na bázi grafenu TS-OOK komunikace,které budou také předběžně analyzovány.
Bezdrátové sítě s nanosensory
Jedna ze základních otázek vyplývajících z objevu GQD grafenových kvantových teček ve vzorcích krve od naočkovaných lidí je: Proč je tolik grafenových nanomateriálů potřeba? Pokud si pamatujete vzorky krve z předchozího příspěvku , tyto kvantové tečky byly přítomny téměř na všech obrázcích, a to ve vysokém podílu. Nemělo by se zapomínat, že degradace grafenových nanolistů může vést k vytvoření a šíření těchto kvantových teček grafenu (Bai, H.; Jiang, W.; Kotchey, GP; Saidi, WA; Bythell, BJ; Jarvis, JM; Hvězda, A. 2014). Pokud jsou tedy přítomny v celém těle, jaká je jejich funkce? Řešení této otázky se nachází ve vyšetřování (Akyildiz, IF, Jornet, JM; Pierobon, M. 2010), týkající se “ models šíření pro nanocomunicación sítě „. Konkrétně kvantové tečky slouží k šíření bezdrátové komunikace po celém lidském těle za účelem monitorování a modulace jeho centrálního nervového systému. Autoři studie uvádějí, že „ snížení antény klasického bezdrátového zařízení na několik stovek nanometrů by vyžadovalo použití extrémně vysokých provozních frekvencí, což by ohrozilo proveditelnost elektromagnetické bezdrátové komunikace mezi nanozařízeními. Použití grafenu k výrobě nanoantén však může překonat toto omezení„Tím se v roce 2010 potvrdilo, že vhodným materiálem pro šíření signálů pro bezdrátovou komunikaci v lidském těle je grafen, protože jsou vyžadovány nižší frekvence a pravděpodobně nejsou tak škodlivé nebo invazivní. To je velmi důležité, protože vědci znají poškození, které vysoké frekvence mohou způsobit. Čím vyšší frekvence, tím větší poškození (Angeluts, AA; Gapeyev, AB; Esaulkov, MN; Kosareva, OGGE; Matyunin, SN; Nazarov, MM; Shkurinov, AP 2014) a při nižších frekvencích , dochází k efektu bezdrátové nanokomunikace.S touto informací dává přítomnost fraktálních grafenových nano – antén ve vzorcích krve smysl, které jsou zodpovědné za příjem a přenos signálů / komunikace se sítí GQD grafenových kvantových teček, šířících se po celém krevním řečišti a orgánech lidského těla. To je zdůvodněno v následujícím odstavci, doslovně citovaném z práce ( Akyildiz, IF; Jornet, JM; Pierobon, M. 2010 ) „ Nedávné pokroky v molekulární a uhlíkové elektronice (založené na grafenu) otevřely dveře nové generaci elektronických nanokomponent, jako jsou nanobaterie, nanomateriály, logické obvody v nanoměřítku a dokonce i nano-antény “. Autoři ve skutečnosti tyto sítě definují jako „ propojení stovek nebo tisíců nanosenzorů a nanoaktuátorů umístěných na místech tak různorodých jako v lidském těle.„To činí cíl inokulace grafenem ve vakcínách jasným nade vší pochybnost. V době zveřejnění studie však existovaly dva přístupy k dosažení komunikace mezi nanozařízeními, “ a to molekulární komunikace, tedy přenos informací zakódovaných v molekuly a nanoelektromagnetická komunikace, která je definována jako přenos a příjem elektromagnetického záření z nanočástic založených na nových nanomateriálech .“ Autoři samozřejmě došli k závěru, že elektromagnetická komunikace prostřednictvím GQD grafenových kvantových teček měla více výhod než molekulární komunikace, protože ano. nezávisí tolik na fluidním médiu, proudění nebo turbulenci. Podle tohoto předpokladu výzkumníci(Akyildiz, IF; Jornet, JM; Pierobon, M. 2010) zahájili svou studii charakterizující nanokomunikační vlastnosti grafenu a zjistili, že „ rychlost šíření vln v uhlíkových nanotrubičkách (CNT) a grafenových nanorribbonech (GNR) může být až stokrát pomalejší než rychlost světla ve vakuu, v závislosti na geometrii struktury, teplotě a Fermiho energii… Výsledkem je, že rezonanční frekvence nano-antén na bázi grafenu může být až dvou řádů magnituda menší než nano-antény vyrobené z bezuhlíkových materiálů … nano-patch antény na bázi GNR jako nano-dipólové antény na bázi CNT o délce kolem 1 µm rezonují v pásmu Terahertz (0,1 – 10,0 THz) … proto je potřeba charakterizovat kanál Terahertz v nanoměřítku… když uvažujeme o komunikaci v nanoměřítku , je nutné porozumět a modelovat kanál Terahertz ve velmi krátkém rozsahu, to znamená na vzdálenosti mnohem menší než 1 metr .“ V těchto odstavcích je zjištěno, že k nanokomunikaci s grafenem dochází na velmi krátkou vzdálenost, téměř vždy méně než 1 m. To znamená, že signál se může šířit mezi kvantovými tečkami grafenu GQD, na vzdálenosti vhodné pro lidské měřítko, a dokonce i s mobilní telefon, pokud je poblíž nebo je nošen v kapse, pro který by hypoteticky mohl fungovat jako síťový uzel nebo opakovač (Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. 2020).
Na druhou stranu výzkumníci (Akyildiz, IF; Jornet, JM; Pierobon, M. 2010) zjistili, že nanokomunikace nefunguje na žádné frekvenci terahertzového kanálu kvůli rozptylu a ztrátě trajektorie elektromagnetických vln v jeho šířit po těle. Toto je označováno následovně „Celková ztráta dráhy pro postupnou vlnu v terahertzovém pásmu je definována jako součet ztrát rozptylem a ztrát molekulární absorpcí. Ztráta šíření vysvětluje útlum v důsledku expanze vlny, jak se šíří médiem, a závisí pouze na frekvenci signálu a přenosové vzdálenosti. Absorpční ztráta vysvětluje útlum, kterému projde šířící se vlna v důsledku molekulární absorpce, tj. procesu, při kterém se část energie vlny přemění na vnitřní kinetickou energii pro některé molekuly, které se v ní nacházejí. To závisí na koncentraci a konkrétní směsi molekul, se kterými se na cestě setkáte. Různé typy molekul mají různé rezonanční frekvence a navíc absorpce při každé rezonanci není omezena na jedinou střední frekvenci, ale je distribuována v rozsahu frekvencí. V důsledku toho je kanál Terahertz velmi frekvenčně selektivní.„. Tímto způsobem je dokázáno, že molekuly buněčné tkáně a tělesné tekutiny brání přenosu a zkracují vzdálenost šíření vln vyzařovaných zvenčí bezdrátově. Ve skutečnosti potvrzují, že „V důsledku ztráty šířením se celková ztráta cesty zvyšuje se vzdáleností a frekvencí bez ohledu na molekulární složení kanálu, podobně jako u konvenčních komunikačních modelů v rozsahu megahertzů nebo nízkých gigahertzů. Přítomnost různých molekul podél cesty a zejména vodní páry však definuje různé vrcholy zeslabení na vzdálenosti větší než několik desítek milimetrů. Síla a šířka těchto vrcholů souvisí s počtem absorbujících molekul. Za předpokladu, že jeho koncentrace je v prostoru homogenní, toto číslo roste úměrně se vzdáleností, ale můžeme uvažovat i o nerovnoměrných koncentracích nebo dokonce o náhlých vzplanutích molekul, které procházejí mřížkou.„To znamená, že ačkoli se vysílané signály počítají v pásmu Terahertz, jsou zmírněny až na úroveň megahertzů nebo několika gigahertzů, které se shodují s frekvencemi používanými v mobilní telefonii 2G, 3G, 4G a 5G .. Dalším důležitým detailem je skutečnost, že vzdálenost šíření je snížena / zeslabena, což znamená, že pro udržení kvality signálu a jeho šíření v těle je potřeba, aby byl grafen přítomen v krvi a tkáních, a to v dostatečném množství k vytvoření dostatečné vzdálenosti spojů. Jinými slovy, je evidentní, že bezdrátové nanokomunikační sítě založené na elektromagnetismu vyžadují GQD grafenové kvantové tečky, aby sloužily jako spojovací uzly, aby mohly přenášet data, informace nebo modulaci.
Šum a molekulární absorpce určují kapacitu nanokomunikační sítě, to je její „ použitelná šířka pásma kanálu Terahertz “, což potvrdili ( Chopra, N.; Phipott, M .; Alomainy, A.; Abbasi, QH; Qaraqe, K.; Shubair, RM 2016 ). Proto vědci definovali své matematické modely pro výpočet vhodného kanálu a ideální přenosové vzdálenosti v závislosti na aplikačním prostředí, které jednoznačně řešily lidské tělo a především neuromodulační kapacitu (Pierobon, M.; Akyildiz, IF 2011). Podle těchto modelů autoři (Akyildiz, IF; Jornet, JM; Pierobon, M. 2010) dospěli k závěru, že „v nanosíti je nepravděpodobné, že by bylo možné dosáhnout jednoskokových přenosových vzdáleností větších než několik desítek milimetrů… V tomto rozsahu je dostupná šířka pásma téměř celé pásmo, od několika stovek přes gigahertz až po téměř deset terahertzů. V důsledku toho je předpokládaná kapacita kanálu bezdrátových sítí nanosenzorů v pásmu Terahertz velmi slibná, řádově několik terabitů za sekundu.„Zdá se jasné, že kapacita přenosu dat a informací je docela pozoruhodná, předpokládejme, že síť je schopna efektivně komunikovat rychlostí 1,5 terabitu za sekundu. To by odpovídalo 187 gigabajtům za sekundu. To by ve spojení s biosenzory převedlo na lidi v informační zdroj nebo produkt, který lze využívat, registrovat a monitorovat.
Plasmonické nanoantény na bázi grafenu pro nanopole
Práce (Jornet, JM; Akyildiz, IF 2013) pokračuje v pokroku ve vývoji bezdrátových komunikačních nanodrátů se zaměřením na plasmonové nanoantény ve formě grafenových nanopatch, jak je znázorněno na obrázku 2. Jak je uvedeno „ plasmonové nano nano -antény mohou pracovat na mnohem nižších frekvencích než jejich kovové protějšky, například pásmo Terahertz o délce jednoho mikrometru. Tento výsledek má potenciál umožnit EM (elektromagnetickou) komunikaci v nano-sítích. režim SPP (polaritonové vlny povrchového plasmonu – povrchový plasmon polaritonů) v GNR (Graphene Nanobelts) mohou plasmonické nanoantény na bázi grafenu pracovat na mnohem nižších frekvencích než jejich kovové protějšky, například pro Terahertz Band pro desetinometrový široký mikrometr .“ Toto tvrzení potvrzuje tvrzení. důležitost nano- grafenové nano-antény umožňující příjem elektromagnetických vln a tím bezdrátovou komunikaci. Kromě toho zmiňuje „ plasmonické nano-antény “, což jsou ty, které jsou schopny pracovat s vysokými frekvencemi terahertzů, díky svým optickým vlastnostem, se kterými mohou “ Pár elektromagnetického záření se specifickou vlnovou délkou .“ Na tento koncept již bylo upozorněno v příspěvkukrystalizované grafenové fraktály, nalezený mezi vzory krevních vzorků od očkovaných lidí. Konkrétně kolem odkazu (Fang, J.; Wang, D.; DeVault, CT; Chung, TF; Chen, YP; Boltasseva, A.; Kildishev, AV 2017) na vylepšené grafenové fotodetektory s fraktálovým povrchem, schopné provozu a dendriticky se vyvíjející při teplotě podobné teplotě krve, tvořící struktury podobné sněhové vločce. Jinými slovy, plasmonické nanoantény na bázi grafenu, které mají zpočátku podobu grafenových náplastí, které lze přirovnat ke kvantovým tečkám grafenu GQD, se vyvinuly do dendritických morfologií grafenu, které zvyšují kapacitu pro emisi a příjem signálu a které se přirozeně tvoří v krevní médium, jak bylo možné pozorovat.
Obr. Grafenové nanozáplaty mohou mít různé rozměry a tloušťku, což znamená, že GQD grafenové kvantové tečky, grafenové nanovrstvy a jakákoli jiná forma, která používá grafen, mohou plnit funkce nanoantény. (Jornet, JM; Akyildiz, IF 2013)
Při přezkoumání práce (Jornet, JM; Akyildiz, IF 2013) také vysvětluje rezonanční a vazebný model nanoantén, v následujících pojmech “ nanoanténa je modelována jako rezonanční plasmonová dutina a je určena její frekvenční odezva. Výsledky ukazují, že Využitím vysokomódového kompresního faktoru SPP ( Surface Plasmon Polaritons ) vln v GNR ( Grafen Nanobelts ) mohou plasmonické nano-antény na bázi grafenu pracovat na mnohem nižších frekvencích než jejich kovové protějšky, například pásmo Terahertz. délka deset nanometrů široká… Například dipólová anténa dlouhá jeden mikrometr by rezonovala při přibližně 150 THz. Dostupná přenosová šířka pásma se zvyšuje s rezonanční frekvencí antény, ale také roste ztráta šíření… Kvůli velmi omezenému výkonu očekávanému od nanozařízení .“ V tomto vysvětlení je důležité znát pojem SPP nebo „ povrchový plasmon“ polaritony “, což jsou elektromagnetické vlny, které se šíří grafenovou nano-anténou, které usuzují na oscilace jejích elektronů a tedy na její náboj a elektromagnetické pole, což má za následek příjem nebo přenos signálu Vzhledem k měřítku nano-antény , kapacita šířky pásma je optimální pro přenos dat.
Alveolární nanokomunikace a penetrace kůží
Ačkoli je grafen klíčovým nanomateriálem pro nanokomunikační sítě, jiné studie se zabývají šířením bezdrátových sítí vzduchem obsaženým v plicních alveolech, jak je vysvětleno v práci (Akkaş, MA 2019). Jeho zavedení je velmi explicitní, když již v roce 1960 (Feynman, RP 1959) uvedl myšlenku vývoje nanotechnologie k měření a zaznamenávání událostí a změn v lidském těle. Jedním z cílů této oblasti znalostí je vytvoření nanosenzorů, které mohou fungovat koordinovaně v nanometrickém měřítku, aby přenášely informace a data o zdravotním stavu lidí nebo vyvíjely komplexní biomedicínské aplikace. Pro tyto účely je nutné nasadit nanokomunikační síť pro nanosenzory, také známý pod svou zkratkou WNSN (Wireless Nanosensors Networks). Řečeno slovy výzkumníků, taková síť potřebuje antény v nanoměřítku, fungující s anténami kompatibilními s pásmy v rozsahu THz, schopnými efektivně šířit signál beze ztrát. Tímto způsobem jsou nanosenzory propojeny v bezdrátové síti pro jejich koordinovanou činnost, přenášející data do uzlu brány, kterým může být mobilní telefon nebo jakákoli telefonní anténa, která by automaticky odeslala informaci do nemocnice přes internet, viz obrázek 5.
Obr. Internet bionanokos přes WNSN pro intrakorporální aplikace (Akkaş, MA 2019). Všimněte si, že výzkumník představuje nanosenzory rozmístěné po celém těle. Je zvláštní, že se to shoduje s rozložením kvantových teček grafenu GQD podle toho, co již bylo pozorováno v krevních testech očkovaných lidí, což vede k poměrně realistickému zobrazení toho, co je zamýšleno.
V souladu s tímto kontextem (Akkaş, MA 2019) navrhuje méně invazivní metodu než GQD grafenové kvantové tečky (alespoň a priori), k vývoji bezdrátové sítě nanosenzorů, která využívá plyny a tekutiny přítomné v plicích, a tedy rozšíření oběhového systému (CO2, O2, H2O) pro šíření signálů. Ačkoli to není nová myšlenka, poskytuje relevantní informace o charakterizaci modelu bezdrátového kanálu THz nezbytného k dosažení šíření EM elektromagnetických vln v plicích, alveolárních prostorech a kapilárách a krvi. Konkrétně vynikají tři frekvenční okna “ ω1 = [0,01 THz – 0,5 THz], ω2 = [0,58 THz – 0,74 THz] a ω3 = [0,77 THz – 0,96 THz]Ačkoli se uznává, že výzkum je v rané fázi, navrhují se studie, které by analyzovaly a potvrdily data získaná z matematických modelů s lidskou tkání, aby bylo možné kvantifikovat vliv hluku a termodynamiky na lidské tělo. To potvrzuje metodologické postup, který byl použit pro grafen v již popsaných studiích šíření sítě ( Akyildiz, IF; Jornet, JM; Pierobon, M. 2010 | Jornet, JM; Akyildiz, IF 2013) a potvrzuje zájem vědy o jeho dokonalosti. Další zásadní výzvou pro bezdrátové nanokomunikační sítě jsou bariéry přístupu k lidskému tělu, tedy kůži. To je způsobeno vlastnostmi dermis, tvořené různými vrstvami, které šíří signál, což způsobuje, že ztrácí cestu kanálu v nanoelektromagnetické komunikaci. S tímto přístupem práce ( Chopra, N.; Phipott, M .; Alomainy, A.; Abbasi, QH; Qaraqe, K.; Shubair, RM 2016) studuje, které pásmo THz proniká kůží bez toho je signál ztracen, dokud nedosáhne nanorozhraní brány uvnitř těla (grafen / nano-anténní nanozařízení, vysvětleno později). Uznává se, že nanokomunikační protokoly a modely jsou jasné a uvádějí, že „pomocí EM paradigmatu; přenosová kapacita může dosahovat až terabitů za sekundu (Tb/s) na milimetrové úrovni. Protokol IEEE 1906.1 je určen k udržování a definování komunikačních standardů na nanoměřítku, kde jsou molekulární a elektromagnetická komunikace dvěma způsoby komunikace .“ Vlastnosti komunikace z vnějšku těla dovnitř však představují problémy se zkreslením, které vyrábí v signálech, které síly pro stanovení vhodného a frekvenci, s odkazem, že „Stávající údaje o lidské pokožce jsou omezeny na magnitudy GHz, přičemž bylo publikováno pouze několik údajů týkajících se řádu THz. Pro obohacení databáze o parametry biologických tkání v pásmu THz je kladen důraz na spektroskopii a modelování biologických tkání. Spektroskopie v časové oblasti (TDS) THz má typický rozsah 0,1 ─ 4 THz, což poskytuje příležitost pro širší spektrální analýzu .“ Závěrem lze říci, že autoři jsou schopni modelovat vhodné pásmo a schéma šíření, aby se minimalizoval šum a objevili příčinou problémů s pronikáním do komunikace s poukazem na to, že „absorpce vody (hydratace pokožky), vzdálenost šíření a frekvenční rozsah ovlivňují ztrátu trajektorie, která končí rozmazáním signálu a tím i zprávy… Proto, aby prošla lidskou kůží, potřebuje propojit komunikaci mezi anténami a nanozařízeními přítomnými v lidském těle .“ Tyto detaily dokonale zapadají do popisu protokolu pro nanokomunikační sítě, který bude vysvětlen později.
Směrovací protokoly pro bezdrátové sítě nanosenzorů v IoNT
Šíření bezdrátových nanokomunikačních sítí, nano-antén a nanosenzorů nevyhnutelně vede ke směrovacím protokolům pro bezdrátové sítě nanosenzorů v IoNT nebo internetu nano věcí. Každá komunikační síť, a to i v nanometrickém měřítku, vyžaduje protokoly, které umožňují využívat její kapacitu, přenášet a přijímat data standardizovaným způsobem. V tomto smyslu existuje odkaz (Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. 2020), který poskytuje kompletní přehled protokolů, jejich charakteristik a aplikací na nanokomunikace, zejména ty, které se týkají zdravotnického systému, viz obrázek 6.
Obr. IoNT architektura v systému zdravotnictví (Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. 2020). Všimněte si, že se opakuje stejný vzor jako na obrázku X-1. V lidském těle jsou pozorovány nanosenzory a nanoantény, které slouží jako opakování signálů přenášených zvenčí, přes komunikační bránu nebo uzel, tedy mobilní telefon nebo telefonní anténu. Data přijatá z lidského těla jsou přenášena přes internet poskytovateli lékařských dat nebo serveru.
Slovy autorů IoNT v biomedicínské doméně umožňuje např. „ monitorování lékařské péče, inteligentní administrace léků, nanobionika, regenerativní tkáňové inženýrství, intracelulární nebo nanochirurgické operace, detekci a řízení šíření epidemie, biohybridní implantaci a opravy tělesných buněk, neinvazivní zobrazovací nástroje, morfování kmenových buněk, podpora imunitního systému, genetické inženýrství, nanodiagnostika atd. “. Narážka na „ řízení šíření epidemií„a vynechání neuromodulace jako jedné z hlavních biomedicínských aplikací, jak je demonstrováno v následujících pracích (Wirdatmadja, S.; Johari, P.; Balasubramaniam, S.; Bae, Y.; Stachowiak, MK; Jornet, JM 2018 | Cacciapuoti, AS; Piras, A.; Caleffi, M. 2016 | Malak, D.; Akan, OB 2014 | Suzuki, J.; Boonma, P.; Phan, DH 2014 | Ramezani, H.; Khan, T.; Akan, OB 2018), které budou předmětem příspěvku na tomto blogu.Ve svém úvodu (Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. 2020) zmiňují také relevantní aplikace v zemědělském sektoru a monitorování životního prostředí, které se rovněž shoduje s zavedení grafenu do hnojiv a biocidů (již vysvětleno v několika příspěvcích na tomto blogu , dokonce i vspecializovaný patentový katalog ), viz obrázek 7.
Obr. 7 IoNT architektura pro monitorování rostlin a plodin. (Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. 2020). Všimněte si, že rostliny se skládají také z nano-antén a senzorů. Velmi objevná je shoda v přítomnosti grafenu v krvi očkovaných lidí a v patentech hnojiv a biocidů pro zemědělské použití. V případě rostlin je grafen absorbován kořeny rostlin nebo prostřednictvím listů, vzhledem k transdermálním vlastnostem grafenu, což nakonec usnadňuje jeho kontrolu a sledování.
Ve skutečnosti velká paralelnost mezi sítěmi v lidském těle a v rostlinách není náhodná. Slovy (Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. 2020) IoNT v biomedicínské a zemědělské oblasti se skládá ze stejných prvků, a to „ nanod, nanorouterů, nanorozhraní a internetové brány “. Vzhledem k zájmu o jeho definici jsou uvedeny v následujícím seznamu:
Nanonody . Jsou definovány jako „ malá a jednoduchá nanozařízení, která mohou fungovat jako nanosenzory nebo akční členy určené k detekci, měření, zpracování a ukládání signálu, s omezenými kapacitami. Jejich umístění může být pevné (například připojené nebo dynamické, s kapacitou cílení cílové cíle .“ „Nanody by mohly být přirovnány ke kvantovým tečkám grafenu GQD, které se šíří lidským tělem, nervovým a oběhovým systémem krví, inokulací, inhalací nebo transdermálním kontaktem (Amjadi, M.; Sheykhansari, S.; Nelson , BJ; Sitti, M. 2018). [ AKTUALIZOVÁNO : Je možné, že v této kategorii mohou být zvažováni i plavci nebo grafenové nanoribbony již detekované ve vzorcích pozorovaných vzorků krve.]
Nanorouter . Podle uvedené definice se jedná o „ nanokontroléry s velikostí větší než nanody, jejichž funkcí je shromažďovat a zpracovávat data získaná prostřednictvím nanodů, starat se o odesílání, přijímání a šíření informací do nano rozhraní brány. také schopné řídit a koordinovat chování nanodů “. Nanoroutery nebo nanokontroléry by mohly být asimilovány na plavce nebo grafenové nanoribbony, které již byly detekovány ve vzorcích pozorovaných vzorků krve, kvůli jejich větší velikosti ve srovnání s kvantovými tečkami grafenu GQD, které fungují jako nannody . [ AKTUALIZOVÁNO: Bylo zjištěno, jaký může být obvod nanorouteru v jednom ze vzorků vakcíny Pfizer, takže by měly být považovány za elektronické objekty v nanometrickém měřítku s vlastní entitou, viz záznam související s identifikací nanorouterů ]
Nano rozhraní (Gateway-Gateway) . Je definováno jako „ hybridní zařízení, které má na starosti zachycování signálů vysílaných zvenčí a jejich přenos dovnitř. Ke komunikaci s nano stranou (uvnitř lidského těla nebo rostliny) využívá komunikaci TB (Terahertz Band). paradigma klasická komunikace s vnějším světem“.Proto je jeho funkcí zachycení signálů zvenčí pro modulaci fungování nanorouterů a nanood uvnitř lidského těla. Jak nanody získávají data nebo informace, šíří se opačným směrem nahoru směrem k nanorouteru a nakonec k rozhraní nano brány, které je přenáší ven. Tato součást je nezbytná pro obousměrnou komunikaci. Rozhraní nano brány lze asimilovat na grafenové fraktální nano-antény spolu s grafenovými nanoribony, kvůli jejich speciálním vlastnostem pro příjem a emisi signálů v terahertzových pásmech, i když by to mohla dělat i jakákoliv jiná složka, kvůli svému složení grafenu v nanoměřítku, ať už se jedná o grafenové kvantové tečky nebo nanorribbony. , jak bude vysvětleno později s možnými topologiemi sítě.
Internetová brána (Brána) . A konečně, pro shromažďování masivních dat (big-data) v databázích vzdálených serverů je zapotřebí internetová brána. Slovy autorů je definováno jako “ zařízení, které ovládá celý systém na dálku přes internet. Je odpovědné za sběr dat z nano-sítí a jejich přenos do monitorovacích zařízení přes internet .“ Tímto prvkem může být mobilní telefon nebo jakákoli anténa mobilního telefonu, zejména 5G, vzhledem k šířce pásma potřebné ke sběru dat za sekundu, která lze získat od tisíců lidí naočkovaných sloučeninou.
Topologie sítí WNSN (Wireless Nanosensor Networks), ve kterých je aplikován IoNT, podle toho, co autoři udávají (Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. 2020), může být dvou typů: a) nehierarchická architektura ab) Hierarchická architektura.
V nehierarchické architektuře existují „ identická nanozařízení se stejnými charakteristikami a schopnostmi, všechna jsou srovnatelná nebo ekvivalentní, protože jejich elektromagnetické vlastnosti lze překonfigurovat pomocí softwaru “. Tento topologický model je vysoce pravděpodobný podle důkazů o přítomnosti grafenu ve vakcínách (Campra, P. 2021), poskytnutých mikroskopických snímků, charakterizace grafenu a testů vzorů pozorovaných ve vzorcích. krev, zejména kvantové tečky grafenu GQD. Ve skutečnosti ve výzkumu (Abadal, S.; Liaskos, C.; Tsioliaridou, A.; Ioannidis, S.; Pitsillides, A.; Solé-Pareta, J.; Cabellos-Aparicio, A. 2017) s názvem „ Výpočetní technika a komunikace pro softwarově definované metamateriálové paradigma: kontextová analýza „popisuje, že“ grafen je ze své podstaty laditelný, lze vytvořit SDM (softwarově definovaný metamateriál), který řidičům umožní změnit elektrostatické zkreslení aplikované na různé oblasti grafenu. list … zachování jejich fyzických (optických) charakteristik a tím přidání logické struktury„Toto prohlášení je nezbytné pro pochopení, že grafen lze programovat a ovládat, jako by to byl software, jak je znázorněno na obrázku 8.
Obr. 8 Schéma logické struktury softwarově definovaného metamateriálu, přičemž grafen je metamateriál výslovně citovaný autory (Abadal, S.; Liaskos, C.; Tsioliaridou, A.; Ioannidis, S.; Pitsillides, A.; Solé-Pareta , J .; Cabellos-Aparicio, A. 2017)
Jak je vidět na obrázku, tento model by mohl být v mikrometrickém nebo nanometrickém měřítku„, pomocí několika vrstev grafenu, které by plnily funkce senzoru, aktuátoru, routeru a komunikační antény. Je také popsána fyzikální charakteristika, která se shoduje s rozsahy EM elektromagnetických vlnových délek, které byly zmíněny, konkrétně 6GHz a kompatibilita s použitím antén pracujících v pásmu Terahertz (0,1-10 THz) V této stejné práci je uvedeno (Abadal, S.; Liaskos, C.; Tsioliaridou, A.; Ioannidis, S.; Pitsillides, A.; Solé-Pareta, J .; Cabellos-Aparicio, A. 2017), je uvedeno, že jednou z nejjednodušších metod modulace a řízení těchto softwarově definovaných grafenových metamateriálů (SDM) je kódování doby zpoždění zapnutí a vypnutí TS-OOK, což představuje logické impulsy pro binární kódování 0 a 1. Například „logická 0 (1) je reprezentována tichem (krátkým impulsem), respektive s relativně dlouhou dobou mezi přenosy. To zjednodušuje přijímač a snižuje pravděpodobnost kolizí. Kromě toho, tento přístup může být příležitostně kombinovat s kódování s nízkou hmotností a rozdělení rychlost vícenásobný přístup s cílem maximalizovat jeho účinnost „To znamená, že“ TS-OOK„Je to vhodná metoda aktivace, se kterou jsou v tomto typu sítě povoleny mechanismy požadavek-odpověď / klient-server. Na druhou stranu analýza článku od (Abadal, S.; Liaskos, C.; Tsioliaridou, A. ; Ioannidis, S.; Pitsillides, A.; Solé-Pareta, J.; Cabellos-Aparicio, A. 2017) je odpovědí na jeden z nejpodivnějších jevů, které byly pozorovány u lidí naočkovaných vakcínou c0r0n @ v | rus. Je to fenomén MAC adresy, který je pozorován při vyhledávání zařízení připojených přes bluetooth. Je to proto, že autoři implicitně uznávají vlastní existenci protokolu řízení přístupu k médiím, známého také jako MAC, vyjádřeného následujícími slovy „Sběr energie je dalším pilířem nanosítě, protože může umožnit koncept věčných sítí. Jeho dopad na návrh sady protokolů nano-sítí byl v posledních letech předmětem intenzivního výzkumu, který zahrnuje aspekty, jako je politika spotřeby energie nebo protokol řízení přístupu k médiím (MAC) a hodnocení výkonu. věčné sítě. Komunita metamateriálů by z těchto příspěvků mohla těžit, protože důležitým milníkem je umožnit překonfigurovatelnost SDM, aniž by byla ohrožena jejich autonomie.To bezesporu potvrzuje, že fenomén lokalizované MAC adresy přes bluetooth je dokonale proveditelný, což je plně potvrzeno výzkumem (Mohrehkesh, S.; Weigle, MC; Das, SK 2015) s modelem DRIH-MAC, který je protokol řízení přístupu k médiím „ spouštěný přijímačem pro komunikaci mezi nanodami v bezdrátové elektromagnetické nanogrid “, který plně odpovídá elektromagnetickému prostředí grafenu a je založen na „na následujících principech: a) komunikace začíná prostřednictvím přijímače s cílem maximalizace využití energie; b) distribuované schéma přístupu k médiu je navrženo na základě vybarvení grafu (distribuovaná a prediktivní technika); c) práce na programování komunikací v koordinaci s procesem získávání energie „. Pro více informací autoři ve svých závěrech uvádějí, že protokol DRIH-MAC byl hodnocen ve srovnání s MAC“v kontextu aplikace lékařského monitorování. Výsledky simulace ukázaly, že DRIH-MAC využíval energii lépe… V budoucnu budeme zkoumat použití DRIH-MAC v jiných aplikacích, jako je Internet of Nano-Things nebo síť nanorobotů. Jak dopravní model, tak požadavky na aplikace se v těchto aplikacích nanogrid liší. Možným řešením by mohl být hybridní návrh centralizovaných a distribuovaných topologií pro řešení potřeb takových sítí .“ Tato zjištění plně potvrzují aplikaci MAC, její použití v softwarově definovaných grafenových nanomateriálech (SDM) a existenci paketů a dat. protokol, jak je znázorněno na obrázcích 9 a 10.
Obr. 9 Schéma výměny datových paketů, RTR hlavičky (připravené k příjmu) a jejich optimalizovaná spotřeba energie. (Mohrehkesh, S .; Weigle, MC; Das, SK 2015)
Obr. 10 Paket hlavičky RTR předcházející datovému paketu. (Mohrehkesh, S .; Weigle, MC; Das, SK 2015)
Mezi kvantitativními závěry metoda DRIH-MAC představuje zlepšení ve spotřebě energie o 50 % ve srovnání s typickým protokolem MAC, což je u nanomříží zásadní, kvůli jeho omezením souvisejícím s rozsahem a aplikačním prostředím. Další důkazy o MAC v tomto smyslu lze nalézt v práci (Ghafoor, S.; Boujnah, N.; Rehmani, MH; Davy, A. 2020) o „ protokolech pro nanokomunikaci v Terahertz “, práce (Mohrehkesh, S.; Weigle, MC 2014) o „ optimalizaci spotřeby energie v nanodrátech v pásmu Terahertz “ a článek (Jornet, JM; Akyildiz, IF 2012) na téma „komunikační analýza a společný sběr energie pro věčné bezdrátové nanosenzorové sítě v terahertzovém pásmu “, zvláště relevantní, protože se ve všech případech shoduje s již zmíněným terahertzovým pásmem (0,1-10 THz) a pro zvýšení prakticky nekonečného energetického cíle pro komponenty bezdrátová nanosenzorová síť (WNSN) v biomedicínském kontextu „ vnitrotělní sítě pro podávání léků nebo sledování pro prevenci chemických útoků.“ Vrátíme-li se k nehierarchické architektuře, je nezbytné citovat práce ( Liaskos, C.; Tsioliaridou, A.; Ioannidis, S.; Kantartzis, N.; Pitsillides, A. 2016 | Tsioliaridou, A.; Liaskos, C.; Pachis, L.; Ioannidis, S.; Pitsillides, A. 2016 ), protože také přímo či nepřímo zmiňují jako související práci specifikace fyzické vrstvy grafenových antén, nezbytné pro řízení nanodů a vrstvy MAC, pomocí které lze identifikovat hlavičky a datové pakety, které jsou přenášeny v sítě, stejně jako základní signálový protokol TS-OOK pro přenos a příjem informací, rovněž se shodující se všemi již popsanými charakteristikami. V hierarchické architektuře existuje tříúrovňová síť tvořená nanouzly nebo nanosenzory na nejnižší úrovni, nanoroutery na druhé úrovni a rozhraním nano brány, které již bylo popsáno výše, viz obrázek 11.
Obr. 11 Komponenty nanokomunikační sítě na třech úrovních. (Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. 2020)
Jak lze vyvodit z topologií nano-sítí pro IoNT, je vysoce pravděpodobné, že grafenové vzory identifikované ve vzorcích krve očkovaných lidí reagují na hierarchický nebo nehierarchický model architektury nebo obojí současně. I když je řešení této otázky obtížné při absenci hloubkové analýzy a shromažďování dalších důkazů, zdá se být jasné a prokázané, že grafen naočkovaný ve vakcínách může plnit zde popsané funkce a ve skutečnosti vytvořit vrstvu MAC. je doložena při hledání zařízení bluetooth, vzhledem ke zvláštnostem a vlastnostem protokolu.
Schémata směrování pro WNSN
Jeden z nejzajímavějších aspektů shromážděných v přezkumu protokolu (Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. 2020) a v dílech (Rikhtegar, N.; Javidan, R.; Keshtgari, M. 2017 | Lee, SJ; Jung , C .; Choi, K.; Kim, S. 2015) jsou schémata směrování pro bezdrátové sítě s nanosensory WNSN. Vzhledem k přítomnosti kvantových teček grafenu GQD v pozorovaných vzorcích krve bude možné souhlasit s tím, že jejich umístění v oběhovém systému a obecně v těle je obtížné určit, protože je dynamické, proměnlivé, závislé na průtoku krve a krve. pohyb těla. Tato nevýhoda vyžaduje, aby tyto jednoduché nanosenzory/nanody byly schopny vysílat a přijímat informace z nejbližších nebo nejbližších nanorouterů/nanokontrolérů (vzhledem k jejich dříve zmíněným omezením rozsahu), za účelem optimalizace energie potřebné pro datový provoz a šíření signálu. To je zejména případ hierarchických topologií, jak ukazuje následující obrázek 12.
Obr. 12 Všimněte si organizace nanosenzorů prostřednictvím shluků, ve kterých jsou informace přenášeny prostřednictvím koordinačního uzlu, který dosahuje blízkostí koordinátora nejbližší skupiny, dokud nedosáhne nanorouteru / nanokontroléru, který přenáší informace mimo tělo.
Tento model směrování zajišťuje doručení datových paketů do nanorozhraní brány, které je zodpovědné za přenos / opakování informace mimo tělo, včetně identifikace MAC v její hlavičce, nezbytné pro rozlišení původu dat.
Přenos informací pomocí impulsů TS-OOK
Přenos dat/informací z nanosenzorů, stejně jako externí příjem modulačních/manažerských/programovacích instrukcí nanogridu, fungují s krátkými pulzními protokoly, jako je TS-OOK, nazývané „ kódování aktivace a deaktivace šíření času „(Jornet, JM; Akyildiz, IF 2011). To je potvrzeno v následujícím prohlášení “ nanoantény na bázi grafenu mohou vyzařovat tyto pulsy na frekvenci TB (Terahertz Band). Navíc to umožňuje nanozařízením komunikovat velmi vysokou rychlostí, což umožňuje velmi vysokou přenosovou rychlost. high in the krátký dosah a snižuje možnost kolize“, také potvrzeno v hlavním článku (Wang, P.; Jornet, JM; Malik, MA; Akkari, N.; Akyildiz, IF 2013). Kódování TS-OOK je velmi jednoduché, protože je založeno na binárních hodnotách, kde 0 je ticho nebo opomenutí a 1 je rychlý pulz, viz obrázek 13.
br. 13 Porovnání mezi různými pulzními signály, mezi nimiž je TS-OOK a další deriváty. (Lemic, F.; Abadal, S.; Tavernier, W.; Stroobant, P.; Colle, D.; Alarcón, E.; Famaey, J. 2021)
Má tu výhodu, že je kompatibilní s většinou dostupných směrovacích protokolů, včetně protokolu souvisejícího s WNSN IoNT, lze jej ověřit v (Lee, SJ; Jung, C.; Choi, K.; Kim, S 2015 | Rikhtegar, N.; Javidan, R.; Keshtgari, M. 2017 | Neupane, SR 2014). Na druhou stranu má také výhody, pokud jde o obnovu signálu a jeho interpretaci bez šumu nebo přerušení, vzhledem k jeho provozní jednoduchosti. Proto při znalosti těchto charakteristik by nebylo obtížné identifikovat emise typu TS-OOK pomocí dostupných měřicích přístrojů.
Zpětná vazba
V souladu s výše uvedeným jsou bezdrátové nanokomunikační sítě nezbytné pro provoz ekosystému senzorů na bázi grafenu v lidském těle za účelem modulace a přenosu dat a informací. GQD grafenové kvantové tečky, grafenové fraktální nano-antény a plavci nebo grafenové nanoribbony, pozorované ve vzorcích krve od očkovaných lidí, jsou ve vědecké literatuře označovány jako nanody, nanosenzory, nanořadiče, nanoroutery a rozhraní nano brány. To ověřuje přítomnost nano-mřížek na bázi grafenu u lidí naočkovaných vakcínami.
Bylo prokázáno, že složky nanogridu jsou sdělovány účinkem šíření signálu metodou nanoelektromagnetické komunikace, i když nelze zcela vyloučit využití molekulární nanokomunikace, využívané i pro účely neuromodulace. konzultována vědecká literatura. V kontextu nanoelektromagnetické komunikace je vhodné terahertzové pásmo v rozsahu (0,1 ─ 10,0 THz). Pro překonání bariéry lidské kůže je definován rozsah (0,1 ─ 4 THz). Pro šíření signálu krví a plyny v plicích je rozsah (0,01 ─ 0,96 THz). To zajišťuje, že signály vysílané zvenčí (např. 5G mobilní stožáry a mobilní telefony)
Bylo prokázáno, že komponenty nanogridu lze naprogramovat nejen fyzikálními vlastnostmi a funkčním rozložením jeho vrstev v GQD grafenových kvantových tečkách nebo podobně, ale také tím, že jsou schopné přijímat a vysílat signály TS-OOK, se kterými se zakódovat datové pakety a hlavičky s binárními kódy 0 a 1 podle komunikačních protokolů IEEE (Institute of Electrical and Electronic Engineers). Elektro-opticko-magnetické vlastnosti grafenu umožňují vytvářet jednoduché počítačové programy pro jeho fungování a funkcionality v lidském těle. Nejpravděpodobnější aplikací těchto programů je ve zde prezentovaném kontextu podávání léků (rozsáhle citovaných ve všech konzultovaných článcích) a neuromodulace, překonáním hematoencefalické bariéry a uložením grafenových nanodů do neuronální tkáně. Nemůžeme také vyloučit možnost usuzovat na fungování svalů, jako je srdce, což by mohlo vysvětlovat příznaky arytmií, zánětů a infarktů. Tento aspekt se však analyzuje, aby se hypotéza potvrdila.
Bylo prokázáno, že nanodrátky s grafenovými kvantovými tečkami a dalšími deriváty se používají k mnoha různým účelům a aplikacím, včetně monitorování lidského těla a jeho hlavních orgánů se vším, co k tomu patří, zejména neuronální aktivita a nervový systém. Pro tento cíl je molekulární komunikace postulována jako nejvhodnější, vzhledem k její schopnosti měřit náboj elektronů v neurotransmiterech, pomocí kterých je možné určit relevantní aspekty, jako je pocit bolesti, štěstí, odměna, podmíněnost, podněty. , učení, závislost atd. Objevily se také přímé adresy využití těchto technologií při monitorování rostlin, plodin a nakonec i zemědělského sektoru,
Ukázalo se, že veškerá nanogrid naočkovaná vakcínami je tvořena nanody, které fungují buď v režimu hierarchické topologie (v tomto případě kvantové tečky grafenu a dalších nalezených prvků přenášejí informace zdola nahoru do nanorouterů nebo nanokontrolérů) nebo v nehierarchickém topologickém režimu, který znamená, že grafenové složky jsou autonomní při záznamu dat a signálů, jejich přenosu, aktivaci a programování.
Aby bylo možné tento koncept abstrahovat, lidé naočkovaní takzvanou vakcínou c0r0n @ v | rus si nainstalovali potřebný hardware pro své dálkové a bezdrátové ovládání, aniž by o tom věděli, přičemž jsou identifikováni pomocí MAC adresy, která umožňuje odlišit přenos údaje od některých jednotlivců k jiným. Protokol TS-OOK dokáže přenášet hlavičky datových paketů podobným způsobem, jako by to dělal komunikační model klient/server na internetu. Data odeslaná s MAC identifikátorem každé osoby jsou pravděpodobně přijímána jejich mobilním telefonem a odesílána přes internet na server s rozsáhlou databází, pro správu pomocí technik Big-Data a umělé inteligence.
Bibliografie
Abadal, S.; Liaskos, C.; Tsioliaridou, A.; Ioannidis, S.; Pitsillides, A.; Solé-Pareta, J.; Cabellos-Aparicio, A. (2017). Výpočetní technika a komunikace pro softwarově definované metamateriálové paradigma: Kontextová analýza. IEEE přístup, 5, str. 6225-6235. https://doi.org/10.1109/ACCESS.2017.2693267
Akkaş, MA (2019). Numerická analýza alveolárních prostorů a lidských tkání pro nanorozměrové tělo-centrické bezdrátové sítě. Uludağ University Journal of The Faculty of Engineering, 24 (3), pp. 127-140. https://doi.org/10.17482/uumfd.539155
Akyildiz, IF; Brunetti, F.; Blázquez, C. (2008). Nanoredes: nové komunikační paradigma = Nanonetworks: Nové komunikační paradigma. Počítačové sítě, 52 (12), pp. 2260-2279. https://doi.org/10.1016/j.comnet.2008.04.001
Akyildiz, IF; Jornet, JM; Pierobon, M. (2010). Modely šíření pro nanokomunikační sítě. In: Sborník příspěvků ze čtvrté evropské konference o anténách a šíření. IEEE. str. 1-5. https://ieeexplore.ieee.org/abstract/document/5505714
Amjadi, M.; Sheykhansari, S.; Nelson, BJ; Sitti, M. (2018). Nedávné pokroky v nositelných transdermálních aplikačních systémech. Advanced Materials, 30 (7), 1704530. https://doi.org/10.1002/adma.201704530
Angeluts, AA; Gapejev, AB; Esaulkov, MN; Kosareva, OGGE; Matyunin, SN; Nazarov, MM; Shkurinov, AP (2014). Studium poškození DNA v lidských krevních leukocytech indukovaného terahertzovým zářením. Quantum Electronics, 44 (3), 247. https://doi.org/10.1070/QE2014v044n03ABEH015337
Arifler, D. (2011). Kapacitní analýza krátkodosahového molekulárního nanokomunikačního kanálu založeného na difúzi. Počítačové sítě, 55 (6), pp. 1426-1434. https://doi.org/10.1016/j.comnet.2010.12.024
Bai, H.; Jiang, W.; Kotchey, praktický lékař; Saidi, WA; Bythell, BJ; Jarvis, JM; Hvězda, A. (2014). Informace o mechanismu degradace oxidu grafenu foto-Fentonovou reakcí = Insight into the mechanism of graphene oxide degradace via photo-Fenton reakce. The Journal of Physical Chemistry C, 118 (19), str. 10519-10529. https://doi.org/10.1021/jp503413s
Balghusoon, AO; Mahfoudh, S. (2020). Směrovací protokoly pro bezdrátové sítě s nanosensory a internet nano věcí: Komplexní průzkum. IEEE Access, 8, str. 200724-200748. https://doi.org/10.1109/ACCESS.2020.3035646
Cacciapuoti, AS; Piras, A.; Caleffi, M. (2016). Modelování dynamického zpracování presynaptických terminálů pro vnitrotělové nanosítě. IEEE Transactions on Communications, 64 (4), str. 1636-1645. https://doi.org/10.1109/TCOMM.2016.2520476
Campra, P. (2021). [Zpráva] Detekce oxidu grafenu ve vodné suspenzi (Comirnaty™ RD1): Observační studie ve světelné a elektronové mikroskopii. University of Almería. https://docdro.id/rNgtxyh
Chopra, N.; Phipott, M.; Alomainy, A.; Abbasi, QH; Qaraqe, K.; Shubair, RM (2016). THz charakterizace lidské kožní tkáně v časové oblasti pro nano-elektromagnetickou komunikaci. In: 2016 16. středomořské mikrovlnné sympozium (MMS) (str. 1-3). IEEE. https://doi.org/10.1109/MMS.2016.7803787
Feynman, RP (1959). V pozadí je hodně místa = There’s Plenty of Room at the Bottom. In: Výroční setkání Americké fyzikální společnosti. https://www.nanoparticles.org/pdf/Feynman.pdf
Fichera, L.; Li-Destri, G.; Tuccitto, N. (2021). Graphene Quantum Dots umožňují digitální komunikaci prostřednictvím biologických tekutin. Carbon, 182, str. 847-855. https://doi.org/10.1016/j.carbon.2021.06.078
Ghafoor, S.; Boujnah, N.; Rehmani, MH; Davy, A. (2020). Protokoly MAC pro terahertzovou komunikaci: Komplexní průzkum. IEEE Communications Surveys & Tutorials, 22 (4), str. 2236-2282. https://doi.org/10.1109/COMST.2020.3017393
Jornet, JM; Akyildiz, IF (2011). Informační kapacita pulzně založených bezdrátových nanosenzorových sítí. In: 2011 8. výroční konference IEEE Communications Society o senzorových, síťových a ad hoc komunikacích a sítích. str. 80-88. https://doi.org/10.1109/SAHCN.2011.5984951
Jornet, JM; Akyildiz, IF (2012). Společné získávání energie a komunikační analýza pro věčné bezdrátové nanosensorové sítě v terahertzovém pásmu. IEEE Transactions on Nanotechnology, 11 (3), 570-580. https://doi.org/10.1109/TNANO.2012.2186313
Jornet, JM; Akyildiz, IF (2013). Plasmonická nanoanténa na bázi grafenu pro komunikaci v terahertzových pásmech v nanosítích = Plasmonická nanoanténa na bázi grafenu pro komunikaci v terahertzových pásmech v nanosítích. IEEE Journal on selected areas in communications, 31 (12), pp. 685-694. https://doi.org/10.1109/JSAC.2013.SUP2.1213001
Lee, SJ; Jung, C.; Choi, K.; Kim, S. (2015). Návrh bezdrátových sítí nanosenzorů pro vnitrotělové aplikace. International Journal of Distributed Sensor Networks, 11 (7), 176761. https://doi.org/10.1155/2015/176761
Lemic, F.; Abadal, S.; Tavernier, W.; Stroobant, P.; Colle, D.; Alarcón, E.; Famaey, J. (2021). Přehled nanokomunikací a terahertzových sítí: perspektiva shora dolů = Průzkum terahertzové nanokomunikace a vytváření sítí: perspektiva shora dolů. IEEE Journal on Selected Areas in Communications, 39 (6), pp. 1506-1543. https://doi.org/10.1109/JSAC.2021.3071837
Liaskos, C.; Tsioliaridou, A.; Ioannidis, S.; Kantartzis, N.; Pitsillides, A. (2016). Nasaditelný směrovací systém pro nanosítě. In: 2016 IEEE International Conference on Communications (ICC). str. 1-6. https://doi.org/10.1109/ICC.2016.7511151
Malak, D.; Akan, OB (2014). Teoretické pochopení komunikace vnitrotělních nervových nanosítí. IEEE Communications Magazine, 52 (4), s. 129-135. https://doi.org/10.1109/MCOM.2014.6807957
Mohrehkesh, S.; Weigle, MC (2014). Optimalizace spotřeby energie v terahertzových nanosítích = Optimalizace spotřeby energie v terahertzových nanosítích. IEEE Journal on Selected Areas in Communications, 32 (12), pp. 2432-2441. https://doi.org/10.1109/JSAC.2014.2367668
Mohrehkesh, S.; Weigle, MC; Das, SK (2015). DRIH-MAC: Distribuovaný přijímač iniciovaný sběrem-aware MAC pro nanosítě. IEEE Transactions on Molecular, Biological and Multi-Scale Communications, 1 (1), str. 97-110. https://doi.org/10.1109/TMBMC.2015.2465519
Neupane, SR (2014). Směrování v senzorových sítích s omezenými zdroji = Směrování v nanosítích senzorů s omezenými zdroji (diplomová práce). Tampereen Teknillinen Yliopisto. Technická univerzita v Tampere. https://trepo.tuni.fi/handle/123456789/22494
Pierobon, M.; Akyildiz, IF (2011). Analýza šumu při příjmu vazby ligandů pro molekulární komunikaci v nanosíťích. IEEE Transactions on Signal Processing, 59 (9), str. 4168-4182. https://doi.org/10.1109/TSP.2011.2159497
Pierobon, M., Jornet, JM, Akkari, N., Almasri, S., & Akyildiz, IF (2014). Směrovací rámec pro bezdrátové sítě nanosenzorů využívající energii v pásmu Terahertz. Bezdrátové sítě, 20 (5), str. 1169-1183. https://doi.org/10.1007/s11276-013-0665-y
Rikhtegar, N.; Javidan, R.; Keshtgari, M. (2017). Řízení mobility v bezdrátových sítích nanosenzorů pomocí fuzzy logiky. Journal of Intelligent & Fuzzy Systems, 32 (1), str. 969-978. http://dx.doi.org/10.3233/JIFS-161552
Ramezani, H.; Khan, T.; Akan, OB (2018). Informační teoretická analýza synaptické komunikace pro nanosítě. In: IEEE INFOCOM 2018-IEEE Conference on Computer Communications (str. 2330-2338). IEEE. https://doi.org/10.1109/INFOCOM.2018.8486255
Suzuki, J.; Boonma, P.; Phan, DH (2014). Architektura orientovaná na služby pro nanodrátky v oblasti těla s molekulární komunikací založenou na neuronech = Optimalizace neuronové signalizace pro intrabody nanonetworks. In: 2014 Čtvrtá mezinárodní konference o digitálních informačních a komunikačních technologiích a jejich aplikacích (DICTAP) (str. 69-74). IEEE. https://doi.org/10.1007/s11036-014-0549-0
Tsioliaridou, A.; Liaskos, C.; Pachis, L.; Ioannidis, S.; Pitsillides, A. (2016). N3: Adresování a směrování v 3D nanosítích. V roce 2016 23. mezinárodní konference o telekomunikacích (ICT). str. 1-6. https://doi.org/10.1109/ICT.2016.7500372
Wang, P.; Jornet, JM; Malik, MA; Akkari, N.; Akyildiz, IF (2013). Energetický a spektrální MAC protokol pro trvalé bezdrátové sítě nanosenzorů v Terahertzově pásmu. Ad Hoc Networks, 11 (8), str. 2541-2555. https://doi.org/10.1016/j.adhoc.2013.07.002
Wirdatmadja, S.; Johari, P.; Balasubramaniam, S.; Bae, Y.; Stachowiak, MK; Jornet, JM (2018). Analýza šíření světla v nervové tkáni pro bezdrátové optogenetické nanosítě. In: Optogenetika a optická manipulace 2018 (roč. 10482, s. 104820R). Mezinárodní společnost pro optiku a fotoniku. https://doi.org/10.1117/12.2288786
dík
Od C0r0n @ 2Inspect oceňujeme pomoc výzkumníků a spolupracovníků, kteří nezištně poskytli reference a názory velkého zájmu pro vyvrcholení tohoto příspěvku. Také Páté koloně za její úsilí, vedení a vlajku k objasňování pravdy. Všem jim i těm, kdo čtou toto dílo, za uplatnění jejich svobodného práva na informace, kritickou analýzu a svobodu myšlení. Díky moc. https://t.me/Corona2InspectForum/40?embed=1
Za strojový překlad se omlouvám, ovšem jiným způsobem to nešlo. M.