Ačkoliv v naší české kotlince není životní styl v Americe nazývaný „preppering“ ještě ani zdaleka tak rozšířen jako je na západ od našich hranic, přesto by následující článek od Mika Adamse mohl zajímat i lidi v Česku, protože procesy, které za tím stojí jsou globální, tedy lze je, nebo jejich důsledky, očekávat i tady u nás. Události dneška totiž protilidským globalistům doslova šlapou jako hodinky. Všimli jste si, že vše, co se právě teď kdekoliv skutečně objeví na světové scéně – což je třeba právě nedostatek potravin, hyper inflace, energetická krize, eskalující válka na Ukrajině, mnohá úmrtí na vakcínu a další – nebylo to všechno již předpovídáno a to dokonce s dostatečným předstihem od alternativních a nezávislých médií? Jediní, kdo tak jsou tím vším co se okolo nás odehrává ještě vůbec nějak překvapeni, tak jsou ty ke všemu zcela lhostejné masy, které nečtou a nesledují nejspíš vůbec žádná média. Ale v ordinaci v růžové zahradě, nebo v ulici na Nově se to skutečně nedozví. Ale pro všechny ostatní, hlavně pak ty z vás, kteří média, nebo dokonce i mediální alternativu skutečně sledují, to nejspíš musí být něco jako je sledovat scénář holywoodského filmu, který se ale skutečně odehrává v reálném životě přímo před vašima očima.
Další kapitola tohoto samo-realizujícího se filmového skriptu by pak mohl vypadat následovně:
Tuto zimu, ale pak ještě dlouho do roku 2023 a možná dokonce ještě déle, pravděpodobně celou Evropu zasáhne právě vznikající a dále se stále více rozšířující nedostatek běžných potravin.
Nedostatek potravin zasáhne i Ameriku v roce 2023 a bude tam přetrvávat ještě celá dlouhá léta kvůli akutnímu nedostatku hnojiv.
Vlády proto postupně iniciují státní kontrolu cen potravin. To má ovšem za následek jen stále více se zhoršující jejich citelný nedostatek a potažmo pak i vznik rozsáhlých občanských nepokojů.
Vlády proto pak začnou zavádět potravinové přidělové systémy (něco jako byly potravinové lístky za II.světové války) zneužité však okamžitě jako další prostředek kontroly obyvatelstva, pravděpodobně pomocí něčeho podobného jako jsou současné technologie na sledování COVID-19, a nebo nějakých aplikací pro mobilní telefony, které jsou přepracovány za účelem zavedení řízeného hromadného hladovění.
Nakonec vlády totiž mohou a nejspíš i budou kriminalizovat dokonce i preppery a začnou opět mediálně prosazovat falešné příběhy o tzv.„hromaditelích jídla“, kteří svými zásobami potravin údajně způsobují to, že všichni ostatní kvůli nim hladoví. (Samá pravda a úplné moře lásky, jak také jinak…)
Šéf OSN pro potraviny tento čtvrtek varoval, že svět právě nyní čelí jakési „dokonalé bouři na vrcholu dokonalé bouře“… „Jinak bude po celém světě očekáván velký chaos,“ řekl dále výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley ve svém čtvrtečním rozhovoru pro Associated Press.
„Pokud se k těmto lidem ale nyní rychle nedostaneme s pomocí, tak tu budete mít hlad, hladomor, a obrovskou destabilizaci národů, na rozdíl od všeho toho, co jsme viděli při poslední krizi v letech 2007-2008 a 2011, a budeme mít taky další obrovskou vlnu masové migrace.“
„Pokud se k nim tedy skutečně rychle nedostaneme – a nemyslím příští rok, myslím tím ještě letos – budeme mít v roce 2023 celosvětový problém s dostupností potravin,“ řekl. „A teprve pak začne to skutečné peklo.“
Ředitel potravinového programu OSN David Beasley si samozřejmě neuvědomuje, že tento problém hladomoru vlastně umněle vytvořily vlády jednotlivých zemí světa a jen ještě více peněz v rukou Organizace spojených národů to skutečně nevyřeší. OSN je navíc ten skutečně zlý, ve své podstatě protilidský globalistický mocenský kartel, který je také ve skutečnosti přímou součástí tohoto celého problému. Pokud chcete nakrmit lidi všude na světě, tak naopak musíte jít vládám z cesty a nechat jen volný světový trh, aby si sám vyřešil problémy s distribucí potravin a s jejich výrobou.
Přichází nejspíš pravý čas na to, začít si schovávat své jídlo
To je také důvod, proč vás různé dnešní podcasty vyzývají, abyste si své jídlo pokud možno dobře schovali . Je na čase tedy skutečně začít naprosto vážně přemýšlet o tom, jak zabránit zabavení, nebo krádeži vašich zásob.
Existuje o tom celá jedna kapitolu v bezplatné audio knize od Mika Adamse stažení s názvem „The Global Reset Survival Guide“. Najdete jej zde: www.GlobalReset.news
Nyní ve zkratce to, o čem pan Adams naopak poměrně široce hovoří ve svých podcastech? Pokud skryjete své jídlo kdekoliv ve svém domě, tak bude nalezeno. Skrytí jídla ve stěnách, dveřích, policích, nábytku, půdách atd. je skutečně jen jistý způsob, jak nechat své zásoby jídla objevit. V závislosti na tom, jak moc bude vaše vláda v tu chvíli tyranská, můžete být zatčeni a/nebo vám zásoby jídla budou zkrátka zabaveny .
Mnohem účinnější strategie na ukládání potravin zahrnují převážně taktiku schovávání jídla venku. Nejjednodušeji to znamená schovávat vaše jídlo například v nějakých nadzemních konstrukcích nebo ve vozidlech, například ve satrém náklaďáku nebo třeba v porouchaném automobilu, a nebo například v rohu kůlny na nářadí atd. Tyto strategie ovšem také nejsou až tak příliš účinné a i takto ukryté zásoby lze dnes poměrně snadno najít třeba prostřednictvím využití policejních či vojenských psů přirozeně čichajících potravu . (A všichni psi jsou vlastně v jakémsi jejich „výchozím nastavení“ zvířata přirozeně čichající jídlo.)
Nejbezpečnějším způsobem, jak schovat jídlo, je schovat ho prostě někam pod zem v bezpečných, pevných a vodotěsných nádobách, které jsou ale velice pečlivě zakopané. Vyžaduje to ovšem obrovské množství práce, ale chrání to poměrně dobře vaše ukryté jídlo před snadným objevením. Čím větší výměru pozemku vlastníte, tím více můžete tyto tajné zásoby jídla postupně rozšiřovat a komukoli jej tak minimálně velmi znesnadníte jej najít nebo objevit.
Využijte gravitaci a váhu těžkých předmětů, abyste pod nimi ukryli své jídlo
Aby bylo pohřbívání potravin ještě bezpečnější, zvažte zakopání pevné nádoby na potraviny a potom na ni ještě položte něco velkého . To může zahrnovat věci, jako je kůlna na nářadí, porouchané vozidlo, staré zemědělské nářadí (například kotoučové nářadí na přívěsu k traktoru) nebo dokonce nějakou větší nádrž na vodu. Jedním z nejlepších způsobů, jak něco bezpečně uložit, je zakopat to blízko povrchu, hodit na to štěrk a pak na to umístit nádrž na vodu. Spusťte sběr vody ze střechy a naplňte tu nádrž vodou. To znamená, že téměř nikdo se potom nebude obtěžovat dívat se pod nádrž na vodu, protože by musel nejprve vypustit všechnu vodu a vytvořit tak bahno a s ním související nepořádek. To ovšem také vždy vyžaduje značný čas a úsilí a týmy pro konfiskaci potravin nebudou mít, a to dost pravděpodobně, ani jedno ani druhé.
Nakonec, ten vůbec nejlepší návrh je skladovat takové suroviny a věci, které lze až později rychle proměnit v jídlo , ale které samy o sobě právě protolnemusí být ještě nutně hned zabaveny. Můžete si například začít vytvářet vlastní zahradní kompost a to právě teď a vytvářet si tak svoje vlastní „černé zlato“, což je jinými slovy kompostová půda. Je to ale také velmi cenný majetek, přitom vám ho nikdo nejspíš neukradne. V kombinaci s pytli s hnojivem (které lze přenést do kbelíků nebo sudů, aby se tak skryla jejich přirozenost) a spolu se semeny, tak +máte nyní veškeré nutné a potřebné prostředky k účinnému, efektivnímu a hlavně rychlému pěstování vlastních potravin.
Podívejte se na meme „Zlato“ níže, abyste pochopili různé formy zlata, včetně černého zlata , bílého zlata, světlého zlata, modrého zlata atd. Abyste přežili, musíte totiž těmto pojmům přesně porozumět.
Jak praktikovat tzv.guerilla gardening
Při pěstování potravin v době hladomoru neboli při tzv. „guerilla gardeningu“ se vždy držte určitých zásad. To znamená, že jídlo nikdy nepěstujete v nějakých pěkných řadách a na upravených záhonech. Naopak je sázejte vždy chaoticky (ale nikoli nepromyšleně) do jakéhosi rozptýleného, rozmanitého vzoru, který hlavně ale pak vůbec nevypadá jako zahrada. Tímto způsobem můžete pak pěstovat okra, rajčata, brambory, melouny a mnoho dalšího, aniž by to na první pohled vypadalo jako zcela jasná zeleninová zahrada.
Můžete se také třeba pustit do domácího naklíčení semen, které potom poskytuje významný zdroj rostlinných bílkovin a fytonutrientů. Vše, co k tomu potřebujete, jsou vlastně jen zavařovací sklenice, voda a právě ty klíčící semena. K naklíčení potravin nepotřebujete totiž ani půdu a vlastně ani jinak docela podstatné sluneční světlo.
Pamatujte, že všechny formy „zlata“, které vám samy spadnou z nebe, jsou pouze vaše a navíc ještě k tomu zdarma . Nemůže vám je žádná vláda vzít, omezovat ani jetřeba nějak zdaňovat. Neplatíte z nich žádné daně za pěstování vlastních potravin, nebo za zachycování dešťové vody nebo za výrobu vlastní elektřiny prostřednictvím solárních panelů, tedy pakliže jiovšem neprodáváte zpět do veřejné rozvodné sít. Tyto poměrně bohaté zdroje obživy a energie nám totiž poskytuje naše matka příroda (a Bůh) a jsou to jejich dary celému lidstvu. Musíme se proto hlavně naučit využívat právě tyto přírodní, a jinak zcela volné zdroje, které vlády zkrátka nemohou jen tak jednoduše kontrolovat. Je to vše vlastně logické a docela snadné, vyžaduje pouze trochu investovaného času a min imální úsilí:
K zachycení dešťové vody používejte nádrže na dešťovou vodu
Použijte solární panely k zachycení sluneční energie, která může napájet vaši elektroniku nebo třeba jen nějaké záložní napájení. Výborné jsou tzv.solární generátory. Ty se dají dnes snadno koupit i u nás v Česku a jejich nevýhodou jsou pouze trochu vyšší pořizovací náklady, které začínají někde okolo 15tis.korun, ale mohou být u výkonějších přístrojů vyrůst až k 50-100tis., vždy záleží hlavně na celkovém výkonu. Je podstatný rozdíl mezi generátorem, který má výkon 1kW a tím, který má výkon třeba až 5-7kW. Známá značka solárních denerátorů je Viking.
Zakládejte si svoje vlastní zahrady, abyste využili všude přítomné CO2 a přeměnili ho na jídlo (kdo by potřeboval potravinové lístky, když jsou všude na světě CO2 a sluneční světlo zdarma?)
zasaďte si také svoje stromy, které přeměňují CO2 na tepelné palivo ve formě dřeva, a používejte k vytápění svého domu i na vaření jídla primárně kamna na dřevo. V souvislosti s tím by bylo dobré upozornit na snahu EU zakázat topení dřevem v celé unii. Což je v souvislosti s přicházející „plynovou“ krizí obzvláště pikantní. Soudruzi v kolektivní EU se prostě rozhodli nechat nás tuto zimu za každou cenu zmrznout. Což by měla být pro většinu ještě normálně uvažujících lidí jasná výzva k zahájení občanské neposlušnosti. Protože kdo je poslechne prostě zmrzne.
Podívejte se na následující meme, které bylo vytvořeno, aby vám pomohlo vysvětlit tento silný koncept:
Není zlato jako zlato, někdy může mít velmi různorodé formy
Skryjte své jídlo třeba v plevelu
Je asi dost nepravděpodobné, že by vlády zabavily celé farmy. Je mnohem pravděpodobnější, že zabaví některé zpracované potraviny, většinou ty, které mají dlouhou trvanlivost, jako jsou například konzervy a balené potraviny v krabicích. Pokud vaše jídlo ale vypadá a připomíná spíš něco jako plevel, je docela nepravděpodobné, že bude zabaveno. Když pěstujete okra, rajčata nebo jinou zeleninu, nesnažte se hlavně, aby to vypadalo nějak moc úhledně a uspořádaně. Nechte to vypadat spíše jako totální zamoření plevelem. Nechte svoji zeleninuj schovat se za mnoha listy plevele, kde jen vy sami víte, jaké potravinové poklady se nacházejí pod vrstvami listí.
Vládní zločinci zabavující vaše potraviny totiž vlastně sami ani pořádně nevědí, jak vypadá skutečné jídlo. Oni sami žijí totiž vlastně pouze ze zpracovaného odpadu a stejně zanedlouho zemřou na rakovinu, srdeční choroby nebo na injekce „vakcíny“ mRNA. Pravděpodobně se přitom nebudou obtěžovat s vaší zahradou nebo s vašimi kbelíky dusíkatého hnojiva. Hledat totiž budou spíše mražené pizzy, pop-tarty a krabice instantních brambor.
Také dbejte na to, aby vaše zahrada nebo zemědělství vypadalo pokud možno co nejvíce chudě a přeplněné vším možným plevelem a třeba i nějakým harampádím . Položte si nějaké staré haraburdí přímo mezi záhony. Dosáhněte pokud možno co nejvíce „opuštěného“ vzhledu, kdekoli to bude možné. Čím dříve a čím více budete vypadat chudě, nebo že jste na mizině a hladovějící, tím snáze se dostanete přes všechny případné scénáře státního zabavování potravin a následujícího všeobecně masového hladovění, protože celým svým vzhledem tak naprosto přesně „zapadnete“ mezi všechny ty okolní hladovějící masy.
Kupte si nějaké oblečení z druhé ruky, které je na vás příliš velké, a přidejte trochu make-upu, aby jste vypadali nemocně
Nakonec navštivte nějaký second hand a nakupte si takové oblečení, které je vám až příliš velké. Jakmile začne hladomor, všichni se budou zmenšovat a kalhoty jim nebudou sedět. Budete ale muset vypadat přesně stejně jako oni, a to i když právě vy nehladovíte, takže si klidně pořiďte staré, nějaké téměř obnošené oblečení, které můžeklidně až o pár čísel větší. Čím více budou vaše „nové“ oděvy vypafdat použité opotřebované, tím lépe. Proto je potřeba je pořídit skutečně v second-handu z druhé ruky.
Použijte také trochu očních stínů a make-upu, takže pokud budete muset jít na nějakou veřejnou nouzovou schůzi, můžete si přidat trochu černé či tmavé pod oči nebo pod lícní kosti, abyste vypadali, jako byste byli nemocní a nebo pořádně hladoví. Budete-li vypadat dobře živení, růžolící a příliš energičtí, padne na vás zcela jistě podezření a můžete se pak snadno stát terčem útoku hladovějícího davu, který pak bude právě vás obviňovat, jenže přitom jen ze své vlastní nedostatečné připravenosti. Buďte vždy nejlépe připraveni na to, aby jste vypadali pokud možno hodně zbídačeně a nemocně, a ujistěte se, že máte možnost, aby také jakýkoliv váš majetek vypadal pokud možno jako by byl zchátralý a nebo dokonce už vyrabovaný.
Někteří odborníci tvrdí, že je třeba docela dobrý nápad pořídit si dostatek barvy ve spreji, aby se jí daly namalovat například nějaké tmavé skvrny nad okny vašeho domova, aby to vypadalo, jako že byl již vypálený. V závislosti na tom, jak špatné věci právě jsou , možná si pak budete vy sami přát, aby váš domov vypadal, jako by byl vyrabovaný (roztrhaná matrace na trávníku před domem, pár rozbitých oken atd.) a vypálený (jen nakašírovaný vhodnou barvou, aby třeba vypadal, jako by z něj vyšel oheň). V závislosti na tom, jak daleko až chcete při té kamufláži zajít, a jak zoufalá se celá vaše situace právě stává, můžete zvážit zda-li má ještě cenu mít na příjezdové cestě nějaké staré junkerové vozidlo, které třeba již bylo zcela spálené. Tato vozidla bývají k dispozici zdarma na vrakovištích. Poděkují vám tam mnohdy dokonce za to, že jste si je odvezli. (Jednoho haraburdí se může stát snadno pokladem pro druhého…) Možná si třeba právě teď myslíte, že jde o příliš extrémní opatření.To ovšem znamená, že si ještě plně neuvědomujete, jak špatné věci se ještě stanou. Ti, kteří chtějí skutečně přežít, se na to musí připravíit pomocí všech těchto a ještě mnoha dalších taktik. Musíte se vlastně stát jakýmsi expertem na „netechnickou“ přípravu…
Líbil se Vám dnešní článek? Zvažte prosím podporu Myšpule Světa! Bez Vaší podpory by byl tento projekt dlouhodobě neudržitelný!
https://myspulesvet.org a video kanály Myšpule Svět jsou projekty investigativní občanské žurnalistiky financované výhradně ze soukromých a osobních zdrojů a z Vašich darů.. Přispějete-li na jejich provoz a udržení, tak přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!
Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100 do zprávy pro příjemce pouze napište prosím: „dar Myšpuli“
Za jakoukoliv Vaši případnou podporu Vám s pokorou a úctou děkuji! Vaše Myšpule
Bez Vás to nepůjde a s Vámi to jde mnohem lépe!
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte Myšpule Svět na svých sociálních sítích::
Co by celý svět mohlo již brzy opět „překvapit“ zveřejnil 14.února 2022 ve značně šokujícím článku známý web Naturalnews.com Mikea Adamse. Volný překlad článku nabízím k zamyšlení i Vám…
V naprosto unikátním rozhovoru s JD Ruckerem, ve kterém bývalý hongkongský virolog a informátor ČKS Dr. Li-Meng Yan – který měl navíc po celou dobu pravdu o umělém původu SARS-CoV-2, který byl přínosem pro jeho funkčnost – veřejně tvrdil, že ČKS a PLA plánují infikovat sportovce a účastníky olympijských her v Pekingu novou, uměle zkonstruovanou biologickou zbraní. Toto záměrné uvolnění bojového viru, říká Dr. Yan, je načasováno přesně tak, aby infikovalo účastníky olympijských her z desítek zemí po celém světě, kteří pak zcela nevědomky roznesou tuto novou, skutečně smrtelně nebezpečnou umělou hemoragickou horečku do svých domovských zemí a rozpoutají tak další vlnu globální, navíc tentokrát už opravdu smrtelné pandemie (narozdíl od pouze mediálně smrtelného Covidu).
Dr. Yan to také vysvětlil ve veřejném tweetu takto:
Podle Creative Destruction Media „Dobře informované zdroje upozornily CDMedia, že ozbrojené síly Komunistické strany Číny a Lidové osvobozenecké armády, vypustily během olympijských her v Pekingu další virus mezi své vlastní lidi, aby mohli sportovci a diplomaté po svém návratu domů a infikují celý zbytek dnešního světa, zejména Západ.“
CDM také vysvětluje, že byl záměrně virus navržen tak, aby se prodloužila jeho inkubační doba, kvůli dosažení maximálního globálního dopadu infekce:
Virus byl v laboratoři změněn tak, aby byla inkubační doba delší než obvykle, nyní se předpokládá, že trvá až 3–4 týdny, aby se návštěvníci Pekingu mohli během přepravy vrátit domů ještě bez příznaků… Virus je údajně vysoce infekční, a způsobuje krvácení z více různých tělesných otvorů, dokonce i pouze přes kůži.
Lék na předpis, který je jinak schválen k léčbě mnohočetného myelomu, je v Číně známý tím, že funguje jako „protijed“ k této jejich nové, vražedné umělé biologické zbrani.
Fascinující je, že podle Dr. Yana si ČKS již velice dobře ví o protijedu na tuto svou novou biologickou zbraň proti hemoragické horečce a právě proto aktivně hromadí lék společnosti Johnson & Johnson, který slouží právě jako „protijed“.
Podle zdrojů Dr. Yana je tento lék známý jako Darzalex (daratumumab) a je velmi drahý a poněkud neobvyklý. Nemá ani zdaleka tak širokou dostupnost jako ivermektin.
Lék v principu působí tak, že se zaměřuje na glykoprotein CD38 , který je nadměrně exprimován právě u pacientů s mnohočetným myelomem. Předpokládá se, že umělá biologická zbraň vyvolávající onemocnění podobné hemoragické horečce způsobuje náhlou přílivovou vlnu zvýšené produkce CD38 v těle, narušuje imunitní funkci a způsobuje kromě mnoha dalších problémů hlavně náhlou buněčnou smrt.
CD38 je membránový glykoprotein typu II, který hraje roli v buněčné adhezi, migraci a transdukci signálu. Kromě toho je CD38 ektoenzym zapojený do tvorby nukleotidových metabolitů, jako je ADP-ribóza (Lee, 2006). Exprese CD38 je vysoce upregulována na lidských plazmatických buňkách a zejména na buňkách MM.
Z webu NIH / PubMed máme k dispozici studii popisující, jak se lék J&J zaměřuje právě přesně na glykoprotein CD38 a léčí tak rakovinu mnohočetného myelomu:
Daratumumab je lidská monoklonální protilátka, která se zaměřuje na CD38, buněčný povrchový protein, který je nadměrně exprimován na buňkách mnohočetného myelomu (MM). Předklinické studie ukázaly, že daratumumab indukuje smrt buněk MM prostřednictvím několika mechanismů, včetně cytotoxicity závislé na komplementu (CDC), cytotoxicity zprostředkované buňkami závislé na protilátkách (ADCC), buněčné fagocytózy závislé na protilátkách (ADCP) a apoptózy.
Vztah mezi CD38 a NAD+
Ačkoli se jedná o značné zjednodušení, tak v každém lidském těle existuje jistý vztah mezi CD38 – tedy „špatným“ proteinem – a NAD+ – tedy „dobrou“ molekulou. NAD+ znamená nikotinamid adenindinukleotid.
Jednoduše řečeno, když jsou hladiny NAD+ příliš nízké, způsobí to nadměrnou expresi CD38. Vyšší hladiny CD38 vedou k zánětům a k buněčným poruchám a zároveň potlačují NAD+, což vede k samozesilující spirále směrem k zánětu, ke stárnutí, a k nedostatku buněčné energie a způsobuje mnoho dalších zdravotních problémů.
Dr. JE Williams, odborník na doplňkovou medicínu a lékař zabývající se stárnutím, má vynikající článek, ve kterém vysvětluje dynamiku těchto procesů. Pojmenoval ho: „ Jak dosáhnout 100letého života s NAD+ “.
Úžasné a život zachraňující tajemství anthokyanů – které si navíc můžete vypěstovat sami doma
Jednou z klíčových strategií, kterou nám Dr. Williams odhaluje, je , jak potlačit produkci CD38 pomocí anthokyanů , což jsou pigmentační molekuly, které se nacházejí v některých potravinách a bylinkách. Při pohledu na čerstvé produkty a rostliny je to vlastně téměř každá rostlina s tmavě červenou, tmavě modrou nebo načernalou barvou plodů, která je plná anthokyanů, a ty obecně patří do třídy funkčních rostlinných molekul známých jako flavonoidy .
Tmavé plody jako jsou třeba ostružiny, maliny, borůvky, červené zelí, nachová kukuřice a další podobné rostliny se silnou barevnou pigmentací, to všecho jsou skutečně velmi funkční, a opravduléčivé rostliny. Je dobré, že si snadno můžete také vypěstovat své vlastní antokyany a to pomocí neelektrických hydroponických pěstebních systémů mimo mřížku, které ke své činnosti nepoužívají žádnou elektřinu ani nemají jakékoliv pohyblivé části. Pouhým zasazením červeného zelí, listového salátu z červeného dubu, lilku nebo jiných druhů ovoce nebo zeleniny se budete těšit z vlastní domácí výroby antokyanů naší matkou Přírodou, které pak můžete jíst jako účinný přírodní lék (Podle hesla – ať je vaše jídlo vaším lékem).
Teoreticky – i když to ještě nebylo prokázáno v klinických studiích – by vysoký příjem přírodních rostlinných anthokyanů mohl zastavit nadměrnou expresi CD38 například při vystavení viru hemoragické horečky nebo útoku nanočásticemi, a tím způsobem zabránit smrti. Toto je sice pouze jakási pracovní teorie, ale je to zároveň velmi pravděpodobná teorie, navíc vycházející z vědy o výživě. Je pozoruhodné, že dokonce ani konzumace většího, nadměrného množství antokyanů nemá žádné vedlejší nežádoucí účinky ani rizika , protože je poměrně široce zdokumentováno, že antokyany obecně pomáhají předcházet zánětům, rakovině, neurodegenerativním poruchám a mnoha dalším nemocem nebo nežádoucím zdravotním stavům. Proto i strategie záměrné konzumace většího množství POC (Plants of Color) jako profylaktická (preventivní) strategie proti možnosti expozice touto novou čínskou biologickou zbraní nemá žádnou zjevnou nevýhodu.
Kromě antokyanů pocházejících z běžných potravin tak Dr. Williams navrhuje ještě některé další rostlinné molekuly, které mohou být užitečné při potlačování hladin CD38 v těle:
Taxifolin je flavonoidní antioxidant dihydroquercetin . Inhibuje rakovinné buňky, snižuje záněty a je užitečný při léčbě kardiovaskulárních a chronických onemocnění jater.
Apigenin je také flavonoidní antioxidant. Apigenin prochází hematoencefalickou bariérou, aby snížil zánět, zlepšil funkci buněk, zlepšil zdraví mozku a má silné protirakovinné účinky.
Luteolin je další flavonoid, který se nachází v rostlinách a léčivých bylinách. Snižuje zánět, má protirakovinné vlastnosti a reguluje metabolismus estrogenu.
Callistephin je antokyanin, typ flavonoidu, díky kterému jsou potraviny tmavě modré, jako jsou borůvky a vinné hrozny. A také granátová jablka jsou velice dobrým zdrojem callistephinu.
Kuromanin je anthokyan, který se nachází v listech moruše, chryzantémě, ibišku, černém rybízu, červených malinách, liči a peruánské fialové kukuřici.
Je známo, že všechny tyto flavonoidy lze získat odšťavňováním čerstvého ovoce a zeleniny a následnou okamžitou konzumací těchto syrových a ještě živých ovocných a zeleninových šťáv. Pamatujte si ale, že vařením antokyanů může dojít k jejich degradaci, ted\y ke zničení těchto jemných molekul, takže je obvykle nutné konzumovat je v syrové formě. To je jedna z klíčových výhod životního stylu raw food (například David Wolfe, odborník na raw food, strávil desítky let učením lidí o těchto výhodách).
Všimněte si, že antokyany jsou také přítomny v bobulích acai a i v mnoha dalších různých odrůdách bobulí. Příbuzné molekuly známé jako fykocyaniny se nacházejí ve velkém množství v některých druzích mikrořas, jako je spirulina. Společnost se sídlem na Havaji známá jako „Cyanotech“ – která dodává astaxanthin a spirulin pro průmysl s doplňky stravy – svůj komerční úspěch založila na velmi vysoké přítomnosti fykocyaninů ve spirulině. (Před mnoha lety jsme navštívili jejich zařízení – laboratoř Cyanotech a viděli jsme, jak zde právě extrahovali fykokyany k výrobě lékařských barviv používaných v lékařských zobrazovacích aplikacích.)
Kořen slova „azurová“ odkazuje na namodralou barvu. Takže slovo „anthokyany“ je vlastně také založeno na myšlence molekul modré barvy. Barva plodu či rostliny totiž často naznačuje mnoho věcí o jejich funkčním využití pro lidské zdraví.
Antokyany jsou barevné ve vodě rozpustné pigmenty patřící do fenolické skupiny. Pigmenty jsou v glykosylovaných formách. Antokyany zodpovědné za barvy, červenou, fialovou a modrou, jsou v ovoci a zelenině. Bobule, rybíz, hrozny a některé tropické ovoce mají vysoký obsah antokyanů. Červená až nafialovělá modře zbarvená listová zelenina, zrna, kořeny a hlízy jsou jedlá zelenina, která obsahuje vysoký obsah anthokyanů. Mezi antokyanovými pigmenty je kyanidin-3-glukosid hlavním anthokyaninem, který se nachází ve většině rostlin.
Kromě použití anthokyanidinů a anthokyanů jako přírodních barviv jsou tyto barevné pigmenty potenciálními farmaceutickými složkami, které mají různé příznivé zdravotní účinky. Vědecké studie, jako jsou studie na buněčných kulturách, zvířecí modely a klinické studie na lidech, ukazují, že antokyanidiny a antokyany mají antioxidační a antimikrobiální účinky, zlepšují zrakové a neurologické zdraví a chrání před různými nepřenosnými nemocemi. Tyto studie prokazují zdravotní účinky anthokyanidinů a anthokyanů, které jsou způsobeny jejich silnými antioxidačními vlastnostmi. Na ochranných účincích se podílejí různé mechanismy a dráhy, včetně dráhy vychytávání volných radikálů, cyklooxygenázové dráhy, mitogenem aktivované proteinkinázové dráhy a signalizace zánětlivých cytokinů.
Všimněte si také toho, že všechny tyto molekuly jsou rozpustné ve vodě, což znamená, že pokud jste dehydratovaní nebo nemáte dobrý metabolismus buněčné hydratace, tak vaše tělo zkrátka nebude schopno distribuovat tyto molekuly tam, kde jsou potřeba. Správná hydratace lidského organismu je totiž naprosto rozhodující pro distribuci těchto funkčních molekul do celého těla. Nedávno jsme dělali rozhovor se zakladateli Energized Health Johnem a Chelsea Jubilee, kteří jsou odborníky na buněčnou hydrataci a mají svůj vlastní program zdravotního koučování, kterým učí lidi, jak dramaticky zlepšit intracelulární hydrataci. Více můžete zjistit na tomto odkazu . (Prohlášení: Energized Health je sponzorem Brighteon.TV )
Výše uvedený vědecký článek také uvádí obsah anthokyanů v běžných potravinách, většinou v ovoci:
Typy anthokyanů a anthokyanidinů v ovoci: Acai berry (Euterpe oleracea Martius) – celé ovoce [43] cya-3-glu, cyan-3-rut, del-3-gal, del-3-glu, del-3-rut, peo-3-glu
Závěr: Připravte se na nové globální propuknutí hemoragické horečky a připravte se chránit pomocí těchto znalostí o výživě
Pokud má Dr. Yan pravdu, náš svět bude zanedlouho opět vystaven něčemu podobnému jako byl Covid19 „COVID 2.0“ – ale bohužel teď mnohem horšímu, pokud je to skutečně umělá vyrobená biologická zbraň způsobující smrtelnou hemoragickou horečku.
Na rozdíl od případu covid neexistuje žádný jednoduchý, levný a široce dostupný lék, o kterém víme, že by zabránil jinak až 80 % pravděpodobnosti úmrtí. Ivermektin zachránil v souvislosti s covidem nespočet životů, ale ivermektin rozhodně není vůbec účinný proti hemoragické horečce (alespoň ne proti té, kterou známe dnes).
To ještě více podtrhuje důležitost naší nutriční připravenosti – což je vlastně jen příprava našeho těla na nápor agresivních, smrtících nanočástic nebo kmenů „virů“, které jsou nyní naprosto zjevně leckde na planetě nasazovány v boji proti celému lidstvu v eskalaci globální války proti lidské rase kosmickým parazitem. Jsme účastníci Velkého finále na konci věků a Matka příroda dosud stojí na naší straně…
S covidem zemřeli nejrychleji ti, kteří měli komorbidní faktory, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka a dýchací potíže. Pokud jde o záchvaty hemoragické horečky, může se ukázat, že nejzranitelnější mohou být ti, kteří mají špatnou výživu a živí se pouze průmyslově zpracovanými potravinami ochuzenými o živiny.
Oslovil Vás tento článek? Zvažte, prosím, podporu Myšpule Světa!
https://myspulesvet.org a video kanál Myšpule Svět jsou projekty investigativní občanské žurnalistiky. Přispějete-li na jejich provoz a udržení, přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!
Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100
do zprávy pro příjemce napište prosím: „dar Myšpuli“
Všem dárcům s úctou a pokorou děkuji!
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte Myšpule Svět na svých sociálních sítích::
Od roku 2020 se celý náš civilizovaný svět pomalu a neúprosně propadá do nebývale velké společensko-ekonomické krize. S ní souvisí mnoho „menších“ krizí jednotlivých hospodářských odvětví. Takže v mnoha zemích je již cítit například krize dodavatelských řetězců, o níž jsem již na Myšpule Světě jednou psala. A s ní souvisí i krize potravinová, kterou již nyní začínají intenzivně pociťovat spotřebitelé v USA, Austrálii a obchody se prý začínají vyprazdňovat i v nedaleké Velké Británii. A ačkoliv to tak zatím třeba nevypadá, tak by se mohlo velice snadno stát, že zanedlouho si nenakoupíme ani my tady u nás, v kotlince České. Předzvěstí tohoto scénáře by mohly být prudce stoupající ceny potravin, které jste již pravděpodobně zaznamenali všichni. Ono stačí srovnat obsah nákupního košíku za 500,- Kč před dvěma roky a dnes. Dnes toho nakoupíte tak půlku, za stejné peníze. A obávám se, že bude brzy podstatně hůř. Zatím vše vypadá ok, v obchodech je zboží zatím dostatek. Mainstreamoivá média a propagandistická ČT24 se tváří, že se nic neděje, lidé nakupují pořád stejně, jen za stejné peníze toho mají méně, obchody jsou plné… Ale je tomu skutečně tak? Docela si poslední dobou těchto věcí všímám a již několikrát jsem si všimla, že ačkoliv na první pohled to vypadá jako vždy, tak zboží je v obchodech o trochu méně. Některé položky jsou častěji nebo dokonce trvale vyprodané. A tento trend neustává, což je neklamnou známkou toho, že ta opravdová krize je již doslova za rohem. A zprávy ze zahraničí také nevypadají příliš optimisticky, některá objektivnější, tedy alternativní média, přínáší informace, které bychom mohli dokonce označit za alarmující. Takový web jako je endoftheamericandream.com, který svým čtenářům říká věci bez příkras a na rovinu, tak v článku Micheala Snydera ze 23.ledna 2022 uvádí toto:
Právě teď začíná být zjevný nedostatek určitých položek v obchodech s potravinami po celých Spojených státech a zásoby potravin jsou celkově po celém světě dnes velmi omezené. Opakovaně jsme varovali, že je to jen začátek, ale neuvědomili jsme si,kam až to zašlo dokud jsme nedostali e-mail od jistého zasvěceného pracovníka z jedné rodinné farmy, se kterým jsme si v průběhu let dopisoval. Zeptali jsme se ho, jestli by s námi mohl veřejně sdílet některé své informace, a on souhlasil pod podmínkou, že v článku neuvedeme jeho jméno.
Podle tohoto farmářského skutečného zasvěcence tak letos skutečně dramaticky zvýšené náklady na hnojiva znemožní mnoha farmářům ziskově pěstovat kukuřici. Následuje výňatek z e-mailu, který nám nedávno poslal do redakce…
„Věci pro rok 2022 se jeví značně zajímavé (a děsivé). Vstupní náklady na základní potřeby jako je hnojivo, kapalný dusík a semena jsou letos na trojnásobku či dokonce čtyřnásobku starých cen. Letos se výsadba prostě nevyplatí. Opakuji, že ekonomika za těchto podmínek nebude fungovat. Naším plánem je letos vypustit asi 700 akrů kukuřice a přeměnit je na pole se sójovými boby (která potřebují méně hnojiv a navíc máme také dostatek slepičího hnoje). Ovšem hádejte co se stalo? No nejsme zdaleka jediní, kdo má takové plány. Už teď je na trhu citelný nedostatek sójových semen, tak uvidíme, jak to nakonec ještě dopadne. Jak to tak vidím, tak později v letošním roce přijde velký nedostatek obilí, a to zejména kukuřice. A to si myslím, že jsme docela malá farma. A co teprve lidé na středozápadě, kteří mají 10 000 akrů kukuřice? Tohle nedopadne dobře.“
Jakmile jsme tu zprávu obdrželi, odepsali jsme mu několika dalšími otázkami, které nás zajímali.
V reakci na to své komentáře situace ještě více rozšířil v následujícím e-mailu… Co se týče zemědělství, tak vidím, že se situace neustále zhoršuje. Základní věci jako jsou hnojiva a kapalný dusík se cenově ztrojnásobily až zečtyřnásobily. Ano, ceny komodit sice také rostou, ale to rozhodně nepokryje tyto nově mohutně zvýšené vstupní náklady. Jsme v NC, takže i když rozhodně ne tolik jako na středozápadě, tak ale stále pěstujeme nějaké obilí. Středozápad bude mít samozřejmě také jako my vyšší vstupní náklady. U kukuřice například obvykle spotřebuje asi 600 liber hnojiva na akr plus asi 50 galonů kapalného dusíku. Farmy které mají mnoho akrů budou potřebovat hodně peněz. Sójové boby si berou na vstupních nákladech mnohem méně. Plán pro nás ale pochopitelně i pro většinu ostatních farem tady je drasticky snížit akry na pěstování kukuřice a přejít na sójové boby. Problém je, že je zjevný nedostatek sójových semen, protože ostatní mají stejný plán. Měli jsme to štěstí, že jsme si předem nakoupili dostatek osiva na to, abychom to dokázali. Nicméně většina lidí, zejména mladších farmářů nebo farmářů, kde to je vše, co dělají, pravděpodobně nemá dost peněz na to, aby se takto připoravili. Jak to vidím já, tak brzy přijde citelný nedostatek kukuřice. Domnívám se, že by možná mohl být nějaký přebytek sójových bobů, ale pamatujte si, že to může záviset na dostupnosti semen. Myslím si také, že existují i jiné alternativy, možná oves nebo ječmen. Trh s kukuřicí je ale samozřejmě mnohem větší. Myslete na krmivo pro zvířata a etanol. Myslím pro zvířata, sójové boby se dnes také používají, ale je to směs. Co se stane s producenty zvířat, kteří jsou zcela závislí na kukuřici za rozumnou cenu? Jen nechápu, jak by tohle vůbec mohlo ještě skončit dobře. Chci tím říct, i kdybychom skončili s velkým množstvím sójových bobů, dokonce i s nadbytkem, pak pro to máte malý odbytový trh. Nevím. Prostě není moc historických zkušeností, na kterých by se dala jakákoli přesnější predikcde založit. Jen vidím, že současný stav poškozuje jak pěstitele obilí, tak chovatele zvířat a také to vše povede k většímu nedostatku komodit na trhu a k významnému nárůstu cen pro spotřebitele, kteří kupují konečné produkty.
Byli jsme ohromeni, když jsme to poprvé četli.
Kukuřice je totiž jedním ze základních pilířů veškerého našeho zásobování potravinami (myšleno v Americe, u nás je obdobnou komoditou pšeničná mouka, brambory, řepa apod.)
Když totiž zajdete v USA do obchodu s potravinami a začnete číst složení různých produktů, tak velmi rychle zjistíte, že kukuřice je v té či oné podobě snad ve všem, co tam prodávají
Jak tedy bude amerika vypadat, pokud skutečně dojde k vážnému nedostatku kukuřice?
Nechceme na to ani pomyslet.
Ceny hnojiv se samozřejmě nezvašují pouze tady ve Spojených státech. Také v Jižní Americe vysoké ceny hnojiv nejspíše úpoměrně dramaticky ovlivní produkci kávy …
Christina Ribeiro do Valle, která pochází z dlouhé řady pěstitelů kávy v Brazílii, letos zaplatí za hnojivo, které potřebuje, trojnásobek toho, co stálo ještě vloni. Spolu s nedávným suchem, které tvrdě zasáhlo její úrodu, to znamená, že paní do Valle, které je letos 75, bude vyrábět jen zlomek své kávy značky Ribeiro do Valle, z nichž větší část šla na export.
Hnojiva je citelný nedostatek. „Letos zaplatíte, pak zapíšete své jméno na jejich čekací listinu a dodavatel to dodá, až to bude mít,“ řekla.
Pokud rádi pijete po ránu kávu, tak již brzy za tuto libůstku zaplatíte mnohem více, než jste platili dosud.
Poptávka po hnojivech v subsaharské Africe by mohla v roce 2022 klesnout dokonce až o 30 %, uvádí mezinárodní nezisková organizace International Fertilizer Development Center. To by ovšem znamenalo až o 30 milionů metrických tun méně vyprodukovaných potravin, což podle centra odpovídá zhruba potravinovým potřebám 100 milionů lidí.
„Nižší používání hnojiv bude nevyhnutelně zatěžovat produkci a kvalitu potravin, což ovlivní jak samotnou dostupnost potravin, tak ale i příjmy venkova, a hlavně živobytí chudých,“ řekl Josef Schmidhuber, zástupce ředitele divize obchodu a trhů Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství.
Kde na světě dnes získáme dostatek jídla, abychom nahradili „potravinové potřeby 100 milionů lidí“?
Mnoho Američanů předpokládalo, že i kdyby zbytek světa trpěl, tak že my budeme imunní.Nyní je však po celé zemi rozšířený citelný nedostatek zboží a potravin v obchodech a Wall Street Journal právě nyní zveřejnil významný článek nazvaný „Zásobování potravinami v USA je pod tlakem, od rostlin po regály obchodů“ .
Takže to se ve světě dnes opravdu děje. Ve Washingtonu DC jsou dokonce obyvatelé instruováni, aby „koupili, co potřebujete, a nechali něco pro ostatní“ … Také v Německu vláda doporučila občanům, aby si nakoupili zásoby jídla. Stejné doporučení svým občanům dokonce dala i komunistická Čína. V USA se můžete dočíst doporučení jako je třeba toto:
„Pokud se chystáte do obchodu s potravinami připravit se na zimní počasí, kupte si, prosím, jen to, co skutečně potřebujete, a nechte něco také pro ostatní! Možná jste si již všimli prázdných regálů v některých obchodech kvůli problémům národního dodavatelského řetězce, ale skutečně není potřeba kupovat více, než byste si běžně kupovali.“
To, co by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné, se nyní skoro denně dostává do novinových titulků. Ohroženy samozřejmě nejsou jen naše zásoby potravin. Victor Davis Hansen výstižně poznamenal , že celá Amerika je nyní v procesu přicházejícího cekového „kolapsu systémů“…
V moderní době, stejně jako ve starém Římě, již utrpělo několik národů „zhroucení systémů“. Termín popisuje náhlou neschopnost kdysi prosperujících populací pokračovat v tom, co jim zajistilo tak dobrý život, jak jej znali do té doby.
Obyvatelstvo najednou nemůže ani koupit, nebo dokonce ani najít, své kdysi bohaté potřeby. Mají pocit, že jejich ulice již nejsou bezpečné. Zákony se nevymáhají nebo jsou vymáhány nespravedlivě. Každý den nějaké věci přestanou fungovat. Vláda se ze spolehlivé stává náhle vrtošivou, ne-li dokonce vysloveně nepřátelskou.
Mimochodem, nepřiponá vám to něco? Nepociťujeme tyto zatím možná nepatrné náznaky, i my tady u nás v České republice?
Spousta lidí ale nakonec bude rychlostí změn zaskočena. Věci se posouvají dnes tak rychle kupředu, že je opravdu těžké s tím vším udržet krok, pokud tomu nevěnujete velkou pozornost.
Nyní, když jstme se seznámili s informacemi uvedenými v tomto článku, nechoďme prosím opět do teplé postele snít si ten růžový mainstreamový sen o demokracii a západním standartu. Protože toto bohužel není žádné cvičení. Opravdu stojíme na pokraji hluboké propasti a život by se snadno mohl stát noční můrou a důrazně na vás apeluji abyste se podle toho ve vlastním zájmu zařídili a hlavně jednali.
Domnívám se, že je dnes skutečně užitečné nakoupit si, dokud to ještě jde (a zatím ještě alespoň za trochu rozumné peníze, čemuž bude jako první konec) a je co. Již brzy se může poměrně reálně stát, že již nebude ani za co, ale ani co, že už to prostě nepůjde. A odhadnout, jak dlouhé takové krizové období může být, se dá jen velice obtížně. Mám nakoupeno na tři měsíce. Přesněji řečeno, na tři poměrně skromné měsíce, své zásoby neustále „otáčím“ tedy ujídám a dokupuji čerství, čimž udržuji dobu trvanlivosti zásob. Mít doma určitou zásobu základních potravin, kávy, mouky, cukru, rýže, luštěnin, sušeného mléka a podobně se totiž může velice brzy ukázat jako poměrně užitečné.Protože jakmile TO skutečně přijde, tak už bude na vše pozdě a chcete-li si i v dnešní pohnuté době udržet jakousi svoji svobodu a nezávislost, je nezbytné být připraveni. Doporučuji ale mít zásoby alespoň tak na půl roku, ty tři měsíce jsou totiž skutečně dost málo. Víceo tom, jak se připravit na období krize naleznete v sekci Myšpule Světa – Myšpule survival kit – podstatné je přežít na tomto odkaze.
A návod jak na nákup zásoby potravin najdete v tomto videu:
Oslovil Vás tento článek? Přispějte, prosím, na udržení a provoz tohoto webu!
Přispějete-li na náš provoz a udržení přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!
Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100
do zprávy pro příjemce napište prosím: „dar Myšpuli“
Jistě jste si všimli, že se stále častěji hovoří o poměrně neradostné budoucnosti v oblasti našeho stravování. Ceny běžných potravin už dnes letí raketově vzthůru a moc nehrozí, že by se tento trend měl zastavit, spíše naopak. Naše skvělé vlády pochopitelně nedělají vůbec nic, což je možná dobře, protože kdyby začali přijímat ty jejich mimořádná „opatření“ tak by značně pravděpodobně celou situaci ještě zhoršili. Do toho útržky cenzurovaných nebo mainstreamem v samé pravdě a lásce opomíjených zpráv ze světa o vyprazdňujících se regálech v USA, Austrálii a nyní už i ve Velké Británii. To vše jsou zjevné náznaky toho, kam směřuje naše budoucnost v rukách globalistů mafiánsky právě implementujících svůj Nový světový řád pod rouškou vylhané pandemie. To vše se odehrává přímo před zraky na smrt vyděšených ovčanů z nové rýmy, která má jen zelenější sopel a kteří nechápou vůbec nic. A to netuší, že již velmi brzy se ani pořádně nenají.
Naprosto psychopatický plán velkého resetu The Great Reset od Světového ekonomického fóra (WEF) zahrnuje mimo jiné také kompletní transformaci globálního potravinářského a zemědělského průmyslu a tím pádem také jakousi revoluci stravování lidí. Americký web zerohedge.com o tom publikoval krátký článek Tylera Dudena, jehož volný překlad nabízím k přečtení. Je to užitečné k tomu, abyste věděli co nás v blizké budoucnosti čeká a žýe to nebude nic pěkného. Architekti dnešního světa, kteří stojí za tímto plánem, se totiž právě nyní připravují na novou bezmasou společnost se zavedením „pěstování“ umělého buněčného masa bez nutnosti porážky zvířat.
Než toto desetiletí skončí, budeme velice pravděpodobně všichni jíst pouze nějakou formu syntetického masa získaného bez porážky, a to včetně napodobenin masa kuřecího, vepřového a jehněčího a hovězího. Smyslem toho všeho má být pravdoláskařsky jednak pochopitelně generování méně emisí skleníkových plynů na dobytčích farmách , a také využívání méně půdy pro zemědělství a snížení spotřeby sladké vody a obilí v tradičním procesu chovu prasat a dobytka. A na tomto místě příběhu dodávám, že je již jednoznačně dokázáno, že nic takového jako je ono „globální oteplování“ skleníkovými plyny neexistuje, jde o procesy související se sluneční aktivitou. A také, že těmi jednoznačně nejvíce poškozujícími životní prostředí jsou opět právě oni se svými technologiemi jako HAARP, modulací počasí, chemtrails, tedy sypání bůhví jakých s…k z letadel, pokusnými atomovými výbuchy, skalárními zbraněmi a vražedným mikrovlným zářením v řádu GHz v rámci komunikačních sítí 4G, 5G a pod.
Cílem toho všeho má být pravdoláskařsky jak jinak než-li naše trvale udržitelná budoucnost a již dnes proto vzniklo na světě několik společností vyrábějících syntetické maso na bázi technologií syntetické biologie, tedy takzvané maso bez porážky. Tato technologická zařízení však zatím pracují s poměrně omezeným výkonem, protože výroba syntetického masa je zatím příliš nákladná.
A v tomto místě příběhu o naší budoucnosti stravování vstoupí do hry Future Meat Technologies of Israel se svojí zbrusu novou technologií schopné vyrobit 500 kilogramů (1 102 liber) uměle pěstovaných syntetických masných výrobků za den, což odpovídá přibližně objemu produkce 5 000 hamburgerů denně.
„Otevření tohoto závodu znamená obrovský krok na cestě společnosti Future Meat Technologies na trh a slouží jako klíčový faktor pro uvedení našich produktů na pulty do roku 2022,“ řekl Rom Kshuk, generální ředitel Future Meat Technologies. „Spuštěná průmyslová linka urychluje klíčové procesy, jako je regulace a vývoj produktů.“
Kshuk řekl, že zařízení vyrábí syntetické kultivované kuřecí, vepřové a jehněčí maso a výroba hovězího masa bude brzy spuštěna online.
Syntetické maso
Výrobní linka na syntetické maso společnosti Future Meat Technologies v Rehevoto v Izraeli. Budoucnost našeho stravování v NWO. K tomu dostaneme ještě možnost konzumovat hmyz, jak to již naznačila paní Lejnová…
Technologická platforma společnosti umožňuje rychlé výrobní cykly – asi 20krát kratší než dokáže tradiční zemědělství.
Yaakov Nahmias, zakladatel a hlavní vědecký ředitel společnosti, řekl: „naším cílem je učinit kultivované maso dostupné pro každého a zároveň zajistit, že vyrábíme chutné jídlo, které je zdravé a hlavně trvale udržitelné, což pomáhá zajistit budoucnost nadcházejícím generacím.“
Zdá se, že Nahmiasův plán na komercializaci syntetického masa vypěstovaného v laboratoři hraje poměrně zásadní roli v psychopatickém plánu „velkého resetu“ organizovaném zcela veřejně a otevřeně WEF.
Abychom čtenáře nepletli, tyto kultivované masné výrobky se značně liší od tzv. rostlinných napodobenin masa, jako jsou třeba značky a společnosti Impossible Foods a Beyond Meat.
Syntetické masné výrobky společnosti Future Meat Technologies by mohly skončit na pultech obchodů v USA již v roce 2022, čeká se pouze na schválení regulačními orgány. Společnost také hledá několik míst pro případné budoucí závody ve Státech.
Takže tady to máte černé na bílém, jednou ze součástí velkého resetu globálních elit je skutečně celková transformace potravinářského průmyslu a zajištění toho, aby všichni jedli pouze syntetické maso již do konce tohoto desetiletí, aby se v samé pravdě a v moři lásky zachránila naše týraná planeta před přílišným prděním a říháním krav . Ale to se týká pouze nás dole, plebsu, oni syntetické maso jíst zcela určitě nebudou, na svých soukromých farmách, které předtím ukradli rodinám jako je ta vaše, díky „pandemickým“ zákonům, destrukci ekonomik, šikaně a teroru obyvatelstva. Takže nechceme-li brzy jíst pouze hmyz a syntetické maso, bylo by dobré se co newjdsříve postavit na odper, nemyslíte?
Server HumanEvents.com přinesl v rubrice „novinky a analýzy“ zajímavé informace o tom, jak globální „Big Food“, tedy největší světové potravinářské korporace, všechny pochopitelně v rukou globalistů, zahájili přechod na potravinový systém nového řádu světa. Analýzu situace od Celine Ryan Ciccio zveřejnili 6.prosince 2021. Volný překlad Myšpule
Koalice největších světových nadnárodních potravinářských korporací právě intenzivně pracuje na tom, aby nás zmanipulovala, abychom jedli tzv. „sociálně spravedlivější“ jídlo. To v globlistickém pojetí znamená ekologické, neboli „zelené““ jídlo, jehož výroba by (pravdoláskařsky) nezatěžovala životní prostředí. Prostě podle nich krávy moc prdí, řečeno lidově. Manipuljí nás prostřednictvím obchodní strategie, která má pomoci hlavním „hráčům v oblasti potravin“ a dalším velkým podnikům a potravinářským korporacím mají usnadnit „nadcházející přechod na zcela nové potravinové systémy“.
Plánují tak učinit s pomocí nové strategie, která posuzuje údajnou „zelenou“ morálku všech jednotlivých potravinových položek a používá tuto „zelenou“ metriku k přijímání svých obchodních rozhodnutí a při vybírání kritérií pro hodnocení výkonnosti.
Světová obchodní rada pro trvale udržitelný rozvoj sama sebe nazývá „předním globálním leadrem CEO v čele globálního společenství více než 200 předních světových korporací věnující se globální produkci, výrobě a obchodu s potravinami. Tyto největší současné potravinářské firmy pracují pod vedením Světové obchodní rady společně s cílem trvalé udržitelnosti, tady snaží se co nejvíce urychlit vlastní systémové transformace potřebné pro dosažení „čisté emisní nuly“, pro přírodu pozitivnější a pro člověka spravedlivější budoucnosti.“
Kromě globálních potravinářských gigantů jako jsou například Kellogg a Nestlé, tak seznam členů WBCSD zahrnuje všechny největší globální Big Tech hráče, tedy klasicky Apple, Google, Microsoft, atd. Mnoho z těchto nejprominentnějších členů zastupujících jednotlivé skupiny jsou rovněž členy Světového ekonomického fóra , v němž byla zdůrazněna jejich iniciativa v nedávném příspěvku na jejich vlastním webu.
Když už jsme opět u toho Microsoftu (podívejte se na Myšpule Světě na YouTube na video o „digitálně-finančním komplexu“) – vzpomeňte si ještě také na mainstreamové zprávy z doby před téměř celým rokem, že jeho zakladatel Bill Gates se náhle stal tím naprosto největším vlastníkem zemědělské půdy v Americe poté, co v tichosti skoupil více než 242 000 akrů zemědělské půdy.
Nový „eko-zelený“ rámec pro hodnocení toho, jak v současnosti globalisté schvalují různé druhy potravin, nese název „Skutečná hodnota potravin: Mocná pomůcka pro obchodní rozhodování“. Je prezentována v dokumentu doplněném fotografiemi objektivně nevýrazně vypadajících převážně rostlinných potravin. Při jeho implementaci a praktickém zavádění na globální potravinový trh pak pochopitelně pravdoláskařsky tvrdí, že „existuje jakýsi ekologický problém“ s naším současným potravinovým systémem.
Problém, který řeší, ovšem nespočívá ani tak v tom, že se naše potraviny stále více stávají přespříliš technologicky zpracovanými, tedy spíše jakýmisi geneticky modifikovanými potravními odpadky než-li skutečně hodnotnou potravinou, ale spíše v tom, že tento současný „globální potravinový systém, který lidé vytvořili, je jedním z těch naprosto největších zdrojů emisí skleníkových plynů (GHG) a hlavní příčinou ztráty biologické rozmanitosti“, tedy, že udržuje jakousi „ekologicko-sociální nerovnost“.
„Transformace toho, jakým způsobem vyrábíme a konzumujeme potraviny, je nezbytná chceme-li udržet celosvětovou populaci na přibližně 8 až 11 miliardách lidí,“ trvá si na svém WBCSD. „Tato globální potravinová transformace již začala a v příštím desetiletí se ještě více zrychlí.“
„Analýzy True Value of Food (TVoF) zahrnují mimo jiné i přímé a nepřímé pozitivní a negativní dopady na životní prostředí spojené s jakýmkoliv potravinářským produktem a to od farmy až domů na stůl konečného spotřebitele,“ vysvětluje ve zveřejněném dokumentu
.
„Další zdokonalování metod TVoF usnadní společnostem rutinní integraci ekonomických, sociálních, zdravotních a environmentálních faktorů do jejich strategických a provozních hodnocení obchodních příležitostí a rizik a do hodnocení výkonnosti, “ dodává k tématu transformace potravinového řetězce (v rámci zavádění NWO) WEF.
Jak tedy přesně tato globalistická „zelená“ metrika funguje? WBCSD nabízí jako příklad sušenku – poznamenává, že sladkost ztrácí body kvůli souvisejícím „sociálně-ekonomickým nákladům“ pro pracovníky na kakaové plantáži a „nákladům na zdraví“ – které samozřejmě „nesou britští daňoví poplatníci, “, a proto se počítají jako náklady pro celou společnost.
Co je lepší než sušenka? WBCSD nám skutečně (a to není vtip) navrhuje jako alternativu sušenky konzumovat třeba „ovesnou kaši“. Miska s ovesnou kaši je na stupnici TVoF mnohem „výše“ je tedy lepší, protože má nižší celkové ekologické, zdravotní a socioekonomické náklady. Tyto kategorie berou v úvahu takové faktory jako je třeba „plýtvání potravinami“ a „znečištění ovzduší“ při jejich produkci, aby tak bylo možné určit veškeré „skutečné náklady“ spojené s danou potravinou. Podle WBCSD totiž lze sušenku a ovesnou kaši snadno zaměnit, protože mají „podobnou spotřebitelskou hodnotu“.
Skóre sušenek by se dalo zlepšit používáním kokosového oleje místo másla, obohacením sušenky o „živiny“ a lepším zaplacením práce farmářů.
Rada WBCSD dává svým členům na vědomí, že zatímco „probíhá přechod na nové potraviny“, musí generální ředitelé velkých nadnárodních korporací „jednat ihned“ a okamžitě začít „využívat“ tuto novou „zelenou“ metriku TVoF při svých rozhodnutích a obchodních strategiích. Nabízí rovnou jakýsi akční plán pro tyto společnosti, jak „začlenit TVoF do svého rozhodování“, jako je použití tohoto konceptu k výběru svých dalších investic, nových dodavatelů, ale i například možností dopravy a k celkovému formulování svých nových výkonnostních metrik.
Tolik k implementaci globální potravinové koncepce nového světového řádu uvádí HumanEvents v analýze od Celine Ryan Ciccio. Pro obyčejné lidi celého v současnosti tak násilně a zběsile globalizovaného světa pod rouškou jakési zpolitizované a dokonale propagandisticky zpracované mediální pandemie „netopýřího viru z Wuhanu“ to pochopitelně nevěstí vůbec nic dobrého, život jim tento potravinový kocept rozhodně nezjdenodušší ani nezpříjemní, spíše právě naopak.Jestli jsme totiž dosud jedli přirozenou stravu ač stále více doplňovanou těmi proslulými „éčky“, tedy chemií, tak nyní budeme jíst pouze chemii. Chemii doplněnou umělými výplody GMO stravy, tedy produktů syntetické biologie řízené umělou inteligencí, Přesně jak nám říkala drahá mutti Merkel s frau Lejnovou ze sousedního kovidistánu, budeme žrát červy a hmyz s budeme za to ještě rádi. Maso a skutečně přírodní produkty budou dle vize současné psychopatické elity pouze pro ty nejbohatší, tedy pro ně, pro elitu. A na nějakou domácí, pokoutnou výrobu potravin, třeba vajec, masa, mít nějaké zvíře na maso či na mléko, tak na to rovnou zapomeňte.Nebude dovoleno. Propaganda, mediální masírka, uměle vyvolaný dojem hrozivé ekologické katastrofy z příliš prdějících krav politická manipulace už tak dost týraného obyvatelstva udělá své a lid, plebs, se v tyranské totalitní biodiktatuře fašismu nového světového řádu nakonec přizpůsobí. Bude muset, protože naprosto všechny globální potravinářské korporace, včetně mezinárodních dopravních a dodavatelských řetězců, jejichž uměle vyvolanou krizi maskovanou plandemií, kterou nyní tak silně pociťují lidé v USA, jsou dnes v jejich rukou.
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte Myšpule Svět na svých sociálních sítích::
(převzato z webu Health Impact News – volně přeložila Myšpule)
Úvodní komentář od Briana Shilhavého redaktora News Impact News
Uměle vyvolaný a „řízený“ hladomor, využitý jako zbraň, se dnes může velmi snadno stát (a také se již brzy stane) dalším nástrojem globalistů z domu Sion k ovládnutí současného světa, může se stát velmi účinnou zbraní v současné hybridní válce o nastolení jednosvětové vlády, tedy technokratické neofeudální diktatury nazývané politky jako Nový světový řád, NWO. A bylo by velice naivní se domnívat, že by takový nástroj globalisté nepoužili. Zcela jistě použijí vyvolávání nejen lokálních, ale i globálních hladomorů za účelem dosažení svých značně temných a satanistických cílů. Předpoklady k tomu mají více než dobré, ovládají naprosto celý současný světový trh s potravinami a k tomu také veškerý potravinářský průmysl na světě. Takže když se tito ne-lidé rozhodnou, že budeme mít hlad, tak nepočítejte s tím, že bychom se najedli. Nenajíme, nebude čeho, nebude kde…A jestli si myslíte, že nás tady v kotlince zachrání strejda z Ano, bude hůř, globalista Babiš, o čemž jasně svědčí jeho členství v Aspen institutu soudruha Bakaly, se svým mocným Agrofertem, tak nezachrání, protože v tom tutově jede s nima. A peníze má nepochybně také od nich. Takže tu „hladovou hru“ neboli hunger game bude hrát s nima. Protože on se i během hladomoru královsky nažere, narozdíl od nás ostatních.
Myšpule Svět – Hunger Games – globalistické „hladové hry“ jsou další hrozbou naší budoucnosti?
Globalisté, kteří dnes ovládají svět, nejsou žádní politici. Ovšem oni ty politiky řídí, jako své figurky na šachovnici světa. Dnešní světoví politici jsou naprosto všichni do jednoho, a to celosvětově, pouhé loutky, které si z různých důvodů vybrali globalisté, kteří ovládají světový finanční systém, pro uskutečnění svých temných cílů pomalého ale dokonalého ovládnutí lidstva do NWO.
Na samém vrcholu současné mocenské pyramidy jsou, jak již s jistotou víme, satanisté ze Satanovi synagogy domu Sion, konkrétně ti „satanští Židé“, které jsou definováni v tomto článku (odkaz níže):
Jejich „modus operandi“ je současný světový finanční systém a globalistické společnosti – investiční fondy a kartely, které řídí svět. Nedávno jsme publikovali velmi dobře napsaný komentář F. Williama Engdahla o BlackRock, investičním fondu, o kterém se tvrdí, že má větší finanční vliv než Federální rezervní systém a vlády většiny národů. Podrobnosti v článku pod odkazem níže:
Dnes znovu zveřejňuji článek z webu „Behind The News Network“, což je web, který sleduji ve svém zpravodajství od loňského roku, kdy začala plandemie COVID-19.
Dosud jsem nedal žádný odkaz na tento web ani znovu nezveřejnil žádnou informaci z tohoto webu, protože hlavní pseudonym, který se zde používá pro většinu publikovaných článků, které tam byly nedávno zveřejněny, bylo jméno Sam Parker, které na nikoho konkrétního neodkazuje.
Ale netrvalo to ani příliš dlouho, než jsem zjistil, že ať už je tento Sam Parker kdokoliv (a velmi pravděpodobně to bude pseudonym pro několik lidí zároveň), tak je mimořádně vzdělaný a nemyslím to jen v akademickém slova smyslu. Rozumí světové politice, a nikoli pouze tomu druhu „politiky“, o kterém si budete číst v korporátních médiích, a nenajdete jej dokonce ani v alternativních médiích.
Je tedy zjevně zasvěcenou osobou, protože pouze zasvěcený člověk by mohl zveřejnit tento druh materiálu a taková osoba by se pravděpodobně nemohla dostat někam pryč, aniž by odhalila svoji pravou identitu a navíc ještě zůstala i nadále naživu.
Důvod, proč dnes tento článek znovu publikuji, je ten, že zapadá do do speciálního tématu mé práce z poslední doby, kterou je jídlo a hlavně potravinové krize.
Jak jsem již dříve mnohokrát napsal, převážná většina špičkových zdrojů informací v alternativních médiích je pouze jakási „kontrolovaná opozice“. To neznamená, že by nevytvářeli dobrou žurnalistiku, ale znamená to, že stále ještě existují určitá témata ve zpravodajství, kterých se neodvažují ani dotknout, a když ano, tak jsou okamžitě ohroženi nejen finančně a tím jsou nuceni k autocenzuře a k tomu, aby vymazali či nejlépe ani nikdy nepublikovali tyto konkrétní a určité pro globalisty „závadné“ či „politicky a ideologicky nekorektní“ články.
To se mě netýká, jako redaktora Health Impact News , protože nečerpám svůj příjem z obsahu vytvořeného na Health Impact News. Svůj příjem vydělávám prostřednictvím své potravinářské společnosti Healthy Traditions , která začala jako Tropical Traditions v roce 2001, kdy jsme se stali první společností, která dovážela „panenský kokosový olej“ z Filipín pro americký trh.
Bohužel ani zprávy o dopadu na zdraví nejsou příliš podporovány dnešními investičními firmami z Wall Street (a nemyslete si, že by se za ty roky neozvali, aby se pokusili o to si mě koupit!), a vyvolávají jisté otázky, na které by bylo asi dobré odpovědět.
Na začátku dvacátých let tohoto století jsme byli v USA schopni využít sílu nové a rozvíjející se technologie internetu k přímému vzdělávání amerického spotřebitele o tom, jak mu již globalisté dokonale vymyli mozek v oblasti výživy, jako jsou dietní pokyny USDA, které nesprávně odsoudily nasycené tuky obecně a konkrétně kokosový olej, aby se podpořila neúspěšná teorie srdečních chorob, která tyto zdravé tradiční tuky odsuzovala, a to pochopitelně pravdoláskařsky ve prospěch falešně nízkotučné dietní filozofie, která by ovšem velmi prospěla hlavním tržním plodinám v Americe, které dosud ovládaly svět: tedy sóji, kukuřice a pšenice.
K této falešné teorii o vzniku srdečních chorob byl připoután vzkvétající trh s léky snižujícími hladinu cholesterolu a kdo jiný než-li společnost Pfizer se proto stala nejvýdělečnější farmaceutickou společností své doby se svým úspěšným lékem na cholesterol Lipitor.
Ale zvítězili jsme, a přestože jsme dnes již jen jakýmsi „stínem“ té společnosti, kterou jsme kdysi byli, tak americká veřejnost má dnes přístup ke kokosovému oleji téměř ve všech velkých maloobchodních prodejnách s potravinami, ale veřejnost netuší, jaké oběti se skrývají za touto realitou.
Bylo to možné jen proto, že tehdy sektor IT Big Tech korporací ještě nebyl globalisty zkažen a technologie byli tím, co jsme dokázali využít i na hracím poli světového potravinového trhu, umožňující nám jít přímo s pravdou k americkému spotřebiteli a to k americkému spotřebiteli, který má ve skutečnosti daleko více síly, než si sami uvědomují. Dejme tedy Globalistům kontrolujícím světové zásoby potravin najevo, že chceme náš kokosový olej, a také že chceme chceme zpět své máslo, místo oněch propagovaných, při tom falešných margarínů, které byly SKUTEČNOU příčinou srdečních chorob. (Viz: The War Against Butter is Over: Butter Won from 2014.)
Protože se zde jedná pouze o komentář k představení skvělého článku Sama Parkera o americkém potravinovém systému, nebudu se zabývat všemi podrobnostmi toho, jak jsme více či méně úspěšně bojovali s globalisty, abychom v průběhu let mohli zůstat v podnikání, nebo abychom americkým spotřebitelům nabídli alternativu k potravinářskému průmyslu a obchodu s potravinovými komoditami.
Ale byli jsme nakonec donuceni opustit Filipíny, když jsme byli příliš úspěšní v prodeji kokosového oleje, když se místní teroristé pokusili unést mě a mé děti, aby za nás obdrželi výkupné, a poté, co jsme se i s celou rodinou přestěhovali do USA, musel jsem bojovat s FDA, která nás obvinila nás z prodeje oficiálně „neschválených léků“, protože to pouze jejich „schváleným“ farmaceutickým výrobkům umožňují dělat jakákoli reklamní prohlášení o léčení nemocí těmito výrobky
Za posledních 20 let v oboru potravinového průmyslu jsem se toho ale o tomto odvětví hodně naučil a proto mohu ručit za pravdivost toho, co zde Sam Parker píše, a přestože neposkytuje žádné reference nebo zdroje svých tvrzení, většinu z tohoco nám tvrdí lze jednoduše ověřit vlastním nezávislým výzkumem.
A krátké shrnutí toho, co se zde vysvětluje, je toto: v současnosti jen pouhá hrstka společností ovládá převážnou většinu světových zásob potravin, a pokud by chtěli „vypnout“ světový trh s potravinami, tak mohou, a takové jejich rozhodnutí bude to mít za následek globální masivní hladomor a smrt miliónů nebo miliard lidí, a poměrně drastické snížení světové populace.
Z tohoto černého scénáře naší budoucnosti má Sam Parker trochu obavy obzvláště v kontextu současného světového dění, a proto věnoval svůj čas k napsání tohoto článku. Odmaskoval v něm globalisty, kteří ovládají svět prostřednictvím globálního zásobovacího potravinového řetězce, a dokonce vyjmenoval konkrétní jména.
Píše: „To genocida je skutečným záměrem vybudování tohoto systému, nikoli jeho vedlejším dopadem.“
Určitě je proto dobré udělat si na to chvíli času a tento dosti zásadní článek si přečíst. Protože informace znamenají moc a někdy dokonce i jedinou možnost jak přežít události nadcházejících dnů.
Globální vlastnická struktura potravinářských kartelů
Globální potravinový kartel – nástroj pro vyhladovění světové populace
Potraviny – ovládací nástroj k řízení obyvatelstva
Kontrola jídla využitá jako zbraň je vlastně jen starodávná a často využívaná vojenská praxe. Kdo kontroluje potraviny, kontroluje obyvatelstvo. Současný House of Windsor jen zdědil určité trasy obchodu s jídlem a potravinovou infrastrukturu.
Tuto praxi „vyhladovění“ lze najít již ve starověkém Babylonu/Mezopotámii před 4000 lety. V Řecku kulty Apolla, Demetera a Rhea-Cybele často řídily přepravu obilí a dalších potravin prostřednictvím chrámů. I mnohem později v císařském Římě se kontrola obilí stala základem říše.
Řím byl centrem své historické epochy. Dobyté, vzdálené a odlehlé kolonie v Galii, Bretani, Španělsku, na Sicílii, v Egyptě, v severní Africe a na pobřeží Středozemního moře musely posílat obilí šlechtickým římským rodinám jako daň. Daň z obilí byla často mnohem vyšší, než kolik mohla země snést, a například oblasti severní Afriky se proměnily v poušťě a oblasti prachu.
Později známý zlý městský stát Benátky ovládaný Nefilim, tedy černou šlechtou, převzal trasy přepravy obilného zrna, zvláště po čtvrté křížácké výpravě (v letech 1202-04 n.l.). Hlavní obchodní cesty Benátského třináctého století začínali na východě v Konstantinopoli, a to v přístavech Oltremare (což byly země křižáckých států) a v Alexandrii v Egyptě.
Zboží z těchto přístavů bylo vždy odesláno rovnou do Benátek a odtud sepak dostalo do údolí Pádu na trhy v Lombardii nebo přes alpské průsmyky do Rhôny a do Francie. Nakonec se benátský obchod s obilím rozšířil až do vzdálené mongolské říše na východě.
V patnáctém století, přestože byly Benátky stále obrovským obchodním impériem, poskytly část svého obilí a jiného obchodu jakousi středověkou franšízou mocnému burgundskému vévodství, jehož tehdejším sídlem moci byly Antverpy.
Tato říše, zahrnující také nemalé části Francie, tehdy sahala od Amsterdamu a Belgie po většinu dnešního Švýcarska. Z tohoto benátsko-lombardsko-burgundského spojenectví byla každá ze šesti předních obilných společností potravinového kartelu buď založena, nebo zdědila podstatnou část svého dnešního vlivu.
V osmnáctém a devatenáctém století absorbovaly britské levantské a východoindické společnosti mnohé z těchto benátských obchodů s potravinami. V devatenáctém století se pobaltská obchodní a lodní burza se sídlem v Londýně stala předním světovým nástrojem a místem pro uzavírání smluv na přepravu obilí.
Světovou výrobu veškerých potravin dnes provozuje pouhých deset až řekněme maximálně tak dvanáct klíčových společností, kterým pomáhají asi tři desítky dalších. Tyto společnosti jsou ústředními složkami anglo-holandsko-švýcarsko-amerického kartelu, který je seskupen kolem pouhých dvou velmi vlivných rodin, jejichž jména se i na tomto webu objevují čím dále častěji: Rotschieldové a Roeckefelerové
V čele s šesti předními obilnými společnostmi – má dnes tento kartel v oblasti potravinového průmyslu a surovin úplnou nadvládu nad veškerými světovými dodávkami obilovin a zrna, a to od pšenice po oves a kukuřici, od ječmene po čirok a žito. Tento potravinářský kartel ovládá však také veškeré trhy s masem, mléčnými výrobky, s jedlými oleji a tuky, s ovocem a zeleninou, cukrem a všemi druhy koření. A od tohoto kartelu pramení ony vize veganské Evropy, nebo Evropy, která bude jíst hmyz, geneticky upravené potraviny apod.
Last straws after harvest and tractor plowing the stubble field
Každý rok na Zemi zcela zbytečně zemřou desítky milionů lidí na nedostatek základních potravin, na nedostatek jejich každodenního chleba. Přitom na naší planetě, kdyby ji neovládali tito ne-lidé, posluhovači Nefilim, tedy globalisté z domu Sion, by bylona světě naprosto všeho dost pro všechny a nikdo by tu nemusel umírat ani hlady ani žízní! To, že se tak děje, je jen neblahý výsledek aktivit a práce potravinářského kartelu jménem BAC (British-american cartel). A jak pokračující finanční kolaps stírá nafouklou spekulativní finanční bublinu, aktivity této světové potravinářské oligarchie se přesunují do hromadění zásob, což zvyšuje celosvětové zásoby potravin a surovin. Jsou připraveni kdykoli přiškrtit v případě potřeby jak samotnou výrobu potravin, tak ale i jejich exportní zásoby, a to nejen pro chudé národy světa, ale pro všechny, tedy i pro národy té „vyspělé“ části současného světa a tak spustit ony globalistické „hunger games“ vedoucí k další depopulaci prostým vyhladověním obyvatelstva
Budoucí potravinové války jsou dnes pevně v rukách a pod kontrolou The City, Koruny Nefilim, tedy Londýna, a také firem z Wall Street v New Yorku, tedy jsou všechny v rukou globalistů. Dnešní potravinářské společnosti byly vytvořeny postupně tak, že převzali převážnou část této starodávné mezopotámsko-římsko-benátsko-britské potravinové distribuční a výrobní sítě a potravinové infrastruktury.
Oligarchie dnes vybudovala jediný, mocný a nebezpečně integrovaný kartel surovin se třemi svými základními divizemi – tedy energetikou, surovinami a stále vzácnějšími zásobami základních potravin.
Obrázek 1 výše představuje současnou situaci na světovém trhu s potravinami. Úplně nahoře jsou House of Windsor a Club of Isles. Hned pod nimi jsou hlavní kontrolní nástroje Rothschildů – Světový fond na ochranu přírody – v čele s princem Phillipem -, který řídí svět ve všech současných etnických konfliktech a v terorismu.
Jsou zde uvedeny firmy v každé skupině potarvinářských kartelů. I když se snaží udržet nás ve fikci, že jsou různými na sobě nazávislými korporátními organizacemi, ve skutečnosti se jedná pouze o jeden jediný vzájemně naprosto propojený syndikát se společným účelem a pouze s více či méně překrývajícími se správními radami.
Dnešní světová oligarchie vlastní všechny tyto kartely a jsou nástroji jejich obrovské moci a politického vlivu, hromaděné již po celá dlouhá staletí, a to za jediným účelem, kterým je plán narušení suverenity jednotlivých národů, pochopitelně, teprve až přijde ten správný čas.
Až do čtyřicátých let se podíl mezinárodního obchodu s obilím pohyboval kolem nějakých 10 milionů tun. Jednalo se o značnou částku, ale malou ve srovnání s úrovněmi obchodu, které měli teprve následovat.
Druhá světová válka zpustošila celý svět a hlavně vyvolala masový hlad, zejména v Eurasii a v dnešním „třetím světě“. Na základě podnětu amerických programů, jako je např. „Food for Peace“, tak celosvětový obchod s obilím do roku 1979 vystřelil až na objem 160 milionů tun ročně.
Dnes je to již dokonce až 515 milionů tun ročně. Kromě toho se každý rok globálně obchoduje s desítkami milionů tun dalších potravin.
Globalistům připadalo vhodné, aby je exportovaly země s dostatečnou produkcí obilí, masa, mléčných výrobků a dalších přebytků. Ale čtyři exportní regiony kartelu dostaly tato svá prvenství v produkci potravin jejich zcela typickou metodou: lhát, krást a podvádět a to navíc velmi brutálním způsobem, zatímco velká část zbytku světa byla záměrně vržena doslova do násilím vynucené zaostalosti.
Dvě vůbec nejmocnější rodiny současného světa (Rothschildové a Rockefellerové) prostě jen odepřeli všem těmto ostatním národům možnost nákupu kvalitního nebo jakéhokoliv osiva, hnojiv, ale také bránili rozvoji vodního hospodářství, znemožňovali výrobu elektřiny, rozvoj železniční dopravy, tj. veškeré infrastruktury a hlavně vstupu kapitálu potřebného k tomu, aby se z těchto zemí stali samostatní, nezávislí a soběstační producenti potravin. Prostě samá pravda, samá láska…
Tyto národy byly redukovány do stavu jakýchsi vazalů: dostali na výběr buď import z exportních zemí potravinového globálního kartelu, nebo jejich vyhladovění.
Potravinový kartel má však kontrolu nad potravinami na mezinárodní úrovni. Například mimo USA jsou největším producentem sóji a sójových produktů Argentina a Brazílie.
Jedna z obilných společností potravinové Velké šestky, Bunge and Born, se usadila v Argentině již v roce 1876 a nashromáždila postupně plantáže o rozloze statisíců akrů. Ve druhé polovině dvacátého století se také přestěhovala do Brazílie. Dnes, v Brazílii a Argentině, je Bunge and Born hlavní silou v sóji a souvisejících produktech, spolu se společnostmi Cargill, Louis Dreyfus a Continental.
Obilný kartel tedy dominuje v produkci obilí všude na světě. Dalším zpřísněním kontroly potravin na globální úrovni jsou potom jejich společné podniky, zejména v oblasti produkce nových kmenů semen a biotechnologie.
Cargill, největší světový producent a vývozce obilí, je prostřednictvím své divize Nutrena, také vůbec tím největším producentem krmiv pro zvířata a hybridních osiv na světě. V roce 1998 Cargill oznámil založení společného podniku s firmou Monsanto, jednou z předních zemědělských biotechnologických firem, známé především svými aktivitami na poli gentické manipulace.
Také v roce 1998 založil Novartis (nový název společnosti pro fúzi švýcarských chemických gigantů CIBA-Geigy a Sandoz v roce 1996) společný podnik s Land O’Lakes a jejich prostřednictvím s ADM pro výzkum a vývoj speciálních kukuřičných hybridů pro potraviny a trhy s krmivy.
Mezitím potravinový kartel snížil produkce v exportních regionech, které se údajně těšily zvýhodněnému světovému postavení, na stav pouhých jejich služebníků v oboru produkce potravin. Během posledních čtyř desetiletí byly doslova vymazány ze světa miliony drobných zemědělců v USA, Evropě, Kanadě, Austrálii, Argentině, Brazílii, Indii a Jižní Africe.
Tento článek se pokusí poprvé v historii zdokumentovat celý rozsah koncentrace a kontroly světových zásob potravin, kterou současný nadnárodní kartel potravinového průmyslu vykonává nad veškerým mezinárodním i domácím (myšleno v USA) obchodem s potravinami. Bude se zabývat veškerou dopátratelnou mezinárodní a domácí kontrolou potravinového kartelu nad obilím, mlékem, jedlými oleji a tuky a masem.
Dnešní článek vám poskytne názvy všech klíčových obchodních společností využitých a hlavně zneužitých globalisty ke kontrole naprosto všech současných kartelových dohod nad světovou nabídkou potravin.
Pět obrovských soukromých obilných společností bylo vybráno ze staleté mezopotámsko-benátsko-burgundské-švýcarsko-amsterdamské trasy obilí, která dnes zasahuje do celého světa.
Touto Velkou pětkou jsou Cargill, Continental, Louis Dreyfus, Bunge and Born a André Cargill Company, největší světová obilná společnost, sídlící v USA na předměstí Minneapolis na Minnesotě v Minnetonce.
Založil ji Skot William Cargill v Conoveru v Iowě již v roce 1865 a od dvacátých let minulého století ji provozuje rodina miliardářů MacMillanů. Skutečný vztah společnosti Cargill je v Ženevě ve Švýcarsku, kde má sídlo mezinárodní obchodní společnost Cargill, Tradax, Inc., která zde byla založena v roce 1956.
Koupě společnosti Töpfer, hamburské obilné společnosti v Hamburku, společností Archer Daniels Midland, výrazně zvýšila přítomnost ADM ve světovém obchodu s obilím. Obchodní aktivity Töpfer se nacházejí na starých trasách Benátky-Švýcarsko-Amsterdam-Paříž a společnost pochopitelně má rozsáhlá obchodní partnerství a úzké obchodní vazby s temným „klenotem“ britské koruny, s nechvalně známou, globalistickou The Rothschild Bank.
Způsob, jakým společnosti působící v obilných kartelech fungují, je velmi tajnůstkářský. Všechny, kromě zmíněné ADM-Töpfer jsou soukromé společnosti.
Profily a historie potravinových kartelů
Zde jsou strategické profily některých klíčových společností, které tvoří hlavní hráče na potravinovéím sektoru kartelu BAC (British-American cartel). Britové mají mnohem větší míru kontroly v potravinářském průmyslu díky vlivu svého předchůdce, který se datuje již dlouhá staletí nazpět.
Ve spojení s různými dalšími vlivnými evropskými rodinami a společnostmi, je jakýmsi souhrnem evropských potravinářských společností, britské společnosti účinně vykonávají kontrolu nad většinou evropských potravinářských gigantů. Náš soudruh NWO Babiš s Agrofertem sice není tak mocný hráč jako jmenované Britské společnosti a firmy, ale nyní alespoň víme, proč tomu tak je a proč se tento člen Bakalova globalistického Aspen institutu rozhodl podnikat právě v potravinářském průmyslu, dává mu to totiž skutečně obrovskou moc a tito lidé, respektive jejich ega, touží po obrovské moci.
To vše zde uvedené vychází ze skutečností, že se Rothschildovi usadili v Londýně od roku 1795 a z této základny (The City of London) se jim podařilo ovládnout veškerý evropský obchod a finance.
USA přišly na globalistický večírek trochu pozdě. Od roku 1945 však americké společnosti pod záštitou Rockefellera udělaly v oblasti potravin velký pokrok. Proto ten název „Britsko-americký kartel“, zkráceně BAC.
Profily zainteresovaných společností potvrzují, že prostřednictvím více různých forem koncentrace moci tyto společnosti dnes celosvětově dominují v produkci obilí, mléčných výrobků, masa a dalších potravin a v systému jejich zpracování, ale také v oblasti distribuce potravin a to až do regálů vašeho supermarketu, do kterého jste zvyklí chodit nakupovat
Po povrchu Země se dnes pohybuje jen velmi, velmi málo jídla, aniž by v tom neměl ruku tento globální potravinový kartel, čímž jsou naše životy doslova v jejich rukou a když se rozhodnou, že se nenajíme, tak se prostě nenajíme!
Společnost Cargill
Cargill chová 700 000 prasat, 14 milionů krůt a 500 milionů brojlerových kuřat. V USA vlastní 440 říčních člunů, 16 vlečných člunů, 3 obrovská plavidla, která plují po Velkých jezerech, 22 zaoceánských lodí, 3 000 železničních násypných vozů a 3 500 cisternových vozů.
Cargill a její dceřiné společnosti provozují 900 závodů po celém světě. Má 500 amerických kanceláří, 300 zahraničních kanceláří. Působí celkem v 60 zemích.
Krátce po americké občanské válce koupil své první obilné silo v Iowě skotský přistěhovalecký námořní obchodník William Cargill. V roce 1870 koupil William Cargill se svým bratrem Samem obilná sila pdélo celé jižní Minnesotské železnice, a to v době, kdy se Minnesota stává velice důležitou obchodní a přepravní cestou.
Ale největší zlom Cargilla nastal, když koupil ta sila která se táhla na západ podél linie Great Railroad Northern Jamese J. Hilla. Hiss byl obchodním partnerem Neda Harrimana (otec Averella Harrimana a front pro Williama Rockefellera – bratra Johna D). Prostřednictvím systému slev a dalších opatření se postaví Hillova železniční trať pro obchod a provoz firmy Cargill.
Během 20. století se firma Cargill dvakrát téměř dostala do bankrotu a pod hladinu oceánu světového obchodu s potravinami a v letech 1909 až 1917 se Cargill doslova pohyboval na samém pokraji bankrotu. Dcera zakladatele firmy se tehdy provdala za Johna Macmillana.
William Rockefeller zachránil firmu a určil Macmillana a jeho rodinu, aby přišli a reorganizovali Cargilla. To bylo období, ve kterém rodina Macmillanů začala provozovat Cargill.
Po krachu akciového trhu v roce 1929 a následném Velké hospodářské krizi Cargill téměř zkrachoval, ale tentokrát byl znovu zachráněn Rockefellers Chase Manhattan Bank. Chase poslal svého důstojníka Johna Petersona, aby pomohl spustit Cargill, a brzy vedl již celou firmu.
Od té doby má banka Rockefellers Chase podíl ve společnosti Cargill. S podporou Rockefellervých peněz se Cargill začal rozšiřovat.
Cargill byl opakovaně obviněn pro tzv.pančování, tedy „míchání“ – prostě přidávání cizích látek do svého zrna. Například vývozní smlouva může umožnit, aby 8% objemu zrna, které společnost vyváží, bylo naprosto cizí hmotou.
Pokud je v celkové hmotnosti zrna Cargill povoleno pouze 6% cizích látek, přimíchá se donich jednoduše trochu špíny a štěrku. Supervizor společnosti Cargill v červenci 1982 řekl: „Pokud máme skutečnou čistou hmotnost, zajistíme, abychom ji takovou udrželi, ovšem jen dokud ji nebudeme moci smíchat s něčím špinavějším. Jinak bychom vyhodili naše peníze. “
Cargill se rozšířil svoji činnost do pěstování všech hlavních plodin a chovu hospodářských zvířat na Zemi ve více než 60 zemích. Své obchodní aktivity postupně rozšiřuje také do do oblasti těžby uhlí, nebo výroby oceli (stal se 7. největším americkým výrobcem oceli), ale i do oboru likvidace odpadu a zpracování druhotných surovin a kovů.
Dnes společnost Cargill provozuje jednu z deseti těch vůbec největších komoditních makléřských firem v USA, které obchodují na chicagském a světovém trhu. V roce 1995 Cargill koupil americký podnik Continental Grain. Sloučené rodiny Cargillů a Macmillanů vlastní 100% akcií společnosti s celkovým čistým jměním odhadovaným na přibližně 15 miliard dolarů.
Obilné zrno Continental
Continental je kromě známé výroby pneumatik také druhým největším obchodníkem s obilím na světě. Kombinovaná spojitost Cargill a Continental představuje přibližně 50–60% světového exportního podílu na komoditním trhu s obilím.
Kontinentální procesy Continentalu a její vliv na trhy s hovězím, vepřovém, drůbežím masem, s mořskými plody, spolu s výrobou krmiv pro zvířata a výrobou pšeničné mouky neustále a významě narůstá. Společnost Continental ročně přepraví téměř 95 milionů tun obilí, olejnin, rýže, bavlny a energetických produktů, což je množství, které svým objemem převyšuje roční produkci téměř každé země na světě. Společnost Continental také vlastní svoji soukromou flotilu tažných člunů a na 500 říčních člunů.
Vlastní více než 1 500 výsypných vozů. Má své kanceláře a výrobní závody v 50 zemích na 6 kontinentech.
Simon Fribourg založil firmu jako společnost obchodující s komoditami v Belgii v roce 1813. O padesát let později se rodina Fribourgů pustila do frézování, stavěla mlýny v Lucembursku a Belgii, zejména v Antverpách, které byli důležité se svými hlubokými přístavy a hlavně napojením na řeku Rýn , přepravovala mouku a pšenici Fribourg do a ze zbytku Evropy.
V roce 1914 se dědicové firmy přesunuli do Londýna, aby zde získali schopnosti a možnost mezinárodně obchodovat s obilím. V roce 1920 se potom sídlo firmy přestěhovalo do Paříže.
Poté, ve dvacátých letech minulého století, společnost otevřela další pobočky v USA. Během hospodářské krize ve 30. letech se společnost Continental ukázala jako naprostý bandita a zloděj.
Last straws after harvest and tractor plowing the stubble field
Tehdejší hlava rodiny Jules nařídil svému newyorskému agentovi, aby koupil obilná sila na Midwest, které byly za snížené ceny, s těmito pokyny: „Neobtěžujte se na ně ani dívat – stačí je koupit.“ Když v červnu 1940 nacistická armáda vtrhla do Francie, Fribourgové uprchli do Ameriky.
V roce 1969 pomohli Fribourgové ve spolupráci se společností Cargill a prostřednictvím svého agenta tohoto obilného kartelu na americkém ministerstvu zemědělství, Clarence Palmbyho, pomohli zničit americkou obchodní flotilu pouhým přesvědčením prezidenta Nixona, že ustanovení „50–50“, podle nějž by měla být rovná polovina veškerého amerického vývozu obilí přepravována výhradně na amerických plavidlech, by měla být okamžitě zrušena, aby umožnili vylodění velkých ruských kontejnerových obilných lodí
Téměř celá produkce obilného zrna se převážela na ruských lodích a člunech Různé laskavosti se vyplatily, protože v roce 1973 Rusové odměnili společnost Continental bezprecedentním nákupem od společnosti šesti milionů tun obilí a sóji.
V roce 1976 dostala společnost Continental pokutu 500 000 dolarů za lodě s malou váhou. Na konci sedmdesátých let, kdy Kongo nebo velmi chudý Zaire nebyl schopen zaplatit své účty, společnost Continental přerušila dodávky potravin tomuto hladovějícímu národu.
V 70. letech se společnost Continental stala první obilnou společností, která prodávala americké obilí do Číny. V čele společnosti nyní stojí Paul Fribourg. Rodina Fribourgů vlastní 100% společnosti a rodina má majetek v hodnotě přibližně 4 miliardy dolarů. (Což je oproti odhadovaným 100-280tisíci miliardami dolarů v majetku rodiny Rotschieldových směšná částka)
Louis Drefuss
Je to francouzský vývozce obilí číslo jedna, a světový vývozce obilí číslo tři, vývozce obilí z USA číslo čtyři, vývozce obilí z Argentiny číslo pět atd. Louis Dreyfuss provozuje po celém světě 57 plavidel – volně naložených lodí, tankerů, panamaxů a chemických a LNG lodí.
Leopold Louis Dreyfuss se narodil ve Francii. V roce 1852, ve věku pouhých 19 let, založil své obchodní operace s pšenicí ve Švýcarsku. Postavil mlýny a obilná sila po celé Evropě a až do konce 19. století prodával všechny druhy obilí, kukuřice, ječmene a dalších plodin.
Louis Dreyfuss, ačkoli je v soukromém vlastnictví, je podle francouzského práva také družstvem. Vlastní 49% coop UFC. Na základě tohoto ujednání UFC prodává francouzské obilí výhradně pro sebe a Dreyfuss, a to jak v rámci EU, tak na jiných trzích.
To umožňuje Dreyfussovi získat úvěr za nízké úrokové sazby od polooficiální francouzské banky- Credit Agricole, přičemž tyto podmínky nejsou k dispozici čistě soukromým společnostem.
Louis Dreyfuss také vlastní jednu z největších soukromých bank ve Francii, Dreyfuss Bank. Současným vedoucím firmy je Gerard Louis Dreyfuss. Rodina Dreyfussů má hodnotu majetku odhadovanou asi na 3 miliardy dolarů.
Bunge & Born
Je to největší brazilský vývozce obilí, stejně jako velký vývozce z Argentiny a USA. Bunge provozuje 50 sil na obilí v USA a v Quebecu City má obrovské obilné silo určené pro vývoz obilí.
V roce 1750 v Amsterdamu začala rodina Bungeových obchodovat s kůží, kořením a gumou z holandských zámořských kolonií. V roce 1850 Charles Bunge přesunul rodinný podnik do belgických Antverp. Charlesovi dva synové založili kupeckou dynastii široce rozkročenou nad Atlantickým oceánem. Se svým švagrem Georgem Bornem založil Ernest právě tuto firmu Bunge and Born.
V roce 1897 vstoupil do firmy v Buenos Aires židovský obchodník s obilím-Alfred Hirsh. V roce 1927 se Hirsh stal prezidentem Bunge and Born a tuto pozici zastával 30 let.
Hirsh a další z Bunge and Born nashromáždili miliony akrů půdy v bohaté půdní oblasti pamp. Rozsah nadvlády argentinské ekonomiky Bunge and Born byl odhalen v roce 1974, kdy teroristé z Montonerosu unesli dědice firmy Jorgeho a Juana Borna a drželi je mnoho měsíců.
Během doby, kdy byli bratři v zajetí, odhalili, že Bunge and Born nejenže ovládali argentinské zemědělství, ale také, že společnosti Bunge vyráběly 40% argentinské barvy, 35% jejích plechovek, 20% textilií atd.
Argentinský prezident Juan Peron vědom si nebezpečnosti těchto obřích potravinových kartelů, se pokusil potlačit moc Bunge and Born a i dalších společností obchodujících ve velkém s obilím v Argentině. Když se Peron v roce 1946 poprvé stal prezidentem, rozhodl, aby vláda obilí skoupila od argentinských soukromých farmářů a exportovala ho dále.
Zisky byly použity na financování industrializace Argentiny. V roce 1948 za tímto účelem založil Institut pro podporu obchodu (IAPI).
Společnosti s obilnými kartely, oslabené Peronovými reformami, ho však chtěly zbavit moci. V roce 1955 byl Peron sesazen a systém IAPI, který zřídil, byl rozpuštěn. Když se Peron v roce 1973 vrátil k moci, založil ke stejnému účelu National Grain Board.
Peron opět tvrdě oponoval společnostmi obilných kartelů. Zemřel v roce 1974 a jeho nástupcem byla jeho manželka Evita. V roce 1976 byla svržena Evita Peron. Národní rada pro obilí byla rozpuštěna a kontrola vývozu obilí a masa byla vrácena soukromým obilným společnostem.
Mezitím Bunge diverzifikoval velkou část svého kapitálu do Brazílie a USA. Síla Bunge a Born je však v Argentině stále silná. Majetky rodin Born a Hirsh, které dnes společně provozují Bunge a Born, se konzervativně odhadují na přibližně jednu miliardu dolarů.
Druhá na světě GARNAC
Je to číslo 1 jihoafrický vývozce obilí a 5. největší vývozce obilí na světě.
Byl založen v roce 1877 Georgem Andreem ve Švýcarsku. Dovážel pšenici z Ruska na těstoviny. V roce 1937 odešel Frederic Hediger do USA a založil společnost Garnac s využitím peněz od George Andreho.
Garnac se stal dceřinou společností Andre Holding Company. V sedmdesátých letech, poté, co bylo uvaleno embargo na obchodní aktivity tehdejší Rhodesie (nyní Zimbabwe), pomohl Andre prodat rhodeské obilí na světových trzích prostřednictvím nelegálních kanálů. Po Andreově smrti, v roce 1942, jeho tři synové zdědili společnost. Odhaduje se, že rodina Andre má hodnotu majetku více než 2 miliardy dolarů.
Archer Daniels Midland/Topfer
Je to 6. největší světový vývozce obilí, s 9% trhu. Je také drtičem sóji v USA číslo 1 s odhadovaným 40% trhu. Je také výrobcem etanolu č. 1, mlýnem na mouku číslo 2 a dalšími. ADM/Topfer vyrábí tolik mouky, že upeče 16 miliard bochníků chleba a dostatek sójové moučky, aby nakrmila 14 miliard kuřat brojlerů – dvakrát tolik brojlerů, než produkuje USA.
V roce 1878 začal Jon Daniels drtit lněné semínko na výrobu lněného oleje a v roce 1920 založil společnost Daniels Linseed Company. George Archer, další zkušený drtič lnu, vstoupil do společnosti v roce 1903. V roce 1923 společnost koupila Midlands Products a přijala jméno Archer Daniels Midland (ADM).
Společnost ADM koupila 50% podíl ve společnosti Topfer International, jedné z nejmocnějších druhořadých společností zabývajících se kartelovým obchodům a obilím. Tento nákup funguje i opačně, vliv na ADM má starší společnost Topfer se sídlem v Hamburku, která má rozsáhlé kořeny v Evropě.
Společnost Topfer Co má více než 70% podíl ve dvou francouzských firmách – Compagnie Europeene des Cereales a G. Muller. Zbývající podíly v těchto společnostech drží skupina Rothschild ve Francii. Tyto dvě francouzské společnosti vlastní 10 velkých obilných sil ve Francii a Německu.
Šéfem ADM v osmdesátých letech byl Andreas, který pravidelně přispíval částkou 50 000 až 100 000 dolarů ročně na organizovanou ligu boje proti hanobení B’nai B’rith spojenou s organizovaným zločinem.
ConAgra
Je to mlynář mouky číslo jedna v USA, číslo jedna v USA v zabíjení ovcí, číslo dva v USA v porážce hovězího a vepřového masa.
Společnost Conagra byla založena v Nebrasce v roce 1919 jako Consolidated Mills, zpracovatel obilí (název byl v roce 1971 změněn na ConAgra). V roce 1982 koupila společnost ConAGra společnost Peavey Company, spolu se svými společníky z Minneapolisu dominovaly mletí americké mouky rodiny Pillsbury a Washburn.
To okamžitě učinilo z ConAGra America největšího mlynáře mouky. Následovala spousta nákupů v masném průmyslu.
IBP
Je to číslo 1 v USA na porážku hovězího a vepřového masa. IBP je největším řezníkem na světě a představuje 14% z celkového počtu USA. Japonsko, které spotřebovává polovinu veškerého vývozu masa z USA, je pro IBP významným trhem.
Byla založena v roce 1960 A. Andersonem a C. Holmanem jako zpracovatelé hovězího masa v Iowě. IBP vydělává peníze snižováním mezd své pracovní síly a ceny hovězího masa vyplácené farmářům.
Nestlé
Je světovou potravinářskou společností číslo 1, světovým obchodníkem se sušeným sušeným mlékem, kondenzovaným mlékem, prodejcem čokolády a cukrovinek a prodejcem minerální vody číslo 1 a americkou kávovou firmou číslo 3. Nestlé má dnes na 500 výrobních závodů na šesti kontinentech.
V roce 1866 ve švýcarském Chamu založil Charles Page Anglo-Swiss Condensed Milk Co. V roce 1867 založil Henri Nestle v nedalekém Vevey Farine Lactee Henri Nestle. V roce 1905 se Nestlé a Anglo-Swiss Condensed Milk Company spojily.
V roce 1922 převzal vedení společnosti bankéř Louis Dapples a nakonec se stal předsedou Nestlé. Během příštích devadesáti let společnost Nestlé prováděla jedno převzetí za druhým, zejména během posledních dvou desetiletí. Kontroluje veškerý vývoz sušeného mléka do oblasti rozvojových zemí
Nestlé také vlastní produkty Alcon Eye a 26% společnosti L’Oreal, největší světové šamponové a kosmetické společnosti. Je řízen pochopitelně kým jiným než-li skupinou rodiny Rothschild.
Její správní rada slouží jako jakýsi domov důchodců pro hlavy centrálních bank (ty centrální banky, které jsou ve vlastnictví Rothschildů, jako jsou centrální banky evropských zemí a BIS).
Unilever
Je světovým producentem zmrzliny a margarínu číslo jedna a jedním z pěti nejlepších světových vývozců sušeného sušeného mléka, evropským prodejcem čaje číslo jedna, světovým výrobcem mýdel a pracích prostředků číslo dva a jedním z prvních pěti. světové drtiče palmového oleje a jeden z největších světových producentů olivového oleje.
V roce 1885 Angličan William Lever a jeho bratr založili Lever Brothers. Vyrábí mýdla Lifebuoy, Lux, Rinso a Sunlight. V Nizozemsku byli konkurenční výrobci másla Jurgens a Van den Burgh průkopníky ve výrobě margarínu.
V roce 1927 vytvořili Margarine Union, kartel, který vlastnil evropský trh. V roce 1930 se Margarine Union a Lever Brothers spojily a vytvořily Unilever.
Unilever i Royal Dutch Shell jsou korporátní subjekty, které vyjadřují společné zájmy anglo-nizozemských monarchií, stejně jako skupiny Rothschild.
Philip Morris
Je to světová potravinářská společnost číslo dvě, a zároveň americká potravinová společnost číslo jedna.
V roce 1847 otevřel Philip Morris svůj první londýnský obchod s tabákem a v roce 1854 si vyráběl vlastní cigarety. V roce 1919 koupil americký finančník George Whelan práva na prodej značek Philip Morris, jako je Marlboro.
O deset let později začal Whelanův nástupce vyrábět cigarety v Richmondu ve Virginii. V roce 1985 koupil Philip Morris General Foods; v roce 1988 získala společnost Kraft Foods. Philip Morris je jedním z největších pašeráků cigaret na světě, a to jak na prodej, tak i jako barter pro jiné nelegální zboží. Je také jedním z největších světových prodejců marihuany.
Významné americké potravinářské společnosti
Bylo nesmírně obtížné shromažďovat informace o společnostech v kartelových dohodách o obilí, protože jsou všechny v soukromém vlastnictví. Bylo snazší shromažďovat informace o amerických společnostech, protože většina z nich jsou veřejné společnosti.
Zde je seznam dalších velkých potravinářských společností. Většina z nich je v rukou rodiny Rockefeller. Patří mezi ně Coca Cola, Pepsico, Mars, Walmart (působí jako distribuční entita). To je jen několik jmen.
Níže je uveden částečný seznam několika největších světových potravinářských společností. Obilné společnosti jsou vyloučeny.
Mondolez, Nestle, Associated Biscuits a Unilever jsou subjekty ovládané společností Rothschild. Pepsico, Coca Cola, Mars, Kellogg’s, Phillip Morris, Kraft Foods, General Milling, Grand Metropolitan-Pillsbury a RJR-Nabisco jsou součástí skupiny Rockefeller Group.
Hlavní alkoholické společnosti jsou v rámci Rothschildova bloku, jako je SAB Miller, stejně jako skupiny jako víno, šampaňské, whisky, skotské atd. Většina těchto prémiových značek sídlí ve Skotsku a ve Francii.
Koncentrace do čtyř skupin potravin
Zrna a obilné produkty, mléko a mléčné výrobky, jedlé oleje a tuky a maso zajišťují většinu příjmu kalorií, stejně jako bílkoviny a vitamíny, které udržují lidský druh naživu. Výrobky z obilí a obilí lze konzumovat jako krmivo pro zvířata a přímo k lidské spotřebě, někdy ve formě zrna, ale často v mleté formě, například v chlebu, rotis a tortillách.
Velkou šesticí předních společností v obilných kartelech jsou Cargill (New York), Continental (New York), Louis Dreyfus se sídlem v Paříži, Bunge and Born se sídlem v Paříži, Andre se sídlem ve Švýcarsku a Archer Daniels Midland z USA a Německa/ Topfer. Prvních pět těchto společností je v soukromém vlastnictví a provozují je rodiny miliardářů. Nevystavují žádné veřejné akcie ani výroční zprávy.
Jsou tajnější než jakákoli ropná společnost, banka nebo vládní zpravodajská agentura.
Pouze dvě z těchto společností, Cargill a Continental, kontrolují 45-50% světového obchodu s obilím.
Tuzemské trhy
Kartel uplatňuje železnou ruku nad domácími zemědělskými ekonomikami národů, zejména nad těmi, které tvoří čtyři regiony exportních zdrojů potravinového kartelu. To se provádí prostřednictvím zpracovatelského průmyslu: Pokud někdo ovládá zpracovatelský průmysl, ovládá domácí obchod.
S výjimkou použití jako krmivo pro zvířata nelze kukuřici, pšenici a sóju jíst v nerafinované formě. Obilí nebo sója musí být zpracovány. Totéž platí pro maso, které musí být poraženo a nakrájeno, než je vhodné k lidské spotřebě.
Zde přichází na řadu zpracovatelský/mlynářský průmysl, v případě zrn a sóji, a balírny/masakry v případě masa. Vezmeme -li Ameriku jako testovací případ, aby byl případ obecný, lze jasně vidět nadvládu tohoto kartelu nad přbližně 90% celkové mlecí kapacity mlýnů v USA.
Přitom v roce 1979 ovládali první čtyři mlynáři v USA jen 41% tohoto průmyslového odvětví. Dnes již ovládají celých 92%!
Nakonec čtyři ze šesti předních společností působících v oblasti kartelových dohod obchodu s obilím vlastní 64% celkové americké skladovací kapacity sil na obilí. Tento údaj je však klamný. Mnoho dalších obilných sil je umístěno v oblastech, kde existuje značný stupeň individuálního nebo družstevního vlastnictví.
Když se člověk dostane k regionálním silům na obilí, procento vlastnictví obilného kartelu je mnohem vyšší. A v těch přístavech, kde se překládá obilí, vlastní čtyři hlavní obilné kartely 89% všech zařízení na obilí. Zemědělec tak musí prodat své obilí buď obilnému silu, nebo ve vzácnějších případech, tehdy, kdy si může dovolit dopravu, tak rovnou mlynáři obilí.
V obou případech jsou to však obilné kartely, kterým musí prodat. Tento proces umožňuje obilným kartelům stanovitt výkupní cenu pro zemědělce – pochopitelně že na nejnižších možných úrovních.
Velká část jejich podnikání je zahalena tajemstvím, protože zveřejňují jen velmi málo informací pro veřejnost. Lidé, kteří se pokoušeli psát knihy o obilných společnostech, tím strávili dlouhé roky, aniž by dostali jediný rozhovor s některou z rodin ovládajících obilné společnosti.
Na rozdíl od mnoha dalších amerických společností, kde rodina zakladatelů již dávno opustila scénu, jako tomu je například v případě banky Morgan bank nebo Chrysler Corp., společnosti obilného kartelu jsou řízeny stále stejnými rodinami, které je provozují již po staletí. Manželské rodiny MacMillana a Cargilla provozují Cargill; rodina Fribourg provozuje Continental; rodina Louis Dreyfus provozuje Louis Dreyfus; rodina André provozuje André; a rodiny Hirsch a Born provozují Bunge a Born.
Společnost Cargill se vyhýbá placení daní a inspekcí a také využívá svoji dopravní síť k přesunu velkých zásilek zboží kamkoli na světě, a to ve zlomku sekundy. Má vlastní zpravodajskou službu, která v podstatě odpovídá službám CIA: Používá dokonce globální komunikační satelity, pak také satelity snímající počasí, databázi, která využívá 7 000 primárních zdrojů inteligence, disponuje několika stovkami terénních kanceláří atd.
Společnost Cargill je zástupcem všech obilných společností a její krátké prozkoumání z blízka poskytne pohled na všechny ostatní. Cargill, která měla v roce 2014 roční tržby 101 miliard USD, má dominantní postavení v mnoha aspektech světového obchodu s potravinami. Je to světový a americký vývozce obilí číslo jedna a má tržní podíl 25-30% v každé z několika potravinových i jiných komodit.
Je světovou jedničkou v obchodování s bavlnou; největší americký vlastník sil na obilí (340); americký výrobce číslo jedna krmiv pro zvířata s vysokým obsahem bílkovin na bázi kukuřice (prostřednictvím dceřiné společnosti Nutrena Mills); americká dvojka v mokrém mletí kukuřice a největší americký drtič sóji; dvojka argentinského vývozce obilí (10% trhu); americký drtič mouky číslo tři (18% trhu), balírna masa v USA (18% trhu), největší balírna/jatka vepřového masa v USA; francouzský vývozce obilí číslo tři (15–18% trhu); a číslo šest v oboru producenta krůt v USA.
Má také svoji vlastní flotilu 420 člunů, 11 vlečných člunů, 2 obrovská plavidla, která plují po Velkých jezerech, dále vlastní 12 zaoceánských lodí, 2 000 železničních násypných vozů a 2 000 cisternových vozů. Společnost Cargill dokázala umístit své lidi na přední místa po celém světě. Dnes je společnost Cargill v soukromém vlastnictví a provozuje ji rodina MacMillan. Společné bohatství rodiny MacMillanů činí 15,1 miliardy dolarů.
Potravinový kartel nadále upevňuje svou celosvětovou kontrolu nad výrobou a distribucí potravin tváří v tvář blížícímu se finančnímu rozpadu USA. Za posledních 30 let tento potravinový kartel skoupil mnoho mlynářsko-zpracovatelských závodů a pekáren v celém bývalém Sovětském svazu a v celém bývalém východním bloku, čímž se tyto země dostaly pod jeho přísnou kontrolu potravin.
Potravinový kartel si také vybudoval kontrolu v odvětví distribuce potravin prostřednictvím společností jako Philip Morris, Grand Metropolitan-Pillsbury a KKR-RJR-Nabisco-Borden; tj. společnost Philip Morris, která vlastní společnosti Kraft Foods, General Foods (Post cereals), Miller Brewing Company a řadu dalších značek.
Síla tohoto amerického potravinového kartelu musí být zlomena. Anglo-holandsko-švýcarsko-americký kartel však hraje vysokou hru – o schopnost omezit přísun surovin a především potravin, zvrátit dějiny a třeba snížit počet lidí ze 7 miliard obyvatel, které v současnosti užívá si stavu několika stovek milionů pologramotných duší škrábajících se z pouhé holé existence. Proti takovému útoku se lze jen velice těžko bránit.
Proto je důležité, aby byla veřejnosti známá úplná pravda o tomto globálním potravinovém kartelu.
Kromě hyper spekulací v oblasti potravin a souvisejících komodit, které je nutné urychleně zastavit, je třeba odstranit i tento úzce související rys nastávající potravinové krize: tedy současné extrémní globalizaci celého potravinového dodavatelského řetězce.
Stalo se tak díky kontrole několika vybraných komoditních a logistických kartelů, které působí nad a proti národním vládám a zájmům jejich obyvatel. Národy byly nejprve donuceny stát se závislé na jídle vzdáleném stovky a tisíce mil; a teď jejich vlastní výroba potravin již není k dispozici.
Protože je to nastaveno tak, že genocida je primárním záměrem tohoto zvráceného systému, nikoli jeho vedlejším účinkem.
Vlády a finančníci dnes, včetně prominentního předsedy Federálního rezervního systému, jsou proslulí tím, že říkají, že současný nárůst cen potravin a rostoucí nedostatky jsou prostě důsledkem „zvýšené poptávky“, tj. „Tržních sil“.
Zlomyslně nám lžou.
Jaké „trhy“? Funguje to tak, že činnosti a postupy těchto kartelových společností jsou tím, co se rozumí chováním „trhů“.
Společnosti jsou ve skutečnosti hard-productovým křídlem globálních finančních zájmů; nejlépe nazývané coby neo-britské impérium, a od konce čtyřicátých let 20. století se k nim připojila také jejich americká frakce.
Velké nebezpečí pro celý současný svět spočívá v tom, že když se tito ne-lidé z potravinářských a zpracovatelských kartelů rozhodnou, že jíst nebudete, tak jíst prostě nebudete a ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE BY VÁM POMOHLA VAŠE VLÁDA. Pravý opak je pravdou, jak jsme se všichni mohli přesvědčit nyní při jejich akci moribundus (neboť za Covid Plandemií stojí naprosto stejní lidé) tak když se tito ne-lidé rozhodnou nasadit celému světu hadr na hubu, tak mu ho prostě nasadí a naše vláda, místo toho aby se nás zastala tak, jak by to správně mělo být, tak nás ještě šikanuje a policejně hlídá, zda-li ten hadr na hubě skutečně máme! Takže když se rozhodnou vybít naše stáda, geneticky modifikovat naše osivo, nebo jen prostě skoupit všechna obilná sila v zemi, tak to zkrátka udělají a nikdo jim v tom nedokáže zabránit.
Myšpule Svět.org 