Archiv pro štítek: Corbett report

Corbett Report: Globalisté zveřejnili časový harmonogram globálního přijetí zdravotní tyranie

Článek od Jamesse corbetta zveřejnil web Corbett Report 22.března 2022. Aktuálním zůstává až do dnešních dnů.

Jednu zásadní věc se naučíte teprve po mnoha letech strávených mezi konspiračními realisty: když vám globalisté řeknou, že se něco má brzy stát, můžete si být naprosto jistí tím, že již v ten okamžik v zákulisí tvrdě pracují na tom, aby se tato jejich prognóza, „předpověď budoucnosti“ stala skutečností.

Když se tedy objeví například podezřelý Philip Zelikow z webové stránky Foreign Affairs , aby nás „varoval“ před „eminentní hrozbou“ „ katastrofického terorismu “, který „jako novodobý Pearl Harbor“ „rozdělí naši minulost a budoucnost na to před a na to po,“ měli byste si raději hned ověřit, zda se jeho neokonzervativci právě nechystají předložit veřejnosti svůj příběh o 11. září.

Když nás tedy například takový Bill Gates dnes „varuje“, že ještě „nejsme připraveni“ na to, co nazývá „další globální epidemií“, věřte, že právě v tu samou chvíli již využívá svého monopolního vlivu na globální „zdravotnictví“ k tomu, aby připravil světovou veřejnou divadelní scénu na další „covidovou“ plandemii.

Když tedy dnes Vladimir Putin a Si Ťin-pching vydávají společné prohlášení, v němž slibují „urychlit provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030“ spoluprací v „klíčových oblastech“, jako jsou „vakcíny a kontrola epidemií, financování udržitelného rozvoje, změna klimatu, udržitelný rozvoj, včetně zeleného rozvoje, industrializace, digitální ekonomiky a propojení infrastruktury“, tak mi věřte, že se svými dalšími kumpány z WEF právě velice aktivně spolupracují na prosazování globalistické agendy Velkého resetu a čtvrté průmyslové revoluce poháněné umělou inteligencí.

A když tedy globalisté zveřejní podrobný časový plán, který nám přesně říká, jaké budou další kroky při zavádění globálního státu biologické bezpečnosti, tak si můžeme být na stoprocent jistí, že právě teď již v zákulisí velice usilovně pracují na budování této globální zdravotní zotročovací sítě.

Naštěstí pro nás tak nemusíme být ani čtenáři jasnovidci nebo dokonce věštci, abychom dnes přesně věděli, co globalisté připravují pro naši dystopickou budoucnost. Stačí nám prostě číst jejich dokumenty. A pozor, oni nevydali za poslední měsíc pouze nějaké naprosté blbosti: vydali tři dokumenty, které nám načrtávají přesnou časovou osu a tedy vlastně přesný přehled toho, čeho tím chtějí dosáhnout a také to, jak toho chtějí dosáhnout.

Proto se dnes podrobněji podívejme právě na tyto dokumenty, abychom tak o něco lépe porozuměli tomu, proti čemu tu stojíme, a dokázali si snad i vytvořit nějaký efektivní plán, jak jim tuto agendu totální kontroly pod záminkou ochrany veřejného zdraví vykolejit.

DOKUMENT č. 1: Časová osa infografiky Evropské rady

Začátkem tohoto měsíce Evropská rada zveřejnila dokument, který stanoví vlastní harmonogram evropských fašo-kratů pro zavedení globální zdravotní tyranie S názvem „ Infographic – Towards an international contract on pandemics “ obchází všechny ty složité lingvistické věci – jak že jim to vlastně říkáme? slova? — a snižuje tím složitost právně závazné globální pandemické smlouvy až na toho nejmenšího možného společného jmenovatele: „infografiku“.

S tímto trikem hodným Copperfielda v ruce tedy Evropská rada vůbec neztrácí čas a pustí se okamžitě do práce.Vzápětí nás informuje, že „Dne 3. března 2022 Evropská rada přijala rozhodnutí povolit zahájení jednání o mezinárodní dohodě o prevenci pandemie, připravenosti na takovou událost a pandemické reakce“, než se vzájemně poplácali po zádech za svou důležitou roli při navržení myšlenky globální pandemické smlouvy jako první.

Zatím nic až tak překvapivého. Toto je přesně ten druh velkohubého „globálního přístupu“ . Zatím tedy vůbec nic překvapivého. Toto je přesně ten druh současného „globálního přístupu“ bla bla bla bla „společná věc“ „společná věc bla bla “ a „ochrana zdraví“ fabulum, u kterého bychom očekávali, že bude globální technokratická třída spravovat v dokumentu jako tento. .

Potom načrtli svoji neuvěřitelně zkrácenou historii toho, jakým způsobem jsme dospěli až k tomuto návrhu na globální tyranii v oblasti zdraví:

Všimnete si, že tato podivně zkrácená „historie“ nás neužitečně informuje o tom, že rok 2021 byl „pouze druhým rokem v celé historii WHO, kdy se její řídící orgán… sešel dvakrát ve stejném roce“, aniž by se jakkoli obtěžovali odkázat nás na zdroj: na seznam zasedání Světové zdravotnické organizace . Pokud by se i oni tím trochu obtěžovali, třeba tak jako já nyní tady, mohli byste sami vidět, že taková dvě setkání v jednom roce se poprvé odehrála již v roce 2006, kdy se WHO v květnu sešla aby prodiskutovala „Posílení připravenosti a reakce na pandemii chřipky“ a to v kontextu diskuse o „Posílení připravenosti a reakce na pandemii chřipky“ v kontextu nově revidovaných Mezinárodních zdravotních předpisů a pak se sešli znovu v listopadu téhož roku jmenovat Margaret Chan výkonnou ředitelkou této organizace.

Není těžké pochopit, proč tuto část historie dnes raději vynechávají. Nejen, že by to bylo až příliš mnoho informací na to, aby je všechny mohli zahrnout do své poněkud dětinské infografiky, ale také by nás to mohlo podnítit třeba k tomu, že bychom se třeba chtěli dozvědět trochu více o vytvoření „ nouzového stavu veřejného zdraví mezinárodního významu “,který tehdy Chan vyvolala během „pandemie“ prasečí chřipky. v roce 2009 (a znovu pak během „pandemie eboly“ v roce 2014) a to právě k ospravedlnění většího upevnění pravomocí WHO v úsvitu éry globální biologické bezpečnosti. A je zcela zřejmé, že k tomuto druhu historie v dokumentu Evropská rada rozhodně nesměřuje.

Zpět k našemu dokumentu:

Dále vidíme, co je skutečně v sázce na tomto zdánlivě neškodném návrhu na jakousi globální pandemickou smlouvu. Dozvídáme se, že to, co se ve skutečnosti navrhuje, není pouze nějaké politické blábolení o „spojení se pro nějakou společnou věc“, ale jde vytvoření mezinárodní právně závazné dohody , která by řídila společnou globální reakci na globální „krizi“ veřejného zdraví (a to ať již té skutečné nebo té imaginární). Nemějte však žádné velké obavy, tato dohoda – tedy kromě podpory sdílení genetických dat a vzorků mezi členskými zeměmi WHO – má být zakotvená dokonce v ústavě! . . .Ale v globální Ústavě WHO, tedy ne v té naší hloupé, zastaralé národní ústavě. Tato dohoda bude mít před ústavou přednost.

Konečně se dostáváme k té vůbec nejšťavnatější části:

Co nás čeká?

A pak objevíme ten skutečný plán pro vytvoření státu biologické bezpečnosti, tak jak jej vidí naše úžasná Evropská rada. Nejprve se má sejít jakýsi „mezivládní vyjednávací orgán“, aby projednal postup v návrhu na globalistické převzetí péče o veřejné „zdraví“. „Jaký je to orgán? Zastupuje které vlády? Svoláván je pod jakou pravomocí? A zastoupený je kým?“ možná bychom se na to všechno dokonce i zeptali, kdybychom chtěli zpochybnit informace, které nám dnes tyto samozvané úřady doslova násilím strkají až pod nos. Ale jen klid , kámo! Toto je přeci jen pouhá infografika , není to jedna z těch komplikovaných, přehnaně upovídaných vysvětlujících analýz! Prostě jen vypněte svou mysl, odpočiňte si a plujte si pěkně spolu s ostatními po proudu s Evropskou radou nebo s kýmkoli dalším kdo právě řídí tuto loď!

Dále se z dokumentu dozvídáme, že tento „vyjednávací orgán“ (ale je to „ oficiální orgán? Kdo může rozhodnout, kdo bude do tohoto orgánu jmenován? Je součástí samotné WHO?“ . . . ale už zase tu jste s těmi otravnými otázkami – doručí „zprávu o pokroku“ na výroční zasedání WHO v příštím roce. (Nyní se neptejte, z čeho bude tato zpráva o pokroku sestávat, jak bude doručena, kdo ji zkontroluje nebo co s ní tito nejmenovaní úředníci udělají! To už je mnohem více informací, než vám tito ubozí návrháři infografiky mohou poskytnout!

A pak, v květnu 2024, bude tento „navrhovaný nástroj“ předložen k přijetí na Světovém zdravotnickém shromáždění WHO a převzetí světové biologické bezpečnosti do rukou globalistů bude dokončeno. Představte si to jako Patriot Act 2.0, ale globální. A zaměří se to na lékařské stanné právo.

A konečně, naši přátelé v Evropské radě nám vysvětlili, proč je nakonec tato meyinárodně právně závazná globální dohoda tak moc potřebná:

Vidíte, jde přeci jen pouze o to, udržet vás v bezpečí v láskyplné náruči de facto již globální zdravotní tyranie, aby mohli realizovat svůj dlouhodobý plán na fašismus na všech úrovních! Tady již není nic k vidění, že?

Takže tady to máte, lidi: zbývají nám dnes již pouhé dva roky, než se zavřou dveře do stodoly svobodě zdraví na globální vládní úrovni. Alespoň tedy podle naší úžasné Evropské rady.

Možná se ale ptáte, proč máme poslouchat EU? Dobrá otázka. Jednoduchá odpověď je ta, že již mají zkušenosti se správným „předvídáním“ dalších kroků při vytyčování mřížky zavádění lékařského stanného práva. Pamatujete si, když Evropská komise v roce 2019 zveřejnila výstižně nazvaný dokument „ Cestovní mapa pro provádění opatření Evropskou komisí na základě sdělení Komise a doporučení Rady o posílení spolupráce proti nemocem, kterým lze předcházet očkováním “? Ne? Dovolte mi tedy osvěžit vám trochu paměť

Ahhh, správně. Jistě jen zcela náhodou již tehdy evropští reaukraté předpovídali vytvoření jednotného očkovacího průkazu/pasu pro občany EU v roce 2022 a to jen několik měsíců před spuštěním celého pandemického podvodu. Náhoda, to určitě.

DOKUMENT č. 2: Plán pro život s COVIDem

Ale jistě, o přicházející síti biologické bezpečnosti nemluví jen Evropská rada a my se tak nemusíme spoléhat jen na nějakou bezkontextovou, bezzdrojovou, hloupou infografiku, abychom se dozvěděli, co pro nás globalisté plánují dál.

Mohli bychom se obrátit například na další dokument „ Jak dostat a udržet příští normál: Plán pro další život s COVIDem “.

Toto je dokument z . . . odkud přesně? No, podle stránky “ O “ na webu tuto 136stránkovou zprávu o naší nadcházející noční můře lékařského stanného práva nedala dohromady jen nějaká nejmenovaná skupina náhodných jedinců. Očividně se všichni jednoho dne probudili naplněni obavami o Američany v éře COVIDu a rozhodli se z dobroty svého srdce (a s trochou toho Rockefellerova financování) sepsat praktický plán, jak nás dostat k tomu, čemu říkají „nový normál“. A který náhodný dobrý Samaritán se ujal role „pastýře“ (to je jejich slovo) 53 autorů této zprávy? Nikdo jiný než sám Ezekiel J. Emanuel , viceprobošt pro globální iniciativy na Pensylvánské univerzitě a zároveň, světe div se, dokonce i bývalý člen poradního výboru Biden Transition COVID-19!

Ano, je to skutečně ten Ezekiel Emanuel.

Tento dokument je přesně tak znepokojivý, jak byste očekávali, že by měl být, protože krok za krokem přesně popisuje, jak napevno ukotvit stav biologické bezpečnosti prostřednictvím vytvoření centralizovaných standardů testování, dohledu, sdílení dat, monitorování a podávání zpráv. Vyzývá také k vývoji nových technologií a postupů pro boj s naprosto nevyhnutelnou příští pandemií.

Ale pokud to všechno ještě pořád nebylo dostatečně huxleyovské, tak tato zpráva také obhajuje vytvoření „komplexní, vědecky testované komunikační a behaviorální intervenční infrastruktury pro zvýšení dosahu očkování, testování a léčby“ a . . . počkat na to . . . vytvoření nového postu v Národní bezpečnostní radě: zástupce asistenta prezidenta pro biologickou bezpečnost! (A vy jste si mysleli, že si dělám jen legraci s tím, že dalším paradigmatem bude biologická bezpečnost, že?)

DOKUMENT č. 3: Národní plán připravenosti na Covid-19

Stejně znepokojivý je i vlastní „ Národní plán připravenosti na Covid-⁠19 , který byl představen teprve začátkem tohoto měsíce.

Dokument, který má být plánem, jak „vrátit Ameriku zpět k našim běžným rutinám a zároveň chránit lidi před COVID-19, jak se připravit na nové varianty a jak zabránit ekonomickým a vzdělávacím odstávkám,“ je rozdělen do čtyř cílů:

  • Chránit a léčit COVID-19
  • Připravte se na nové varianty
  • Předcházení ekonomickým a vzdělávacím odstávkám
  • Nadále stát v čele úsilí očkovat svět a zachraňovat životy

Je znepokojivé, že mnoho strašidelných aspektů stavu biologické bezpečnosti zakotvených v tomto konkrétním plánu se již realizuje. Například na straně 34 tohoto dokumentu je americkému generálnímu lékaři nařízeno, aby „vydal žádost o informace (RFI) od výzkumných pracovníků, zdravotnických pracovníků, technologických platforem a komunitních organizací o dopadu dezinformací o zdraví během pandemie.“

Jak The New York Times uvádí , tato žádost byla nyní skutečně vydána:

Generální chirurg prezidenta Bidena již ve čtvrtek formálně požádal, abyhlavní technologické platformy poskytly informace o rozsahu dezinformací o Covid-19 na sociálních sítích, vyhledávačích, crowdsourcovaných platformách, platformách elektronického obchodu a systémech pro rychlé zasílání zpráv.

Žádost o informace z ordinace generálního chirurga požadovala, aby technologické platformy zasílaly data a analýzy o prevalenci dezinformací Covid-19 na svých stránkách, počínaje běžnými příklady dezinformací o vakcínách zdokumentovaných Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí.

Oznámení žádá společnosti, aby poskytly „přesně údaje o tom, kolik uživatelů vidělo nebo mohlo být vystaveno případům dezinformací Covid-19“, a také souhrnné údaje o demografických údajích, které mohly být neúměrně vystaveny nebo ovlivněny dezinformacemi.

Meryl Nass pěkně shrnuje poměrně mrazivou povahu tohoto požadavku ve svém nedávném příspěvku na Substacku právě na toto téma:

Federálové dnes dokonce požadují podrobné informace o demografických údajích osob „vystavených dezinformacím“. Víte, že získání jmen všech, kdo to čte, je jejich dalším krokem.

Dále si pozorně přečtěte poslední odstavec v článku NY Times níže. Federálové dokonce skutečně chtějí, aby s nimi občané začali „sdílet“ informace o dezinformacích. Není to ale sladké? Takto oblékají Stasi do eufemismu 21. století, aby povzbudili vaše přátele a sousedy k udávání.

Vzhledem k tomu, co jsme právě viděli v Kanadě kolem doxingu a finančního zablokování příznivců Konvoje svobody, může existovat nějaká pochybnost, že systémy jsou nyní budovány tak, aby všichni ti myšlenkoví zločinci byly rovnou penalizováni za sdílení „dezinformací“ o příštím podvodu?

ZÁVĚR

Příběh o COVIDu se v posledních měsících rozpadl a opakovači MSM znovu zaměřili pozornost svých diváků podobných zombie na podívanou na Ukrajině, ale ona agenda biologické bezpečnosti pochopitelně nikam nezmizela. Ve skutečnosti, jak varuje Kit Knightly ve svém posledním zasvěceném článku na Off-Guardian, děsivý příběh o „stealth omikronech“, který se právě teď objevuje v médiích, nám připomíná, že příběh o COVIDu vůbec nezmizel; zatím jen spí.

Bez ohledu na to, co bude dál v pokračující telenovele zvané COVID, tak erekce stavu biologické bezpečnosti pokračuje rychlým tempem. Ve skutečnosti tomu pomáhá i to, že se této agendě nyní věnuje tak málo lidí. , rozptýlení pyrotechnikou válčení, si Hoi polloi sotva všimnou, že Evropská komise s radostí oznamuje jejich bezprostřední vítězství ve válce nad dříve svobodnými národy světa. Do roku 2024, pokud vše půjde dobře, budou mít svou globální pandemickou smlouvu a absolutní moc realizovat svou vůli kdekoli na světě a kdykoli pod záštitou jakékoli vyhlášené zdravotní nouze.

Pokud byste něco z toho (doslova cokoli z toho) zveřejnili před dvěma lety, bylo by to rychle a rázně odmítnuto. Dnes se prostě přijímá, že se to děje. Koneckonců, je to další logický krok ve vyprávění o „pandemii a obnově“, kterým byly masy posledních dvou let vymývány mozky.

Sociální inženýři vědí, co dělají. Unavují populaci, nejprve vyvolávají hysterii kvůli vnímané krizi a poté, co se pozornost veřejnosti obrátí jinam, vklouznou do jedovaté pilulky.

To opět naznačuje, že naše vnímání a pozornost jsou samy o sobě důležité. Nemohou totiž zrealizovat svou agendu bez našeho souhlasu, takže vynakládají neuvěřitelné množství energie na propagandu před veřejností, nebo se snaží bránití tomu, aby informace o jejich skutečné agendě kolovaly mezi veřejností, a také pracují na rozptýlení veřejnosti. A opět to naznačuje, že ta práce, kterou odvádíme při vyhledávání těchto informací a na jejich sdílení s ostatními, je důležitou součástí toho, jak případným vládcům zabránit v budování jejich stavu biologické bezpečnosti.

Z toho však také na druhou stranu plyne, že pokud se nám nepodaří dostatečně zvýšit povědomí o této agendě mezi širokou veřejností, tento boj zcela jistě prohrajeme.

Volba je jen na nás. Můžeme se buď vrátit domů spát a sledovat nanejvýš tak blýskavé cetky nejnovějších zpráv na zpravodajských kanálech MSM, nebo se můžeme nadále soustředit na vytvoření stavu biologické bezpečnosti, budovat koalice s těmi, kteří se mu brání, a postupovat vpřed společně s vytvořením paralelní ekonomiky pro překonání naší závislosti na všech těch státních nástrojích nátlaku a kontroly.

Vím, kterou z těchto dvou možností si vyberu. Doufám, že tam budeme spolu

Zdroj: https://corbettreport.substack.com/p/globalists-release-timeline-for-health#%C2%A7document-the-european-councils-handy-dandy-infographic-timeline

Zaujal Vás dnešní článek?

PODPOŘTE PROSÍM MYŠPULE SVĚT !
https://myspulesvet.org
a video kanály Myšpule Svět jsou projekty investigativní občanské žurnalistiky financované výhradně ze soukromých a osobních zdrojů. Přispějete-li na jejich provoz a udržení přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!


Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100
do zprávy pro příjemce napište prosím: „dar Myšpuli“


Za jakoukoliv Vaši případnou podporu Vám s pokorou a úctou děkuji! Vaše Myšpule

Corbett Report: Media Matrix 2.část: Co způsobil Bůh?

Ahoj, já jsem James Corbett z The Corbett Report a právě teď tu vlastně nejsem. . . . Tedy nejsem tam. S tebou.

Jsi z toho zmatený? No, tak se podívejte na tohle. . .

[Ustoupí stranou a odhalí Jamese na obrazovce] Vidíš? Ale popravdě, já tu taky nejsem. To, co sledujete, jsou jen strašidelné odrazy někoho kdo je daleko. Nejsem s tebou v místnosti, ale přesto mě můžeš vidět. Můžeš mě i slyšet. Možná o tom moc nepřemýšlíte, ale . . . [Luskne prsty a odhalí zelenou obrazovku ve studiu] . . . je to jeden z divů světa naší doby a utvářel svět takovým způsobem, který sotva dokážeme pochopit.

VOICEOVER: Média. Obklopují nás. Žijeme svůj život v nich a skrze ně. Kolem toho strukturujeme celý svůj život. Ale nebylo tomu tak vždy. Tak jak jsme se sem dostali? A kam až nás nakonec zavede mediální technologie, která stále více řídí naše životy? Toto je příběh The Media Matrix .

ČÁST 2 – CO UDĚLAL BŮH

Existuje příběh o slavné bitvě u Waterloo v roce 1815, který však obvykle není součástí učebnic dějepisu.

Příběh je takový, že John Roworth – důvěryhodný zaměstnanec Nathana Rothschilda, anglického dědice neblaze proslulé bankovní rodiny Rothschildů – byl toho dne na bojišti, a když byla bitva rozhodnuta a bylo zřejmé, že Napoleon byl poražen, tak utíkal pryč. Jel na koni, přinášejíce zprávy do Anglie přes kanál. Posel tehdy dorazil do kanceláře svých zaměstnavatelů v Londýně dokonce již celých 24 hodin předtím, než se oficiální vládní kurýr a Rothschild, vždy hledající způsob, jak získat zisk, rozhodli využít jeho novinky ve svůj prospěch. Předvedl prodej svých akcií na londýnské burze a veřejnost, která věřila, že slavný obchodník s cennými papíry dostal zcela jistě zprávu, že Napoleon bitvu vyhrál, začala prodávat také. Akciový trh se propadl a Rothschild tajně skoupil akcie za ty nejnižší ceny. Než se k Londýňanům konečně donesla zpráva, že vyhrál Wellington – nikoli Napoleon –, tak byl převrat dokončen: Nathan Rothschild se rázem stal nejbohatším mužem v říši.

Tento příběh, stejně jako mnoho jiných historických dobrodružných příběhů, byl v mnoha svých převyprávěních hodně přizdoben: John Roworth nebyl vůbec ve Waterloo, to za prvé, a v hodinách předtím, než se do Londýna dostaly oficiální zprávy o té bitvě, tak nedošlo k žádnému velkému výprodeji trhu. . Ústřední část příběhu je však pravdivá: Nathan Rothschild skutečně obdržel jako první zprávu o Napoleonově porážce a dobře s touto informací naložil, jak Roworth přiznal v dopise měsíc po incidentu.

Ale ať už nám tento příběh vypráví ze světa financí cokoli, tak nám vlastně říká něco mnohem zásadnějšího o něčem mnohem důležitějším: o moci. Vědění je síla, a jak jsme viděli v 1. části tohoto článku, tak Guttenberg tuto jeho sílu přinesl masám. S tiskařským lisem bylo možné znalosti kopírovat a šířit do vzdálených koutů světa rychleji, snadněji a levněji, než tomu bylo kdy dříve. . .

. . . ale stejně se to muselo fyzicky přinést. Na koni, pěšky, vlakem, poštovním holubem. Informace byly stále ještě hmotnou záležitostí a dokonce i zpráva o Napoleonově porážce u Waterloo musela být fyzicky transportována z jednoho místa na druhé. Ale muselo to nutně být tak? Co kdyby bylo možné ty informace sdělit přímo elektrickým proudem a poslat přes dráty nebo dokonce jen vzduchem a to rychlostí světla?

Do děje vstoupí Samuel Morse.

Morse nebyl vědec ani experimentátor, ale malíř. Tvrdil , že nápad posílat zprávy elektrickými dráty k němu přišel v geniálním záblesku na dlouhé cestě lodí z Evropy do Ameriky v roce 1832, a tak si zasloužil uznání jako jediný vynálezce telegrafu.

Ve skutečnosti výzkum v tomto směru probíhal téměř století. Myšlenka posílání elektrických zpráv prostřednictvím drátů byla poprvé navržena v časopise Scots v roce 1753 a během let byla mnohokrát demonstrována – nejpamátněji Francisco Salvá , který v roce 1795 připojil dráty k lidským testovacím subjektům, každému z nich přidělil písmeno a nařídil jim, aby vykřikli svůj dopis, když dostali šok.

Morse, neznalý této historie, musel při svých důležitých objevech spoléhat na skutečné vědce a vynálezce. Stejně jako profesor Leonard Gale, který pomohl vyvinout techniku ​​používání relé, aby se zprávy dostaly dál než na několik set yardů. A Alfred Vail , bystrý mladý strojník, jehož vylepšení Morseova hrubého prototypu přivedla myšlenku do reality. Mnozí dokonce tvrdí, že to byl Vail, nikoli Morse, kdo vynalezl systém teček a čárek, který dnes známe jako Morseovu abecedu.

Nicméně historii vždy píší vítězové a Morse se tehdy ukázal jako vítěz. Morse získal uznání, slávu a ještě více k věci patent na telegraf a obdržel také částku 30 000 $ od kongresu na vybudování první telegrafní linky z Washingtonu do Baltimoru v roce 1844. Odeslal první oficiální telegrafní zprávu z Kapitolu USA Alfredu Vailovi na železniční stanici v Baltimoru. Zpráva byla vybrána Anne Ellsworthovou, dcerou patentového komisaře, u níž byl Morse ubytován, když byl umístěn ve Washingtonu. Vybrala si úryvek z biblické příhody této významné události: „Co Bůh udělal?“

Úryvek z knihy Numeri je chválou – radováním se ze zázraků, které Bůh pro Izrael vykonal – a končí vykřičníkem. Ale telegrafní zpráva neobsahovala interpunkci, a tak tisk chybně uvedl frázi s otazníkem na konci: „Co Bůh provedl?“ Médium již začalo zprávu měnit.

Je pro nás těžké ocenit, jak neuvěřitelné to bylo pro ty, kteří byli poprvé svědky komunikace na dálku s elektrickým duchem bez těla. Ve skutečnosti bylo pro lidi téměř nemožné porozumět tomuto typu komunikace jinak než v duchovních pojmech. I slovo „střední“ evokuje přízrak kontaktu s duchovním světem.

Když bylo pak rádio zavedeno do Saúdské Arábie, tamní konzervativní islámští duchovní jej prohlásili za „ďábla skrývajícího se v krabici“ a požadovali, aby král Abdulaziz zakázal pekelné zařízení. Král viděl potenciální využití rádia pro rozvoj země, ale spoléhal se na podporu duchovních a proto nemohl jejich radu rovnou odmítnout.

Místo toho prohnaný panovník navrhl test : příští den mu přednesou rádio a on sám si ho poslechne. Pokud by byla pravda, co řekli duchovní, pak by zakázal ďáblovo zařízení a uřízl by hlavy všem těm, kteří jsou zodpovědní za jeho přivezení do země.

Následujícího dne bylo rádio ve stanovený čas přineseno přímo před krále. Ale král se tajně domluvil s radiotechniky, aby se ujistil, že bude v hodinu testu čten právě Korán. Jistě, právě když ho zapnul tak zazněly pasáže z Koránu.

„Může to být tak, že by ďábel odříkával Korán?“ zeptal se. „Nebo je snad pravda, že to není ta zlá krabice?“ Duchovní uznali porážku a rádio bylo vpuštěno do Saúdské Arábie.

Můžeme se tomu dnes zasmát, ale Saúdové nebyli ani ti první ani poslední, kdo si mediální technologii spletl s ďábelstvím. V roce 1449 Johann Fust – potomek bohaté a mocné rodiny v Mohuči – půjčil Gutenbergovi obrovskou sumu peněz, aby mohl začít vyrábět jeho slavnou Bibli, a zabavil knihy z tiskárny, když si nemohl dovolit půjčku splácet. Když se Fust pak o něco později objevil v ulicích Paříže a prodal zde několik výtisků Gutenbergovy bible, tak zmatení Pařížané – kteří nikdy předtím neviděli žádné tištěné knihy, a tak si nedokázali představit, jak rychle lze vyrobit tolik podivně identických kopií rukopisu – ho zatkli za čarodějnictví .

Podstata masmédií – což je vlastně jen jejich schopnost promítat hlasy lidí, kteří tam nejsou pomocí elektronických přístrojů a bezdrátových sítí – je vlastně podstatou magie, která také oživuje strašidelná zrcadla a palantíry. Je ale tato mediální technologie také jen temným uměním, nebo lze její síly využít k dobru?

Když na počátku 20. století vzniklo nové médium komerčního rádia, měli posluchači důvod postavit se na stranu saúdských duchovních ve svém rozhodnutí, že jde ve skutečnosti o ďábla v krabici. Posluchači třeba jako byli ti, kteří si v neděli 30. října 1938 večer naladili podivnou zprávu na Columbia Broadcasting System.

HLASATEL:Dámy a pánové, zde je nejnovější bulletin Intercontinental Radio News. Toronto, Kanada: Profesor Morse z McGill University hlásí, že pozoroval celkem tři exploze na planetě Mars mezi 19:45 a 21:20 východního standardního času. To potvrzuje dřívější zprávy obdržené z amerických observatoří. Nyní, blíže domovu, přichází zvláštní oznámení z Trentonu v New Jersey. Uvádí se, že ve 20:50 spadl na farmu v sousedství Grovers Mill, New Jersey, dvacet dva mil od Trentonu, obrovský hořící objekt, o kterém se předpokládá, že je to meteorit. Záblesk na obloze byl viditelný v okruhu několika set mil a hluk nárazu byl slyšet až na sever až k Elizabeth. Na místo činu jsme vyslali speciální mobilní jednotku a náš komentátor Carl Phillips vám poskytne slovní obrázek o místě činu, jakmile se tam dostane z Princetonu. Mezitím vás vezmeme do hotelu Martinet v Brooklynu, kde Bobby Millette a jeho orchestr nabízejí program s taneční hudbou.

ZDROJ:Orson Welles War Of The Worlds 30.10.1938

Orson Welles – Války světů

Samozřejmě to vůbec nebyly zprávy. Byla to ta nechvalně známá „Halloweenská hrůza“, rozhlasová adaptaceVálky světů od Orsona Wellse , která tak neslavně vyvolala paniku mezi některými členy posluchačského publika, kteří tehdy ladili stanice a spletli si zdramatizované zprávy „přerušením vysílání“ se skutečnými zprávami o marťanské invazi.

V posledních letech se stalo módou bagatelizovat tento rozhlasový incident jen jako jakýsi mýtus. Nebyl tam tehdy žádný skutečný strach, to bylo jen pár hlupáků, kteří tehdy dostali strach. Noviny – hledající jakoukoli záminku pro znevážení rádia, jeho rychle rostoucí konkurence o pozornost veřejnosti a o dolary za firemní reklamu – tento příběh vzaly a prodaly veřejnosti jako paniku, která ale nikdy nevznikla.

Ale . na tom Halloweenském rozhlasovém strašení přece jen něco bylo Starosta města Trenton, New Jersey – jmenovitě dokonce zmíněný v tom vysílání – dokonce tehdy napsal Federální komisi , aby se dožadoval okamžitého vyšetření tohoto trochu kaskadérského kousku. V reakci na to začal tým výzkumníků shromažďovat informace, vést rozhovory a studovat zprávy o panice, aby lépe porozuměl tomu, co se vlastně stalo a co se lze jetě dozvědět o schopnosti tohoto nového média ovlivnit veřejnost.

Tým byl z Princeton Radio Project – výzkumné skupiny založené s dvouletým grantem ve výši 67 000 dolarů od Rockefellerovy nadace na studium účinku rádia optikou sociální psychologie. Tým vedl Hadley Cantril, starý spolubydlící Nelsona Rockefellera z Dartmouth College, který v roce 1935 napsal , že „rádio je zcela nové komunikační médium, v prvé řadě jako prostředek sociální kontroly a epochální ve svém vlivu na psychiku a obzory lidí.“

Cantrilova zpráva o Wellsově halloweenském vysílání The Invasion from Mars (Mars útočí) dospěla k závěru , že takto rozsáhlé mediální šílenství by se mohlo kdykoli opakovat „a to dokonce v mnohem rozsáhlejším měřítku“. To byla docela důležitá informace pro sponzory projektu Princeton Radio Project; protože jejich dalším velkým výzkumným projektem byla studie o tom, jak lze právě rádio využít k šíření válečné propagandy, což bylo stále důležitější téma s tím, jak svět pomalu sklouzával do chřtánu druhé světové války.

Otázka schopnosti elektronických médií ovlivňovat veřejnost se stala ještě důležitější, když rozhlasová revoluce na počátku dvacátého století přešla do revoluce televizní v polovině dvacátého století. Televize byla ve 30. letech 20. století ve skutečnosti připravena na zavedení jako komerční médium, ale nejdříve hospodářská krize a poté válka zpozdily masovou výrobu televizorů. První sériově vyráběná komerční televize vstoupila na trh až v roce 1946 a brzy se stala jednou z nejrychleji široce přijatých technologií v historii a od té doby si našla svoji cestu do většiny amerických domácností během deseti let.

Je zvláštní, jak ve svém bestselleru Bowling Alone , éra televizního přijetí se přesně shoduje s výrazným poklesem občanské angažovanosti mezi americkou veřejností. Mohla by tam být nějaká souvislost? Pokud ano, co by to mohlo být?

Jedna zajímavá možnost pochází z výzkumu provedeného Herbertem Krugmanem v roce 1969. Krugman – který se v 70. letech stal manažerem výzkumu veřejného mínění v General Electric a zajímalo ho zjistit, co se fyziologicky děje v mozku člověka sledujícího televizi. Přilepil jedinou elektrodu na zadní část hlavy svého testovaného subjektu a navedl drát k polygrafu Grass Model 7, který se zase propojil s počítačem Honeywell 7600 a počítačem CAT 400B. Zapnul televizi a začal sledovat mozkové vlny svého subjektu. Opakovaným testováním zjistil, že „během asi třiceti sekund se mozkové vlny přepnuly ​​z převážně beta vln, které indikují bdělost a vědomou pozornost, na převážně alfa vlny, což naznačuje nesoustředěný, vnímavý nedostatek pozornosti: stav bezcílné fantazie a denního snění na spodní hranici vědomí.“

Krugmanova počáteční zjištění byla ještě potvrzena rozsáhlejším a přesnějším testováním: Televize u svých diváků rychle navozuje vědomí alfa-stavu a uvádí je do stavu snění, který způsobuje menší aktivní soustředění se na své aktivity a větší vnímavost k návrhům. Tento snový stav se totiž snoubí s povahou samotného média a vytváří tak dokonalý nástroj, jak diváky intelektuálně odpoutat, zbavit je aktivní účasti v jejich prostředí a nahradit tím reálný zážitek simulací zážitku.

Jedním slovem, televize doslova hypnotizuje své diváky.

NEIL POSTMAN: Pro začátek, televize je v podstatě nelingvistická. Prezentuje informace většinou ve vizuálních obrazech. Ačkoli lidská řeč je v televizi slyšet a někdy nabývá na důležitosti, tak lidé většinou televizi sledují . A to, co sledují, jsou rychle se měnící vizuální obrazy, za každou hodinu až 1200 různých záběrů. Průměrná délka záběru v kabelové televizi je 3,5 sekundy. Průměr v reklamě je jen 2,5 sekundy.

Nyní to vyžaduje trošku analytického dekódování. V Americe je sledování televize téměř výhradně záležitostí toho, co bychom nazvali rozpoznáváním vzorů. Chci tím říci, že symbolická forma televize – jejíforma– nevyžaduje žádné zvláštní instrukce nebo učení.

V Americe začíná sledování televize přibližně ve věku 18 měsíců a ve 36. měsíci děti začínají chápat televizní obrazy a reagovat na ně. Mají své oblíbené postavy, zpívají znělky, které slyší, a žádají produkty, které vidí v reklamě.

Pro sledování televize není potřeba žádná příprava ani školení. Nepotřebuje žádnou analogii k McGuffey Readeru. Sledování televize nevyžaduje žádné dovednosti a také žádné dovednosti nerozvíjí, a proto neexistuje nic takového jako je sledování televize za trest.

ZDROJ:2001 | Fredonia Kamenec Neil Pošťák V dětství

Jak jsme viděli, tak bylo jen otázkou nákolika málo let od nástupu komerčního rádia jako prostředku komunikace do doby, kdy monopolní finanční zájmy financovaly studie, které měly určit, jak jej nejlépe využít k formování veřejného povědomí. A zdá se, že televize – se svými schopnostmi měnit mozkové vlny, navozovat hypnózu a kognitivní poruchy vnímání – byla již od samého počátku navržena jako zbraň kontroly nasazená proti divácké veřejnosti.

Skutečně jsou tato média zbraněmi, pokud jsou tedy používána k nasměrování a vytváření pozornosti veřejnosti a v konečném důsledku i jejího myšlení, což vyvolává několik otázek: Kdo vlastně těmito zbraněmi disponuje? A za jakým účelem?

Toto není žádné tajné spiknutí. Odpověď není těžké najít. TimeWarner a Disney a Comcast NBC Universal a News Corp a Sony a Universal Music Group a hrstka dalších společností, které si upevnily kontrolu nad „mediálním monopolem“ elektronických médií, jsou právě těmi, kdo drží v ruce mediální zbraň. Jejich správní rady jsou veřejně známy. Jejich hlavní akcionáři jsou také dobře známí. Pevně ​​propojená síť bohatých a mocných lidí kontroluje všechno to, co vysílají korporátní média, a potažmo tak využívá tuto mediální zbraň k formování společnosti v jejich z vlastním ájmu.

V první části série článků o mediálním matrixu jsme si všimli, jak technologický pokrok v tiskařském lisu a vývoj nových obchodních modelů pro vydavatelský průmysl vzal Gutenbergovu revoluční technologii z rukou veřejnosti a vložil ji do rukou několika bohatých průmyslníků. s kapitálem dostatečným na to aby si mohli dovolit vlastní vydavatelství novin nebo knih. Gutenbergovo spiknutí vedlo, zdánlivě nevyhnutelně, k Morganovu spiknutí. Tento proces ale neskončil elektrifikací médií; tou se to jen více zrychlilo .

Na konci dvacátého století ovládala hrstka mediálních společností drtivou většinu toho, co Američané četli, viděli a slyšeli. To, že tato situace byla využita ke kontrole toho, co si veřejnost myslí o důležitých tématech, je nyní všem zřejmé.

NEWSCASTERS: Sdílení zaujatých a falešných zpráv se poslední dobou stalo na sociálních sítích až příliš běžným. Ještě více alarmující je to, že některá média publikují tytéž falešné příběhy – příběhy, které prostě nejsou pravdivé – aniž by si nejprve ověřily fakta. Bohužel, někteří lidé média používají jako své soukromé platformy k prosazení své vlastní osobní zaujatosti a agendy, aby řídili přesně to, co si lidé myslí. To je ovšem pro demokracii extrémně nebezpečné.

ZDROJ:Sinclair Broadcasting Under Fire pro scénář „Fake News“

Na úsvitu jednadvacátého století tento mediální oligopol ještě více upevnil svou kontrolu nad myslí veřejnosti. Společně měly noviny, televize, filmy a rádio schopnost nasměrovat myšlenky lidí na jakékoli dané téma nebo dokonce na to, o čem přemýšleli . Zenitu této éry bylo dosaženo 11. září 2001, kdy miliardy lidí po celém světě sledovaly dramatické události 11. září, jak se odehrávají na televizních obrazovkách jako velkorozpočtová hollywoodská produkce.

Média se ale nevyvíjela. To už se rozjížděly technologie, které by opět změnily vztah veřejnosti k médiím. Technologie, které by znovu přiměly lidi k otázce, zda média byla ďábel schovaný v krabici, k otázce, zda tato nová média byla nástrojem zmocnění se vlády nebo kontroly, a k otázce: Co způsobil Bůh?

Media Matrix

Část 2: Co Bůh způsobil

Přepis a odkazy: corbettreport.com/media

Zdroj: https://www.corbettreport.com/media/

Zaujal Vás dnešní překlad?

PODPOŘTE PROSÍM MYŠPULE SVĚT !
https://myspulesvet.org
a video kanály Myšpule Svět jsou projekty investigativní občanské žurnalistiky financované výhradně ze soukromých a osobních zdrojů. Přispějete-li na jejich provoz a udržení přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!


Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100
do zprávy pro příjemce napište prosím: „dar Myšpuli“


Za jakoukoliv Vaši případnou podporu Vám s pokorou a úctou děkuji! Vaše Myšpule

Příště: Do Metaverse

Corbett Report: The Media Matrix

Média. Obklopuje nás. Žijeme svůj život v něm a skrze něj. Kolem toho strukturujeme svůj život. Ale nebylo tomu tak vždy. Tak jak jsme se sem dostali? A kam nás zavede mediální technologie, která stále více řídí naše životy? Toto je příběh The Media Matrix .

Už je téměř nemožné procházet zprávy, aniž byste se vzdali veškeré naděje na budoucnost lidstva. Všichni budeme nacpáni do chřtánu technokratického otrokářského systému a naši noví vládci robotů hrajících šachy nám zlomí prsty a nemůžeme s tím nic dělat.

Gutenbergovo spiknutí

Na začátku bylo slovo. Tedy bylo to mluvené slovo.

Toto slovo, tedy psané slovo, ještě po nespočet generací.nevznikne

A toto slovo, tedy tištěné slovo, ale nepřišlo až další tisíce let poté.

Ve skutečnosti známe pohyblivý tiskový stroj asi pouze 600 let, ale bez něj by byl dnes náš svět k nepoznání jiný.

Od renesance po reformaci, od pádu feudalismu po vzestup kapitalismu, od vědecké revoluce po průmyslovou revoluci, od způsobu uspořádání našich myšlenek až k tomu, o čem se rozhodneme přemýšlet, nic z toho nepřežilo tiskařskou revoluci zcela nedotčené.

Náš svět je tedy vlastně svět, který vytvořil tiskařský lis.

A tento svět začal tímto . [Zvedne se zrcadlo.]

VOICEOVER: Média. Obklopují nás. Žijeme svůj život v nich a skrze ně. Kolem nich strukturujeme svoje životy. Ale nebylo tomu tak vždy. Tak jak jsme se sem dostali? A kam nás nakonec zavede mediální technologie, která stále více řídí celé naše životy? Toto je příběh Mediálního Matrixu. The Media Matrix .

ČÁST PRVNÍ: GUTENBERGOVO SPIKNUTÍ

Víte, ve středověku bylo zrcadla – a to obzvláště ta zakřivená – čertovsky obtížné vyrobit.

A tzv. poutnické odznaky – náročně navržené olověné nebo cínové talíře se zakřiveným zrcadlem uprostřed bylo vyrobit ještě obtížnější Ale v patnáctém století v Německu byly také velmi žádané.

Vše sahá až do roku 800, kdy císař Karel Veliký daroval čtyři svaté relikvie z Jeruzaléma do katedrály v Cáchách v dnešním Německu: zavinovačky a bederní plátno Ježíše, Mariino roucho a látku, na které byla sťatá hlava Jana Křtitele. Předpokládalo se, že tyto relikvie mají zázračné a obnovující schopnosti. A tak byly po epidemii černé smrti roku 1349 odstraněny ze zlaté svatyně katedrály a jednou za sedm let byly vždy vystaveny veřejnosti aby přilákaly desítky tisíc poutníků z celého křesťanského světa.

Brzy se rozvinula pověra, že k relikviím lze připevnit zakřivené zrcadlo, aby zachytilo jejich zázračné schopnosti a přieneslo je zpět do domova poutníků v jakkoli vzdálené zemi, ze které pocházeli.

Zrcadlo nebylo zrcadlem jako jsou ta, na která jsme dnes zvyklí. Byl to poutní odznak a byl to skutečně jeden z velice mála sériově vyráběných předmětů středověku. Byly to ale také velmi lukrativní produkty na výrobu. Ve skutečnosti až tak lukrativní, že zlatníci a řezači poutních odznaků v Cáchách vůbec nestačili poptávce.

Do našeho příběhu vstoupí Johannes Gutenberg. Gutenberg, jehož otec byl společníkem církevní mincovny, se narodil na přelomu 15. století v bohaté rodině v Mohuči v dnešním Německu a měl jisté zkušenosti se zlatnictvím, mincovnictvím a kovovýrobou.

Když v roce 1434 dorazil do Štrasburku, napadlo ho využít své dovednosti ve výnosném podniku: vytvoření odznaků pro příští pouť v Cáchách v roce 1439. Byl tu jen jeden drobný problém: neměl dostatečný kapitál, aby si odznaky vyrobil sám. Vstoupil tedy do družstva se třemi obchodními partnery, z nichž každý získal nějakou část peněz potřebných k tomu, aby Gutenberg mohl začít vyrábět svá zrcadla.

Ale právě ve chvíli kdy se pouť již blížila a už to vypadalo, že vynálezce bude mít slušný zisk jak pro sebe tak pro své obchodní partnery, ale černá smrt udeřila znovu. Propuknutí moru zpustošilo údolí horního Rýna v roce 1438, čímž byla pouť odložena o celý rok. Gutenberg už vyrobil řadu zrcadel, ale jeho kapitál mu docházel. A tak se zaměřil na svůj nový podnik – takx- odvážný, tak revoluční, že nechal své partnery podepsat smlouvu, v níž je zavázal mlčenlivosti, než je do toho pustí.

Ve skutečnosti byl tento projekt tak tajný, že jediný důvod, proč o něm vůbec něco víme, je ten, že jeden z obchodních partnerů zemřel a jeho bratr se pokusil dostat se na jeho místo v družstvu. Ale poté, co ho pozůstalí partneři odmítli pustit do spiknutí, případný spoluspiklenec zažaloval Gutenberga u soudu ve Štrasburku.

Soudní dokumenty, které přežily, jsou samy o sobě značně záhadné – odkazují na „dobrodružství a umění“ „díla“, na kterém se Gutenberg a jeho partneři zabývali, ale nikde přesně nespecifikují, o jaké dílo vlastně šlo . Víme jen, že se jednalo o jakési lisy upevněné šrouby a také vyryté „formy“ dodané místním zlatníkem, a že pro tento podnik bylo nakoupeno nějaké množství kovu, nebo že se očekávalo, že práce potrvají pět let a – především – že předmět tohoto závazku zůstane v tajnosti.

Gutenberg a jeho partneři tehdy doslova vstoupili do spiknutí.

A toto spiknutí vyústilo v toto . Teď se vám to nemusí zdát moc. . . a měl bys pravdu. Jedná se o ořezávátko. Ale pohyblivý tiskový stroj Gutenberg , podle kterého je modelován? Teď to bylo umělecké dílo. Ve skutečnosti existuje pádný argument, že to byl jeden z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva.

Do Gutenbergovy tvorby vstoupilo mnoho existujících nápadů a technologií: šroubový lis, výroba papíru, myšlenka dřevotisku, vývoj inkoustu. Ale trvalo roky pečlivého experimentování, než se podařilo vyřešit hádanku, jak pokaždé vytvořit dokonalý tisk.

Na první pohled to vypadá přímočaře . Typ je uspořádán do obdélníkové nádoby a poté vytlučen kuličkami inkoustu. Papír je umístěn v kůží potaženém rámu zvaném „tympan“ a zakrytý frisketou. Tympán se poté položí na typ a vloží se do šroubového lisu, který se otočením přitlačí písmo na papír.

Jednoduché, že? To stěží.

Ve skutečnosti každá část jejich tiskového procesu zahrnovala roky pracného experimentování: například nalezení správného papíru pro tisk, nebo nalezení té správné úrovně vlhkosti, aby papír absorboval inkoust, či nalezení správného způsobu sušení papíru, vynalezení inkoustu , který by nestékal z kovového typu, nalezení správné slitiny pro odlévání typu a další a další a další. Každý problém prověřil limity středověké technologie a limity Gutenbergovy vlastní dovednosti a vynalézavosti.

A výsledkem nebylo nic menšího než revoluce.

Jak to?

Tady, podívejte se na tento rukopis. Co vidíte?

Pokud by jste žili ještě před Gutenbergem, viděli by jste stránku textu. Totalita. Hromada informací. Ale Gutenberg viděl něco jiného. Jeho základním postřehem bylo, že stránka textu není pouze ta věc sama o sobě, ale že je to celá sbírka písmen, která lze rozdělit a přeskupit do jakékoli jiné sbírky písmen.

Z tohoto zdánlivě jednoduchého pozorování vzešlo toto . Vytištěná stránka. Mechanicky vyrobené, dokonale identické znaky, které lze uspořádat do jakékoli konfigurace, kterou si tiskárna přeje vytvořit jakýkoli představitelný text.

A tento pohled zrodil moderní svět.

Zrodila se éra masové komunikace. Před Gutenbergem nebyly žádné knihy, žádné brožury, žádné noviny. Ve skutečnosti 50 let před Gutenbergem se všichni písaři v celé Evropě snažili vyrobit 20 000 pracně ručně zkopírovaných rukopisů. A 50 let po Gutenbergovi? Tiskárny, které náhle vyrostly po celém starém kontinentu, chrlily na 12 milionů tištěných knih ročně.

Zrodila se masová výroba. Kromě poutnických odznaků bylo ve středověku jen velmi málo nějakých sériově vyráběných předmětů. Oděvy, nástroje, přístřeší, nebo rukopisy – to všechno bylo ručně vyráběné. Kniha přivykla středověké mysli představě identických, mechanicky vyrobených předmětů. A tiskařský lis – se svým mechanicky dokonalým typem – vlastně předznamenal pokroky průmyslové výroby.

Zrodila se vědecká revoluce. Široké zveřejňování dat, shromažďování znalostí v široce dostupných referenčních knihách, schopnost přesně reprodukovat ilustrace – věci, které dnes považujeme za zcela samozřejmé – byly naprostým zjevením, když se objevily v patnáctém století a vytvořily podmínky pro vzestup vědecké empirické metody.

Zrodila se reformace. Všichni víme, že to byl Luther a jeho 95 tezí přibitých na dveře kostela, kdo zahájil reformaci, ale byl to tiskařský lis , který umožnil Lutherovým myšlenkám rozšířit se tak daleko, a tak rychle . (A bonusová skutečnost: Jeho teze byly adresovány právě arcibiskupovi z Mohuče, z rodiště Gutenbergova tisku.)

Tiskařský lis tehdy dokonce zrodil národní stát.

TAZATEL:Ano, a jak byste nyní popsal dopad vynálezu tiskařského lisu? Uveďte několik příkladů toho, co se v důsledku toho stalo.

MARSHALL MCLUHAN:Téměř přes noc to vytvořilo to, co dnes nazýváme nacionalismem, což bylo ve skutečnosti veřejností. Staré rukopisné formy nebyly dostatečně výkonnými technologickými nástroji k vytváření publika v tom smyslu, jak to náhle dokázal tisk. Jednotná, homogenní čtenářská veřejnost.

Vše, čeho si v našem západním světě ceníme ve věcech individualismu, separatismu a jedinečného úhlu pohledu a soukromého úsudku; všechny tyto faktory jsou velmi umocňovány tištěným slovem a ve skutečnosti nejsou upřednostňovány jinými formami kultury, jako je rozhlas nebo dříve dokonce i rukopis.

Ale toto posílení roztříštěného, ​​soukromého – jednotlivce, soukromého úsudku, úhlu pohledu – to vše ve skutečnosti celé naše slovníky prošly s příchodem takové technologie obrovskou změnou.

ZDROJ:Marshall McLuhan 1965 — Budoucnost člověka v elektrickém věku

Svět, do kterého se Gutenberg narodil, byl ještě tento starý svět:, ten skutečný svět. Pokud jste se o tomto světě vůbec něco dozvěděli, pravděpodobně jste se to dozvěděli z něčí zkušenosti nebo alespoň od někoho, kdo tuto zkušenost měl.

Ale svět, který po sobě Gutenberg zanechal, byl již vlastně světem masové komunikace. Knihy už nebyly tak vzácnou a cennou věcí a bylo stále pravděpodobnější, že vaše informace o světě pocházejí od někoho, koho jste nikdy nepotkali, někoho, kdo mohl být dávno mrtvý.

Pohyblivý tiskový stroj nezměnil jen způsob komunikace lidí; změnilo to i to, o čem komunikovali.

Ve velmi reálném slova smyslu tak tehdy vlastně vynalezl tiskařský lis dnešní „zprávy“.

Před Gutenbergem bylo „zprávou“ vše, co se vám podařilo získat od svých sousedů, co jste se dozvěděli od cestujících projíždějících vaší vesnicí, co jste slyšeli křičet v ulicich města nebo v lepším případě to, co jste si sami přečetli v občasném prohlášení. nebo nařízení od úřadů.

Ale po tiskařském lisu byly zprávy poprvé shromažďovány, organizovány, pravidelně tištěny a hlavně distribuovány široko daleko.

V roce 1605 vznikly první noviny na světě ve Štrasburku – ve stejném městě, kde Gutenberg před jeden a půl stoletím a půl vyráběl svá zrcadla pro pouť v Cáchách – a brzy úplně všichni tiskli informační bulletiny nebo brožury nebo noviny nebo traktáty. A tak se tyto myšlenky šířily po světě jako nikdy předtím.

Poprvé v historii mohl někdo číst úplně stejné zprávy jako někdo ve vedlejším městě. . .

JAMES EVAN PILATO zMEDIAMONARCHY.COM:. . . nebo někdo na druhé straně planety. . .

. . . přesně ve stejnou dobu.

Tiskařský lis tak spojoval lidi jako nikdy předtím a výsledkem byla exploze v šíření myšlenek, jaké jsme už po staletí nezažili.

Ne všichni ale byli z tohoto volného toku informací nadšeni. Zakořeněné mocenské struktury středověké společnosti – koruna, církev, feudálové – přetrvávaly po celá dlouhá staletí kvůli kontrole informací a potlačováním disentu. Ale jak se zhroutily veškeré bariéry pro nové myšlenky, zhroutil se s nimi i starý feudální řád.

Není tedy překvapením, že kamkoli tiskařský lis putoval, kde si nový kádři tiskařů a knihkupců zřídil obchody, tak cenzoři rozhodně nezůstávali pozadu. Když se v roce 1520 začaly v Anglii objevovat první luteránské knihy, tak kardinál Wolsey rychle prohlásil, že každý, kdo bude přistižen s těmito texty, bude podléhat zákonům o kacířství. Aby toho nebylo málo, provolání krále Jindřicha VIII. „ Zakazování chybných knih a překladů Bible “ z roku 1530 mu umožnilo vyzkoušet čtenáře těchto „rouhačských a škodlivých“ knih v jeho vlastní obávané Hvězdné komnatě.

Parlament sice již v roce 1641 rozpustil Hvězdnou komoru, ale nechystali se vzdát cenzury tisku. Chtěli si jen vzít moc pro sebe, a to je také přesně to, co udělali. Licenční nařízení z roku 1643 zakázalo tisk, vázání nebo prodej knih, s výjimkou osob s licencí udělenou jim parlamentem.

To přimělo Johna Miltona k napsání Areopagitica , dodnes uznávané jako jedné z vůbec nejvlivnějších a nejvášnivějších obhajob svobody slova v historii:

„Kdo zabíjí člověka, zabíjí rozumného tvora, Boží obraz; kdo však ničí dobrou knihu, zabíjí rozum sám, zabíjí obraz Boží, jakoby v jeho očích.“

Ale i ten nejvznešenější jazyk Miltonu měl jen malý vliv na to, aby rozkolísal cenzory. Licenční řád nebyl zrušen ani po půl století, když se parlament rozhodl znova tento zákon již neobnovit.

Ti v mocenských pozicích měli dobrý důvod bát se tiskařského lisu. Gutenbergův vynález obrátil jejich svět na hlavu. Najednou se lidé, kteří byli drženi odděleně a z velké části ignorovali svět kolem sebe, dostali do společenství čtenářů; začala gigantická společenská konverzace, která zrodila radikály, kteří se snažili zvrátit zavedený řád, který existoval po dlouhá staletí, a pomohla jim šířit jejich nebezpečné nové myšlenky rychleji a hlavně mnohem dále, než by kdy mohli dosáhnout jen s perem a papírem.

Možná tedy nebude žádným velkým překvapením, že tyto nové myšlenky přijdou ke svému dramatickému uskutečnění na jednom z těch vůbec nejgramotnějších míst na planetě: v koloniální Americe.

Na konci 18. století dosahovala gramotnost v koloniích více než devadesát procent a jen na východním pobřeží vycházelo 180 novin, což je dvakrát více než v Anglii, v zemi s dvojnásobnou populací.

Chuť kolonistů po knihách a učení byla oslavována široko daleko. V roce 1772 reverend Jacob Duché o koloniích napsal : „Téměř každý člověk je tu čtenář. […] I ten nejchudší dělník na březích Delaware si myslí, že je dnes oprávněn vyjádřit své cítění v otázkách náboženství nebo politiky co nejvíce a to svobodně jako pánové nebo učenci […] takový je dnes převládající vkus knih všeho druhu.“

Jen o čtyři roky později, v roce 1776, Thomas Paine vydal Common Sense , 47stránkovou brožuru, která měla vzápětí vzít tyto kolonie útokem. Za první tři měsíce od jejího vydání se prodalo ohromujících 120 000 výtisků knihy; do konce roku se prodalo již 500 000 výtisků, neboli jeden leták na každých pět mužů, žen a dětí v koloniích. Abych to uvedl na pravou míru, upravený pro populaci selského rozumu se stal třináctou nejprodávanější knihou všech dob .

Ale tohle již nebyl jen obyčejný knižní bestseller. Tohle byla skutečná revoluce.

Na začátku roku 1776, před Common Sense , se průměrní kolonisté domnívali, že jsou Angličané zapletení do občanské války; po vydání Common Sense (zdravého rozumu) to byli revolucionáři zapojení do války za nezávislost. A ta válka byla vedena sílou tištěného slova. To byla teprve ta skutečná síla tisku.

Pero může být sice mocnější než meč, ale tiskařský lis je mocnější než celé armády.

Na konci devatenáctého století se objevil nový tvor, který tento nový nástroj moci využil: tiskový baron.

V Americe to byl William Randolph Hearst . . . to znamená, že William Randolph Hearst zdědil San Francisco Examiner po svém bohatém otci, a vybudoval z něj největší noviny ve městě a zisky vložil do nákupu New York Journal . S časopisem Journal a rostoucím počtem deníků po celé zemi se Hearst stal brzy skutečným tiskovým baronem, kterým se New York World stal průkopníkem poutavých nákresů a senzačních příběhů, které se brzy objevili. Definoval tak svoji vlastní značku „žluté“ (bulvární) žurnalistiky a pomohl tak získat veřejnou podporu pro španělsko-americkou válku, mezi mnoha dalšími pochybnými příčinami.

V Anglii mezitím Alfred Harmsworth převzal myšlenku žluté žurnalistiky od Hearsta a Pulitzera a použil ji k vybudování vlastního tiskového impéria kolem The Daily Mail . Harmsworth, který pocházel z nižší kasty britské společnosti se tak náhle ocitl v centru politické moci v Británii, a hned využil svého vlivu k podněcování veřejné nenávisti k Hunům před první světovou válkou, stal se v roce 1918 ředitelem propagandy pro vládu a získal si titul titul Lord Northcliffe v procesu.

V jistém smyslu byli lord Northcliffes a William Randolph Hearsts a další tiskoví baroni té doby vlastně jen konečnou fází Gutenbergovy revoluce. Vynález, který dal hlas masám a zahájil rozhovor, který by svrhl instituce, sesadil z trůnu panovníky a znovu uspořádal říše, nyní katapultoval lidi na okraji moci do jeho samotného srdce. Díky síle tisku byli tito muži schopni ovlivnit mysl lidí celých národů.

Staré napětí mezi vládnoucí elitou a masami, podporovanými tiskem, přirozeně stále existovalo. Ale cenzura se neukázala jako účinný nástroj, jak udržet masy v nevědomosti. Musel existovat jiný způsob.

Tak se ukázalo, že jde o další spiknutí.

9. února 1917 Oscar Callaway, americký zástupce z 12. texaského obvodu, odhalil toto spiknutí v záznamu Kongresu :

„V březnu 1915 spojily zájmy JP Morgan, ocelářské, lodní a práškové zájmy a jejich dceřiné organizace 12 mužů vysoko ve světě novin a zaměstnali je, aby vybrali nejvlivnější noviny ve Spojených státech. a dostatečný počet z nich, aby obecně řídili politiku denního tisku Spojených států. […] Zjistili, že je nutné pouze koupit kontrolu nad 25 největšími novinami. odesláno, aby si zakoupilo politiku těchto novin, národní i mezinárodní; bylo dosaženo dohody; byla zakoupena politika novin, která měla být uhrazena do měsíce; pro každý list byl určen editor, který náležitě dohlížel a upravoval informace týkající se otázky připravenosti, militarismu, finanční politiky a dalších věcí národní a mezinárodní povahy, které jsou považovány za zásadní pro zájmy kupujících.“

Zpráva byla mimořádná, ale skoro vůbec nebyla hlášena. Callaway nedostal čas, aby své svěřence přednesl na půdě sněmovny; místo toho byli „pohřbeni v Záznamu“. Teprve když jiný kongresman požadoval úplné prošetření obvinění v Kongresu, noviny se dokonce obtěžovaly o tom příběhu .

Možná není překvapením, že Gutenbergovo spiknutí skončilo zde, u Morganova spiknutí. Že revoluční krok k vysvobození člověka z pout nevědomosti se setkal s revoluční protiakci navrženou tak, aby kolem něj byly tyto řetězy ještě pevnější. Že v zenitu tiskové revoluce oligarchie konečně našla způsob, jak kontrolovat volný tok informací.

Ironické tedy bylo, že během několika málo let měla být tisková revoluce, kterou Gutenberg odstartoval, převrácena jinou technologií.

Zdroj: https://www.corbettreport.com/media/

Zaujal Vás dnešní překlad?

PODPOŘTE PROSÍM MYŠPULE SVĚT !
https://myspulesvet.org
a video kanály Myšpule Svět jsou projekty investigativní občanské žurnalistiky financované výhradně ze soukromých a osobních zdrojů. Přispějete-li na jejich provoz a udržení přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!


Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100
do zprávy pro příjemce napište prosím: „dar Myšpuli“


Za jakoukoliv Vaši případnou podporu Vám s pokorou a úctou děkuji! Vaše Myšpule

PRŮVODCE VÁLKOU PÁTÉ GENERACE – Corbettův report

Zpravodajský web cz24.news, který je vládou cenzurován na úrovni zablokování DNS tudíž se stal pro mnoho lidí nedostupným, publikuje mnoho mých článků, ja dnes naopak zveřejním jeden z jejich článků, aby se tímto způsobem mohl dostat co možná k nejširšímu okruhu čtenářů, kteří se na cz24.news nedostanou. Jestli tato cenzura nepotká časem i Myšpule Svět je otázkou…

Co je válka páté generace? Všichni jsme její součástí, aniž bychom si to uvědomovali. A jak ji ukončit? Více v článku od Jamese Corbetta.

Právě se nacházíme uprostřed války, která změní svět.

Ale nemyslím válku na Ukrajině, na kterou vás všechna média žádají, abyste zaměřili svou pozornost. Ano, tento konflikt se stále stupňuje. a každý den se objevují nové zprávy o provokacích a hrozbách, které by mohly vést k jaderné výměně… ale to není válka, kterou mám na mysli.

A nemám na mysli válku v Jemenu nebo jiné vojenské konflikty, které média zcela ignorují. Ano, tyto války jsou stejně krvavé, hrůzné a ničivé jako ruská invaze na Ukrajinu (ne-li více) a také hrozí eskalací v širší geopolitickou a geoekonomickou krizi… ale ani o nich nemluvím.

Ne, válka, o které mluvím, je ještě širší válka. Válka, která probíhá všude na světě, dokonce i v době, kdy píšu, a která se týká prakticky všech lidí na planetě, mladých i starých, mužů i žen, vojáků i civilistů. Je to válka každé vlády proti vlastnímu obyvatelstvu a každé mezinárodní instituce proti svobodnému lidstvu.

Nejedná se však o obyčejnou válku. Většina obětí této války ji ani není schopna identifikovat jako válku, ani nechápe, že jsou jejími účastníky.

Říká se tomu válka páté generace a já jsem tady, abych vám o tom pověděl.

CO JE TO VÁLKA PÁTÉ GENERACE?

Co je to vlastně válka páté generace? A když se nad tím zamyslíme, co byly první čtyři generace války?

Dobré otázky. Chcete-li získat podrobnou odpověď na druhou otázku, přečtěte si článek „The Changing Face of War: Into the Fourth Generation“ (Měnící se tvář války: do čtvrté generace) z časopisu Marine Corps Gazette z roku 1989, jehož spoluautorem je William S. Lind, a podívejte se na video „William S. Lind & Philip Giraldi – Fourth Generation Warfare & The Deep State„, zejména na Lindovu prezentaci od 13. minuty.

Lind a spol. ve zkratce tvrdí, že „moderní věk“ války začal Vestfálskou smlouvou z roku 1648, která podle Lindova názoru „dala státu monopol na válku“. Od tohoto okamžiku prošlo moderní válčení třemi generacemi, a to:

  • Válka první generace: taktika linie a kolony, vyvinutá v éře hladkohlavňových mušket;
  • Válka druhé generace: taktika nepřímé palby a masového pohybu, která se vyvinula v éře pušek, samopalů, ostnatého drátu a kulometu, a
  • Válka třetí generace: taktika nelineárního pohybu, včetně manévru a infiltrace, vyvinutá v reakci na zvýšení palebné síly na bojišti v první světové válce.

To nás podle Linda a jeho spoluautorů přivedlo na konec 20. století, kdy národní stát začal ztrácet svůj monopol na válku a vojenský boj se vrátil k decentralizované formě. V této éře – éře války čtvrté generace – se hranice mezi „civilním“ a „vojenským“ stírají, armády se spíše než do vojenských bitev zapojují do protipovstaleckých operací a nepřátelé jsou často motivováni ideologií a náboženstvím, takže psychologické operace jsou důležitější než kdy dříve.

Někteří však tvrdí, že jsme nyní vstoupili do nové éry válčení, a to do válčení páté generace. Stále se vedou rozsáhlé debaty o tom, co definuje válku páté generace, jak poznáme, že se jí účastníme, a zda vůbec existuje (například Lind tento koncept odmítá). Různí vědci učinili vlastní pokusy o definici války páté generace (5GW), například Dr. Waseem Ahmad Qureshi, který ji označuje jako „bitvu vnímání a informací“, nebo Qiao Liang a Wang Xiangsui z Lidové osvobozenecké armády, kteří píší o éře „neomezené války„, v níž „relativní snížení vojenského násilí“ vedlo k „nárůstu politického, ekonomického a technologického násilí“.

Pokud vás zajímají akademické debaty o měnící se povaze války, pak si o tomto tématu můžete přečíst spoustu knih, od příručky 5GW: Pátá generace války až po řadu akademických článků.

Ale pro účely tohoto článku mě tato debata nezajímá. Ve skutečnosti budeme vycházet z rozhodně neakademické definice války páté generace z článku Al-Džazíry: „Základní myšlenka tohoto termínu [válka páté generace] spočívá v tom, že v moderní době se války nevedou armádami nebo partyzány, ale v myslích obyčejných občanů“.

U této definice je třeba si uvědomit dvě důležité věci. První je, že válka páté generace není vedena ani proti stálým armádám národních států, ani proti guerillovým povstalcům, ale proti běžným občanům. Druhou je, že tato válka se neodehrává někde na bojišti, ale v mysli.

Trochu rozšířím definici, aby zahrnovala skutečnost, že tato válka se vede na všech úrovních, nejen na té mentální. Podstatou je toto: Válka páté generace je totální válka, kterou proti nám všem vedou naše vlády a mezinárodní organizace, k nimž patří. Je vedena proti každému z nás právě teď a je to bitva o plnospektrální nadvládu nad každým jednotlivým aspektem vašeho života: nad vašimi pohyby a interakcemi, nad vašimi transakcemi, dokonce i nad vašimi nejniternějšími myšlenkami, pocity a touhami. Vlády po celém světě spolupracují s korporacemi na využití technologií k tomu, aby vás ovládly až na úroveň genomu, a nepřestanou, dokud nebude každý člověk, který se jim postaví na odpor, podroben nebo zlikvidován.

Nejneuvěřitelnější na tom všem je, že tak málo lidí ví, že válka vůbec probíhá, natož aby věděli, že jsou jejími účastníky.

Nejlepším způsobem, jak tuto válku pochopit, je podívat se na některé způsoby, kterými je proti nám vedena.

INFORMAČNÍ VÁLKA

Pokud jste to už někdy slyšeli, tak mě zastavte, ale tohle je informační válka a mocnosti, které by neměly být, vedou „válku o vaši mysl“.

Pokud se v alternativních médiích pohybujete delší dobu, o informační válce jste samozřejmě slyšeli. A to z dobrého důvodu: informační válka je naprosto zásadní součástí války proti všem, která definuje válku páté generace.

Nejzřetelnějším způsobem, jak to pochopit, je podívat se na skutečné vojenské síly, které se zapojují do psychologických operací proti vlastním občanům. Jistě si vzpomínáte, jak například před necelými dvěma lety kanadské ozbrojené síly zahájily bezostyšnou psychologickou operaci proti kanadské veřejnosti s falešnými vlky, a prohlásily, že jim plandemia dala „jedinečnou příležitost vyzkoušet si na Kanaďanech techniky propagandy„. Nebo si možná vzpomenete na dobu před deseti lety, kdy americká armáda nasadila jednotku informačních operací proti americkému Senátu, aby „zmanipulovala navštěvující americké senátory a přiměla je poskytnout více vojáků a finančních prostředků na válku“.

Součástí této informační války páté generace však nejsou jen otevřené vojenské operace vojáků v maskáčích. Ve válce proti všem používá establishment všechny dostupné prostředky k manipulaci s vnímáním veřejnosti.

A tak Richard Stengel – bývalý redaktor časopisu Time, který v roce 2006 udělil (ne)čestnou cenu časopisu Time osobnosti roku časopisu You! – s potěšením předsedá rozhovoru v Radě pro zahraniční vztahy, v němž obhajuje používání propagandy americkou vládou proti vlastním občanům. Nebo si Hill & Knowlton – PR firma, kterou najala kuvajtská vláda, aby vytvořila klamnou zprávu o Nayirah v první válce v Zálivu – najala WHO v roce 2020, aby vytipovala „vlivné“ celebrity, které by mohly být využity k posílení podvodných zpráv. Nebo Vědecká skupina pro chování při pandemické chřipce při britské vládě otevřeně přiznává, že používá psychologické techniky k manipulaci veřejnosti, aby se bála plandemie, což někteří členové skupiny označili za „totalitní„… a nikdo nehne brvou.

Možná nejzáludnější na informační válce páté generace je to, že se stala tak normalizovanou, že všichni vědí, že se děje, ale nikdo o ní nepřemýšlí jako o válce. Všechno je samozřejmě „reklama“ a „propaganda“. A samozřejmě se to používá k manipulaci našeho chování. Tak to prostě ve světě chodí, že?

Skutečnou povahu informační války však ignorujeme na vlastní nebezpečí. Koneckonců jsem často poznamenal, že je to válka o vaši mysl a že nejspornějším bojovým prostorem na světě je prostor mezi vašima ušima. Možná jste si mysleli, že to myslím metaforicky, ale ve skutečnosti to myslím doslova. Což nás přivádí k …

NEUROLOGICKÁ VÁLKA

Pokud posloucháte Dr. Jamese Giordana, aniž byste poslouchali, co říká, získáte dojem, že je to pouze výřečný, dobře informovaný vědec, který je pro svůj výzkum zapálený. Když však posloucháte, co říká – nebo se dokonce jen podíváte na jeho slajdy v PowerPointu, jako je výše uvedený slajd „NeuroS/T pro NSID“ – uvědomíte si, že je to Dr. Strangelove (Divnoláska). Nebo, pokud ne přímo Dr. Strangelove, tak alespoň jeho mluvčí.

Giordana však nemotivuje jaderný armagedon, ale to, čemu říká „zbraně hromadného ničení“ – různé technologie neurologických zásahů, které vyvíjí americká armáda a armády po celém světě. Patří mezi ně (v Giordanově dobře nacvičeném patvaru) „léky, štěnice, toxiny a zařízení“, které mohou buď posílit, nebo narušit kognitivní funkce svého cíle, jako jsou nanočástice s „vysokou agregací CNS“, které se podle Giordana „shlukují v mozku nebo v cévách“ a „vytvářejí v podstatě něco, co vypadá jako hemoragická diatéza“. Jakkoli to zní jako sci-fi, trvá na tom, že na těchto nanočásticích (a mnoha a mnoha dalších děsivých neurologických zbraních) se již pracuje:

Ve skutečnosti je to jedna z věcí, kterou se do jisté míry zabývali a zkoumali moji kolegové v NATO a ti, kteří pracují na nejhorším využití neurobiologických věd k vytvoření populačního rozvratu. [Jsou] velmi, velmi znepokojeni potenciálem těchto nanočástic jako agregátů CNS, které mohou způsobit nervové narušení, ať už jako hemoragické a cévní narušitele, nebo jako skutečné narušitele nervové sítě, protože narušují síťové vlastnosti různých nervových uzlů a systémů v mozku.

A pro případ, že byste to nepochopili, všimněte si, že svůj snímek ilustruje obrázkem lidského mozku v hledáčku jedné z těchto neurologických zbraní. Na obrázku, který je zde vykreslen, není nic těžkého k pochopení: jsme ve válce s nepřítelem, který doslova cílí na naše mozky.

Ale opět to není jen doslovné používání neurologických zbraní konvenčními armádami v konvenčním válečném prostředí, čeho se my – z velké části nevědomí účastníci války páté generace proti všem – musíme obávat. Jak už moji posluchači vědí, zapřisáhlý technokrat Elon Musk se snaží prodat svou technologii mozkových čipů Neuralink hipsterskému davu jako cool a sexy způsob, jak si vylepšit své poznávací schopnosti… nebo aby se nad námi nadcházející božstvo umělé inteligence smilovalo. Nebo tak nějak. Každopádně byste si měli Neuralink při nejbližší příležitosti strčit do hlavy! A rozhodně se neptejte na to, proč 15 z 23 opic makaků, které Neuralink používaly jako pokusná zvířata ve svém experimentu s „rozhraním mozek-stroj“, zemřelo.

Každému, kdo se ještě nestal obětí informační války, jejímž cílem je připravit lidstvo na nadcházející transhumánní dystopii, to všechno připadá šílené. Ale pro ty, kteří podlehli psychologické operaci informační války nepřítele, jsou tyto typy technologií měnících mysl přesně tak, jak je inzerováno: vzrušující možnosti „vylepšení“ slabého biologického přístroje, kterému říkáme náš mozek.

Pokud si však myslíte, že se biologickému aspektu války páté generace vyhnete tím, že se prostě vyhnete mozkovému čipu, máte smůlu. Budete se také muset vypořádat s …

BIOLOGICKÁ VÁLKA

Příběh o biologických zbraních se v posledních letech pochopitelně opět dostal do popředí zájmu veřejnosti, a to nejen kvůli podvodům, ale také kvůli otázkám, které se vznášejí nad ukrajinskými biolaboratořemi podporovanými Spojenými státy a nad tím, co možná dělají, nebo nedělají na prahu Ruska.

Například obrázek nahoře pochází přímo z webu Army.mil, který se ještě loni v červenci s radostí chlubil, že američtí vojáci provádějí „praktický výcvik a cvičení v terénu s ukrajinskými jednotkami v laboratorním a polním prostředí“, včetně zajištění připravenosti „mobilních laboratoří pro nasazení“. Tady není nic k vidění, přátelé. (Snad jediné, co je na článku překvapivé, je to, že ho ze svých webových stránek nesmazali… zatím.)

Pokud však uvažujeme o biologických zbraních pouze v konvenčním vojenském smyslu, opomíjíme mnohem, mnohem širší operace, jejichž cílem je manipulovat, kontrolovat a vyzbrojovat všechny aspekty našeho životního prostředí, zásobování potravinami a dokonce i samotný genom pro účely vládnoucích oligarchů. Tato biologická válka páté generace, která je proti nám vedena, zahrnuje:

Jsem si jistý, že můžete doplnit nespočet dalších příkladů útoků na světové ovzduší, vodu a biosféru, které představují neomezenou biologickou válku páté generace, která je proti nám vedena.

Až a pokud si dáte dohromady kousky této skládačky a budete se snažit masově varovat lidi, že jsou pod útokem, vaše schopnost vzdorovat této agendě bude záviset na vaší schopnosti využívat nahromaděné zdroje (vaše bohatství) k podpoře komunit odporu. Nemějte však obavy, nepřítel má i tuto oblast pokrytou. . . .

EKONOMICKÁ VÁLKA

Vzhledem k událostem posledních týdnů si i ti nejspavější z ospalých uvědomují, že se nacházíme v období hospodářské války.

I tato válka má své konvenční aspekty. Na šachovnici 2D jsme v posledních týdnech viděli, jak impérium NATO vypustilo na Rusko své Zbraně finančního ničení, a přesně podle předpovědi to vedlo k upevnění příhodného geopolitického strašáka a ke gigantické ztrátě důvěry v samotný mezinárodní měnový systém. A také, jak bylo předpovězeno, dodala „problém“ a „reakci“ potřebnou k tomu, aby technokraté mohli předložit své předem připravené „řešení“ v podobě digitálních měn centrálních bank (CBDC). Stačí se zeptat Larryho Finka, generálního ředitele společnosti BlackRock:

„Válka přiměje země, aby přehodnotily svou měnovou závislost. Ještě před válkou se některé vlády snažily hrát aktivnější roli v oblasti digitálních měn a definovat regulační rámce, v nichž budou fungovat.“

Nejedná se pouze o boj mezi národními státy nebo dokonce soupeřícími mocenskými bloky. Je to bitva, kterou vede každá autoritářská mocenská struktura a každá vláda (ale to se opakuji) proti svým vlastním občanům o kontrolu nad nejdůležitějším zdrojem ze všech: jejich peněženkami.

Ano, jsme svědky začátku skutečně světově historického okamžiku: kolapsu Pax Americana, zániku dolarového rezervního systému a začátku zcela nového měnového paradigmatu, systému „digitální měny centrální banky“, programovatelných peněz, které budou schopny algoritmicky řídit, kdy, jak a zda vůbec smíte v ekonomice obchodovat. Stačí se podívat na nedávné události v Kanadě, abychom pochopili, jak to bude vypadat.

Tato dokonalá kontrola lidstva až na úroveň možnosti být svědkem a nakonec kdykoli povolit nebo zakázat jakoukoli transakci mezi jednotlivci představuje apoteózu technokracie a jeden z klíčových cílů samotné války páté generace. Jak se tato noční můra stále více přibližuje realitě, zdá se, že je vše beznadějné.

Ale na druhou stranu, právě o to jde. . . .

SKUTEČNÁ VÁLKA

Mohl bych pokračovat. A dál a dál a dál. Ale doufám, že už jste pochopili, o co jde: Právě teď probíhá světová válka. Je to válka páté generace (nebo jak to nazvat). Probíhá ve všech oblastech současně. Je to válka o plnospektrální nadvládu nad každým bojištěm a každým terénem, od nejvzdálenějších koutů zeměkoule (i mimo ni) až po vnitřní prostory vašeho těla a dokonce i vaše nejniternější myšlenky. A je to válka o vás.

Když si to uvědomíme, zdá se, že úkol, který před námi stojí, je téměř nepřekonatelný. Jak se máme bránit ve válce, kterou většina lidí ani nepozná? Jak se máme bránit nepříteli, který po desetiletí zdokonaluje své zbraně ekonomické, vojenské, technologické a biologické kontroly? Jak se bránit ve válce, která neprobíhá na dvou nebo dokonce třech frontách, ale ve všech oblastech a bojových prostorech současně?

V tomto kontextu se naše vyhlídky skutečně zdají být beznadějné. V tom je však klíč: naše vnímání, že je naší povinností „bojovat“ proti nepříteli v jeho válce na jeho bojišti za jeho podmínek, je samo o sobě rámec narativu. A tento narativ sám o sobě je zbraní, která je proti nám vedena v bitvě o naši mysl.

Dovolte mi, abych zde dlouze citoval sám sebe, protože tuto myšlenku jsem již mnohokrát vyslovil, asi nejvíce v rozhovoru o „Anatomii nového světového řádu„, který jsem vedl s Julianem Charlesem v podcastu The Mind Renewed před devíti lety:

Zaujala mě myšlenka, že nám byly dány falešné šablony, podle kterých máme řešit naše problémy – jednou z nich je „bojovat proti nepřátelům“ – šablony, které nám byly poskytnuty prostřednictvím mnoha sociálních podmínek a médií. Zde se jedná o to, že musíme najít srdce nebo hlavu organizace a nějak zabít toho člověka nebo tu skupinu, nebo co to je; odstranit to, a vše se zázračně obrátí k lepšímu!

Když to vezmeme zeširoka, tato falešná šablona se objevuje prakticky v každé sci-fi dystopii, kterou jste kdy viděli: pokud to nakonec dopadne dobře, je to jen proto, že se podařilo setnout hlavu Bestii, ať už jde o Pána prstenůTrona nebo jakýkoli podobný film. Myslím, že je to zásadně a zcela špatný pohled na věc, protože nakonec jsou konkrétní osoby, které mohou, ale nemusí držet „prsten moci“, nahraditelné. Ve skutečnosti existuje velmi mnoho lidí, kteří by se do této pozice moci rádi dostali, kdyby byla stará garda z jakéhokoli důvodu smetena.

Myslím, že je třeba zásadnější revoluce: ne svržení konkrétní instance této myšlenky, ale svržení myšlenky vůbec. A to může podle mého názoru přijít pouze vybudováním alternativního systému, ke kterému se lidé budou chtít skutečně přihlásit. Myslím, že se musíme odpoutat od tohoto systému, do kterého jsme byli vetkáni. Bohužel je to asi tak těžké, jak by se z tohoto přirovnání mohlo zdát, protože jsme tak vetkáni do struktury společnosti, že je těžké si představit, že bychom se ze všech těchto procesů vymanili.

Tolik našich každodenních potřeb závisí na tomto rozsáhlém a těžkopádném korporátním systému, který je napojen právě na tyto organizace, jež tahají za nitky vládních institucí, že se to může zdát naprosto zdrcující. Jak to může ovlivnit jednotlivec? Myslím si však, že musíme hledat každý možný bod, v němž se můžeme začít odpoutávat od těchto systémů kontroly a začít znovu získávat určitý druh nezávislosti. Může to být i taková extrémně malá věc, jako například: místo nákupu potravin v obchodě je třeba nakupovat na farmářském trhu, nebo alespoň část svých potravin. Nebo si je třeba můžete sami vypěstovat na zeleninové zahrádce. Něco takového je na individuální úrovni maličkost, ale myslím, že je to jediná věc, která může z dlouhodobého hlediska vést k takové společnosti, jakou chceme uskutečnit. Opět si myslím, že právě takové drobnosti, pokud se začneme uplatňovat s pílí a vytrvalostí, to nakonec dokážou převálcovat. Ale bohužel, jak říkám, jsme na prahu této vědecké revoluce, která umožňuje vědeckou diktaturu, takže bohužel nemáme nutně generace času. To tomu všemu dává časovou perspektivu – nebudu říkat, že je to časovaná bomba – ale chápete to. Nemáme moc času nazbyt.

Máme na výběr. Buď budeme pokračovat v tomto technologickém, korporátním matrixu – který zahrnuje i takové věci, jako je koupě příští generace iPhonu, o níž se už teď říká, že bude mít vlastní technologii snímání otisků prstů, a všechny tyto korporátní, vojenské a velkobratrské prvky, kterým se dobrovolně podřizujeme každý den našeho života a za které vlastně platíme peníze – nebo začneme vytvářet alternativní struktury, které se na tento systém nespoléhají. Je to volba, kterou musíme v našich životech učinit, řekl bych, že rychleji než kdykoli jindy v historii lidstva.

Moji pravidelní čtenáři pochopí, co zde navrhuji: vytvoření paralelní společnosti. Toho nedosáhneme tím, že budeme žádat o další kousky ze stolu pánů, že se budeme mírně podřizovat tomu, jak nás nahánějí do stále těsnějších technologických ohrad, ani tím, že si budeme myslet, že tuto válku vyhrajeme, když se pustíme do boje s nepřítelem v jím kontrolované oblasti. Toho můžeme dosáhnout pouze tím, že si vytvoříme vlastní stůl, vlastní ekonomiku a vlastní zájmové komunity. To bude vyžadovat dlouhý a obtížný úkol zvýšit naši nezávislost na autoritářských systémech ve všech oblastech: v oblasti informací, potravin, zdraví, peněz, mentální oblasti a ve všech dalších sporných bojových prostorech této totální války páté generace.

To se samozřejmě snáze řekne, než udělá. Ale není jiná možnost.

Někteří řeknou: „Ale nepřijdou po té paralelní společnosti?“, jako by to vyvracelo to, co jsem zde uvedl. Jde o to, že už teď jste cílem nepřítele ve válce, kterou většina lidí chápe jen matně. Ano, nepřítel po vás půjde. Ale už teď vás ovládá více způsoby, než může kterýkoli člověk plně pochopit. To nepřestane jen proto, že vyhovíte jejich požadavkům nebo se podílíte na jejich systému.

Musíme přestat hrát jejich hru. Musíme přestat bojovat v jejich válce. Musíme se přestat vzdávat své moci, své autority, svého času, své pozornosti, své energie a svých zdrojů, abychom se zapojili do boje s nepřítelem podle jeho podmínek na jeho bojišti.

Musíme si vytvořit vlastní paralelní společnost za vlastních podmínek.

A tak znovu objevujeme starou moudrost. Parafrázuji: „Válka páté generace je zvláštní hra. Jediným vítězným tahem je nehrát.“

Válka skončila… pokud ji chceme.

Sledujte nás na Telegramu: t.me/cz24news

ZDROJ: corbettreport.substack.com/p/your-guide-to-fifth-generation-warfare?s=w

Překlad: David Formánek