Archiv pro štítek: živá voda

Mrtvá a živá voda. Balzám a vodka.

Až do našich dob se dochovaly nejen ruské pohádky (pohádky s mrtvou a živou vodou jsou dobře známé i u nás v česku) ve kterých Volchvové (v Rusku se tak říkalo mudrcům, či lidem jako jsou různí šamani a podobně) používají jak „mrtvou“ vodu, a pak také „živou“ vodu, kterou oživovali mrtvé vojáky, a to dokonce i v případě, když bylo jejich tělo rozsekáno meči, tělo po nich totiž srůstalo. Tyto dva preparáty („mrtvá“ a „živá“ voda) není možné nazývat medicínou, protože jsou to spíše dvě energetické substance, vytvořené Volchvy s využitím kosmických těles a pozemských rostlin, voda se také nepoužívala obyčejná, ale taková, kterou Bůh vytvářel tělo člověka i nebeskou klenbu prostřednictvím svých myšlenek (taková voda na Zemi totiž existuje až dodnes).

Mrtvá (мёртвая) voda – znamená míra Věčnosti řečená v nebeské klenbě žijící. Mrtvá – totiž vůbec neznamená to, že tam není žádný život, ale znamená to spíše něco jako odměřený život. Mrtvá tak v daném případě spíše znamená odměřené pokračování života.

„Mrtvá“ voda tedy je vlastně jakýsi přírodní preparát, který má vliv na věčnost fyzického těla člověka (tj. na pokračování života fyzického těla), lehce po něm totiž srůstají tkáně organizmu. Ale je potřebný druhý preparát, který připojí k Věčnosti jemnohmotnou úroveň člověka, jeho kosmické energetické substance – takže celý ten zvláštní kosmický komplex, který se jmenuje „Člověk“ se tímto preparátem přivede opět k činnosti. Člověk ožívá, protože se duše navrací do těla, takže tělo dostává znova schopnost žít.

Ten druhý preparát se pak nazývá „živá“ voda. Nejen v ruských pohádkách se povídá, že je potřeba nejdříve polévat zraněného či mrtvého člověka „mrtvou“ vodou, a hned chvíli potom „živou“ vodou a ten člověk znova ožije. To přitom není žádný pohádkový výmysl nebo jen nějaká fantastika, to je fakt a skutečnost.
Tyto dva účinné energetické preparáty – jeden v podobě masti (bal-
zám), druhý je v podobě nápoje – používali Rusiči hlavně v době bojů a s jejich pomocí mohli skutečně již mrtvé vojáky vracet znovu do života.

Tento balzám vyráběli Volchvové a pak také lidé, kterým předali
tyhle své znalosti. Balzám – to je vlastně mast, která ale měla jeden z nejsilnějších antiseptických účinků a dodávala životodárnou energii – energii kosmických útrobních atomárních vlastností. Tento účinek se pak projevoval nejen na fyzickém organizmu, ale, a to je to v čem spočívá to hlavní tajemství, také moudrostí a ta skutečně zázračná síla tohoto balzámu spočívala v tom, že účinkoval rovněž na neviditelnou
genetickou informaci, a na tu část mozku, která je odpovědná za Věč-
nost a život člověka – ta se po balzámu začala probouzet a dávala impulsy do centrálního nervového systému. V podstatě je to tedy jakýsi informační signál centrálního nervového systému nutný pro přežití celého organizmu. Do organizmu opět začínala proudit potřebná životní energie od planet a ze samotné Země, jen bylo nutné organizmu ještě trochu pomoci v podobě ozdravujících bylin
a energetických nápojů.


Ten druhý, z pohledu jeho síly a jeho energetických a kosmických možností, šlo o úžasný preparát, vyráběný Volchvy, který Rusiči běžně
používali, je nápoj, který se jmenoval vodka.

Vod-ka (водка). Vod – znamená doslova pravda v kruhu Věčnosti, Ka – energetický pohyb (v tomto slově jsou v pohybu duše a duch, tj. že jsou živé).
Vod-ka – vlastně tedy znamená doslova znovu nalezený život Věčnosti.
Vodka se skládala z devadesáti devíti druhů bylin, k tomu bylo ještě devět bylin, které měli sílu souhvězdí „Velké Medvědice (tedy devátý plán, vytvořený Bohem) – bez těchto devíti bylin totiž nejde vytvořit magický nápoj s názvem „vodka“.

Léčebné účinky vodky na člověka jsou vyšší přibližně 99 krát,
než byly například léčebné účinky běžnějšího, ale rovněž účinného cedrového oleje, připraveného ekologickou technologií. Nezbytné podmínky pro přípravu vodky: člověku, který ji připravuje, musí být vlastní čistota prvopočátků – tzn., že v něm nejsou přítomny žádné bakterie způsobující nemoci; jeho mysl musí být natolik čistá, že je vlastně docela problém to s něčím srovnat, ale řekněme, že musí být božská. Používá se pouze voda s vyššími energetickými vlastnostmi a možnostmi: použití vody s vyššími možnostmi je totiž podobné, jako když Bůh tvořil živou přírodu a všechen biologický život na Zemi pouze svými myšlenkami. Taková voda, nebo přesněji řečeno, podobná voda na Zemi skutečně existuje až do dnešních časů: může zde být přítomna ve velkých jezerech nebo třeba jen v malých pramenech. Volchvové, kteří připravovali tento nápoj, takové prameny samozřejmě dobře znali: je jich několik, mezi sebou jsou propojeny podzemními kanály, a právě proto nikdy nevysychají. Informace o místech s těmito prameny se předávaly pouze lidem, kteří toho byli hodni, stejně tak, jako byli i lidé, kteří dokázali místo s takovým pramenem najít pouze s pomocí hvězdné oblohy.

Vodka – to je jedinečný energetický preparát v podobě nápoje, který účinkuje na centrální nervový systém, na sektor hlavního mozku, který odpovídá za život nejen hmotného těla, nýbrž i za všechny vyšší neviditelné jemnohmotné komplexy člověka. Nápoj „vodka“ účinkoval na neviditelné útrobní procesy vyšších rovin člověka s takovou silou a sebedůvěrou, že se po něm vracel do života i zdánlivě již mrtvý hmotný organizmus. Musela být dodržena pouze jedna jediná podmínka, a to ta, že tato operace se musela provést do třiceti minut od fyzické smrti daného člověka. Nikdo jiný nikdy takový preparát nevlastnil, pouze Rusové. Aby však mohl být vyroben, je třeba znát celý Vesmír stejně dobře, jako svých pět prstů, ale svých pět prstů také znát a zase stejně dobře, jako znát celý Vesmír.

Povíme vám, jak se kdysi používal balzám a vodka v době války.
Před bojem nejprve dostával tuto vodku po jednom doušku každý vo-
ják – její silná životní energie jim pak pomáhala přežít při případném zranění. Když tehdy Rusič utrpěl v boji nějaké skutečně smrtelné zranění, například měl propíchnutá játra mečem a v takovém případě je smrt okamžitá , tak tento voják byl vynesen z bitevního pole a byla s ním provedena následující operace. Bylo ji však nutné provést nejdéle do třiceti minut, dokud mozek, tedy centrální nervová soustava, ještě žije. Začínalo se v místě, kde byla rána – ta se nejprve cíleně zvětšovala, ale pouze kožní tkáň, játra se nechávala tak, jak byla. Smíchala se vodka a balzám v požadovaném poměru. Tohle dě-
lal jen nějaký moudrý ranhojič, který na energetické úrovni bytí cítil v jakém množství má smíchat tyto dva preparáty a to vždy v přesném poměru pro daného člověka. Smíchávaly se v dřevěném korýtku, dřevěnou lžičkou (dřevo ale mohlo být pouze z břízy, dubu, jedle, nebo borovice, ale nejlepší prý byl pro tyto účely cedr). Míchalo se zhruba pět minut, přibližný čas, za který ranhojič poznal, že je lék hotový. Rána se poté rozevřela prsty a do ní se tento lék vléval. Rána se poté zakrývala lepící mastí nebo tím stejným balzámem, který však již nebyl smíchán s vodkou. Rána se slepovala. Druhý den (důležité bylo, aby to bylo skutečně až za jeden den a noc, tedy za 24 hodin) daný člověk již otevíral oči, jeho játra byla k tomuto okamžiku plně zhojená a začínala mu opě fungovat jako by se vůbec nic nestalo. Často od sečných ran vojáci trpěli, mývali často i přetnuté a zlámané kosti. Na ránu se rovněž aplikoval balzám, a už za čtyři, někdy za sedm dnů kost plně srostla, sečná rána se zatáhla a zůstával pouze šrám, který ovšem časem zmizel také.


Údy, které byly někdy během boje utnuté, se rovněž spojovaly za pomoci těchto dvou preparátů a jen se k tomu ještě pevně fixovaly za pomoci lněné tkáně a dubových tyček. Údy pak srůstaly a ten člověk žil dále jako by se vůbec nic nestalo. Jediná komplikace zde byla ve správném spojení šlach, proto je moudří ranhojiči ještě sešívali speciálními, jen k tomu určenými nitkami. Zbylý léčený efekt pak zajišťovaly samotné preparáty.


Rovněž třeba zvědové, když odcházeli do výkonu nějakého odpovědného úkolu do týlu protivníka, tak jim lékař nebo Volchva dával vodku. Naplnili si s ní ústa, ale nepolykali jí, vyplivovali jí do schránek z březové kůry, které byly naplněny vodou, a které si brali s sebou.Tato voda je nyní bude živit – v průběhu sedmi dní totiž nebudou cítit hlad ani slabost, jídlo si s sebou nikdy nebrali. U žádného jiného národu nikdy nic podobného nebylo a ani dosud není. V Rusi to ale přitom takhle existovalo vždycky, pouze dnes je to již všechno ztraceno. A dokonce i ten unikátní nápoj kosmické síly s názvem „vodka“, tak démonické síly přetavily pouhý alkoholický nápoj, vyrobený čistě chemickou cestou, se silným působením alkoholového účinku na lidský organizmus (tím je myšleno, že má 40 procent).
Nyní si protp vysvětlíme, jak alkohol působí na organizmus ruského
člověka: alkohol je implementován mezi útrobní sloje genetického
kódu člověka, který poté rozbíjí a zkresluje v něm božskou informaci
(samozřejmě, že tu počáteční). Člověk, který vypije byť jen pouhou stopečku lehkého alkoholického nápoje, tak tím ničí svoji genetickou strukturu s takovou obrovskou silou, že ho pak už nikdy nelze nazývat plnohodnotným božským člověkem. Budoucí Pokolení tohoto člověka je odsouzeno k zániku, život takových lidí se pak bude projevovat jako přání a ambice zvířecího světa, což znamená: mít jídlo, oděv, obydlí a pud jako prostředek k rozmnožování. Tento Rod však bude postupně
ustupovat, až zmizí ze Země úplně, protože již zcela ztratil svoje předurčení.

Není však třeba se urážet kvůli této informaci, je třeba jen zcela vytěsnit alkohol ze svého života a to navždy a úplně. A věřte, že během 4-5 let pití pramenité vody, tak je každý člověk schopen obnovit svůj genetický kód a božské předurčení, s tím pak v budoucnu souvisí i postupné obnovení životně důležitých funkcí jeho Rodu. Rusové opravdu měli unikátní léčebné preparáty v podobě tohoto balzámu a nápoje s názvem vodka. Tohle všechno vaši potomci vrátí zpět. Ale jak dlouho bude trvat to, aby se rychlost myšlení zvýšila natolik, aby byla schopna probudit a oživit genetickou paměť? Až poté se budoucím pokolení otevřou všechny ty unikátní možnosti, které měli naši předkové. Škola „Štěstí“ jim v tom snad bude nápomocna.

Z knihy Alexandra Savrasova Kult URA a okultizmus – minulost Rusi