Dnešní mé, ač třeba trochu zmatené, blábolení o světle, lásce a probuzení se do sebe sama, snad přinášejíc i špetku naděje je věnováno mé věrné čtenářce a komentátorce a přítelkyni Lence K.

Říká se, že to jen naše myšlenky vytváří realitu, celý projevený svět, takže změníme-li myšlení, tak změníme také svět okolo nás. Náš současný svět není moc příjemné místo k žití, obzvláště když ho násilím ovládá hrstka psychopatů, kteří kromě toho, že mají nekonečné množství peněz, mají i neovladatelnou touhu po absolutní moci. Náš svět je tedy místo, kde se miliardy lidí podvolují teroru a šikaně několika málo jedinců, pro které to navíc ani nejsou lidé, ve smyslu jejich bližních, ale jsou pro ně pouze plebs, lidský dobytek, otroci. Miliardy lidí dosud tvrdě spí, neuvědomujíc si ve snech, či spíše v nočních můrách svých životů žalostný stav svého otroctví v němž se po celý svůj život nalézají. Nebrání se svým utiskovatelům, nechápou proč život na naší překrásné planetě je naplněn jen samou bolestí, zármutkem, utrpením, strádáním a smrtí. Jejich rána nejsou naplněna ani láskou, ani nadějí, ani božskou přítomností a radostí ze života, nebudí je zpěv ptáků, ale protivný zvuk budíku, oznamující povinnost jít dřít opět až do úmoru a svůj vzácný čas věnovat někomu, komu na nich jen pramálo záleží za odměnu, která sotva stačí na to přežít další den. Jejich život je jako zlý sen, podobá se spíš noční můře, než čemukoli jinému. Únava jim zatemňuje oči i mysl, znemožňuje jim uvědomit si svoji otrockou roli v představení zvaném svět.

Nastává čas skutečného probuzení se, kdy švitoření ptáčků v prvních ranních paprscích slunce oznamuje příchod nového dne. Nastává čas příchodu skutečné naděje, lidství a opravdové lásky. Jak stále více světla zaplavuje nádhernou Zemi, tak se do světla zahalují veškeré živé bytosti na jejím povrchu, protože i oni jsou jen Světlo, podobně jako lidé jsou jen Světlo, jen v jiném bodě evoluce. Nevzdorujte a nevzpírejte se tomu světlu, protože když vzdorujete tomu světlu do vašich srdcí vstoupí jen zmatek, beznaděj a bolest. To vaši věznitelé a otrokáři velice dobře ví, proto planetu zahalují do oblaků jedů, která na vás den co den sypou ze svých řvoucích letadel, jen proto, aby zabránili paprskům životadárného slunce dopadnout na její povrch, zaplnit jej světlem, na vaši tvář a hlavu aby je ohřála a probudila z oné noční můry dosavadních životů. Když se totiž bráníte božskému světlu z vašeho slunce, tak do vašich srdcí i mysli vstoupí pouze zmatek a bolest. Protože i vy, lidé, jste jen Světlo, jste tvořeni zlatým světlem Vašeho Stvořitele vycházejícím z vašeho srdce. Jen na toto světlo většina z Vás v útrapách vašich životů již zapoměla,ačkoliv ve vás stále je, naplňuje vás, zahřívá láskou, milosrdenstvím a poznáním. Je to Světlo ze kterého jste vytvořeni, Světlo ze kterého na planetu Mittgard Zemi přicházíte a totéž Světlo, do kterého se po skončení Vaší pozemské pouti zase vracíte, abyste se dle svých zásluh a dosažení jistých duchovních stupňů v evoluci Vaší duše zanedlouho reinkarnovali zpět do čtyřdimenzí Vaší hrubohmotné reality tvořené prostorem 3D + plynoucí čas, který je s tím prostorem pevně svázán. Celý Váš život je tvořen ze světla v různých stupních vývoje a z lásky a všechen ten pozemský zmatek vzniká pouze z toho, že některé bytosti nejsou ochotny se dále vyvíjet a tak se brání energiím obsaženým v tomto životadárném světle. Ovšem když se tomuto světlu záměrně vzdoruje, potom se místo něj do srdcí vlévá bolest a v mysli to způsobuje zmatek. Nebraňte se proto tomuto Světlu, přijměte jej a naplňte jím svá unavená srdce aby se povzneslo do Božských výšin světla poznání a bezpodmínečné lásky. Protože dělej jen to, co ty chceš je zákon. Láska je zákon, láska pod vůlí… říká nám Kniha zákona Nového Aeonu.

Nezapomínejme my, lidé uvěznění ve svém zdánlivě nekonečném otroctví, v nekonečném cyklu životů naplněných pouze utrpením a bolestí, že Stvořitel nás takové stvořil jací jsme jen proto, aby spatřil sám sebe. Když se proto díváme jeden na druhého, díváme se na sebe vzájemně očima našeho Stvořitele a je to právě jeho srdce, skrze které se vzájemně pociťujeme když se s láskou staráme jeden o druhého. Protože je to boží světlo, které vidíme ve všem a je to boží srdce, ve kterém jsme schopni pociťovat onu opravdovou, nesobeckou lásku. Buďme štastni, dokážeme-li po mnoha a mnoha životech dosáhnout této úrovně bezpodmínečné lásky, co jsme je dosud všechny zcela naplnili pokusy o její vykonávání. Bezpodmínečná láska a Svořitelovo světlo nás dovedou k nesmrtelnosti, protože pouze takový člověk, který dokáže vyzařovat vědomě bezpodmínečnou lásku, je hoden životů dlouhých stovky, nebo dokonce tisíce let, aby nakonec spočinul v Nesmrtelnosti

Protože teprve v nesmrtelnosti je člověk schopen prožít své úspěchy ve tvořivém životě plném blaženosti a radosti z dokonalosti i nedokonalosti krásy. To co v průběhu věků zdokonalujeme a užíváme, nám přináší nejen užitek a prospěch, ale i radost z prožívání krásy v dokonalosti tvoření. Tvoříme pro radost svoji i Stvořitelovu. Sdílíme pak společně svoji radost ze života, tvoření i Stvořitele. Radost se stane vším co známe, radost bude vším, čím budou tvořeny naše životy.Nic menšího než-li ryzí radost z tvořivého bytí nebude v našem kolektivním vědomí obsaženo. Vše ostatní bude ještě větší, tedy nepodmíněná láska, dokonalá vůle bez touhy po výsledku, nekonečno zkušeností, světlo nesobeckého poznání, naučíme se snít život a tvořit sen života. A o čem sníme, to vytváříme a proměňujeme ve skutečnost, tedy vytváříme. A vše co sami vytváříme toho si skutečně vážíme a užíváme to k další radosti. Naše životy jsou přeplněny štěstím, svétlem poznání a nekonečnou láskou. Klíčem k úspěchu je ryzost myšlenek, radost ze života a láska k životu.

A proč tomu tak není právě nyní, v životě, který žijete právě teď? Uvědomme si, že pravděpodobnost toho, že nežijeme již nyní v jakési simulované realitě je podle Elona Muska 1: 1 000 000 000. A není podstatné, jak nudný je substrát z z nějž neustále vzikají trilióny nových synapsí, inteligentně vytvářející nekonečně pestrou realitu životů, které postupně prožíváme, podstatný je prožitek sám o sobě. Naše mysl tvoří realitu, hluboké pochopení tohoto jednoduchého konstatování vede k finálnímu osvobození z otroctví. My sami si vytváříme svět, svými myšlenkami, pocity, emocemi, konáním a svobodnou vůlí. Toho jsme schopni jen, když jsme napojení na zdroj, jehož světlo osvětluje jednotlivosti na pouti virtuální realitou fenoménu, kterému říkáme život. Jednotlivosti rozvíjí chápání a to je skladá v jeden neustále plynoucí celek. To vše dohromady vytváří zkušenost a ta přináší poznání. Konečným výsledkem veškerých poznání je moudrost. Hrstka psychopatů tisknoucích si nekonečné množství peněz, ovládajících celé to vylhané divadlo současného světa, toužících po absolutní moci přitom zmítáni strachem z bouřících se zotročených mas, k nám přišli v podivném roce 2020 s podivnou, a jak již mají ve zvyku, ne příliš poctivou hrou.Miliardám zotročených sebrali i to málo, co ještě měli, nasadili jim ponižující hadr na hubu, aby se jim na ně makalo o něco hůř, měli strach a umírali o něco dřív a pod průhlednou záminkou boje proti proti typicky pravdoláskařsky zcela neviditelnému nepříteli jim nabídli vstoupit do nové reality Metaverse, dosáhnout singularity a vkročit rovnou do éry transhumanismu, tedy člověka-stroje.

Mělo to ovšem jako vše v současném světě, jeden malinký háček, že se těch, kdo jejich divadlu podlehli, nezeptali na jejich souhlas a naprosto neuvěřitelnou nanotechnologií vloženou do roztoku plného toxických sraček a jedů, pojmenovaného jako Covid vakcína je očkovali proti neviditelnému smrtelnému nebezpečí zaplňujícího liduprázdné nemocnice mediálně praskající ve švech, jejichž krematoria jedou na dvojnásobný výkon, plníce se těly plně očkovaných, kteří jen měli v ruské vakcinační ruletě placené státem bohužel pro ně smůlu. Ti kdo přežili, se postupem času stali neuromodulovanými lidskými biorobůtky bez vlastní vůle i úsudku, který za ně převezme umělá inteligence školená ovšem naprostými psychopaty, kdy cizí myšlenky a pocity, a to dokonce již zcela „syntetické“ tedy umělé myšlenky a pocity budou vnímat jako své vlastní, neschopni je již vzájemně rozeznat. Ti, kdo tomu podlehnou, se odpojí od zdroje, jakkoliv lákavá může být vidina křemíkové nesmrtelnosti v datovém oblaku digitálního cloudu. Odpojeni od zdroje, se změněným genem, umělým nano-neurologickým digitálním rozhraním trvale napojeni do nového Matrixu člověka 2.0, bez vlastní vůle, volby i osudu, ti kdo se podvolí, se nikdy nevrátí zpátky, lidmi již nikdy víc nebudou. Bohužel pro nás všechny, tak 80% celého lidstva již v tomto globálním IQ testu fatálně selhalo, stali se hrdiny s tečkou za svobodným životem světelné bytosti, s tečkou za svobodnou vůlí, s tečkou za lidstvím i budoucností. Neuromodulováni dle přání svých šílených pánů, se syntetickou radostí, neschopni úsudku přijímají apaticky svůj další úděl bytostí bez světla, bez zdroje, které prožili evoluci těla na bázi uhlíku až po „tělo“ na bázi křemíku, ale ztratili při tom svoji duši.

Pak jsme tu ještě my, ti dosud svobodní, nepodvolení, zatím skuteční lidé, ačkoliv s velkou pravděpodobností blížící se jistotě, tak stejně snící si svůj život, žijící v jeho dokonalé simulaci, Matrixu, v jakémsi snu ve snu, z nichž obou je ovšem potřeba se urychleně probudit do toho, kým doopravdy jsme!

Proto jděte ven, zhluboka dýchejte okolní vzduch. Naslouchejte větru a zpěvu ptáků, sundejte si boty a jděte snem svého života bosi, ať již po sluncem rozpáleném štěrku, či trávou plnou raní rosy, nebo blátem v němž necháte pomíjivý otisk svého chodidla když mezi palci si mlaskavě mažete jíl, nebo sněhem, který jehličkami mrazu bodavě štípá a ledově pálí, postůjte chvíli, až náhle cítíte, jak se zastavil čas, zabořte ruce do vlhké hlíny a spojte se srdcem se zdrojovým světlem toho, jehož očima se ve snech svých životů vzájemně sníte, tam kde slovo domov stalo se symbolem nepodmíněné lásky. Do domova bez televize a bez bolesti ze lží, které zcela záměrně šíří. Kde nelžou vám z obrovských placatých obrazovek sympatičtí elegantní hlasatelé s kravatou, a překrásnou spisovnou češtinou, školeným hlasem s dokonalou artikulací vás s úsměvem lákají do tenat smrti, tam, kde se nemusíte obávat vražedných úkladů vaší vlastní zlovolné vlády. Nic z toho tam není, ocitnete se v dalším snu jen do sebe probuzení. Probudíte se na Nové Mittgard Zemi, zalité světlem skutečného Slunce, láskou našeho věčného Stvořitele, bez všech psychopatických trýznitelů digitálního žaláře koncentráku země. Budete svobodní, předurčení k tvoření v radosti a naplněni nepodmíněnou láskou, obdařeni dlouhověkostí či nesmrtelností, nebude-li k evoluci vaší duše více zrození třeba. Proměníte své Ego v Charakter. Svoji duchovní kvalitou se tak stanete podobni zdrojovému Světlu, probudíte se do toho kým skutečně jste, do světelné bytosti, obdařené svědomím, radostí života a hlavně láskou. Vědomí a hrdí si budete svobodně snít váš lidský svět, bez hadrů na hubě, za to s pohledy z očí láskou hledí do očí bližního, to aby Stvořitel spatřil sám sebe. Teď jste totiž tam, odkud skutečně pocházíte, probuzeni do sebe, v domově světla uprostřed vlastního srdce, v bezpečí před hrstkou nemocných psychopatů toužících trýznit cokoli živé a miliardou těch, kdo jejich lžím naivně podlehli..

Probuďme se tedy do toho, kým doopravdy jsme!

Svobodu nebo smrt !

Myšpule (p)osvíceného 22-3 tího lednového večera léta 7530 o.u.m.v.H.Ch.