Nějakou chvíli jsem se tady na Myšpule Světě odmlčela, protože se v mém životě v posledních několika týdnech událo mnoho, a to vlastně dost zásadních, událostí a změn. A to od těch vůbec nejhorších, jaké vás mohou během našich životů potkat, což bylo těžké a dlouhé umírání a následná smrt mého tatínka, budiž mu konečně dopřáno konce utrpení a bolesti, život věčný a země lehká, přes ty jen trochu horší, přesto dost zásadní komplikace, jako bylo mé dobrovolné vzdání se nároku na dědictví, protože mocným vlivným, kteří mi zničili život v roce 2011 nestačilo zničit veškeré pracně získané zdroje obživy, což vedlo postupně k exekucím na veškerý můj majetek, takže jsem přišla naprosto o vše, oni si museli ještě vytvořit dalších asi 900tis.dluhu, z nějž to po šestnácti letech mého dobrovolného sociálně-ekonomického exilu z korporátně-fašistického systému pravdoláskařsky nazývaného jako demokracie vyrostlo na naprosto nehorázných sedm milónů korun. Takhle si totiž také vydělává současný establishment na svůj vysněný eurofašismus. Nehorázným okrádáním a ničením životů všech těch, kteří se jim znelíbí. Všech těch, kteří se již probudili a tedy v různé míře pochopili. A většinou tedy i takových, jako jsem právě já, kteří se poté rozhodli přestat s nimi hrát tuhle jejich naprosto falešnou hru.

Veškeré zlo současného “systému” a to vlastně platí globálně, pochází z toho, že vše na našem světě má svého soukromého “majitele”. Prvotní příčinou bude pravděpodobně nabubřelé “ego” těchto, otázkou je zda li ještě vůbec stále lidí. A naprosté nepochopení božího záměru. Je na světě mnoho “věcí”, které nejde vlastnit, už z logiky věci, přesto je někdo vlastní. A jednou z těchto věcí jsou třeba územní celky, rodově patřící určité skupině lidí, kteří na tomto území pop dlouhou dobu žijí, nazývané coby “suverénní státy”. Jenže se suverenitou to nemá pranic společného. Státy jsou samozřejmě někým “vlastněny” a tento někdo si kdysi dal velmi záležet na jejich založení. Proto bylo třeba Československo založeno jako “žido-zednářský projekt”, jak asi dnes ví všichni “konspirátoři”. Mocenská elita předchozích monarchií, či obrovských územně-správních celků, jako byla třeba ona diskutovaná Tartaria, která zmizela z historických map v polovině 18.století, nikam nezmizela, jen vše řídí, a má pocit že i vlastní, odněkud ze zákulisí. Vše ostatní, týkající se toho našeho úžasného “demokratického” (čti korporátně fašistického) systému made in USA, je jen divadlo pro občany, vylhaný mediální matrix a totální podvod. A to ať již jde třeba o jednotlivé vlády, systémy sociálního zabezpečení, nebo třeba policii, soudy, parlamenty či ty jejich jurisdikce, tedy systémy “práva”, které pomocí různých “zákonů” ovládají, terorizují, omezují a znesvobodňují právě ty jejich občany. A bezskurpulně je obírají naprosto o vše. V právních systémech existují tzv.maximy, z nichž se vlastně odvozují veškeré další “zákony”. Ukázka některých z nich: . Cujus est solum, ejus est usque ad coelum – Ten, kdo vlastní půdu, vlastní až do nebe, ten, kdo vlastní povrch země, vlastní nebo má výlučné právo na všechno, co je na ní nebo nad ní až do neurčité výše.

Všichni, kdo vlastní půdu, mají výlučné právo na všechno, co je na ní nebo nad ní do neurčité výše. Cujus est solum, eju est usque ad coelum et ad inferos – Kdo vlastní půdu, vlastní vše až do nebe a dolů do země. Tyto maximy ale vlastně také znamenají, že lidé, kteří se narodili na určité půdě, jak občas ráda říkám: na své rodné hroudě, tak na ní správně vlastní všechno, jenže právě tím, že tito samozvaní “majitelé” jednotlivých územně-správních celků (států) z těchto člověků vytvořili umělé “právní” osoby alias občany a oklamali tím tyto lidi, aby je sami “drželi”, tedy, aby se s nimi identifikovali (proto doklad identity, občanský průkaz, ID) tak tito “vlastníci všeho” dnes zprostředkovaně vlastní naprosto všechno včetně nás (jejich občanů) zkrátka jen tím, že se zmocnili našich majetku výše uvedenými metodami.

A když jsem právě na toto přišla, tak mi bylo v ten okamžik už zcela jasné, že tuhle jejich veskrze falešnou a nepoctivou hru s nimi odmítám hrát. Nebudu s nimi hrát hru na občana, ani na fiktivní právnickou osobu pod jejich jurisdikcí, ani všechny ty další, navazující hry. Hru na jejich sociální “za bez péče ní” a hry na pojištění a hry na registry, systémy, sítě atd. Kašlu jim na to a je mi naprosto jedno, jestli mě v těch svých “registrech” registrují. Je to celé podvod. Zní to možná naprosto neuvěřitelně, ale když se nad tím trochu hlouběji zamyslíte, a nemáte-li hlavu už úplně vymytou tou jejich stupidní TV propagandou, tak to pochopíte.

Cujus rei potissima pars est principium – Principiální částí všeho je počátek. Tak zní další maxima z mnoha. Touto je tak v podstatě dán počátek nebo řetězec důkazů pro tzv. doktrínu zlaté nitě. Jako takzvaný doklad o narození pak každý rodný list vlastně jen vytváří právě tyto fiktivní, tzv. právnické osoby, a každý jeho držitel tedy bude v rámci toohto jejich slavného úžasně demokratického systému považován za právnickou osobu právě od okamžiku svého narození. Takže i v případě, že se tento otrok – občan obrátí na Mezinárodní trestní soud, tak
ale bude stále považován za právnickou osobu a Římský statut se na něj tudíž nebude vztahovat a Deklarace lidských práv proto pro něj nebude platit. Pokud ale takový otrok použije svoje skutečné vlastní jméno, což mu umožňuje § 32 zákona o registraci narození, úmrtí a sňatků z roku 1995, tzv. Zákon 1995 (NSW), tak tím vytvoří novou “zlatou nit”, ale již jako muž nebo žena a tito člověkové jsou pak v rámci tohoto jejich právního systému již chráněni „zákony“ zabraňujícími otroctví.

A víte, co jim na tom našem probouzení se vadí vůbec nejvíce? Je to třeba právě správné pochopení toho, proč z člověka udělali občana. Občan je zkrátka a dobře skutečně jen vojenský koncept ovládání civilního obyvatelstva, do nějž jsme byli všichni, a oni by chtěli, aby to tak zůstalo pokud možno navždy, uzavřeni. Občanem se stáváte vyplněním žádosti o váš občanský průkaz a jejím podpisem a jakmile to uděláte, tak vás zkrátka mají a mohou si s vámi od té chvíle dělat naprosto co chtějí. A z občana už pro většinu lidí není úniku, protože ani nechápou, co to pro ně znamená být občanem. Že být občanem znamená být pod svrchovaností jejich zákonů. Jenže ty zákony si sami pro sebe vytváří ti samí lidé, kteří si vymysleli i ten koncept občana, tedy zákony jsou vždy takové, aby chránili je před vámi, zákony tedy vždy slouží hlavně jim, nikoli vám. Ale když vám to konečně dojde, co pro vás znamená být jejich občanem, tak by vám také mělo dojít, že ve skutečnosti nejste žadný jejich občan, že jste svobodný člověk, jen právě jakoby “uzamčený” do občana. Toto je pak právě váš první krok ke skutečné svobodě. A taky, jenže pro ně, první podnět k zahájení vaší likvidace, obzvláště v případě, že jste navíc tak drzí a začnete tohle vše, na co jste právě přišli, ještě vysvětlovat ostatním. Toho se totiž opravdu a nejvíc bojí, protože tohle by je nakonec mohlo zničit. A myslím si, že je to nakonec také opravdu zničí. Kdyby si lidé ve větší míře uvědomili velmi prostý fakt, že místo občanů, tedy vlastně jakýchsi moderních otroků politické komunity, jsou svobodní lidé, zahodili by ty jejich identifikační kartičky neboli občanky všichni a vysrali se zkrátka na ně. Jenže přesně tohle jsem udělala já a začal masakr. Další kolo totální likvidace příliš svobodomyslné Myšpule.

Takže spolu se smrtí mého otce přišla opět po šestnácti letech další vlna devastace všech mých chudobných, ale aspoň nějakých, zdrojů a možností obživy. Bankovní účet, který potřebuji pro to své “žebrání na internetu”, jak to občas komentují nic nechápající ovčané pod mými videi či příspěvky na Facebooku, byl uzavřen společně s tátovým úmrtím. Takže už mi ani žádnou almužnu nikdo poslat nemůže. Tedy nemohl by, kdyby se nestala další podstatná událost v mém životě, ovšem naštěstí zcela opačná, tedy událost z těch vůbec nejkrásnějších, když jsem konečně potkala svoji životní lásku. A s ní přišel i bankovní účet a já se tak mohu tomu svému “žebrání” v mých “zakazovaných”, protože establishmentu pochopitelně velice nepohodlných, videích na YouTube věnovat i nadále. A doufat, že mi třeba někdo z těch, které se mi možná podařilo probudit, něco málo pošle. A taky, že mi YouTube nevymaže šmahem celý kanál, jak to tak často a rádo poslední dobou dělá. Protože další totalita, která schována pod rouškou demokracie vstoupila plíživě do našich životů, se jako každá totalita prosazuje mimo jiné i cenzurou. Dokonce takovou, proti níž vypadá ta bývalá, komunistická cenzura, z doby budování rozvinutého socialismu, vlastně docela žabařsky. Dnes tu máme high tech cenzuru pomocí systémů AI, různých shadowbanů a podobných vychytávek, o nichž si mohli soudruzi tenkrát nechat jen zdát.

Možná mnohé napadne, proč si tedy nenajdu nějakou práci, či nepodnikám? Na to je poměrně jednoduchá odpověď, protože s nimi odmítám hrát tu jejich veskrze falešnou hru. Nebudu je podporovat, když mi záměrně ničí život. Nebudu jim ze své práce ještě platit, aby si za to mohli vymýšlet stále promyšlenější způsoby jak nám ubližovat, jak nás zotročovat, či nejlépe rovnou zabít. To ůdajně proto, že ja nás na té “jejich” země – cosi ( v kouli moc nevěřím, možná je to placka?) ůdajně příliš mnoho. Jenže oni lžou samozřejmě naprosto ve všem (další důlvod proč to s nimi nebudu hrát), takže lžou i v tomto. Vůbec nás není příliš mnoho. A na Zemi, kterou dall Rod stvořitel ke štastnému a tvořivému životu nám všem, je dostatek všeho pro všechny. Tedy mohl by být, kdyby se parazit tak urputně nesnažil, aby tomu tak nebylo. A to jen proto, že se rozhodl, že ji celou bude mít jen “on sám” pro sebe a to i s námi. Proto lže, manipujue a zabíjí. Ti, kdo jsou s ním, ˇat již vědomě či nevědomě, tak mohou prosperovat, a ti, kdo se rozhodli se mu postavit a bránit sebe, svoji Zemi, a bojovat za svoji čest, svobodu a jednat jen v souladu se Svědomím, nikoli podle jejich zákonů, tak jsou záměrně ničeni a likvidováni.

Takže já patřím mezi ty druhé, protože jsem se rozhodla nepodvolit se jim, a protože jsem prostě již prokoukla tu jejich skrz na skrz falešnou hru, rozhodla jsem se přestat ji s nimi úplně hrát. Takže je taky vůbec nepodporovat. Prostě jim už nedat doslova ani korunu. A tak můj dluh rost a rostl, až z něj bylo 900tisíc. Můj majetek byl exekučně zabaven a prodán za naprosto nesmyslně směšné částky (formoui dražby, aby to vypadalo jako správné a poctivé…) nějakým přátelům těch, kteří se na exekucích podíleli. Praktika to zcela běžná v parazitickém korporátně fašistickém systému. Takže jeho prodej vlastně nakonec ani neumořil mé úvěry. Což se také podílelo na tom mém dalším “dliuhu”. Ale jim ani to nestačilo, proto dluh narostl na oněch neskutečných necelých, ale bezmála sedm miliónů. Do toho občasná buzerace policie ČR, a klasiké sračky systému, kterých tak rád využívá, když se mu někdo znelíbí. A přesně to jsem udělala, znelíbila jsem se. Byla jsem příliš svobodomyslná, příliš pravdomluvná, pochopila jsem jejich lži a byla jsem tak drzá, že jsem to s nimi zkrátka přestala hrát. A bylo to. Někde proto bylo nejspíš rozhodnuto o mé likvidaci.

A právě proto se mi stala další “náhodná” nepříjemnost, po pětadvaceti letech bezproblémového fungování lanového centra v jednom z největších kempů u Máchova jezera přišel nečekaný a nesmyslný, ale také hodně neférový konec. Ne proto, že by se cokoli stalo, někdo z toho spadl, nebo že bychom třeba zničili nějaký ze stromů, nebo překáželi někomu jinému, nebo že bychom nesplnili jakoukoli z těch mnoha legislativních buzerací, kterými systém strpčuje život všem, kdo nejsou ti “největší”, “nejmocnější” a “nejbohatší” tedy nejvlivnější, ne, to vše bylo v pořádku a nestalo se nic, jen se “kdosi mocný” v pozadí rozhodl, že mi sebere i ten poslední zdroj financí, který mi zůstal. Zkrátka a dobře, kdosi zjistil, že ten lanáč je “můj” ačkoli byl ofociálně mého kamaráda a byl konec. Rebelové nemají nárok na to si vydělat. Rebelové, svobodomyslní a ti, kterým došlo co jsou zač, ti, kdo pochopili, že dávno nežijeme v žídné demokracii, ve “svobodné západní” zemi, ale že jsme se po roce 1989 jen stali místo ruskými tak americkými vazaly a že ta demokracie made in USA, kterou tak snaživě vojenskou silou importují američané do celého světa je ve skutečnosti korporátní fašismus jak vyšitý, tak již dnes nemají nárok na nic a jsou tak určeni k likvidaci. U těch, kteří disponují nějakým majetkem, je jejich “zposlušnění” vlastně docela jednoduché, stejně jako u těch, kdo mají rodinu a děti. Zavřít jim hubu je snadné, nechtějí přijít o majetek ani ubližovat vlastním dětem. A tak raději mlčí. Jak dopadnou ti, kteří nemlčí je poměrně nasnadě a mám ve svém okolí nemalý počet těch, kteří to zažili na vlastní kůži a dopadli až na samotné dno. Jak ale umlčet takové “šílence” jako jsem já? Nemám zcela záměrně vůbec nic a už jsem se naučila nic nechtít. Netoužit. Ono také stejně není moc po čem, protože stačí pochopit, že valná většina toho po čem tak touží naše ego, stejně není “naše přání”, ale přání právě toho ega, co tak touží být důležitější a mít víc než mají ostatní, ale že jsou to většinou jen luxusní krámy k prdu. Chápu, že většině ovčanů pod vlivem masírky v mědiích přijde nutné jezdit minimálně v Audině, protože přece nebudou jezdit ve Fabii, stejně jako jim přijde samozřejmá honba za co možná největší televizní obrazovkou v obýváku, americkou lednicí v kuchyni, nejnovějším Iphonem v kapse a Macbookem v tašce do práce, protože přece chtějí být in, mě to vše přijde k prdu.

Tímto životním postojem k němuž jsem byla nejprve donucena v roce 2011 systémem, o něco později mi to vše došlo a přijala jsem ho za svůj již zcela dobrovolně, tak přivádím k zuřivosti nejen ten náš velkolepý a úžasně demokratický korporátně fašistický systém, ale také tím nasírám své bližní, kteří dosud nepochopili. Když jsem někdy tázána proč si nenajdu nějakou slušnou práci, jak by si tak moc přála třeba maminka, odpovídám popravdě, protože na to nemám čas. Protože potřebuji stříhat další video, dopsat článek, namalovat obraz, jet jen tak někam popřemýšlet, natáčet další video či jen tak někam ven. Většinou následuje ihned další otázka, kolik za to mám. Odpovídám naprosto popravdě, že nejspíš vůbec nic, pokud mi tedy někdo z mých sledovačů něco dobrovolně nepošle. Pak přichází většinou otázka, proč to dělám, když z toho nic nemám, na kterou opět zcela pravdivě odpovídám, protože to dělat chci, nebo musím. Musím, protože to chce moje svědomí a to mi přijde podstatnější než to, po čem toužilo moje ego, dokud jsem ho nezpracovala až do současné podoby. Musím, protože s nimi nechci hrát jejich hry. Musím, protože moje svoboda je mi vším. Musím, protože považuji za svoji povinnost ukazovat ostatním jejich falešné hry a odhalovat jejich věčné manipulace a lži.

Musím to dělat, protože si narozdíl od mnoha ostatních uvědomuji třeba další velice nepříjemný, přitom však docela prostý fakt, že i když se okolo nás ještě nestřílí ostrými, tak jsme ale již nějakou dobu ve válce. Lidé to stále nechápou, ČT24 jim to samozřejmě neřekne, ale je to tak. A vláda i když mlčí, tak to samozřejmě mc dobře ví. A svým jednáním mi jen dává zapravdu. To jejich vynucování hadrů na hubu, jejich nesmyslná covidová šikana, jejich vražedně očkování a nenápadné vybíjení vlastních občanů vakcínami mi to jen potvrzuje. Pandemie řízená ministerstvem obrany USA? Houby pandemie, byl to sprostý vojenský útok biologickou zbraní vyvivinutou spoluprací USA a komunistické Číny, speciální vojenská operace namířená proti vlastnímu obyvatelstvu. Že to někomu nedává smysl a že je to jen konspirace? Ano, třeba všem těm, kteří si ještě stále nanivně myslí, že ČT je objektivní veřejnoprávní médium to smysl nedává a tak jim to může připadat jako konspirace, ale všichni ti kdo to, co se okolo nás právě děje začali chápat a probudili se, tak už na vlastní oči přece vidí, že to tak není. A že by něco takového úplně klidně udělali, protože to jsou naprostí psychopaté. A tito psychopaté vydírají další psychopaty v jednotlivých vládách a nutí je činit rozhodnutí, která by možná oni sami ani nikdy neučinili. Jenže přesně takto vypadá současná “vysoká” mainstreamová politika: každý, kdo se toho svinstva účastní, jimi bude dřív či později vydírán. Tedy pakliže se nerozhodne konat to svinstvo dobrovolně. Věřím, že i takových nebude málo, že i takoví tam jsou.

Takže každému, kdo o tom hlouběji přemýšlí je to jasné, jsme ve válce, je to zatím válka hybridní, tzv.válka páté generace, vedená nenápadně, sofistikovaně a záíkeřně, pomocí high tech technologií, leckdy se tvářících jako civilní, přitom jsou vojenské. To jsou všechny ty jejich sítě 5G, 6G atd., to jsou ty jejich vakcíny plné různých nanotechnologií s užitnými náklady, to jsou ty jejich chemtrails, HAARPY a další metody ovlivňování počasí, to jsou ty jejich jedy ve vodě, vzduchu, jídle, kosmetice, to jsou ty jejich hadry na hubu, kterými dusí děti ve školách, to jsou ty jejich různé mikrovlnné zářiče, turborakoviny, zneužité zdravotnictví, zneužitá věda. Vše je dnes zneužíváno proti lidem. Veškeré technologie, v čele se zneužitou AI jsou vždy zneužívány proti lidem, a teprve potom bývají uvolněny jakoby pro civilní použití. Ale i v rámci tohoto civilního používání jsou tyto technologie zneužívány pro špiclování, fízlování a kontrolu lidí, tedy celého, až na vyjímky nic netušícího, obyvatelstva, snícího si své růžové sny o demokracii a žijící v iluzi o své svobodě. Protože skoro vše, v čem dnes žijeme, je jen iluze. Je to jen iluze nějaké svobody, iluze demokracie, iluze o podílení se na správě věcí veřejných.

Náš svět zkrátka patří jim, nebo si to alespoň myslí. Jsou to stále stejní lidé, kteří náš svět řídí ze zákulisí. A je jedno, jestli jsou to jezuité, zednáři, ilumináti, černá šlechta, nebo chazaři. Jsou to staré rody, které drží svoji absolutní moc nad lidstvem, je to skutečná mafie, neštítí se ničeho. Vraždí, okrádají, vydírají, stojí nad zákony, protože to oni si je vytváří. Ovládají nás pomocí absolutní kontroly, peněz, které si tisknou, aby nám je mohli půjčovat, politických systémů a brutálního násilí. To oni ovládají všechny ty tajné služby, které nepracují pro vlády jednotlivých zemí, ale pracují pro ně. A likvidují všechny ty, kdo to prokoukli a nehodlají se na tom dál podílet. A to třeba já skutečně nehodlám. Nejsem jejich občan, jsem svobodný člověk a naše společná Zem patří stejně tak mě, jako vám, nepatří jen jim. Možná jsem blázen, ale jsem a budu svobodná, kašlu jim na jejich systém, zákony, pravidla. Řídím se svým svědomím, které mi přesně říká, co se dělat může a co se nedělá, poslouchám to svědomí, protože se chci jednou, až přijde můj čas, podívat Stvořiteli našeho světa, a to ať už jej kdokoli nazývá jakkoliv, zpříma do očí. Mé svědomí totiž bude čisté.

Přitom by tenhle náš svět mohl být nádherným místem k životu, k tvoření, užívání si, plný radosti a krásy, s dostatkem všeho pro všechny. To, že takový není, přitom vytváří jen hrstka lidí, bohužel naprosto sobeckých a nelidských psychopatů, kteří vlastní a ovládají 99% veškerého bohatství, které poskytuje. A rozhodně nemají v plánu se o cokoli dělit s ostatními. A přestože je jejich moc obrovská, proti té naší neskutečná, ovládají vlády a vytváří politiky celých kontinentů, ovládají finanční systém, ovládají vojensko-průmyslový komplex, disponují technologiemi, které si běžný člověk nedovede ani představit a to i když se třeba zabývá (jejich( vědou na špičkové úrovni, mají k dispozici celé armády, všechny zbraně včetně jaderných, tak z nás mají strach. Vědí, že kdybychom se hromadně začali probouzet z oné iluze, kterou nám dnes a denně vytvářejí, tak je umlátíme čepicemi. Vědí, že proti milirdám probuzených lidí, kteří pochopili, že jsou svobodní lidé a ne jen jejich občané pod zákonem, nemají vůbec žádnou šanci a to ani s atomovkami. Proto je pro ně tak důležité umlčet každého nepdvoleného, každého, kdo to celé aspoň trochu pochopil. A možná proto bylo tak moc důležité narvat americkou biologickou zbraň jen pravdoláskařsky nazývanou jako “vakcína,” plnou bůhví jakých nanotechnologií, jedů, toxinů a všeho možného dalšího svinstva, pokud možno úplně do každého a snad dokonce do všeho, co se po zemi hýbe.. Protože tahle jejich slavná “vakcína” nesloužila ke zvýšení obranyschopnosti lidského organismu proti nějakému uměle vytvořenému viru, sloužila jim samozřejmě hlavně k ovládnutí, ještě větší kontrole a “zposlušnění” všech těch naivních občanů, kteří si ten sajrajt do sebe nechali vpravit.

A možná právě proto taky řekl ředitel Světového ekonomického fóra Klaus Shcwab, že země se stane bezpečným místem teprve až bude i ten poslední člověk naočkován. Já jen pevně doufám, že to nebude nikdy. A nejen doufám, ale ještě to nahlas říkám všem okolo, tedy alespoň těm, kdo chtějí naslouchat. A to je pravděpodobně také ten další důvod, proč nejspíš považují za tak podstatné mě umlčet. Jenže aby mě umlčeli, museli by mě skutečně zabít. Tím, že mi všechno opět seberou, nebo že mě nechají klidně vyhladovět uprostřed dostatku a narvaných supermarketů, mě ale neumlčí. Nebo možná tak na chvíli.

Mě je jen líto, že mnozí lidé nechápou ani to, že jsem již za jejich svobodu obětovala vlastní život. A že místo toho, aby mě v mém úsilí alespoň trochu podpořili, tak stále podporují jen je, a že ze mě navíc ještě dělají nějaký proti společenský živel, či nemakačenka, podivínku, konspirátorku nebo rovnou blázna.. Je to samozřejmě totiž mnohem pohodlnější a rozhodně také mnohem bezpečnější, než o tom všem třeba jen začít trochu hlouběji přemýšlet, nebo s nimi, podobně jako jsem to udělala já, okamžitě přestat hrát tuhle jejich naprosto falešnou hru, a nebo dokonce zajít až tak daleko a rovnou jim dokonce hodit tu jejich “občanku” na hlavu a jít jednoduše mimo ně. A není to o tom jít úplně mimo systém, což dnes už skutečně reálně ani nejde, nejste-li tedy naprosto soběstační ve všech oblastech svého života, je to o tom, jít mimo ten současný totálně zkorumpovaný režim politických stran a hnutí, skrze který právě oni samozvaní „majitelé“ našeho světa vše řídí, zotročují, zneužívají jen pro svůj vlastní prospěch kryti ve svém počínání těmi, kteří by správně měli pracovat pro nás, ale pracují přitom pouze pro ně a to leckdy aniž by to oni sami tušili.

Žijeme v přelomové době, kdy buď jako občané soukromých korporací tvářících se jako „suverénní státy“ vkráčíme do věčného otroctví v rámci jejich nastupujícího nového světového řádu, nebo se jako svobodní člověkové zbavíme okovů v podobě našeho „občanství“ jednou pro vždy. Je to jen a pouze o nás samých. Je to o našem jednoduchém a prostém rozhodnutí, buď to s nimi dál hrát, nebo nehrát. To je všechno. Takový je dnes rozdíl mezi naší svobodou a otroctvím.

Myšpule