V souvislosti s doslova hysterickým nátlakem na očkování co nejširší vrstvy populace, s propagandou, která se okolo očkování dělá, asi by bylo dobré, podívat se na ony „vakcíny“, které navíc v případě vakcín na Covid od firem Pfitzer, AstraZeneca a Johnsson and Johnsson vakcínami vůbec nejsou, podívat trochu zblízka. Ovšem myslím na ty skutečné vakcíny, nikoliv ten sajrajt plný nanotechnologií, toxického oxidu grafenu a dalších jedů, postavený navíc na technologii CRISPR tedy velice zjednodušeně řečeno – rekombinace DNA pomocí mRNA. Tak tuto globalistickou sračku dnes na mysli nemám, ostatně konkrétně o ní bylo již na Myšpule Světě zveřejněno článků více nož dost. Já mám dnes na mysli ony klasické vakcíny, jejichž smyslem bylo synteticky povzbudit jinak přirozený imunitní systém člověka k „výrobě“ protilátek. Lékaři a mainstream tvrdí, že vakcíny fugují, pícháme je povinně do velmi malých dětí, zdá se, že svůj důvod, účel a užitek mají. Jak je to s nimi ovšem doopravdy?

Přiznejme si to: jediný skutečně ospravedlnitelný důvod pro použití vakcín k „imunizaci“ člověka proti nemocem je vlastně odvozen právě z té zcela přirozené skutečnosti, že náš imunitní systém v případě napadení zahájí úspěšnou obrannou reakci.

Nebýt elegance, odbornosti a většinou asymptomatickému úspěchu našeho rekombinatorního imunitního systému (na bázi přirozené tvorby protilátek) se tak velice dobře vypořádává se všemi infekčními výzvami, očkování by tedy nemělo mít vůbec žádnou příčinu, žádné vědecké vysvětlení, a hlavně ani žádné ospravedlnění. ¹

Ve skutečnosti se od doby adaptace na pozemský život, antigen-specifický imunitní systém vyvinul na počátku vzniku obratlovců před 500 miliony let a od té doby dělala naše těla přirozeně docela dobrou práci v úsilí udržet nás na této planetě živé, aniž bychom k tomu potřebovali syntetickou, vakcínou zprostředkovanou imunitu.

Opravdu, všechny nakažlivé nemoci jsou nezbytné pro rozvoj zdravého imunitního systému a aby se tak zabránilo vzniku autoimunitních stavů v důsledku dominance TH2.

Jinými slovy, odebereme-li tyto přirozené infekční výzvy a schopnost imunitního systému aby se mohl zapínat sám; tak zvládnout tyto infekční výzvy a získat trvalou imunitu proti desítkám, ne-li stovkám tisíc různých patogenů kterým jsme vystaveni po celý náš život, by zkrátka nebylo možné.

• Mohou vakcíny skutečně kooptovat, zlepšit a nebo dokonce nahradit přirozenou imunitu syntetickou imunitou?
• Kolik vakcín to bude vyžadovat?
• Nejsme již na kritickém prahu přetížení vakcínami?
• Tím, že se „zlepšíme“ v jedné oblasti naší lidskosti tímto umělým způsobem, neodcházíme ve stejnou chvíli a to poměrně dramaticky z jiné oblasti?

V současné době dodržování CDC očkovacího schématu pro děti od narození do 6 let věku vyžaduje podání až 60+ vakcín ¹, které by měli být podávány údajně proto, aby očkované děti byly zdravější než ty neočkované nebo přirozeně imunizované. ²

Šedesát vakcín, je přitom skutečně znepokojivě vysoký počet (nebo alespoň pro všechny ty, kteří si ještě zachovávají komplementární lidské schopnosti jako je rozum a intuice), však správně nevyjadřuje spravedlivé kolika různým antigenním problémům tyto děti následovně celkem čelí…

Nový článek publikovaný v časopise Lupus s názvem “ Mechanismy Toxicita hliníkového adjuvans a Autoimunita u pediatrické populace ,“ poukazuje na to, že takové množství jako je 125 antigenních sloučenin , se spolu s vysokým množstvím hliníku (AI) coby adjuvans podávají dětem do 4 let a do 6 let, v některých „vyspělých“ zemích.

Autoři článku také uvádějí:

„Imunitní problémy v raném věku vývoje, včetně těch vyvolaných vakcínou, může vést k trvalé škodlivé změně v mozku a imunitních funkcí.

 

Experimentální důkazy nám také ukazují, že současně podání pouhých dvou až tří imunitních adjuvans může samo o sobě překonat genetickou rezistenci vůči autoimunitě.“

Adjuvans vakcíny jsou jako agenti, kteří urychlují, posilují nebo prodlužují antigen-specifické imunitní reakce na vakcíny, které chtějí vyvolat. V podstatě zvyšují vakcínou „účinnost“, která je definována naší schopností vytvářet protilátky titry.

Na druhé straně „účinnost“ vakcíny – a která je skutečným měřítkem toho, zda vakcína funguje nebo ne – nelze zjistit podle počtu produkovaných protilátek. Zda vakcína funguje nebo ne nebo zda adjuvans vakcíny zesiluje protilátky, které mají skutečnou afinitu k zamýšlenému patogenu je to, co se počítá ve skutečném světě, tj. afinita protilátka-antigen, (a ne pouhý objem produkovaných protilátek) je to, co určuje, zda daná vakcína bude efektivní nebo ne.

Sémantický zmatek mezi „vakcinační účinností“ a „účinností vakcíny“ zajišťuje, že vakcíny, které mohou narušit/poškodit/hypersenzibilizovat imunitní systém stimulací nepřirozeně zvýšené titry protilátek mohou získat schválení FDA, navzdory skutečnosti, že se nikdy neprokázalo, že by způpsobovaly jakoukoli skutečnou ochranu v reálném světě. ³

Někteří výzkumníci vakcín dokonce navrhl to kojení , což může snížit zvýšení titrů protilátek u kojenců vyvolané vakcínou, tj. jeho iatrogenní onemocnění podporující účinky, by měly být dočasně odloženo aby nezasahovalo do takzvané „účinnosti“ vakcíny.

Mezi běžné adjuvans ve vakcínách patří: hliník, minerální olej, detergentem stabilizovaný skvalen ve vodě, pertaktin, formaldehyd, virová DNA, fosfát, z nichž všechny jsou inherentně toxické, bez ohledu na jejich způsob expozice.

Mnoho rodičů dnes vůbec neví jak nebezpečné je injekční podávání adjuvans přímo do svalu (a někdy dokonce přímo do krve v důsledku nesprávné a/nebo neexistující aspirační techniky), zejména u neinfikovaných zdravých potomků, jejichž imunitní systémy se teprve učí zahájit účinné reakce k nesčetným patogenům, které se ovšem již vyskytují v jejich prostředí.

Adekvátní kojení je ve skutečnosti ta vůbec nejúspěšnější strategie v prevenci nemocnosti a úmrtnosti spojené s infekčními problémy, a je tomu tak výrazně u savčí (tj. získávání potravy a imunity právě přes mléčné žlázy) , že bez adekvátní úrovně (pouze 11,3 % kojenců v USA bylo výhradně kojeno během prvních šesti měsíců svého života – Zdroj: CDC, 2004) kojenci se tak stávají naopak mnohem náchylnější k různým nemocem.

Nejen lidé se od nich odklonili savčími kořeny, vytvářením a propagací kojenecké výživy nad mateřským mlékem a poté propagací získání syntetické imunity pomocí vakcín, než na získání přirozené imunity kojením a například také vystavení se slunečnímu světlu, ale implicitně v rámci dominantního lékařského modelu je žádoucí nahradit přirozenou imunitu syntetickou, což je vlastně filozofie transhumanismu, tedy hnutí, které má v úmyslu zlepšit člověka přesáhnout naši lidskost, a je také úzce spjato s některými aspekty eugeniky. ⁴  

Očkovací plán CDC odráží naprosto bezcitný nedostatek ohledu na 3 miliardy let evoluce, která nás přivedla nás až do naší současné, neporušené podoby, a to zcela bez propracované technologie, jako je očkování – a pravděpodobně jen proto jsme je nikdy neměli k dispozici, abychom jimi nemohli potenciálně způsobit naprosto katastrofální poškození nás samotných.

CDC je z velké části dnes zodpovědné za generování masového veřejného mínění, že tam je větší škoda než při „profylakticky“ injekčního podávání více než 100 různých látek vlastně podporující onemocnění a narušující imunitu do těla zdravých dětí.

Podařilo se jim vštípit koncept do mas, že příroda selhala ve svém návrhu , a to lékařské a genetické technologie a intervence vytvořit nadřazenou lidskou bytost .

V této kultuře očkování je neočkované dítě je „méněcenné“, „špinavé“, možná dokonce „podlidské“ těm, kteří se dívají na očkování jako na odpověď na co zdokonaluje lidský imunitní systém.

Transhumanismus účastní se a dialektika, která vyžaduje současnou a systematickou dehumanizace těch, kteří nesdílejí stejný způsob myšlení a chování.

eugenické podtóny hromadného očkování a kult syntetické imunity jsou nyní, jak se pohybujeme, jen tence zahalené blíže k bodu, kdy nastala pseudovědecká lékařská diktatura si dělá nárok na naše těla a těla našich dětí.

Bod, odkud není návratu (pokud již dokonce nenastal) je už doslova za rohem:

to je hromadné zavádění DNA a technologie rekombinantní vektorové vakcíny.

Vakcíny prošly následující fázemi vývoje (zamlčená historie neúspěchů a masivní „vedlejší škody“):

Živé vakcíny > Atenuované vakcíny > Podjednotka Vakcíny > Toxidové vakcíny > Konjugované vakcíny,

…a teprve nyní dosahuji až k technologii možné přeměny naší živé tkáně na „továrnu na výrobu vakcín“ prostřednictvím použití DNA a rekombinantní vektorové vakcíny , což jsou biotechnologie navržené k přímé změně buněk v těle očkované osoby takže si potom vlastně vytvářejí antigeny jinak běžně poskytované vakcínami oni sami. ⁵

I když se ještě nepoužívají (originál článku je z roku 2012, bohužel jak všichni víme, dnes se již rekombinantní mRNA vakcíny používají ačkoili jsou jen podmíněně schváleny pro nouzové použití), klinické studie, které nyní probíhají, již slouží k získání souhlasu FDA. Pokud se ovšem v této problematice nebudeme vzdělávat již nyní a podle toho dále jednat, jejich další masová implementace je nejspíš nevyhnutelná, a naše samotné genomy se tak stanou dalším cílem všech dalších očkování a potažmo i celé nastupující transhumanistické agendy .

Reference

1 – Počítání počtu vakcín antigeny, celkem např. trivalentní chřipka = 3 antigeny vakcíny.

 

2 – Tím dochází k přirozené imunizaci všech těch, kteří získají svojí přirozenou imunologickou kompetenci pouze tím, že se nakazí (často asymptomaticky) nějakým divokým patogenem, čímž se spustí normální imunitní reakce, dojde k překonání infekční výzvy a v důsledku toho potom dochází k získání trvalé imunity.

 

3 –  Transhumanismus je mezinárodní hnutí (propagátorem je transhumanista a fašista Schwaab z WEF), které primárně věří v možnost proměny lidského stavu pomocí technologií vedoucích ke zlepšení celkové lidské intelektuální, fyzické a psychologické schopnosti a výkonosti

 

4 – Termín „účinnost“, pokud je použit v v souvislosti s účinky vakcíny zvyšujícími protilátky se nerovná její skutečné účinnosti, tj. zda vakcína skutečně funguje v reálném životě k ochraně před infekčním agens, což vyvolává značné znepokojení.

 

Je to tento sémantický trik (slučování a zaměňování „účinnosti“ a „účinností“), co přesvědčilo země a obyvatele nejvíce „rozvinutého“ světa, že výzkum vakcín je skutečně „založený na vědeckých důkazech“ a zaměřil se na vytvoření zvýšené imunity, i když ve skutečnosti je to celé především vysoce úspěšný obchodní podnik závislý na okrádání svých „zákazníků“ jak o jejich peníze, tak o jejich přirozené zdraví.

 

Základní nebezpečí běžných vakcín jsou dnes již tak dobře známé mezi „zdravotními odborníky“ že výrobci, kteří je produkují, chtějí aby jejich riziko (jako je jaderná energie) bylo podpisem endemnity převzato světovými vládami na sebe. Důležitost této skutečnosti nemůže být ani nadhodnocené nebo podhodnocené.

 

Zavedení cizí patogenní DNA, chemikálie, kovů, konzervační látky atd. do těla a stříkačka vygeneruje odezvu podobnou tomu, jako když kopnem do včelího úlu. Čím víc kopnete do úlu, tím větší bude „účinnost“ (tj. zvýšené protilátky), ale skutečnou afinitu, kterou tyto protilátky budou mít pro příslušný antigen (tj. patogen), naprosto nelze zaručit; dokonce ani samotní výzkumníci vakcín vlastně nemusí prokázat afinitu protilátka-antigen pro získání schválení FDA.

 

Také cenné imunitní zdroje jsou plýtvání generováním „falešných“ odpovědí na hrozby, které nemusí snadno existují v životním prostředí, např. existuje více než 200 forem chřipka A, B & C, která může způsobit příznaky spojené s roční chřipka A, takže sezónní trivalentní vakcína proti chřipce zabírá pouze péče o něco málo více než 1 % možných přenašečů infekce – a často za cenu odvádění pozornosti zdrojů od skutečných ohrožení, stejně jako vyčerpání a/nebo poškození celé imunity zařízení.

 

Po pravdě řečeno, na tom je vidět vlastně šokující nedostatek důkazů pro podporu vakcín proti chřipce v jakémkoli věku nebo populaci.

 

A co je horší, odpověď na vakcínu může „blow back“ způsobující ztrátu sebetolerance a přes výslednici Th2 dominantní imunitní systém, tělo může napadnout samo sebe (autoimunita). Mezitím první linie obrany proti infekce (Th1) je ohrožena a tyto „přední dveře“ mohou být ponechány široce otevřený neřešeným infekčním výzvám.

 

Je jasné, že lze vytvořit syntetickou imunitní odpověď prostřednictvím očkování, ale není pravděpodobné že skutečně povede ke zvýšení imunity, pokud jde o skutečný svět, tak vždy jde o účinnost, která je jediným skutečným soudcem, zda daná vakcína funguje nebo ne.

 

Je vidět, že ta základní kritéria používaná výzkumníky vakcín, jmenovitě, že generování zvýšených titrů protilátek dokazující „hodnotu“ nebo účinnost vakcíny je přesně naopak: dokazuje, že vakcína poškozuje vyvíjející se dítě vytvářením zbytečně zvýšených protilátek všemi nezbytnými prostředky, tj. že obrazně řečeno háže chemické a biologické vidle do přirozeného imunitního systému, např. hliník, fenol, diploidní (potracené fetální) buňky, arašídový olej, pertaktin atd.

 

Věřte tomu nebo ne, dokonce i teorie založená na získání protilátek dlouhodobou vakcínami zprostředkovanou imunitou byla nedávno zpochybněna a vlastně je dnes obžalována z nedůvěryhodnosti na základě jednoho z těch naprosto nejzákladnějších principů vakcinologie samotné.

 

5 – Národní ústav alergií a infekčních nemocí, typy Vakcín

Článek od Sayer Ji „Vaccination Agenda An Implicit Transhumanism/Dehumanism“ ze stránek GreenMedInfo přeložila a doplnila Myšpule

Zdroj: https://bibliotecapleyades.net/salud/salud_vacunas173.htm