Které ruce drží žezlo světovlády? Tajné spolky a to žezlo třímají ruce v nejtemnějších hlubinách

Turecko, Istanbul, 21. kvìten 2007. K hotelu Ritz arlton přijížždí černé limuzíny s tmavými skly.Téměř sto třicet hostù s pozvánkou v ruce se schází k zahájení pětapadesátého shromើdění tajného spolku s názvem Bilderberg. Světová elita, ty nejvlivnějšší osobnosti z oblasti byznysu, médií a politiky má údajně za svůj velký cíl „vytvořit jednu svìěovou vládu, která nevyvolá užž nikdy žžádné války a zaručí navždy jen mír a prosperitu vešškerého lidstva“. Tento plán přitom zformuloval již v roce 1991 někdejšší předseda této skupiny zvané Bilderberg a stálý člen jejího řídícího výboru David Rockefeller. Pečlivě střežžené prostory toho vůbec nejluxusnějššího istanbulského hotelu se uzavírají zevnitř. Všichni hosté usedají k velké tabuli v abecedním pořadí a další jednání světové vlády začíná.neoficiálně a v naprostém utajení a za zavřenými dveřmi, zcela mimo jakýkoliv dohled širší veřejnosti. Praktiky hodné spíše mafie, než-li členů budoucí celosvětové vlád\y, která má zaručit světový mír a prosperitu pro všechny na Zemi.

Chobotnice se dnes stala symbolem, který v kažždém člověku vzbuzuje přinejmenšším respekt. I kdyžž si v nějaké lepšší restauraci dopřejete například grilovanou chobotničku, zažžíváte kromě pocitu jisté noblesy i něco jako je pocit jakéhosi vítězství. Je to ten moment, kdy mùžžete pozřít molocha, který by za jiných okolností úplně klidně sežžral naopak on vás.


Chobotnice je rovněž jakýmsi symbolem moci a na jejích chapadlech dosti často číhá smrt. Není tomu ale tak jen v její vlastní říši pod mořskou hladinou, nebo třeba ve „fiktivních“ příbězích o pirátech, nebo o komisařích a mafiánech. NṚ „skutečný“ svět je totižž taky plný událostí, které by mohly poukazovat na existenci jistého tajemného mechanismu, který tady vššechno, navíc tajně, řídí. Tento úhel pohledu značně zkomplikoval žživot vššem těm, kdo se někdy pokusili odpovědět na záludnou otázku „Kdo tedy vlastně skutečně vládne světu?“. Je totižž dost dobře možžné, žže ta skutečná moc, skutečné řidicí centrum našeho světa vůbec není v žádném světovém parlamentu, v žžádné vládě ani v žžádné veřejné instituci tohoto druhu, která je všem známá a relativně přístupná šširoké veřejnosti; protože ten zvláštní fenomén, který skuečně řídí svět,se možžná naopak skrývá právě kdesi v tajemném příšeří. Pod roušškou různých manévrù, které nás mají ale vždy hlavně jen oblbovat a odvádět naši pozornost, tak ovlivňuje všše ale hlavně ve svùj prospìch. Nikdo z těch, kdo se kdy pokusil této jakoby vššemocné síle vzepřít nebo ji vylákat z jejích hlubin a přivést na světlo božží, však nevyvázl se zdravou kùžží, ale větššinou nevyvázl dokonce vùbec. Proto se této temné tajné světovládě říká právě chobotnice.

Jestlžiže ale třeba jen na chvíli uvěříme v její existenci, můžeme se tím dostat k jednomu z žživotně dùležžitých orgánù tohoto krakena, který nese dnes již docela známý, ale stále jen neoficiální název Bilderberg

.
Sdružžení nebo skupinu Bilderberg tvoří totiž celosvětová
elita těch vůbec nejbohatšších a proto i nejmocnějšších lidí celého naššeho světa a celá je dodnes ponořena skutečně do tajemné temnoty a to od hlavy ažž k patě.


Proto je informací o tomto sdružení vlivných jako šafránu a proto se tedy třeba jenom předpokládá, žže byla založžena již v roce 1954. Ale s jistotou to skutečně nikdo neví Nese název jistého luxusního nizozemského hotelu v Oosterbeeku, kde se konalo první shromᾞdění. Skupina se schází docela pravidelěì, kažždý rok a to většinou někdy na přelomu jara a léta, ale skoro pokažždé v jiné zemi. Místem jejich shromᾞdění je samozřejmě vžždy ten naprosto nejluxusnějšší hotel nebo vila. Účast kažždého člena skupiny nebo jejich hosta je vždy striktně podmíněna osobním pozváním. Přesto, tak na
některá jejich zasedání je umožžněn přístup pečlivě vybranému novináři nebo jinému zástupci z médií, veřejnost se vždy o těchto jinak zcela tajných jednáních dozvídá vžždy až ex post a kažždá zpráva o něm pokaždé podléhá té nejpřísnějšší cenzuře. Každý účastník konference je totižž vázán přísnou mlčenlivostí a hlavouni tohoto shromᾞění vždy nejprve přesně určí, co z probíraných témat se smí dostat na veřejnost, a co ne. Lze alle předpokládat, žže i výběr těchto privilegovaných novinářù a zpravodajù je předem pečlivě připraven a zaměřuje se jenom na takové kandidáty, kterých posluššnost je zaručená. I kdyby se náhodu nìkdo z nich pokusil vypustit do éteru jiné nežli jen ty „povolené“ informace, zaručeně by neměl v dalším postupu vůbec žžádné ššance a pravdìěpodobně by nakonec vypustil možná tak „jenom svoji“ dušši.S těmito lidmi není moc radno si zahrávat. Ostatně to, čemu obecně říkáme „tajné složby“ či „rozvědka“ pracuje vždy pravě pro ně. Elita tohoto světa totiž stojí nad vládami, právem i zákony tohoto světa, ty jsou určeny jen pro nás, plebs.

.
Přesto, žže pozvánky na bilderberské schůzky většinou končí na stolech těch nejvýznamnějších protagonistù světové politické scény, účast kažždého jednoho z nich je ale pokažždé naprosto neoficiální. Na různých seznamech se ovšem objevují takové osobnosti, jako je například lord Peter Carrington, bývalý generální tajemník
NATO, který ale je zároveň předsedou Bilderbergu již od roku 1991,
nizozemská královna Beatrix, jejíž otec princ Bernard se vzdal předsednictví tohoto elitního klubu v roce 1976, kdy se zapletl do aféry Lockheed, dále ššéf Fiatu Giovanni Angelli, italský politik Giulio Andreotti a schùzky ve skotském hotelu Gleneagles se zúčastnil také princ Charles. Stálicí, nemìnnou a věčnou konstantou na vššech listinách hostù, zùstávají ovššem hlavně jména dvou světových šedých eminencí: Henry Kissinger a David Rockefeller. Oba pánové patří údajně k malému řídícímu výboru této skupiny. Otázkou ale
zůstává, v čem spočívá ona „malost“.


Termín „za zavřenými dveřmi“ v sobě ukrývá také mnohem víc nežž jenom zevnitř zamčené dveře. Kažždý z luxusních hotelù, který si tato skupina zvolí za svoji rezidenci na pouhých pár dnù jejich zasedání, je samozřejmě uzavřen pro jakékoliv jiné hosty a oblast šširoko daleko kolem se stane přísně zakázanou a téměř militantní zónou. Každé z těchto divadel je navíc vždy provázeno tichou aureolou smrti.

Například kongres Bilderbergu se konal u italského Lago di Como v luxusní vile d’Este. Jižž několik dní před začátkem akce dostali obyvatelé obce Cernobbio, zdejší rybáři a majitelé pùjčoven lodí písemný zákaz přiiblížit se k pobřežží této vily na méně nežž tři sta metrù, a to pod pohrůžžkou pokuty. Na mrtvolně prázdném jezeře tak zůstaly jenom tři hlídkující policejní čluny. Ve vodách jezera tehdy dokonce pátrali potápěči po bombách.

Samotná obec koncentrací vojáků a policajtù připomínala okupované území. Vilu hermeticky uzavřelo 1200 policajtù, karabiniérů a příslušníků finanční strᾞe a celé okolí čtyřiadvacet hodin denně hlídali ostřelovači z okolních domù. Jedinou zvukovou kulisou celého tyátru byl mrazivý zvuk vojenského vrtulníku, který hlídal vzdušný prostor.
Podobně to vypadalo i v roce 2002, kdy se kongres skupiny konal v hotelu Westfields Marriott poblힾ Washingtonu. Organizátoři se údajně obávali útokù teroristù z Blízkého východu, a tak byly na obou washingtonských letištích zavedeny ty nejextrémněšjší bezpečnostní standardy. Jediná příjezdová cesta k hotelu byla uzavřena a pro pozvané hosty byly připravené vrtulníky, které je měly přepravit z letiššti
přímo k místu setkání. Podivuhodné je, žže většina světové elity dala přednost černým limuzínám s tmavými skly, které je k hotelu dovᾞely za doprovodu policejní eskorty.

Kongresy skupiny Bilderberg jsou tedy schůzky nejmocnějších lidí světa. Užž jenom ten samotný fakt, žže jejich průběh i obsah podléhají nejpřísnějšímu utajení, musí nutně vzbudit našší zvìdavost. S postupem času se neustále vyjasňuje vliv této skupiny a její minulosti na světové veřejné dění. Výsledky konferencí nejsou určeny veřejnosti, přesto
ovlivňují rozhodování prezidentù těch nejbohatšších, a tím pádem i těch nejvlivnějšších světových firem, jako jsou například IBM, SAAB, Fiat nebo Unilever.


Není tedy pochyb o tom, žže během těchto schůzek se formují důležžitá
rozhodnutí, která zkrátka určují další celosvětové dění. To by ovššem také znamenalo, žže vešškeré procesy a tendence, které se dnes halí do pláště demokracie a lidské svobody, jsou opět jenom dalšším divadlem, svoboda člověka je jenom pohádkou na dobrou noc a člověk jako takový je jenom jejich loutkou.

Jejím vodičem ovššem není osud, bůh nebo nějaký vyšššší princip, nýbrž právě tatož chobotnice, tvořená lidmi s patřičnými znalostmi a značným kapitálem. Hrùzostraššnou vššemocnost skupiny Bilderberg může zesílit i okolnost, žže toto sdružžení je jistým tichým a neoficiálním společným jmenovatelem dvou organizací, které jsou známé pod zkratkami CFR a ERT. Tyto organizace mají svá sídla na americkém a evropském kontinentu a disponují vššemi prostředky, aby mohly tišše, ale doopravdy vládnout. Americká CFR Council on Foreign Relations, tedy Rada pro zahranièní vztahy, byla založžena v roce 1922 a její zrod neinicioval nikdo menšší nežž právě klan rodiny Rockefellerù. Založžení této Rady bylo hlavním cílem monopolistického usilování celé této rodiny. Starý Rockefeller totiž velmi dobře věděl žže si svoje ekonomické postavení udrží jenom tehdy, kdyžž si podchytí politickou scénu. Nikdy mu také rozhodně nebyly vůbec cizí doslova gangsterské zásady. Bez problémù podplácel třeba senátory a na správná místa dosazoval své přisluhovače a přikazoval jim, co je kde třeba udělat, aby i nadále
vzkvétala například jeho spoleènost Standard Oil.


Hlavním cílem Rady je dnes předevšším nastolení celosvětové vlády, která ale nebude řízena nezávislými, případně demokraticky volenými politiky. Bude kontrolována supervelmocemi a předevšším Rockefellerovým impériem. Jinak řečeno, Rada má podle všeho prsty v tom, čemu se dnes s takovou oblibou říká globalizace. Jestliže je to pravda, pak vešškeré antiglobalizační demonstrace jsou jenom komedií a mládežž zahalená ššátky a kuklami můžže do policajtù házet klidně granáty, nic jí to nepomùžže. CFR má totižž poctivě vypracovaný systém a v rukou zbraně mnohem většžšího kalibru. Za zmínku stojí, že členem této rady byl i třeba otec atomové bomby J. R. Oppenheimer, z něhož se postupem času a se získáváním nových poznatkù stal nakonec úplný odpůrce jaderné energie. Jakmile projevil svoje nové přesvědčení a odmítl se angažžovat v dalšším využívání atomu a nukleární technologie, v politice jako vládní poradce k otázkám atomové energie si víc ani nešškrtl. Podle vššeho můžže být rád, žže neskončil na dně řeky nebo připoután k nějaké testovací bombě.
Rada na něj během dvanácti let vyvíjela ovššem takový tlak, žže poslední roky svého žživota trávil ponořen v alkoholu a zemřel nakonec na rakovinu hrtanu.


Prostřednictvím rady CFR natahuje chobotnice svoje chapadla i na akademickou pùdu takových univerzit, jako jsou Princeton, Harvard nebo Yale. Různá tajná bratrství, jako je například klub Skull and Bones – Lebka a hnáty jsou prvními síty, kde si tato tajemná světovláda vybírá své přisluhovače. Nejlepšší absolventi těchto univerzit, větššinou synáčkové z mocných rodin, pak pokračují
ve studiích v zahraničí za značné finanèní pomoci stipendií, jako je například Rhodesovo stipendium, které je nezbytné pro studium na Oxfordu.


Tito elitářšští zájemci o politickou kariéru se pak vždy ucházejí o práci v některém z mohutných myššlenkových trustù, odkud pronikají do grémií
největšších a nejvlivnějšších ústavů. Je tedy jasné, žže tato elitářská světovláda má ve svých kruzích opravdové mozkové kapacity, jejichžž posluššnost je ještě navíc dokonale prověřena. ERT je vlastně takovou mladšší evropskou sestrou americké CFR. European Round Table of Industrialists Kulatý stůl evropských průmyslníků byla založžena v Pařížii v roce 1983 ššvédským průmyslníkem Pethrem Gyllenhammarem, ššéfem firmy Volvo.


Hlavním cílem této organizace bylo sjednocení Evropy a zavedení jednotné měny, tedy dalšší jednotící čili globalizaèní procesy. Jejich smyslem tak není nějaké rozšíření pocitu svobody a nějaké jednotnosti, nýbržž rozšíření a upevnění jejich soukromého impéria a udržžení si kontroly nad evropským a světovým hospodářstvím. ERT nastolila kupodivu naprosto stejný program jako měla i americká CFR a zaměřila se především na představitele evropských univerzit. V roce 1988 tak vzniklo Fórum univerzit a prùmyslu. ERT, mezitím se sídlem v Bruselu a plně legalizovaná belgickou vládou, se sloučila s Groupe des Présidents. Tento krok byl pravděpodobně naplánován a připravován již dlouho dopředu stejně jako vznik samotné ERT, protožže zakladatelem skupiny prezidentù nebyl opět nikdo jiný nežž ššéf Fiatu Gianni Angelli. Chapadla chobotnice se nám tím tedy alespoň částečně vynořují z temnoty.
Přinejmešnším propojují existenci tajných mocenských spolkù, jako je americká CFR, mezinárodní, a nadnárodní Bildergberg a evropská společnost kolem kulatého stolu ERT. Za duchovního otce Bilderbergu
se totižž považžuje jistý Polák dr. Joseph Hieronim Retinger. Ten se po příjezdu do Ameriky dostal prostřednictvím CFR k rockefellerské elitě a spolu s tehdejšším ředitelem CFR Georgem Franklinem a
pozdějšším ššéfem tajné služžby CIA založižili Americký výbor pro spojenou Evropu.

A globalizace je náhle na světě. Amerika se tak stává kolébkou myššlenky sjednocené Evropy a spolek Bilderberg se prostřednictvím
vššech možžných i nemožžných mocenských organizací postaral o její realizaci. Nic proti, ale co je tedy tím opravdovým cílem sjednocené Evropy? Či dokonce celého sjednoceného světa, kde vešškerá opravdová moc spočívá v rukou neznámých, ale nejbohatšších bossù a vládců nadnárodních koncernù? První zmínky a rovněž doklady o té nekonečné moci skupiny Bilderberg pocházejí užž z období druhé světové války. V roce 1940 se jistý mladík na schùzce pracovní skupiny přiznal, žže je součástí spiknutí, které převezme kontrolu nad Velkou Británií, Evropou a africkými zeměmi. On sám prý bude jednou jeho ministerským předsedou. Ten mládenec se jmenoval Harold Wilson a o dvacet let později pak skutečně zastával funkci britského premiéra.


Spiknutí, o kterém mluvil, mělo být plánem úzkého spolku významných evropských osobností. U zrodu této skupiny stál nizozemský princ Bernard, částečný vlastník Dutch Shell Oil, který se v roce 1954 stal prvním předsedou Bilderbergu. Pod vlivem vššech těchto souvislostí si kažždý jistě domyslí, žže chobotnice má dobře podchycené vešškeré důležžité informační zdroje a jen tak snadno nevypustí do éteru jakékoliv informace, které by její moc mohly nějak odhalit nebo ohrozit. Není divu, žže oficiální média se veřejnosti pokouššejí namluvit, žže spiklenecké teorie a existence chobotnice jsou jenom výmysly a konspirační teorie.

O mnoha výsledcích jejich jednání se nakonec sice se značným zpožžděním přesto něco málo dozvídáme. Jedním z konkrétních
příkladù je sjednocená Evropa a dlouho připravovaná jednotná měna euro. Jen tak pro zajímavost duchovní otec eura a nositel Nobelovy ceny Robert Mundell v současné době pracuje na vytvoření koncepce
jednotné světové měny, která má mít údajně název Intor. Mnohé
osobnosti se na vrchol moci dostaly ažž po setkání se členy této skupiny. Bývalý arkansaský guvernér Bill Clinton se například rok po obdržžení pozvánky mezi bilderberskou elitu stal prezidentem Spojených států.


Kdo nechce, neuvěří. ŽŽádná z výšše uvedených informací totiž přímo nedokládá existenci chobotnice jako nějaké tajné skupiny lidí, která ovládá svět.Že je něco nedoložženo ovššem rozhodně neznamená vyvráceno! CFR a ERT skutečně oficiálně existují; skupina Bilderberg rovněž prokazatelně existuje, schází se a bude se scházet i nadále; bossové nadnárodních koncernů skutečně existují; korupce, obchody s drogami a zbranìmi za účasti slovutné teroristické CIA samozřejmě existují také. Nechte ale klidně oči dál zavřené.


Bilderbergská konference v roce 2007 v istanbulském hotelu Ritz Carlton se konala od 31.května do 3.června a přítomni na ní byli:

Henry A. Kissinger, Kissinger Associates (USA)

  • Hubert Burda, ššéf mediálního koncernu (Belgie)
  • Franco Bernabé, Rothschild Europe (Itálie)
  • Nicolas Beytout, ššéfredakor Le Figaro (Francie)
  • Bertrand Collomb, prezident Lafarge (Francie)
  • George A. David, prezident CocaCola (USA)
  • John Elkann, viceprezident Fiat (Itálie)
  • Timothy F. Geithner, prezident a CEO Federal Reserve Bank of New York (USA)
  • Jaap G. Hoop de Scheffer, generální sekretář NATO
  • Allan B. Hubbard, National Economic Council (USA)
  • John Kerr of Kinlochard, viceprezident Royal Dutch Shell plc (Holandsko)
  • Thierry de Montbrial, Francouzský institut mezinárodních vztahù (Francie)
  • David Rockefeller (USA)
  • Dennis B. Ross, ředitel washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu (USA)
  • JeanClaude Trichet, guvernér Evropské centrální banky (Francie)
  • Holandská královna Beatrix
  • Belgický princ Philip
  • Španìlská královna Sofie
  • Robert W. Scully, Morgan Stanley
  • Jürgen E. Schrempp, DaimlerChrysler
  • Rudolf Scholten, Rakouská Kontrollbank AG
  • Andrzej Olechowski, předseda Občanské platformy (Polsko)
  • George Soros, (Opens Society Institue) Soros Foundation, ( USA)
  • Jacob Wallenberg, prezident, Investor AB (ŠŠvédsko)
  • Frank McKenna, èlen Carlyle Group (Canada)
  • Jorma Ollila, prezident Royal Dutch Shell plc/Nokia (Finsko)
    (Petr Chmela, Esquire)

Další poměrně vlivný thinktank, napojený přímo na rodinu Rockefellerù, politickou a ekonomickou elitu západního světa,
globální lobbistická skupina s pùlstoletou tradicí, ovládající prostřednictvím svých členù kursy měn, vývoj ekonomik i ceny ropy, se ve dnech 8. 11. června setkala v ottawském hotelu Brookstreet, aby
tentokráte diskutovala vývoj cen na globálních ropných trzích, směřování venezuelského ropného průmyslu pod vedením levicového prezidenta Hugo Chaveze a dopady potenciální vojenské akce USA
proti Íránu. I nìkteří rozumnějšší komentátoři skupiny, která má jinak mnoho doslova až fanatických odpůrců, tvrdí, žže vžždy přísně utajená až konspirativní setkání skupiny Bilderberg ustanovují ekonomický a politický program pro mnohé hlavní hráče prùmyslového světa
bez jakéhokoliv veřejného dohledu nebo odpovědnosti. Patrice Basille, generální ředitelka hotelu Brookstreet , říká, žže žžádné setkání spojené se skupinou Bilderberg nebylo u jejího hotelu formálně rezervováno.
Basille řekla novinářům deníku Ottawa Citizen, žže pouze dvě konference, jedna z Montrealu a dalšší z Toronta, si rezervovaly teno hotel pro víkend začínající 8.června. “Co je Bilderberg?“ ptala se ř editelka. “Toto je poprvé, co o tom slyšším…“ Setkání těchto „dvou skupin“ přitom střežžilo v hotelu bývalé výsadkářské komando SAS, dnes privátní služba Globe Risk Holdings pod velením Alana Bella. Není tedy rozhodně možné, aby o tom generální ředitelka hotelu vůbec nevěděla.

Mé jméno je David Chmelenský, jistě mně někteří znají pod internetovou přezdívkou Vincenzoo. Dnes jsem se rozhodl k sepsání svého prvního článku pro vás a vašše oči. Rád bych vám ukázal ššpínu, která se děje již pož dlouhé desítky let. Ukázal vám ššpinavé lidi, kteří doslova prahnou po moci. Prahnou po prosazení Nového světového řádu. Tito lidé se řadí do takzvané skupiny Bilderbergù. Bilderberg Group.je přitom utajovaná organizace založžená těsně po druhé světové válce. Tuto organizaci má na svědomí .David Rotschield, Rockefeller a Carnegie. Organizace je stavěna na vysloveně nacistických názorech. Snaží se o vytvoření dokonalé rasy na našší planetě a mělo první setkání již roku 1954 v hotelu de Bilderberg ve městě Oosterbeck ve státě Nizozemsko.

Tato hromadná setkání probíhají přitom prokazatelně ažž do dnes vžždy na jiném místě, vžŸdy ostře střežžené a naprosto utajované. Našštěstí
se lovcùm těchto lidí daří tato setkání stále odhalovat. Hlavním cílem této ve skuečnosti doslova ššpinavé terroristické organizace je eliminace až 80% světové populace. Vyhubení, vyvražždění všech „nepotřebných“ lidí, v jejich očích jen darmožroutů na „jejich“ Zemi.
K těmto účelùm využžívají hlavně světové lékařství, kde se třeba do vakcín přidávají látky způsobující rakoviny a podobné smrtonosné
nemoci. Vize těchto zločincù je následně o zotročení celé zbylé lidské populace. Přinucení vššech lidí k žživotu v uzavřených městech připomínajících spíše ghetta. kde nebude vůbec žŽádné soukromí, vešškerý pohyb bude neustále sledovaný. Zákaz vstupu do neutralizovaných zón.
Toto čeká nás všechny, nás lidi, pokud se našše masy neprobudí k poznání tohoto hlavního plánu ustanovení Nového Světového řádu a nezmobilizujeme-li se konečně všichni k jeho definitivnímu poražžení.

Na již zničených kamenech Guidestone o Novém Svétovém řádu bylo napsáno, žže populace lidstva nesmí přesáhnout 500 miliónù jedincù.

Tyto tajné skupiny řídily záležžitosti naší planety již po stovky let.
Nyní se ale dostali do finální fáze připravují se na otevřenou světovou nadvládu. Cíl, po kterém ti nejznáměšjœí tyrani toužžili po celou historii lidstva! Lidé jako byli Hitler, Stalin, MaoTseTung Koncept Nového Světového Řádu je zde po již po celá staletí. Nejvíce pozornosti dosáhl však až během druhé poloviny 20. století. Prezident George Bush to použžil v mnoha svých projevech cožž znamená, žže opravdu chce nějaký řád ve kterém máme nějaký typ globální nadvlády. Ve kterém se kažždá lidská bytost na planetì Zemi zodpovídá opatřením formulovaným na mezinárodní úrovni.

It is big idea. New World Order

G.Bush senior

Organizace Bilderbergù má na svědomí založžení organizace OSN, Evropské Unie, Africké Unie a nyní usilovně pracují na Severoamerické Unii a Asijsko Pacifické Unii. Vššechny tyto Unie získají svého prezidenta. Jak někteří možŸná víte, nedávno se měl volit prezident Evropské Unie, našštěstí pro nás všechny se tak nestalo. ALE ONO SE TO NAKONEC STANE!
Suverenita dalšších zemí Evropy zanikne! TA NAŠŠE UŽŽ ZANIKLA. Vstupem do Shengenu a zruššením hranic jsme ztratili svou národní suverenitu, ale to ještě není všše! Staneme se součástí Spojených Státu Evropských a brzy nás potká spojení vššech unií a pak světová nadvláda. Konec našší svobody.přinese OSN Evropská Unie Africká Unie Severoamerická Unie AsijskoPacifická Unie …

Kořeny globalizace a snahy o světovou nadvládu sahají ažž do úplného počátku lidstva. Dobývání a impérium je staré jako civilizace sama. Babylon, Egypt, Řecko. Ti vššichni zakládalli impéria v pokusu ovládnout svět..
Římský systém se dostal ažž k vrcholu a ovládal celý tehdy známý svět. Byly vytvořeny komplexní systémy vlády tak, aby se ovládly všechny různící se populace. Během periody 15 a 19 stolétí se vynořila nová impéria a vedla pokaždé války o nadvládu. ŠŠlechta, stejně jako prosperující měšťšanská třída, byla vždy financována hrstkou privátních bank. Mnoho z velkých pen쾞ních domů vždy zabezpečovalo své investice na obou stranách válek. Důmyslné sítě shromažžďování zpráv dávaly finančníkùm dokonalý nástroj proti vládám, nad nimiž tímto ale také pomalu získávaly kontrolu.

  1. června 1815 sledovali agenti britského křídla dynastie Rothschildù, jak se císař Napoleon Bonaparte zoufale bil za záchranu své armády ven z čelistí britského klešťšového útoku. Rothschildùv agent byl schopen dostat zprávu o Napoleonovì porᾞce, Lordem Wellingtonem, do rukou Nathana Rothschilda celých 20 hodin před tím, nežž ta zpráva dospěla do Londýna. Nathan, hlava britského křídla dynastie Rothschildù, vypustil na Londýnské burze fámu, žže Napoleon válku vyhrál Vešškeré akcie se propadly o 98% a Rotschild byl pak schopen koupit celou britskou ekonomiku za zlomek její skutečné hodnoty. Kdyžž pak zpráva o Napoleonově porᾞce konečně dorazila, tak akcie opět rázem stouply. Británie byla tehdy nepochybným vládcem Evropy a Rotschild tehdy zkrátka ovládal Anglii. Jiiž takž dost dominantní impérium rostlo ješště agresivněji. Jeho vojska a byrokracie se ššířila po celé zeměkouli. Bankovní kartel bytněl… a ve skutečnosti někdy od roku kolem 1800 vždy financoval obě strany u téměř kažždé války a samozřejmě protože dostával úroky z půjček, které poskytoval vládam na války, tak jež ve skutečnosti pomáhal vyvolávat a vytvářet.

Začátkem 20. stol. bylo Německo již povstávající velmocí a vůdčí silou průmyslové revoluce. Nebyl tehdy absolutně žžádný dùvod, aby nějaká 1. světová válka vùbec byla, kromě toho jediného, žže to byla ideální příležžitost pro bankovní kartel vyděìlat hromadu peněz financováním obou stran této války. 28. června 1914 byl následník RakouskoUherského trůnu, Arcivévoda František Ferdinand, zavražžděn
přii veřejné jízdìě se svým vozem.Černá ruka, Srbská tajná společnost s napojením na francouzskou a britskou tajnou službu, se k tomu příhlásila.

A první světová válka začala. WWI has begun! Továrny na zbraně financované bankami kontrolovaných Rothschildem, v Německu, Francii, Anglii a Rakousku, financovala vššechny strany.konfliktu.

V té válce tehdy zemřelo nejméně 20 milionù lidí. Byl to konflikt tak hrozný a děsivý, žže lidé slibovali, žže užž nikdy válčit nebudou. Říkalo se tehdy dokonce, že to byla: „Válka za skončení vššech válek“. Otázka ale spíše zní:: „Proč vlastně tehdy chtěli válku?“


Jistě, předevššim ššlo, ostatně jako pokaždé, hlavně o peníze a o moc, ale tím druhým dùvodem bylo navíc ještě to, žže chtěli založžit Společenství Národù.- OSN. Jeho založení totiž bylo v jejich plánech po celou dobu a právě jako důsledek strašné války, jakmile tedy byla válka u konce nebo těsně před koncem, tak hned začali veřejně a politicky formulovat tuto myššlenku na vyvoření Společenství Národù, aby se to, co se právě stalo, nestalo již nikdy znovu.

Staletí praxe navíc učinilä z Britù doslova experty na skrýváni svého impéria za různé loutkové vlády a nebo komise. Ve jménu zastavení budoucích konfliktù proto navrhli, aby se všechny země připojily ke Společenství Národù.


Jejich skuteèným záměrem pro vytvoření Společenství Národù přitom ale bylo to, aby se stalo základem jejich budoucí tajně plánované Světové nadvlády.

Vlajka britského Společenství národů

Prezident W.Wilson, který se zasloužil o založžení soukromého Federálního Rezervního Systému v USA již v roce 1913 silně podporoval vytvoření Společenství Národù.


Společenství se nakonec seššlo v Paříži již v roce 1919. Ale mnoho zemí hned správně rozpoznalo, žže se jedná o hrozbu pro jejich státní
suverenitu a odmítlo do něj vstoupit.

Zasedání Společenství národů, Paříž rok 1919


Rozčarovaná Kongresem USA, který vytvoření Společenství Národů rovněž zablokoval, založžila britská tajná služba s pomocí rodiny Rockefellerù v New Yorku roku 1921 dnes již dobře známý Council on Foreign Relations (CFR).
CFR hned zaměstnal ty nejlepšší a nejzářivější postavy amerického žživota, aby podporovaly růst Angloamerického impéria.
Oficiálně uváděným cílem CFR, bohužel za nepatrného zájmu veřejnosti, dokonce rovnou bylo zrušení vššech národních státù ve prospěch založení vššemocné Světové vlády, zaišťšované několika málo elitními jedinci.

CFR

Přibližně od roku 1930 se pak proponenti založení Světové vlády rozdìělili do dvou vzájemně provázaných táborù:Fabiánské Socialisty (Komunisty) s centrem v Londýně a Národní Socialisty (Faššisty) v Itálii a Německu.


„National Socialism will use its own revolution for establishing a New World Order“
„Národní socialismus využžije své vlastní revoluce k založžení Nového Světového Řádu.“ prohlásil tehdy Adolf Hitler


Zastánci faššismu ve Spojených státech a Anglii věřili, a velmi pravděpodobně až dodnes věří, žže pro rychlou transformaci světa do Nového světového řádu by měla být využžita armáda, a že tento celosvětový globální politický převrat by měl být uskutečněn vojensky, zatímco o něco rafinovanejší zastánci socialismu říkali, žže jediná jistá cesta ke světové nadvládě a nastolení jediné světové vlády je inkrementalismus (nebo-li cesta postupných změn) je jistá cesta ke
světové nadvládě.

Adolf Hitler

Fašismus v USA


Major generál Smedlley Butler, oceněný pozdějí dokonce medailí cti Kongresu, veřejně v roce 1934 odhalil pokus amerických a britských magnátù zahájit vojenský převrat ve Spojených státech.

Válečný hrdina dosvědčil přímo před McCormackDicksteinovou komisí Kongresu, žže jedni z nejmocnějších mužů v Americe se ho pokusili si získat aby vedl vojenský převrat a, mimo mnoho jiného, tak tehdy chtìěli přímo ve spojených státech nastolit právě národní socialismus, tedy ryzí fašismus. A tyto fašistické tendence jsou nejen v USA docela patrné až dodnes, a po vojenské operaci Covid19 jsou pro mnoho lidí dnes zcela jasně patrné a viditelné v celém „západním“ světě.
„Chtěli po mě, abych vedl organizaci až 500 000 lidí která by byla vojensky schopná převzít veškeré funkce dosavadní legitimní americké vlády.“ vypověděl tehdy před Kongresem Majorgenerál Smedley Butler.

Majorgenerál Smedley Butler

Ovšem fašisti tehdy hluboce zapustili kořeny nejen v USA ale rovněž ve Velké Británii.

One thought on “Které ruce drží žezlo světovlády? Tajné spolky a to žezlo třímají ruce v nejtemnějších hlubinách”

Napsat komentář