Takže jak vydíte na Wikipedii výše, tak tzv.“stanné právo“ není jen něco, co se může stát tak v USA, nebo někde ve Venezuele či v Africe, ale že se to může reálně stát, a také se to již skutečně stalo, i tady u nás v české kotlince. Institut stanného práva byl sice v česku zrušen zákonem, ovšem vzhledem k aktivitám naší fašistické vlády, jako je třeba ono nenápadné (mainstream o tom rozhodně nemluví) zato však významné posilování pravomocí vojenské policie, tak si lze snadno představit i to, že se něco takového, jako bylo kdysi stanné právo, opět nenápadně znovu objeví. Za naprostého nezájmu ovčánků pochopitelně. Představme si tuto situaci konflikt na Ukrajině se zhorší a NATO tam vlítne, v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a u nás se vyhlásí mobilizace, národu ten průser konečně dojde a rozhoří se občanské nepokoje, bude přibývat ozbrojených střetů mezi skupinami občanů a vojenskou policií a do toho sem Rusové pošlou tři rakety a zbourají celou Vltavskou kaskádu. A v tu chvíli bude na výzvu fialenkovi podpindosnické vlády vyhlášen nouzový stav a za další chvíli bude vyhlášeno stanné právo, které jako jediné naší armádě umožní obnovit zákon a pořádek, protože situace a sociální krize se stanou nezvladatelné. Použije se tak pouze jako jakási poslední možnost k záchraně současného vládního systému na pokraji totálního kolapsu. A že to zní příliš apokalypticky? Inu, nemyslím si to, vše co naše současná vláda naprostých psychopatů dělá a neděla, tak k tomutu, či velmi podobnému scénáři bohužel spěje

A co pak? Vzhledem k tomu, že nemůžete v tu chvíli kontrolovat, co se děje v případě vyhlášení něčeho takového jako stanného práva, je dobré a docela důležité vyzbrojit se nějakými nezbytnými osobními strategiemi pro přežití takové nemilé situace. Tyto předem připravené strategie pak značně posílí, když na to náhodou dojde, naše fyzické a duševní schopnosti vyrovnat se nejen s přísnými administrativními opatřeními, která v takovou chvíli přicházejí a jejichž dodržování je na občanech vynucováno vojenskou a policejní silou .

Než se ale dostaneme ke konkrétním strategiím přežití, pojďme si nejprve zhodnotit, jak by taková situace a stanné právo ovlivňilo náš běžný život.

Podobný krizový zákon se většinou aktivuje, pokud dojde k jedné nebo více z následujících událostí:

1. Rozsáhlé vojenské a teroristické útoky, jako je biologická nebo jaderná válka

2. Nezvladatelné sociální nepokoje a protesty

3. Válka mezi dvěma a více zeměmi, třetí světová válka (v níž už mimochodem nějakou dobu skutečně jsme, jen se o tom moc nemluví pomineme-li fialové výkřiky do tmy: jsme ve válce! a podobné úchylárny jako jsou různé výstavy zničené vojenské techniky a plakáty Putina v pytli na mrtvoly )

4. Ekonomické zhroucení zemí, jako jsou velké hospodářské krize

5. Vojenské převraty, přírodní katastrofy mimořádného rozsahu a pod.

Kvůli většínou dosti extrémní povaze těchto administrativních opatření v nich získají vojenští velitelé a důstojníci téměř neomezené pravomoce k tomu jak (klidně i násilím) „ukáznit“ celou populaci a násilim ji donutit k podřízení se. To vše pak donutí běžné občany k leckdy až drastickým povinnostem a k nutnosti zvládnout neobvyklé, nebezpečné a život ohrožující situace.

Co se tedy stane, když je vyhlášeno stanné právo?

Když je někde vyhlášeno stanné, či nějaké podobné krizové právo, aktivuje se většinou v této oblasti vojenský režim a jeho, tedy vojenský, soudní systém i se všemi jeho obvykle velmi tvrdými a rovněž většinou i jednostrannými administrativními postupy. Taková situace automaticky pozastavuje některá naše dosud, bohužel, většinou dnes spíše nevážená občanská a lidská práva a privilegia. Než se nadějeme, můžeme být v životě omezeni skoro ve všem, co se nám zdálo být až dosud normální a běžné, tedy třeba ve svobodě pohybu, kdy jsme omezeni v tom kam můžeme a kam nesmíme jít, zda-li můžeme, nebo naopak nemůžeme opustit zemi, ale dokonce i v tom, co kde smíme, či nesmíme říkat, nebo s kým se můžeme stýkat a s kým nikoliv, a v neposlední řadě třeba i v tom, jak máme reagovat na různé vojenské a policejní prohlídky, zda s nimi spolupracovat či nespolupracovat, a případně je potřeba počítat i s tím, že se bohužel můžeme setkat i třeba se zatýkáním jak nás, tak našich blízkých.

V závislosti na velikosti a příčině původního problému, tak jsou při vyhlášení stanného práva odpovědní vojenští činitelé většinou oprávněni zavést skoro jakýkoli druh regulace, která je podle nich potřebná k obnovení normálního stavu. Takže to vše dohromady znamená, že kromě narušení dodávek jídla, omezení možnosti nákupu, omezení pohybu a dalších životních náležitostí, tak vyhlášení takového stanného práva vždy bude podporovat i třeba četný vznik různých občanských bojůvek, různé občanské domobrany a nebo rovnou celých partyzánských, či povstaleckých, často ozbrojených skupin.

Tento nechtěný důsledek vyhlášení stanného práva, vždy ještě více zhorší celkový a již tak značný chaos, protože nová vojenská vláda je proto v tu chvíli většinou nucena použít ještě větší sílu, aby zabránila těmto skupinám a různým disidentům a dezolátům a Putinovým kožeňáčkům v další eskalaci celkového napětí a nepokojů. Do které party bych patřilla já, je asi dnes dost jasné. Takže vždy bude lepší co nejrychleji po případném vyhlášení stanného práva někam zmizet. Ovšem výsledkem toho všeho nakonec bude to, že i vy, milí čtenáři a běžní občané, kteří dnes dodržujete zákony, jste poslušní, držíte hubu a krok, a nechcete s tím mít vůbec nic společného, tak nakonec stejně tak jako všichni ostatní uvíznete uprostřed chaosu a trosek.

Samozřejmě, že je naprosto přirozené mít obavy z toho, co tedy dělat, když je vyhlášena taková mimořádná situace. Ovšem jak mnozí již dobře víme, tak nejhorší je zemřít na vyplašenost, či na přílišnou poslušnost (ostatně očkovaní se o tom přesvědčili na vlastní kůži) a také víme, že náš strach je ten náš úhlavní nepřítel a v takových mimořádných situacích to pak platí dvojnásob. A jakákoliv trošku lepší připravenost v té chvíli náš strach citelně zmenšuje, protože zkrátka víme, že alespoň něco víme. Zde jsem tedy pro vás vybrala některé možné strategie přežití, které nám v takovou chvíli mohou pomoci.

Co dělat?

Pochopme všechna pro tu chvíli platná pravidla

Pochopení příslušných pravidel a zákonů podle jakéhokoliv mimořádného, ať už stanného práva, nouzového stavu, lockodownu, válečného stavu, mobilizace atd. nás vždy poněkud lépe připraví na různé, většinou zcela nepředvídatelné události. Ještě důležitější je to, že skutečně víme, co dělat můžeme a co už rozhodně ne.

Znalost platných pravidel nám totiž také poskytuje to správné myšlení, abychom se vypořádali s různými emocionálními výzvami ještě dříve, než pak nastanou ty skutečné problémy. Znamená to, že si můžeme udržet vhodný stav mysli a vnitřního klidu, a jednat s větší rozvahou, dokud se celá situace alespoň trochu nezlepší. A leckdy pomůže i vědomí toho, že poslušnost se nemusí pokeždé vyplatit, ale i toho, že u neposlušnosti se nesmíme nechat chytit.

Ale vždy je v našem nejlepším zájmu znát co nejvíce pravidel, a to i přesto, že se jimi někdy nehodláme řídit, ale znát je proto, abychom na sebe zkrátka zbytečně moc neupozorňovali. Ujistěme se, že sledujeme všechny ty mimořádné regulační změny běžných pravidel; to je důležité, protože za takových nepokojů jsou takové různé změny pravidel a zákonů dost časté a navíc leckdy i značně uspěchané, jak jsme mohli již před pár lety sledovat při globálním nácviku toho jejich psychopatického nového normálu v době kovidové Tímto způsobem budene jednak dobře, či alespoň o něco lépe informováni o tom, jak se máme v té které mimořáfné situaci chovat, a tedy i o tom, jak můžeme lépe ochránit sebe i svou rodinu během období chaosu a zároveň budeme schopni mnohem lépe zvážit důsledky, rizika, a nebo naopak prospěch z jejich porušovámí, nebo alespoň my všichni, kdo tedy ještě nejsme úplné ovce a kdo se řídíme pravidlem číslo jedna: nikdy nevěříme médiím, vládě ani úřadům. A pravidlem číslo dvě: nikdy to neřikáme nahlas.

Sklad základního materiálu

Vytvoření si zásoby základních potravin, ale i potřebných nepotravinářských položek je v takovou dobu asi tou nejdůležitější a nejkritičtější akcí, kterou pro sebe můžeme udělat, když se připravujeme na jakékoli období neklidu a nejistoty. Tyto zásoby můžeme klidně považovat za jakési své záchranné lano, když budeme muset někdy přežít nějaké ty zásadní fáze nejistých časů.

Nedostatečné zásoby totiž silně omezí naši schopnost odolávat jakýmkoliv dalším fyzickým, ale i psychickým problémům. V důsledku toho bychom se mohli vystavit jak podvýživě, tak ale i různým nemocem. Je to možná trochu smutné zjištění, ale můžeme vždy přežít jen do bodu, do kterého nám to naše zásoby dovolí!

Potraviny, voda

Vyberme si hlavně takové potraviny, které nám chutmají a máme je rádi, a to hlavně takové, které moc nepodléhají zkáze, jako jsou zcela typicky různé masové konzervy, suché cereálie nebo granulované výrobky, sušené ovoce a zelenina, trvanlivé pasterizované mléko a vysokoenergetické přísady, jako je třeba cukr. Tyto potraviny zůstávají totiž jedlé po poměrně dlouhou dobu a zároveň nám poskytují tolik potřebnou výživu a energii nutnou pro naše další přežití. Zároveň se vhodně vybrané potraviny a podobné produkty jako je třeba typicky tabák, káva nebo alkohol, stávají výborným prostředkem směny, nebo improvizovaným platidlem.

Udržujme si také zásobu co možná nejvíce sladké vody – tento aspekt přípravy rozhodně nikdy nepřehlížejte. Sladká voda je naprosto nezbytná pro přežití i po případném vyčerpání primární zásoby potravin.

Ostatní položky krizové zásoby

Nepotravinářské zboží pak zahrnuje hlavně potřebné léky, lékárničky, různé baterie, nářadí, věci na spaní a na převlečení se, hygienické prostředky, toaletní papír a mnohé další nutné materiály. Vezměme vždy prosím na vědomí to, že více různých materiálů nám vždy umožňuje mnohem více improvizovat ve všem možném, včetně třeba další formy naší výživy (indorové pěstování, hydroponie, ale i skladování apod). Podstatná je i zásoba paliva (benzin, nafta, plyn) a to jak na pohon dopravních prostředků, máme-li nějaké, tak jako palivo do generátoru apod.

Je vhodné popřemýšlet i o koupi nějakého menšího generátoru elektrické energie. Měl by ale dávat alespoň 1kW výkonu, lepší jsou pochopitelně 3 – 3,5kW. Ideální pro domáctnosti jsou tzv. invertory, což je menší, tichý, výkonný generátor, dělají se na benzin a LPG. Úplně nejlepší je kombinace dvou na sobě nezávislých generátorů na více druhů paliva, osobně doporučuji solární a benzinový generátor. Ze sloárních volíme podle kapacity baterie, například generátory Ecoflow s výkonem nad 1kW jsou dostačující.

Komunikace

Mít k dispozici alternativní prostředek komunikace je vždy značná výhoda. Domácí amatérská radiostanice (oblíbený typ CB) je skvělá volba. S vhodnou základnovou anténou jsme se schopni domluvit i na stovky kilometrů. Ani tzv.ruční vysílačky nejsou úplně od věci. Oblíbené jsou Motorla či Baofang. Opět platí, že je nestačí jen mít, ale je že je stejně důležité je umět také požívat. S výhodou se dají použít i vysílačky do auta, nebo lodní. Případně je možné vysílačku nahradit kupříkladu satelitním telefonem. Ovšem jeho pořizovací náklady jsou poměrně vysoké. Kvalitní radioamatérskou stanici typu CB pořídíme již za pár tisíc korun. V případě rodiny či nějaké skupiny, je výborné mít i dopředu dohodnutá místa a časy setkání. Třeba každý den ve čtyři ve vesibulu metra, nebo u potoka u vrby, to je jedno, ale každý člen skupiny by měl znát jak místo, tak čas a to včetně dětí.

Vyzbrojme se proti jakékoli formě násilného útoku

Opět pravidlo číslo jedna je, že se nesmíme nechat odzbrojit vládou a ůřady za žádnou cenu, a to ani za nabídku beztrestnosti v případě odevzdání nelegálně držených zbraní. Jakmile tomu totiž podlehnete a svoji zbraň odevzdáte, tak už ji nikdy znovu nezískáte. Když jsme ale vyzbrojení a to třeba i nelegálně, nejlépe všemi možnými zbraněmi, obrannými materiály a prostředky, tak nám to vždy umožní mnohem lépe čelit různým útokům, které mohou nastat třeba právě kvůli těm novým pravidllům Do toho samozřejmě vždy patří i znalost, jak tyto zbraně a obranné prostředky v případě potřeby použít. Zkrátka taková pistole nebo i kuš je vám k něčemu pouze tehdy, když z ní umíte střílet. Od znalosti sebeobranných praktik až po ostré zbraně, tak tyto zdroje znalostí a prostředků jsou vždy velmi užitečnými štíty proti spontánním násilným událostem v průběhu vlastně jakýchkoliv nepokojů.

Důležité je také to, že sebeobrana je nezbytná i v případě, pokud představují nebezpečí naši spoluobčané . Nečestní jedinci často využívají takové chaotické společensko-politické situace k rabování a zapojování se do jiných forem kriminality, do krádeží, přepadávání a pod.. Není tedy vůbec od věci navázat nějakou sousedskou spolupráci a udělat si třeba společnou obrannou strategii, obzvláště v případě, že se dobře známe a věříme si. Dovedu si i představit spolupráci v rámci nějaké větší místní komunity. Vyzbrojme se pro tento případ klidně i nějakými úplně jednoduchými zbraněmi, jako je třeba teleskopický obušek, baseballová pálka nebo dokonce nějakou vylepšenou zbraní, třeba opakovací kuší, použitelnou na obranu sebe a své domácnosti, ale i svých sousedů.

Někdy jsou totiž potíže způsobené ostatními civilisty ještě mnohem závažnější než nebezpečí, které představují naši původní nepřátelé, ať už jde o vlastní či zahraniční armády nebo různé jiné, jak vládní, tak i mimovládní nebo teroristické organizace. Nechceme přece zbytečně vystavovat sebe a své blízké těmto jakoby „bezvýznamným“, ale leckdy bohužel rovněž smrtícím útokům.

Všimněme si, že jakíkoliv sebeobrana se vztahuje také na naší mentální připravenost. Proto bychom se měli vyzbrojit pokud možno i silnou mentalitou, sebeovládáním, sebereflexí a pevným charakterem. Budeme si muset umět zachovat chladnou hlavu a vždy je dobré trochu trénovat a pokusit se zlepšit své dovednosti při odstraňování problémů s naší emoční inteligenci, tady si třeba já osobně velmi dobře uvědomuji svoje nedostatky a rozhodně mám na čem pracovat. Vyhněme se zkrátka záchytným táborům a to za každou cenu.

Když je vyhlášeno stanné právo, je vždy v našem nejlepším zájmu izolovat se od přeplněných míst, většinou koncentračních táborů. V těchto táborech jsou logistické problémy, které mohou velmi snadno podkopat jakoukoliv kolektivní a sebelepší snahu lidí o přežití. Pokud nás tedy odpovědné úřady skutečně někam fyzicky neodvlečou, vždy je lepší nepřibližovat se vůbec k nějakým táborům ani k žádnému jinému velkému zadržovacímu zařízení, protože bychom se tím mohli vystavit zbytečnému riziku.

Abyste pochopili závažnost tohoto problému, zkuste si představit ty neskutečné logistické noční můry, kterým v roce 2005 v USA čelilo více než 20 000 osob evakuovaných po hurikánu Katrina v zařízení Louisiana Superdome. ale i pro ně byla jistě nějaká lepší alternativa.

Ať už může nastat jakákoli situace stanného práva, tak nikdo nechceme procházet podobnými nelidskými podmínkami. Naučme se tedy jak to přežít nejlépe sami, v malé skupině přátel a známých, sousedů a podobně, nebo pokud je to již v té situaci zcela nevyhnutelné, tak raději navštivme jen nějaká malá komunitní centra, která většinou provozují náboženské organizace.

Vždy si udržujme nízký profil a nenápadnost

V situaci stanného práva je vždy nejlepší držet se trochu více při zemi, abychom na sebe zbytečně neupozorňovali. Tímto způsobem se ani my, ani naši rodinní příslušníci s mnohem větší pravděpodobností nestaneme terčem něčí zbytečné agrese.

Jednotlivci a skupiny, kteří zkrátka až příliš vyčnívají, se také více pravděpodobně v takové situaci stanou oběťmi, ať už ze strany legitimních vojenských vládců, nebo ze strany nepoctivých civilistů, kteří zneužívají takové nezákonné příležitosti k sebeobohacování se, k získání různých osobních výhod, a nebo přímo ke krádežím od ostatních.

Nízký osobní profil také chrání vaši připravenost na katastrofy, protože úřady nemají možnost kontrolovat vaše zbraně nebo majetkové posily. To vnám umožní lépe čelit nebezpečím, která mohou nastat po vyhlášení nouzového stavu či stanného práva.

Víme také, že i různí slavní a nebo třeba jen hodně upovídaní jedinci, tak jsou obecně považováni za více ohrožující, či hůře spolupracující. Mohou ale přitom snadno podnítit ostatní, aby se třeba také postavili proti aktuálnímu nastavení řízení společnosti. V důsledku toho pak takové osobnosti často nebojácně odsuzují diskriminační praktiky a odsuzování leckdy nevinných či více bojácných jedinců, které jsou ale přitom v prostředí stanného práva dosti běžné.

Vyhněme se riziku hromadného zatýkání

I když se třeba poměrně chytře vyhýbáme různým nebezpečím situace vyhlášení stanného práva, dávejme si vždy hlavně pozor na možné hromadné zatýkání. Spadnout do této pasti může být katastrofální jak pro nás tak pro naše blízké, zvláště pokud hrajeme ve své skupině nějakou zásadnější roli.

Představte si tu zkázu, která postihne rodinu, jejíž otec byl zatčen v tak šíleném násilím regulovaném prostředí. Taková eventualita vystavuje vždy a všechny členy rodiny nepředstavitelnému emocionálnímu a fyzickému utrpení.

Okolnosti, které nás mohou dovést až k hromadnému zavírání, zahrnují nepokoje, protesty, aktivismus a ukvapené reakce na kroky úřadů. Bude moudré si uvědomit, že tato zatčení jsou většinou nepodložená. Takže nebuďme ve špatný čas na špatném místě!Pamatujte, že i sebemenší provokace vládců nás může snadno dostat do detenčního zařízení. Jakmile budeme jednou zatčeni, tak vždy riskujeme, že budeme obviněni ze závažných trestných činů, což nás a naše rodinné příslušníky může vystavit další nejistotě. Uvědomme si, že i za drobné přestupky jsou v těchto situacích udělovány přísné tresty, někdy se dokonce trestají smrtí. A aby nás někdo zastřelil za krádež rohlíku, je trochu zbytečné, ne?

Ještě horší je, že je téměř nemožné vyhrát spor proti vojenským vládcům. Jak byste měli vědět, jakmile je vyhlášeno stanné právo, vládci mají povolení použít i protiústavní opatření k dosažení určitých cílů správy Pochopme tedy tu zvýšenou míru rizika, kterému my a naši blízcí čelíme, pokud se z nějakého důvodu rozejdeme. Tímto způsobem bude moudré nepodceňovat nebezpečí hromadného uplatňování pravidel v oblastech vyhlášení stanného práva.

Závěrečné myšlenky

Ačkoli jsou pokaždé a všechny okolnosti stanného práva dosti podobné, tak bohužel neexistuje žádný konkrétní nebo univerzálně platný přesný postup pro všech případných řešení doprovodných politických a socioekonomických komplikací. Místo toho strategie přežití vyžaduje spíše pečlivé uplatňování životních dovedností, většinou proto, abychom se v tomto extrémním období nestali další obětí. Všimněme si, že viktimizace může pocházet jak od stanným právem autorizovaných vládců, tak i od nelegitimních civilně vedených skupin.

Co bychom tedy, když je vyhlášeno stanné právo, měli udělat, pokud je to ve vaší oblasti ? Přežití stanného práva, dalo by se říci, tak jednoduše vždy zahrnuje hlavně naší kontrolu všech těch extrémních důsledků „nezákonnosti“, abychom si zachovali alespoň trochu snesitelné podmínky života. Proto, kromě zvládnutí různých strategií přežití, o kterých píši hlavně na stránce „Survival Kit Myšpule Světa– podstatné je přežít„, tak bychom měli být hlavně, a to je to nejdůležitější, být dostatečně obezřetní, abychom včas a správně odhalili určité možné komplikace vyplývající z stanného práva, a takto se jim vyhnuli.

Celkově můžeme i v této extrémní situaci vést docela snesitelný život, pokud víme, jak se vypořádat s některými běžnými aspekty viktimizace obyvatelstva, a to včetně případného hromadného zatýkání, vzniku zadržovacích táborů, možných nepokojů a nebo dokonce rychlých soudů a poprav.

Závěrem bych nám všem chtěla popřát hlavně to, aby k tomu nejlépe nikdy nedošlo, a abychom tyto dovednosti v praxi nikdy nemuseli použít. Ale vždy je lepší, i kdyby k tomu, v což doufám, nakonec nikdy nedošlo, být na tuto alternativu alespoň trochu připraveni. Protože kdo je připraven, není překvapen. A bohužel nám vládnou psychopaté, kteří neslouží nám, ale za velké prachy slouží svým pánům odněkud z daleka, kterým ani na našem životě, ani na naší zemi, životním štěstí a pohodě, ale vůbec nezáleží...

Myšpule

S využitím informací z webu: Back Door Survival