„Svět je nebezpečné místo, ne kvůli těm, kteří páchají zlo, ale kvůli těm, kteří se přihlížejí a nic nedělají.“

Albert Einstein

Web https://www.shtfplan.com přinesl zajímavý článek z dnešních USA, který je značně aktuální i u nás v naší kotlince uprostřed Evropy. Tento článek původně publikovali John W. Whitehead a Nisha Whitehead v Rutherford Institute.  Přeložila Myšpule

Amerika se rozpadá.

Toto zhroucení – vyvolané polarizující se cirkusovou politikou, masovou hysterií živenou médii, rasismem, klasifikismem, fašismem, šířením strachu, politickou korektností, kulturní hygienou, signalizací ctností, pocitem beznaděje a bezmoci tváří v tvář rostoucí vládní korupci a brutalitě, rostoucí ekonomická propast, kterou se velká část populace snaží překonat, a militarizace a militainment (prodej války a násilí jako zábavy) – se projevuje v šílenství, chaosu a naprosté ignoraci samotných zásad a svobod, které nás tak dlouho drželi dále od spárů nenápadně přicházející totality.

Například v New Yorku bude 200 let stará socha Thomase Jeffersona držícího Deklarace nezávislosti odstraněna ze síní městské rady, kde předsedá od roku 1915. Navzdory mnoha Jeffersonovým významným úspěchům, bez kterých bychom možná nebyli práva, která děláme dnes, bude vyhoštěn za to, že byl, jako mnozí jeho doby, vlastníkem otroků. Je zvláštní, že totéž brutální očekávání neomylnosti ještě nebylo aplikováno na mnoho dalších politicky korektních, ale stejně nedokonalých a omylných vzorů té doby.

Ve Washingtonu, DC, tribunál devíti mužů a žen jednohlasně potvrdil, že vláda a její stoupenci mohou doslova uniknout odpovědnosti za vraždění a nenést žádnou odpovědnost za svá provinění. Poslední rozsudky Nejvyššího soudu jsou další bolestivou lekcí dodržování předpisů , připomínkou, že v americkém policejním státě jsme „my obyčejní lidé“ vydáni na milost a nemilost strážcům zákona, kteří mají téměř absolutní volnost při rozhodování o tom, kdo je hrozba, co představuje odpor a mají také volnost v tom, jak tvrdě se dokážou vypořádat s občany, kterým by však měli ‚sloužit a chránit‘.

Po celé zemi, od Kalifornie po Connecticut a v každém zemi mezi nimi, jsou muži a ženy, kteří roky věrně a pilně pracovali, dnes propouštěni za to, že se odvážili věřit, že mají právo na tělesnou integritu; že by neměli být nuceni, proti svému svědomí nebo lepšímu úsudku, volit mezi individuální svobodou a ekonomickým přežitím; a že oni – a ne vláda, FDA, CDC nebo korporátní stát – mají nadvládu nad svými těly. Tato pandemie COVID-19 vytvořila další dvojí standard v tom, jak se „my lidé“ pohybujeme v této zemi: zatímco „my, střední třídy“ podléháme očkovacím příkazům a je nám odepřeno i právo být skeptický ohledně původu Virus COVID, natož účinnost takzvané vakcíny, vláda, korporace a farmaceutické společnosti byly endemnitou chráněny před odpovědností všeobecnými zákony o imunitě, které zajišťují, že jsme jen doslova pokusnými králíky pro jejich hodně pochybné experimenty.

A pak v Pensylvánii muž cestující v příměstském vlaku obtěžoval, napadl a poté znásilnil ženu během dlouhých 40 minut jízdy vlaku a více než dvou desítek vlakových zastávek, zatímco spolucestující, kteří sledovali a dokonce natáčeli útok, neudělali nic . Na tísňovou linku nezavolal jediný svědek. Ani jeden přihlížející nezasáhl, aby ženě pomohl. Navzdory skutečnosti, že muž nebyl v přesile a mohl být snadno spacifikován přemožen cestujícími ve vlaku, nebylo vyvinuto žádné společné úsilí k odražení útoku . Teprve když už však bylo po všem a příliš pozdě, když byla škoda napáchána a vlak konečně zastavil v poslední stanici, objevila se konečně policie, aby zasáhla.

Je zde alegorie na to, co se děje s naší zemí a s jejími občany, kteří se také nechali zlákat šílencem (Deep State), zbavili je jejich „záchranných sítí“ (jejich práva byla podkopána a nahlodána) a jsou v absolutním područí ďábla (Amerického policejního státu a jeho mnoha činitelů – soudů, zákonodárných sborů a jejich různých armád), který postrádá jakoukoliv lidskost, zatímco ti, kteří ještě nejsou v jeho bezprostředním hledáčku, vše bezpečně sledují z dálky, aniž by se pokusili pomoci.

To je šílenství, přesto existuje způsob, jak z tohoto šílenství uniknout.

Takto upadá naše svoboda a stoupá tyranie.

Pamatujte, že všechny autoritářské režimy začínají vždy „salámovou metodou“, tedy postupnými kroky: kriminalizací, sledováním nevinných občanů, vězněním za nenásilné zločiny bez obětí atd. Občané kousek po kousku zjišťují, že jejich svobody jsou omezovány a podkopávány v zájmu národní bezpečnosti. A obyvatelstvo se teroru pomalu začíná podřizovat.

Nikdo však nemluví za ty, kteří jsou jeho terčem a obětí.

Nikdo se těmto drobným aktům útlaku nebrání.

Nikdo nepozná indoktrinaci tyranií za to, kým je.

Historicky tato neschopnost odhalovat pravdu o skutečné moci vedla k tomu, že celé populace byly nuceny tolerovat nevyslovenou krutost vůči svým bližním, vyvolávala syndrom přihlížejících, ve kterém lidé mlčí a neangažují se – jsou pouhými přihlížejícími – tváří v tvář hrozným hrůzám a zjevné nespravedlnosti.

Čas nás izoloval od násilí páchaného minulými režimy ve snaze získat moc: ukřižování a vraždění nevinných Římany, mučení inkvizicí, zvěrstva nacistů, masakrování fašistů, krveprolití komunistů. a chladnokrevné válečné stroje provozované vojensko-průmyslovým komplexem.

Můžeme se oddělit od takového násilí. Můžeme se snažit sami sebe přesvědčit o tom, že my se nějak lišíme od obětí vládního zneužívání. Můžeme dál chrlit prázdnou politickou rétoriku o tom, jak skvělá Amerika je, navzdory důkazům o opaku.

Můžeme se vyhnout vlastní odpovědnosti za požadavek vedení naší vlády k odpovědnosti.

Můžeme si stisknout rty a svázat si ruce a zavřít oči.

Jinými slovy, můžeme nadále existovat ve stavu popírání zjevné skutečnosti. Přesto nelze popřít ošklivé, tvrdé pravdy, které jsou každým dnem zřejmější

1. Vláda není náš přítel. Nefunguje to ani pro „nás obyčejné lidi“.
2. Naši takzvaní zástupci vlády nás, občany, ve skutečnosti nezastupují. Nyní nám vládne oligarchická elita vládních a korporátních zájmů, jejímž hlavním zájmem je udržení své vlastní moci a kontroly.
3. Republikáni a demokraté se rádi chovají, jako by mezi nimi a jejich politikou byl obrovský rozdíl. Nejsou však ani tak zapřisáhlými nepřáteli, jako spíše partnery ve společném zločinu, sjednoceni ve společném cíli, kterým je zachování status quo .
4. Menší ze dvou zel je stále zlo.
5. Před několika lety se v novinovém titulku objevila otázka : „Jaký je rozdíl mezi politikem a psychopatem? Odpověď tehdy a nyní zůstává stejná: Žádná. Mezi psychopaty a politiky není prakticky žádný rozdíl.
6. Více než terorismus, více než domácí extremismus, více než násilí se zbraněmi a organizovaný zločin, se dnes americká vláda stala tou největší hrozbou pro život, svobodu a majetek svých občanů než kterékoli z takzvaných nebezpečí, před kterými vláda tvrdí, že nás chrání.
7. Vláda přesně ví, která tlačítka má stisknout, aby zmanipulovala obyvatelstvo a získala tak spolupráci a souhlas veřejnosti.
8. Pokud by hlasování něco změnilo, nedovolili by nám to.
9. Americká stínová vláda – která se skládá z nikým nevolených vládních byrokratů, korporací, dodavatelů, tiskařů papírů a knoflíkářů, kteří ve skutečnosti právě teď vyvolávají výstřely v zákulisí a působí mimo dosah ústavy bez skutečné odpovědnosti vůči občanům – je skutečným důvodem, proč „my lidé“ nemáme žádnou kontrolu nad naší vládou.
10. Už nemusíte být chudí, černí nebo vinní, abyste s vámi zacházeli jako se zločincem v Americe . Jediné, co je potřeba, je, abyste patřili k podezřelé třídě – tedy k občanům – amerického policejního státu. Jako de facto člen této takzvané zločinecké třídy je nyní každý občan USA vinen, dokud se neprokáže jeho nevina.
11. „My lidé“ již nejsme chráněni právním státem. Postupným omezováním našich svobod – svoboda projevu, shromažďování, řádný proces, soukromí atd. – se vláda ve skutečnosti osvobodila od svého smluvního ujednání o respektování našich ústavních práv a zároveň vrátila kalendář zpět do doby, kdy jsme žádná listina práv, která by nás chránila před dlouhou rukou vlády.
12. Soukromé vlastnictví neznamená nic, pokud vám vláda může vzít váš dům, auto nebo peníze pod tou nejchoulostivější záminkou, ať už jde o programy propadnutí majetku, výsostné domény nebo opožděné daně z majetku. Stejně tak soukromé vlastnictví znamená málo v době, kdy týmy SWAT a další vládní agenti mohou vtrhnout do vašeho domova, rozbít vaše dveře, zabít vašeho psa, zranit nebo zabít vás, poškodit vaše zařízení a terorizovat vaši rodinu .
13. Nyní se ocitáme v hledáčku souboje mezi právy jednotlivce a takzvaným „nouzovým“ stavem a „my lidé“ prohráváme.
14. Všechny ty svobody, kterých si vážíme – ty, které jsou zakotveny v ústavě, ty, které potvrzují naše právo na svobodu projevu a shromažďování, řádný proces, soukromí, tělesnou integritu, právo na to, aby policie nezabavila náš majetek bez příkazu nebo prohledala a zadržovat nás bez pravděpodobného důvodu – nic, když je vládě a jejím zástupcům dovoleno podle libosti ignorovat tyto zákazy překračování vlády.
15. Existuje-li absolutní zásada, podle které se zdá, že federální vláda funguje, je to, že americký daňový poplatník bude vždy ošizen.
16. Naše svobody – zejména čtvrtý dodatek – jsou nadále potlačovány převládajícím názorem mezi vládními byrokraty, že mají právo prohledávat, zabavovat, svlékat, skenovat, špehovat, zkoumat, pohladit, taserovat a zatknout každého jednotlivce na jakémkoli místě. čas a za sebemenší provokaci.
17. Nucené očkování, nucené prohlídky dutin, nucené kolonoskopie, nucené odběry krve, nucené dechové testy na alkohol, nucené extrakce DNA, nucené skenování očí, nucené zahrnutí do biometrických databází: to je jen několik způsobů, jak Američanům i nadále připomínat, že dnes již nemáme žádná kontrola nad tím, co se děje s našimi těly během setkání s vládními úředníky.
18. Konečně, svoboda není nikdy zadarmo. Vždy existuje cena – vždy existuje oběť – kterou je třeba učinit, abychom tak ochránili svoji osobní svobodu.

Nemůžeme mlčet tváří v tvář neustálému lhaní, přehánění, uchvácení moci a zločinům proti lidskosti.

Zlo převlečené za byrokracii je stále zlo. Ve skutečnosti o tom Hannah Arendtová hovořila jako o banalitě zla .

Jak jasně uvádím ve své knize Battlefield America: Válka proti americkému lidu a v jejím fiktivním protějšku Deníky Erika Blaira , k takovému zlu dochází, když byrokraté (vládní i korporátní) bezesporu plní zakázky, které jsou nemorální a nelidské; bezmyšlenkovitě poslouchat nemorální pokyny; pochodovat v těsném závěsu s tyrany; bezmyšlenkovitě páchat činy teroru a nelidskosti a ospravedlňovat to všechno jen jako že jen „dělají svoji práci“.

Takové zlo začne vládnout, když dobří muži a ženy národa proti němu vůbec nic nedělají.

Nicneděláním, mlčením, přihlížením nespravedlnosti, nenávisti a bezpráví se dobří lidé stávají stejně vinnými jako pachatel.

Existuje termín pro tento jev, kdy lidé stojící opodál, přihlížejí a nic nedělají – i když neexistuje žádné riziko pro jejich bezpečnost – zatímco dojde k nějakému hroznému činu (někdo je přepaden nebo znásilněn nebo šikanován nebo ponechán zemřít): nazývá se to přihlížející účinek.

Funguje to stejně, ať už mluvíte o dětech sledujících tyrany, jak mučí spolužáka na hřišti, o kolemjdoucích, kteří sledují, jak někdo umírá na chodníku, o cestujících ve vlaku, kteří natáčejí znásilnění spolucestujícího, aniž by mu pomohli, nebo o občanech mlčících v tvář vládních zvěrstev.

Musíme přestat mlčet, být jen přihlížejícími.

Je čas postavit se za pravdu – za spravedlnost – za svobodu – nejen za sebe, ale za celé lidstvo. Zítra totiž může být již pozdě.

Zdroj: https://www.shtfplan.com/headline-news/the-empire-of-lies-breaks-down-ugly-truths-the-deep-state-wants-to-keep-hidden

Přeložila a upravila: Myšpule