„V minulosti mohl jedinec čelit různým rizikům a tlakům při zachování své vlastní identity. Jeho tělo mohlo být mučeno, jeho myšlenky a touhy mohly být zpochybňovány úplatky, emocemi a veřejné mínění a jeho chování mohlo být ovlivněno okolnostmi prostředí, ale vždy měl alespoň výsadu v tom, rozhodovat o svém osudu sám, umírat pro svůj ideál, aniž by při tom změnil svůj názor… Nová neurologická technologie má však rafinovanou účinnost. Jedinec je zcela bezbranný proti přímé technologické manipulaci s mozkem…“ (Jose Delgado)

„Neurověda je stále více uznávána jako potenciální hrozba pro lidská práva“

(z článku k výročnímu veřejnému zasedání Francouzského národního bioetického výboru v časopise Nature, ročník 391, 22. ledna 1998)

Tento článek přtiom mohl vzniknout pouze díky existenci internetového archivu web.archieve.com, protože původní web již z on-line prostoru pochopitelně zmizel. Někomu na tom asi velmi záleželo. Pozn.Myšpule

DOPIS SVĚTOVÉ NOVINÁŘSKÉ KOMUNITĚ

Dámy a pánové,

my, níže podepsaní, již vůbec nepochybujeme o tom, že informace obsažené v níže uvedeném článku si zaslouží být doručeny co nejširšímu světovému publiku. I když naše zkušenost bohužel ukazuje, že tisk to není ochoten veřejně publikovat. Došli jsme k závěru, že hlavním důvodem tohoto odmítání je to, že vlastníci všech těchto médií zkrátka spolupracují s vládami, které si nepřejí zveřejňovat tyto informace, aby chránily národní bezpečnost svého státu, ze strachu, že pokud bude používání technologie kontroly mysli zakázáno v jejich zemi, mohly by je i jiné země (kde takový zákaz není účinný) použít proti vlastnímu národu. Pod článkem, který vám dnes představujeme, naleznete rovněž e-mailové adresy různých světových novin a časopisů, kterým zároveň s vámi předkládáme naprosto stejný článek jako vám. Věříme, že celosvětové zveřejnění těchto skutečností pomůže vládám , které se zatím nedokážou dohodnout v této mimořádně závažné otázce, dosáhnout nějaké dohody. Za tento článek proto nepožadujeme žádnou platbu. Myšpule Svět narozdíl od zkorumpovaných korporátních médií tento článek pro vás ochotně a rád zveřejňuje v Myšpule překladu a v plném znění.

TAJNÉ ZBRANĚ OHROŽUJÍ SVĚTOVOU DEMOKRACI

V prosinci 1997 oslovilo devět států sdružených ve Společenství nezávislých států Organizaci spojených národů, OBSE a další státy Meziparlamentní unie s návrhem zařadit na program jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů rovněž přípravu a uzavření mezinárodní úmluvy „O prevenci informačních válek a omezení oběhu informačních zbraní“. O rok později, 28. ledna 1999, přijal Evropský parlament rezoluci o ekologii, bezpečnosti a zahraničních věcech, kde v bodě 27 „vyzývá k mezinárodní úmluvě zavádějící globální zákaz veškerého vývoje a rozmístění zbraní, které by mohly umožnit jakoukoli formu manipulace s lidmi“. Zřejmým způsobem, jak by bylo možné uskutečnit tyto výzvy, by bylo přijetí takových zákonů ve všech státech, které by zakazovaly použití takových zbraní. Dne 9. září 2000 schválil ruský prezident Vladimir Putin „Doktrínu informační bezpečnosti Ruské federace“. V této doktríně je mezi nebezpečími ohrožujícími informační bezpečnost Ruska uvedeno rovněž „ohrožení ústavních práv a svobod lidí a občanů ve sféře duchovního života… vědomí jednotlivce, skupiny a společnosti“ a „nedovolené používání zvláštních prostředků ovlivňujících vědomí jednotlivce, skupiny a společnosti“. Mezi hlavní směry mezinárodní spolupráce k zajištění informační bezpečnosti podle této doktríny patří také „zákaz výroby, šíření a používání ‚informačních zbraní‘“. Tyto definice jsou bohužel stále poněkud nejasné, aby někoho přesvědčily o tom, že dálkové ovládání lidské psychiky je proveditelné. Podle článku ruských novin Segodnya (z 11. února 2000) však v roce 1996 vedení ruské vládní informační agentury FAPSI oznámilo, že účinky použití informačních zbraní jsou srovnatelné s účinky použití jakékoliv jiné zbraně hromadného ničení.

V roce 1999 ruský politik Vladimir Lopatin (tehdejší poslanec ruské Státní dumy) ještě spolu s Vladimirem Tsygankovem (ruským vědcem pracujícím přes třicet let na vývoji neuropočítačů) vydali knihu „Psychotronic Weapons and the Security of Russia“ (nakladatelství SINTEG http://www.sinteg.ru/cataloghead , ISBN 5-89638-006-2-A5-2000-30). Ve své knize navrhují jako ústřední princip ruské obranné koncepce v oblasti vzdáleného vlivu na lidskou mysl, připustit tuto možnost jako fakt, stejně tak jako skutečnost, že tento vliv může být nejen lokální, ale i globální a připustili tím „realistickou proveditelnost informační psychotronické války (která ve skutečnosti již nyní probíhá, jen zatím bez veřejného vyhlášení války – zdůrazněno překladatelem) a také její proveditelnost pomocí psychotronické moci. Navrhují proto okamžité odtajnění všech prací na této technologii a rovnou nás varují, že v důsledku klasifikace se závody ve zbrojení stále více zrychlují, a také to, že psychotronické válce lze zabránit pouze v tom případě, že bude toto odtajnění uzákoněno.

Mezi možné zdroje vzdáleného působení na lidskou psychiku autoři uvádějí „generátory fyzikálních polí“ „známé i neznámé povahy“. Mezi největší nebezpečí pro lidskou psychiku pak definují „blokování svobody vůle člověka na podprahové úrovni“, „vštěpování na vědomé nebo podvědomé úrovni do lidské psychiky informací, které způsobí chybné vnímání reality“ (Zdroj této informace je definován v poznámce 3: „Lopatin. VN Legislative Problems of the Security of the Security of the Personaltimal-Psychology of the Security of the Personality of the Rada Federace FS Ruské federace o informačně-psychologickém zabezpečení osobnosti, 27 ^čt z ledna 1995″). Autoři nás ále informují o tom, že již od sedmdesátých let se takové výzkumné projekty vyvíjejí v těch nejlepších laboratořích celého světa: v USA, Rusku, Německu, Rakousku, Francii, Itálii, Japonsku, Izraeli, Číně atd. Například ve Francii volbou francouzského ministerstva obrany, obsažené v „30letém výhledovém plánu“, který má za cíl ovládnout všechny prostředky informační války a modifikace psychologické války globálními vůdci“ (viz http://www.intelligenceonline.fr ).

Vladimíra Lopatina rozhodně nelze považovat za nezasvěceného laika zdržujícího se mimo světové dění. Již v roce 1990 působil jako předseda Podvýboru pro vojenskou reformu Výboru Nejvyššího sovětu pro otázky obrany a bezpečnosti státu v SSSR. V roce 1995 pak byl jmenován předsedou výboru ruské Státní dumy, která by měla navrhnout zákon „O bezpečnosti jednotlivce“, který by měl mimo jiné zavést „státní kontrolu nad veškerým vybavením v soukromých rukou, které lze použít jako „psychotronickou výzbroj“ (The Moscow Times, 11. července 1995, Owen Matthews: „Sověti použili přísně tajné „psychotronice“). Stejně tak to byl tentýž muž, který již v roce 1996 zformoval v ruské Státní dumě původní iniciativu, která se přetavila do iniciativy Společenství nezávislých států při Organizaci spojených národů, tak, jak bylo uvedeno v tomto textu výše. A opět to byl Vladimír Lopatin, kdo předložil ruské Státní dumě návrh zákona „O informačně-psychologické bezpečnosti Ruské federace“, který byl ale zcela evidentně předformulován již v knize, kterou citujeme.

11. února 2000 byl v ruských novinách Segodňa uveřejněn článek s názvem „Jezdci psychotronické apokalypsy“ (od Andreje Soldatova), kde se rovněž cituje Lopatinův návrh zákona: „tajemné prostředky informačně-psychologického vlivu jsou dnes schopny nejen navodit zdravotní problémy, ale také například způsobit „ztrátu lidské schopnosti poddolování politické svobody, kulturní a vůli blokování lidské bytosti na svobodě, či jinou sebeidentifikaci člověka, nebo manipulace se společenským vědomím“ a dokonce „zničení celého jednotného informačního a duchovního prostoru Ruska“. Noviny k tomu napsaly, že tento návrh zákona má po dvou předchozích návrzích zákonů na stejné téma, jen od jiných autorů, poměrně velkou šanci na schválení. V závěru článku však autor také poznamenává, že tajné služby se odmítly vyjádřit k šancím na schválení návrhu od jejich kolegů.

Jaký je tedy skutečný důvod, proč ruská doktrína informační bezpečnosti neobsahuje odtajnění „informační zbraně“? Postavily se snad ruské tajné služby proti tomuto zákonu, aby si tak zajistily možnost použití těchto zbraní proti vlastním občanům? Takové šílenství ale nezní v moderním světě ani skutečně. Myšlenka, že by Společenství nezávislých států nenašlo dostatečné pochopení mezi ostatními státy vlastnícími tuto technologii, tak zní mnohem realističtěji. Určitě by ohrozilo bezpečnost ruského státu, kdyby zakázali vojenskou techniku, kterou by proti nim mohly použít jiné státy. List Segodnya cituje ruskou vládní informační agenturu FAPSI, která informuje o tom, že za posledních patnáct let vzrostly výdaje USA na vývoj a pořízení prostředků informační války již čtyřikrát a že v současnosti zaujímají první místo mezi všemi vojenskými programy. Tento rozpočet se přitom samozřejmě týká rovněž mnoha zbraní, které mají třeba vyřadit z provozu elektronické a informační systémy nepřátel, ale není člověk sám o sobě informačním systémem?

Tento způsob porozumění potvrzuje návrh zákona, který Kongresu USA předložil 2. října 2001 kongresman Dennis J. Kucinich a který navrhuje Trvalý zákaz základů zbraní ve vesmíru. Mezi zbraněmi, kterých se tento zákaz musí týkat, jsou také vyjmenované systémy: „způsobující smrt nebo zranění, nebo poškození nebo zničení osoby (nebo biologického života, tělesného zdraví, duševního zdraví nebo fyzického a ekonomického blaha osoby) – …pomocí pozemních, námořních nebo vesmírných systémů využívajících záření, elektromagnetické, psychotronické, jiné energie zaměřené na osoby zaměřené na jednotlivou, laserovou, válečnou válku řízení nebo kontrola mysli takových osob nebo populace“

(viz http://thomas.loc.gov/home/c107query.html a vyhledejte si klíčové slovo psychotronic).

Vladimir Lopatin a V. Cygankov ve své knize píší „V USA byly vytvořeny přístroje a metody schopné vnést do podvědomí člověka informace potřebné k tomu, aby pak člověk vykonával rozkazy, které tam byly zavedeny. Jsou to zcela nové lidské a počítačové komplexy a jejich cílem je ovládání intelektu“. Mezi ruskými zařízeními můžeme vyjmenovat třeba generátor „Radioson“ (Radiosleep). 31. ledna 1974 byl tento generátor registrován Vládním výborem SSSR pro záležitosti vynálezů a objevů pod názvem „Metoda indukce umělého spánku pomocí rádiových vln„. Další dokument pak byl nalezen v Laboratoři bioelektroniky Ústavu radioelektroniky Akademie věd SSSR. Píše se v něm: „Účinky na biologické objekty pomocí elektrických a elektromagnetických pulzů… V roce 1973 byla ve vojenské jednotce 71592 ve městě Novosibirsk vytvořena první instalace „Radioson“ a byla provedena předběžná kolaudace. Pozitivní výsledky byly získány během testů s vojenskou jednotkou…“ Tato informace byla publikována v knize G. Gurtinoskurova s názvem I.světová válka. Realita“ (vydavatel: Společnost pro učení tajemství a záhad Země, „Záhady“, Moskva 1993) a potvrzeno v knize V. Lopatina a V. Tsygankova. Autoři knihy „Psychotronic War, from Myths to Reality“ uveřejňují i ​​informace, které získali spolu s novinářem z deníku Trud od jednoho z autorů tohoto vynálezu, který ale odmítl zveřejnit své příjmení. Podle Ivana Antonoviče bylo na autorech vynálezu i na dobrovolnících z řad vojáků provedeno několik úspěšných experimentů, výpočet autorů vynálezu dokázal, že pomocí generátoru Radioson lze uspat město o rozloze 100 kilometrů čtverečních. Ivan Antonovitsch také tvrdí, že současná technologie umožňuje umístit takový generátor rovnou na satelit a takto ovlivnit ještě větší oblasti, přičemž účinky se ale mohou ve velkém měřítku lišit – od umělého spánku třeba až po úplnou regeneraci všech buněk uvnitř lidského organismu. V-Lopatin a V. Tsygankov popisují ve své knize dokonce i technickou proveditelnost genetické mutace pomocí fyzikálních polí. Je důležité ale také říci, že nejde pouze o elektromagnetickou energii, kterou lze použít k manipulaci s lidskou psychikou. V. Lopatin a V. Tsygankov věnovali velkou část své knihy výkladu „torzních polí“, kterými lze manipulovat s lidskou psychikou s ještě větší lehkostí, protože tato pole se v přírodě šíří naprosto bez jakýchkoliv překážek. Americký vojenský výzkumník, jaderný fyzik Tom Bearden, v rozhovoru pro časopis Megabrain Report (původně natočený 4. února 1991) připisuje stejné účinky „skalárním polím“.

Předběžný návrh zákona publikovaný v knize V. Lopatina a V. Cygankova počítá rovněž s důkladným prověřováním stížností občanů, kteří tvrdí, že se stali obětí pokusů s psychotronickými nebo informačními zbraněmi, a také jejich případným odškodněním v soudních řízeních. Autoři se tak ale nepřímo přiznávají k tomu, že k experimentům na nevědomých občanech tady již skutečně dochází a to i v Ruské federaci. Jiní ruští autoři G. Gurtovoi a I. Vinokurov (V. Lopatin a V. Tsygankov o nich ve své knize píší, že tito dva muži provádějí „výzkum plný iniciativy v oblasti psychotronických zbraní“) v knize „Psychotronická válka, od mýtů k realitě“ napsali, že ruské noviny a soudy dostávají již tisíce dopisů a stížností od lidí, kteří tvrdí, že jsou oběti tajných psychotronických zbraní. Podle informací americké organizace CAHRA (Citizens Against Human Rights Abuse) je takových lidí v USA nejméně 1600. V USA již dokonce proběhlo několik soudních procesů, při kterých se lidé marně pokoušeli zastavit tyto údajné experimenty s ovládáním mysli („údajně“, protože jak v USA , tak ale ani v žádné jiné zemi zatím neexistuje zákon, který by připouštěl existenci důkazů o použití technologie ovládání mysli, které by pak mohly být předloženy jako důkaz v procesu). Stejně jako v dalších vyspělých zemích (Velká Británie, Francie, Nizozemsko, Austrálie, Německo atd.) přitom ale počty údajných obětí těchto experimentů neustále rostou.

Jak vyplývá z tohoto textu, tak v současné době může pouze vytrvalý tlak informované světové široké veřejnosti vyústilt v přijetí legislativy poskytující prokazatelný zákaz používání technických prostředků na manipulace s lidskou psychikou, což je samo o sobě již v příkrém rozporu s právy a svobodami, které občanům demokratických zemí garantují jejich ústavy. Pokud nebude takový celosvětový zákaz uzákoněn, tak nějaká moderní, technologická verze fašismu může velmi snadno nahradit současný, většinou demokratický systém našeho světa. Věříme, že pokud lidé vědí, že nad jejich hlavami jsou, nebo mohou být, rozmístěny zbraně umožňující manipulaci s jejich psychickým životem nebo dokonce genocidu celého obyvatelstva, tak budou požadovat legislativu zakazující nasazení a použití takových zbraní. Věříme také, že tlak informované světové široké veřejnosti pomůže nakonec zajistit také nějakou mezinárodní dohodu o prokazatelném zákazu používání technologie ovládání mysli a to nejen v Ruské federaci a Spojených státech, ale ve všech zemích tohoto světa.

Napsáno pro mezinárodní hnutí za zákaz manipulace s lidským nervovým systémem technickými prostředky

http://www.geocities.com/CapeCanaveral/Campus/2289/webpage.htm

Lyan Moulen (Nizozemsko) Jose ten Hove (Nizozemsko) Mojmir Babacek (Česká republika) John Vincent (Kanada) Nathalie Luthold (Francie) Kyungguk Ha (Jižní Korea)

OBČANÉ PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV

http://dcn.davis.ca.us/~welsh

Cheryl Welsh (USA) Eleanor White (Kanada)

KOLEKTIV PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ Z DŮVODU PSYCHO-TECHNOLOGICKÝCH

CAPT2001@bigfoot.com

KAPIT, BP 123, F-95103 Argenteuil, Cedex, Francie

OBČANSKÉ SDRUŽENÍ ZA ZÁKAZ MANIPULACE LIDSKÉ NERVOVÉ SOUSTAVY RADIOFREKVENČNÍM ZÁŘENÍM

mbabacek@iol.cz

PO Box 52, 511 01 Turnov, Česká republika

V oroiginálním článku pak dále následují e-mailové adresy jiných novin a časopisů, které dnes obdržely stejný článek, které zde již neuvádím, protože to pavažuji za nepodstatné

V lednu 1999 přijal Evropský parlament rezoluci, kde (v odstavci 27) požaduje „mezinárodní úmluvu zavádějící celosvětový zákaz veškerého vývoje a rozmístění zbraní, které by mohly umožnit jakoukoli formu manipulace s lidmi“. ( http://www.europarl.eu.int/home/default_en.htm?redirected=1 klikněte na Plenární zasedání, přejděte dolů na Zprávy podle čísla A4… – klikněte, vyberte rok 1999 a vyplňte 005 až A4). Jsme přesvědčeni, že tento zákaz nelze realizovat bez globálního tlaku informované široké veřejnosti na vlády. Naším hlavním cílem je přiblížit široké veřejnosti skutečnou hrozbu, kterou tyto zbraně představují pro lidská práva a demokracii, a vyvinout tlak na vlády a parlamenty po celém světě, aby uzákonily legislativu, která by zakázala používání těchto zařízení jak vládním, tak soukromým organizacím i jednotlivcům.

mbabacek@iol.cz welsh@dcn.davis.ca.us eleanor@raven1.net comelord@webtv.net michaeldonovan@ddaccess.com JMDantzler@aol.com SANGWIN@aol.com KENDISCEYE@aol.com stevedelen@rocketmail.com pravdaknn@hotmail.com SamadhiW@aol.com

Proč musí být takové hnutí mezinárodní?

Z toho prostého důvodu, že žádný stát neopustí svou technologii kontroly mysli, protože se bude bát, že ji ostatní státy použijí proti němu, dokud ji neopustí i jiné státy.

(„Major ruské armády I. Černišev, píšící do vojenského časopisu Orienteer v únoru 1997, tvrdil, že „psy“ zbraně jsou dnes ve vývoji po celém světě“. Parametry, str. 38 – 46, US Army War College Quarterly – jaro 1998, Timothy L. Thomas: The Mind Has No Warfarewall Against

Právě proto by po celém světě měly být dnes vytvořeny národní organizace pro úplný zákaz všech radiofrekvenčních zbraní umožňujících kontrolu lidských nervových funkcí a začít vzájemně spolupracovat ve svém úsilí. Můžeme vás tím ale jen povzbudit k tomu, abyste si jednu také vytvořili.

Pokud se chcete připojit k mezinárodnímu hnutí za zákaz radiofrekvenčních zbraní ovládajících lidský nervový systém, pošlete e-mailem své jméno, město, kde bydlíte a stát na jednu z výše uvedených e-mailových adres. Seznam těch, kteří TAKÉ zákaz těchto zbraní podporují, najdete pod odkazy v následujícím článku. Stejným postupem můžete do seznamu přidat své jméno (nebudeme zveřejňovat vaši adresu).

Důležité nové informace – úryvky z knihy ruského politika Vladimíra Lopatina najdete za seznamem příznivců na konci tohoto webu.

PSYCHOELEKTRONICKÉ OHROŽENÍ DEMOKRACIE

TAJNÉ ZÁVODY VE ZBROJENÍ MEZI RUSKOU FEDERACÍ A USA VYBUDOVALY RADAROVÉ SYSTÉMY, KTERÉ BY , JIM MOHLY UMOŽNIT KONTROLOVAT MYSL CELÉHO POPULACE, ZÍSKÁVAT VĚDECKÉ INFORMACE, TAJNÉ VOJENSKÉ DOKUMENTY, COŽ JE VAROVÁNÍ CIVILNÍCH A VOJENSKÝCH VÝZKUMNÍKŮ

HISTORIE – SKANDÁL V USA V 70. LETECH A ELEKTRICKÁ STIMULACE MOZKU

Když v roce 1951 americké tajné služby začaly pracovat na projektu Artyčok, stanovily si své cíle takto: „Evoluce a vývoj jakékoli metody, kterou můžeme od člověka získat informace proti jeho vůli a bez jeho vědomí… Dokážeme získat kontrolu nad jednotlivcem do té míry, že bude plnit naše příkazy proti své vůli a dokonce i proti tak základním přírodním zákonům, jako je sebezáchovnost?“

Tato publikace v New York Times (1) byla výsledkem skandálu způsobeného zneužíváním pacientů kanadské psychiatrické léčebny Allan Memorial Institute. V jiné zprávě CIA citované v článku New York Times se uvádí: „Mnoho fází výzkumu kontroly lidského chování zahrnuje vysokou míru citlivosti. Profesionální pověst externích výzkumníků je ohrožena, protože cíle takového výzkumu jsou široce považovány za antietické nebo nezákonné“ (2).

Pacienti Allan Memorial Institute byli využíváni k experimentům s drogami a drastickým psychologickým experimentům inspirovaným sovětskými politickými procesy. Byli umístěni do naprosté izolace a zbaveni smyslového vnímání. Když se CIA dozvěděla, že hodlají zahájit soudní řízení proti Allan Memorial Institute, vydala příkaz zničit všechny dokumenty o projektu MKULTRA. Důvodem bylo zbavit se důkazů o jejich zapojení do experimentů a ochránit další tajné podprogramy projektu MKULTRA před únikem na veřejnost. I když tento příkaz mohl být pouze fiktivní, CIA opomněla zničit finanční záznamy projektu MKULTRA (3). Tímto způsobem v srpnu 1977 vypukl skandál a některé tajné dokumenty o výzkumu pronikly ven. Mezi nimi byla memoranda CIA o experimentech s kočkami používanými jako dálkově ovládané mikrofony a psy jako dálkově ovládané bomby.

Signály v nervech, v mozku a celém těle jsou přenášeny slabými elektrickými impulsy. Vědci, kteří od roku 1930 experimentovali s elektrickou stimulací mozku, zaváděli do mozku zvířat a lidí drobné drátky (elektrody) a stimulovali nervy v různých místech mozku impulsy slabého elektrického proudu. Tímto způsobem vytvářely reakce normálně vzbuzené smyslovými vjemy nebo událostmi uvnitř organismu. Na počátku šedesátých let CIA experimentovala s použitím psů a koček jako naváděných mikrofonů a bomb. Zpráva o podprojektu MKULTRA 94 vydaná v říjnu 1960 zněla: „Počáteční biologická práce na technikách a umístění mozku, které jsou nezbytné pro zajištění kondicionování a kontroly zvířat, byla dokončena… Byla prokázána proveditelnost dálkového ovládání aktivit u několika druhů zvířat. Současné výzkumy jsou zaměřeny na zlepšení technik“ (4). Memorandum výzkumných pracovníků CIA pro zástupce ředitele agentury z 21. dubna 1961 uvádí produkční kapacitu: „V současné době máme pocit, že jsme blízko k odladění prototypového systému, pomocí kterého mohou být psi vedeni po konkrétních trasách přes pozemní oblasti mimo dohled a v určité vzdálenosti operátora… Kromě své možné praktické hodnoty v operacích je tento jev velmi užitečným nástrojem pro výzkum chování v dané oblasti. využít naše znalosti v této oblasti a poskytnout odpovídající zázemí pro vývoj budoucích aplikací agentury v obecných oblastech ovlivňování lidského chování, nepřímého hodnocení a výslechových pomůcek“ (4)

V roce 1969 Dr. Jose Delgado, psycholog z Yale, vydal knihu „Physical Control of the mind, Toward a Psychocivilized Society“ (5). V této knize představil výsledky 30 let trvajícího výzkumu. Vědcům se podařilo zmapovat vztahy mezi různými body v mozku a všemi druhy činností, funkcí a vjemů lidí a zvířat. 100 stimulací jednoho bodu v mozku býka způsobilo, že 100krát klesl. Stimulace pohybového centra v mozku kočky elektrickým proudem 1,2 miliampéru způsobila zvednutí zadní nohy nad podlahu, při 1,5 miliampérech zvedlo chodidlo o 4 cm, při 1,8 miliampérech zvedlo chodidlo úplně nahoru, při 2 miliampérech zvedlo chodidlo i při výskoku a špatně dopadlo. Když byl muž požádán, aby narovnal ruku, jejíž ohýbání bylo stimulováno, odpověděl: „Myslím, že tvá elektřina je silnější než moje vůle.“ Elektrickou stimulací mozku byl ovlivněn rytmus dýchání a srdečního tepu [toto bylo dokonce na několik pulzů zastaveno] a také funkce většiny vnitřností – stejně jako sekrece žlučníku. Stejně tak bylo vyvoláno mračení, otevírání a zavírání očí a úst, žvýkání, zívání, spánek, závratě, epileptické záchvaty u zdravých osob atd. Chování vzbuzené drážděním bylo účelové – kočka, u které bylo olizování navozeno, hledala něco k olíznutí. Stimulace vyšších nervů v mozku produkovala složitější pohyby: opice musela chodit, kdykoli začala stimulace určitého bodu v mozku, a posadila se, aby snědla jídlo, kdykoli byla stimulace zastavena. Stimulace bodů v mozku, kde sídlí pocity a emoce, způsobila rozhodnutí. Pasivní, depresivní žena roztrhla kus papíru, když bylo podníceno její centrum hněvu: „Neovládala jsem se. Musela jsem vstát a roztrhnout se.“, poznamenala. Agresivní žena, se stejným bodem stimulace, vstala a rozbila kytaru, na kterou hrála až do okamžiku stimulace, o zeď. Intenzitu pocitů bylo možné ovládat otáčením knoflíku, který ovládal intenzitu elektrického proudu. Když bylo centrum potěšení stimulováno, ženy nabídly terapeutům manželství. Stimulace bodu v mozku opice zastavila její mateřské chování k novorozeně. Při stimulaci limbického systému se u pacientů oslabila bdělost, ztratili schopnost myslet, často se začali svlékat nebo tápat, a když stimulace přestala, nepamatovali si to. Nejbližší z lidských vynálezů přírodě dokumentuje nejlepší experiment, kdy byly elektrody implantovány do vnitřního ucha kočky a spojeny se zesilovačem a reproduktory. Vnitřní ucho kočky pak fungovalo jako mikrofon převádějící zvuky na elektrické impulzy, které byly shromažďovány elektrodami az reproduktorů zněla slova šeptaná kočce do uší [vzpomeňte si na použití koček CIA jako řízených mikrofonů]. John Stanton Yeomans ve své knize „Principles of Brain Stimulation“ (6) z roku 1990 popisuje experiment, kdy pomocí elektrické stimulace zrakového mozkového centra bylo indukováno vnímání Braillových znaků u nevidomých osob. Naučili se je číst. John Stanton Yeomans píše, že elektrická stimulace mozku vyvolala stovky reakcí včetně složitých myšlenek.

Sám Jose Delgado se stal světově známým, když čelil nabíjejícímu se býkovi, vybavenému elektrodami a bez jiné ochrany kromě malé černé skříňky v rukou, kterou pobídl býka, aby se ještě více rozzuřil. Pak s býkem téměř u sebe stiskl další tlačítko a zvíře se okamžitě zastavilo. Na konci své knihy Jose Delgado uvádí, že naděje, že nová moc získaná behaviorální vědou zůstane omezena na vědce nebo nějakou charitativní elitu, nevyvolává ani vzdálenou, ani nedávnou minulost a že kontrola lidského chování bude rychle postupovat v metodologii i v použitelnosti. Navrhl využít tyto nové poznatky k vytvoření „psychocivilizované společnosti“.

Gordon Thomas (autor knihy inspirované zneužíváním duševně nemocných v Montrealu používané pro drogový a psychologický výzkum CIA), který svou knihu kromě dokumentů CIA založil na rozhovorech s bývalými zaměstnanci CIA, popisuje návštěvu ředitele Úřadu pro výzkum a vývoj CIA v kanceláři ředitelů CIA v roce 1972, kde nadchl, že elektrická stimulace mozku je klíčem k vytvoření celé psychosociální společnosti, kde je každý člověk klíčem k vytvoření celého psychovilního světa. lidské myšlení, emoce, pocity a touhy lze ve skutečnosti ovládat elektrickou stimulací mozku.

Pokud by se CIA pokusila použít elektrickou stimulaci mozku k vytvoření nové generace detektoru lži, musela by implantovat elektrody do bodů v mozku, kde mají původ myšlenky jak u vyšetřovatele, tak u vyslýchaného, ​​a propojit je. Stejně tak, pokud by chtěli ovládat něčí chování, musel by „poslechnout“ myšlenky svého „šéfa“. Samozřejmě by to byl velmi neohrabaný způsob, jak to udělat. Ale metody mozkové stimulace a registrace mozkové aktivity se rychle rozvíjely.

Gordon Thomas ve své knize o výzkumu ovládání mysli CIA (3) popisuje „stroj Schwitzgebel“, který údajně CIA vyrobila v roce 1972. „Za použití nejnovější počítačové technologie (dr. Aldrich) rozvinul Rubensteinovu dřívější práci o radiotelemetrii a nesplněný sen… o světě elektricky monitorovaných lidí se stal mnohem realitou…“ pás, který „přijímal a vysílal signály do rádiového modulu“. Schwitzgebelův přístroj byl schopen „zaznamenat všechny fyzické a neurologické příznaky u subjektu na vzdálenost až čtvrt míle“ (7).

Zní to neuvěřitelně, ale možná pomůže, když začneme vysvětlením, jak fungují stimulátory mysli, které jsou na trhu dostupné.

STIMULÁTORY MYSLI MOHOU ZMĚNIT STAV NAŠÍ MYSLI

V současné době je na trhu více než 40 typů strojů stimulujících mysl. Historicky první metoda ovlivňující výkon lidské mysli se nazývala biofeedback. Člověk viděl na obrazovce průběh svých elektroencefalografických záznamů a snažil se, aby převládly určité vlny. Na elektroencefalografu se mozkové vlny dělí na vlny alfa, beta, theta a delta. Beta vlny oscilují 14-40krát za sekundu. To znamená, že jejich frekvence je 14 – 40 Herz. Převládají v mozkové činnosti, když se člověk soustředí na nějaký úkol. Frekvence alfa vln je 8 -13 Hz a převládají se zavřenýma očima, když je muž neaktivní. Théta vlny oscilují s frekvencí 4 až 8 krát za sekundu a na elektroencefalografu dominují jen krátce předtím, než muž usne. Ale v dětství mozkovou aktivitu ovládají tyto vlny. Frekvence delta vln je od 0 do 4 Hz a převládá, když muž spí. Když se muži ve snaze ovládnout své mozkové vlny podaří v bdělém stavu přenést do theta rytmu, často se mu stane, že ho zaplaví živé vzpomínky z dětství, které odkazuje na životní etapu, kdy v mozkové činnosti dominují vlny theta. Pokud se mu podaří dostat se do alfa rytmu, bude si mnohem lépe pamatovat, co se učí. Dominance alfa vln ustupuje mezi 16. a 18. rokem života.

Již ve 30. letech bylo zjištěno, že mozkové vlny synchronizují svou činnost s pulzním světlem. Pokud je stroboskop, blikající frekvencí 10x za sekundu, namířen na lidské oči, EEG záznamy budou ukazovat stejnou převládající frekvenci v mozkové aktivitě. Dokumentuje to i nedávný masový výskyt epileptických záchvatů v Japonsku u lidí sledujících v televizi animovaný film, kde se náhle objevila určitá frekvence světelných signálů. Ve vědeckém jazyce se tomuto druhu stimulace říká fotické řízení a je dobře známo, že epileptický záchvat může vyvolat určitá frekvence oranžového světla. Pulzními světelnými signály je také možné naladit mozek na alfa vlny, aby si dobře zapamatoval, co se člověk učí, nebo na vlny theta, aby se dostal do stavu hluboké relaxace. Stejný účinek na lidský mozek může produkovat rytmický zvuk. Je dobře známo, jak se domorodci při tanci na bubny dostávají do transu. Moderní věda našla další způsoby, jak ovlivňovat lidský mozek zvukovými frekvencemi. Například když do jednoho ucha dodáte zvuk o frekvenci 200 Hz a do druhého zvuk o frekvenci 210 Hz, bude v mozku dominovat elektrická frekvence 10 Hz, protože velké části neuronů v mozku budou synchronizovat frekvenci své činnosti na tento vnější impuls. Tento jev se nazývá strhávání. Jinými slovy, pomocí vnější stimulace je možné změnit naši mozkovou aktivitu a naše rozpoložení. Jak k této změně dochází? Veškerá mozková činnost je systémem elektrických a chemických reakcí. Neurovědec Norman Shealy měřil chemické změny v mozku při frekvenci 7,8 Hz, což je frekvence, při které osciluje ionosféra. Norman Shealy zjistil, že pokud je mozek naladěn (světelnou nebo zvukovou stimulací) na tuto frekvenci, zvýší se produkce růstových hormonů o 25 % a také produkce gonadoliberinu (ovlivňuje pohlavní orgány a hormony) a oxytocinu (vyvolává pocity lásky). Podstatně se zvýšila i produkce betaendorfinu (který vyvolává pocit euforie). To dokazuje, že různé mozkové frekvence způsobují produkci různých chemických látek v mozku a těle, které ovlivňují naši náladu a motivaci.

Kromě světelných a zvukových stimulátorů jsou na trhu i kraniální elektrické stimulátory mozku. Působí přímo na elektrické frekvence v mozku. Michael Hutchinson v knize Megabrain Power (8) předpovídá, že brzy budou na trhu systémy s biofeedbackem, které umožní sledovat dominantní mozkové frekvence na obrazovce. Tyto systémy uloží do svých pamětí tisíce programů, které uživateli umožní dostat se do jakéhokoli stavu mysli a předat nejrůznější zážitky stejným způsobem, jako když přepínáte kanály v televizi. Michael Hutchinso píše, že technologie pro takové systémy již existuje. Je docela vážná otázka, zda se zde nemluví o vojenské technice.

V roce 1986 uspořádal generální prokurátor Spojených států konferenci o méně než smrtících zbraních. Ve zprávě o této konferenci se mimo jiné uvádí: „Účastníci také diskutovali o použití různých vlnových délek a forem podávání elektromagnetické energie jako nesmrtící zbraně. V této oblasti bylo provedeno značné množství předběžných výzkumů… Jeden účastník konference poznamenal, že vědecké poznání lidské fyziologie postupuje do bodu, kdy bude možná brzy možné zaměřit se na specifické fyziologické systémy se specifickými elektromagnetickými efekty a produkovat mnohem jemnější elektromagnetické záření na mnohem jemnější elektromagnetické záření. fotická jízda (9).

VĚDECKÉ EXPERIMENTY A PATENTY – ÚČINKY ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁŘENÍ NA ZVÍŘECÍ A LIDSKÉ ORGANISMY A MOZKY

---