Zpracováno podle informací z webu illuminati-news.com, zpracovala Myšpule.

„Poslední dva červencové týdny každého roku se v USA v severní Kalifornii koná tajná schůzka těch vůbec nejmocnějších lidí tohoto světa. Bankéři, politici, průmyslníci, světové osobnosti populární kultury, jedna směsice a obrovská skupina těch nejodpornějších postav světové „elity“. Tato skupina je rovněž přímo napojena na evropské vládnoucí elity a je obecně známá jako tzv. Bohemian Society, nebo Bohemian Grove. Americká a nyní již i slavná Council of Foreign Relations, tedy vlastně vláda stojící za oficiální americkou vládou, je je rovněž zastoupena v Bohemian Grove spolu se členy spolku Bilderberger Group of Europe. Jednou ročně se koná schůzka, na které se v celosvětovém měřítku rozhodne o manipulativní agendě týkající se naší budoucnosti. Zářný příklad skutečné demokracie provozované přitom ve tmě. Tady se náš hlas samozřejmě vůbec nepočítá. Jako symbol pro tato setkávání byla vhodně zvolena sova, která je také ve tmě jako doma. Mimochodem mnohé slavné osobnosti se již někdy veřejně prezentovali se soškou sovy, například kanadský premiér Trudeo, nebo současný francouzský prezident E.Macron a mnozí další„

Již v červenci roku 2000 se známý konspirační teoretik globalčiků a filmový dokumentarista Alex Jones úspěšně infiltroval na rituální setkání tajného spolku Bohemian Grove a stal se tak prvním člověkem na světě, který zachytil tento naprostý bizár v okultních aktivitách členů čistě mužského a velmi elitního klubu na videokazetu. Záběry z tohoto dokumentu byly v roce 2004 zveřejněny v Anglii, v Irsku a ve Skotsku na britském Channel Four ve třetím dílu čtyřdílného speciálu: Tajní vládci světa.

Alex Jones byl tehdy uvnitř elitního areálu o rozloze 2 700 akrů po dobu více než pěti hodin a později k tomu řekl toto: „Díky bohu, že jsem zachytil tento obřad uctívání symbolu Bohemian Grove na video, protože kdybych to neudělal, tak by mi to asi nikdo nevěřil. Já sám mám problém uvěřit tomu, co jsem tam na vlastní oči viděl. Ve skutečnosti to bylo vše až neuvěřitelně bizarní.“

Již více než 128 let cestují různí světoví lídři během července do Sonoma County v Californii. Téměř okamžitě se pokaždé v místním tisku začnou šířit značně bizarní fámy, že se tam děje něco velmi temného a okultního. Tyto pověsti mají jedno společné, téměř vždy obsahují značně temné příběhy o mužích v černo-červených hábitech a o obří, čtyřicet stop vysoké kamenné sově, které vždy bylo něco, popř někdo obětován.

Alex Jones, tehdy již poměrně známý moderátor rozhlasové talk-show, o těchto fámách samozřejmě již mnohokrát něco zaslechl, a tak se rozhodl podívat se tam osobně a udělat si nějaký vlastní průzkum. K jeho překvapení články mainstreamových médií z Parade Magazine, Associated Press, Reuters, Sacramento Bee ale i mnoha dalších, třeba z Washington Times, se nakonec ukázaly jako pravdivé, což bylo skoro až neuvěřitelné. Světoví vůdci skutečně cestovali každý rok až do velmi odlehlých kopců severní Kalifornie porostlých mohutnými sekvojí, kde byla na ukrytém místě obří kamenná sova a nějací muži v černých a červených róbách u ní prováděli své okultní rituály.

„Byl jsem naštvaný,“ řekl Jones , „že za více než 50 let bylo napsáno jen několik zpráv o Bohemian Grove a že tyto zprávy vždy jen informovaly o pověstech a zabývali se nesmysly namísto tím, co se tam skutečně dělo“

Jenže orgány činné v trestním řízení a tajné služby důkladně chránili bizarní tajemství Bohemian Grove po každý červenec, kdy se konala tato setkání. nakonec přijal výzvu Jona Ronsona z World of Wonder Productions „odhalte činnost Bohemian Grove vašemi skrytými kamerami.“

Po cestování z Austinu v Texasu do San Francisca, se Jones a další členové jeho týmu, Violet Nichols a Mike Hanson setkali s britskými filmaři a začali předběžné třídenní vyšetřování před vlastním pokusem o vstup do soukromého elitního háje.

Dne 15. července roku 2000 se Alex Jones a Mike Hanson, vybaveni dvěma skrytými videokamerami a maskovaní jako členové Bohemian Grove úspěšně infiltrovali mezi členy tohoto elitního kultu a klubu.

Jednou z nejčastěji kladených otázek je: Jak se vlastně dostali dovnitř?

Následuje a přepis nahraného rozhovoru s Alexem Jonesem, který přesně popisuje jeho infiltraci do supertajném elitního tábora a o tom, čeho byl svědkem uvnitř:

„Český Klub leží v rozsáhlé oblasti velkých kopců a útesů s převýšením až 300-400 stop. Samotný klub se skládá z velkých roubených domů vestavěných do stěn jedné z roklí.

Existuje sem pouze jeden vjezd a to na severní straně areálu, což je jen běžná zpevněná komunikace, vhodně nazvaná „Česká třída“.

Nízký ostnatý drátěný plot obepíná celý obvod klubu, ale na plotu zde nezáleží protože je jen jedno místo, kde okolní kopce zanechávají otvor dovnitř průchodný pěšky nebo autem. Zjednodušeně řečeno, Český háj je totiž velice dobře opevněné místo.

Po té co nás vysadili u Bohemian Clubu, vstoupili jsme nenápadně do lesa jen asi 100 yardů od hlavního vchodu. Po překonání plotu z ostnatého drátu jsme ocitli jsme se v něčem, co lze popsat pouze snad jako příkop. Celá oblast podél cesty až k úpatí skalních stěn byla rozkopaná a zatopená.

Byli jsme schopni se probojovat přes rozlehlou bažinu pouze skoky přes ostrůvky z polámaných větví stromů.

Po vylezení trochu výše jsme našli strmý násep, který se táhl až nahoru a tím, že jsme se chytali za kořeny stromů jsme se dostali až na velké parkoviště se stovkami aut. Viděli jsme jistě několik desítek zaměstnanců a sluhů Bohemian Grove vystupovat z vozidel, která byla značně různorodá od Mercedes-Benz až po Ford Tempos.

Asi ve vzdálenosti okolo 100 yardů jsme mezi stromy uviděli mnohem větší parkoviště, plné dalších vozů nových modelů v luxusním stylu. Očividně teprve toto byla parkovací plocha pro skutečných 2000 elitních členů Bohemian Clubu.

Když vejdete na hlavní silnici tak jsou příkop, bažina a násep vpravo vzdáleny jen okolo 50 yardů na západ. Tím, že jsme šli přes močál nebo příkop, jsme dosáhli svého cíle za prvními dvěma kontrolními body, které sestávaly z malé strážní chatky na levé straně silnice a za dalších 50 yardů po silnici stála další strážní chatka po pravé straně silnice.

Udělali jsme dobře, že jsme se rozhodli proplížit se okolo prvních dvou kontrolních bodů tím způsobem, že jsme do areálu vstoupili přes parkoviště zaměstnanců Bohemian Grove, protože ty skutečné checkpointy leží až mnohem hlouběji uvnitř háje. Uprostřed silnice byl kontrolní bod (velká strážní chata s několika desítkami lidí z ostrahy) a poté následovali ještě strážní chaty po levé a pravé straně silnice, které byly něco jako býval německý způsob kontrolních bodů, které vidíte občas ve starých válečných filmech.

Řekl jsem Mikeovi, že mě napadlo, že by bylo dobré, kdybychom se pokusili dostat na jeden z těch velkých náklaďáků (otevřené nákladní vozy s plochými opěradly, které měly polstrovaná sedadla, které si skutečně zvedali členové Bohemian Club i jeho zaměstnanci). Pak jsme šli dál a prošli lesem až na parkoviště členů Bohemian Clubu, kde čekal jeden z těchto velkých náklaďáků, na který jsme v tu chvíli já a Mike Hanson vylezli dozadu na korbu, ještě se dvěma postaršími pány.

Mike a já, když jsme se dostali až na černou silnici a jeli ještě hlouběji do lesa, tak jsme si celou cestu povídali o Bohemian Grove, jak jsme se blížili k těmto větším kontrolním bodům. Ve dvou nebo třech minutách, co jsme byli na korbě náklaďáku, jsme ale alespoň zachytili jeden zajímavý rozhovor na diktafon, když dva z členů klubu spolu hlasitě diskutovali o cenách svých slavnostních rób (to vše je zachyceno ve videu Dark Secrets: Inside Bohemian Grove).

Naš probíhající hovor ukončilo to, že jsme se pomalu přiblížili až k hlavnímu kontrolnímu bodu. Náklaďák skutečně zastavil v kdy starší, šedovlasý muž navázal oční kontakt s řidičem náklaďáku a obešel zadní část náklaďáku, aby se podíval mě a Mikovi Hansonovi přímo do očí. Očividně se ale bál, že bychom mohli být hosty těch dvou starších pánů se kterými jsme jeli na korbě náklaďáku (jako členové Bohemian Clubu si sem směli přivést své hosty), takže se nás vůbec na nic neptal, třeba kdo jsme nebo co tam děláme. Stráže šly napřed a mávaly na nás s trochu podezíravým pohledem.

Pak už jsme byli vlastně uvnitř Českého háje. Slyšeli jsme oba všechny ty bizarní fámy o tomto místě a chystali jsme se zjistit, co se uvnitř skutečně děje. Tajemství bylo stále blíže ke svému odhalení.

Náklaďák jel ještě několik minut a pak jsme zastavili, když jsme vyložili náklad. Řekl jsem Mikeovi že jsem se chtěl dostat na krytí. Cesta nám trvala ještě asi tak 45 minut až hodinu než jsme se dostali až na dno rokle, a v tom místě pak vlastně již silnice skončila a už po ní dál nemohla jezdit auta, protože se změnila na betonovou dlažbu lesní stezky po které šlo jít pouze pěšky.

Dosáhli jsme až samotného konce té rokle, což je vyhlídková plošina na vrcholu 300 stop vysokého útesu s výhledem na , ruskou řeku a malé město Monte Rio na druhé straně. Mým plánem bylo mít co nejmenší kontakt s členy i zaměstnanci Bohemian Clubu, jak to jen šlo, a počkal jsem tedy až do setmění, abych se pokusil vyndat naše skryté kamery a zkusil nafilmovat tento celý bizarní obřad.

V dalším okamžiku jsme se přiblížili asi na deset yardů od 40 stop vysoké kamenné sovy, která stojí na severní straně malého jezera. Byli jsme jen asi sedm yardů od černého oltáře, umístěného u paty obrovské kamenné sovy.

Takže již v v tomto bodě jsme vlastně jasně dokázali, že ty pověsti jsou pravdivé: ano, skutečně existuje obrovská kamenná sova – ano existuje i oltář. Když jsme procházeli hlouběji do háje, kolem celého jezera, zahlédli jsme občas kovové kříže trčící z vody. K těm malým kovovým křížům se ještě dostaneme o něco později.

Takže teď jsme měli za sebou asi hodinu ztrávenou na vyhlídkové plošině. V okolí nikdo nebyl. Zničeho nic se tam objevil postarší pán, asi 67-70 let, měl na sobě uniformu šerifa policejního oddělení okresu Sonoma. Ani jsme ho neviděli přicházet po cestě. Myslím si, že to mohl být skutečně šerif a začal s námi mluvit zvláštním způsobem jakoby nějakým druhem šifry

.

Podíval se přímo na mě a zeptal se: „Byl jsi tady v roce 1913? Jsi jeden z těch starých?“

Ten muž očividně věděl, že jsem tu nemohl být v roce 1913, bylo mi tehdy 27 a že jsem tedy nebyl jeden z těch starých. S vědomím, že mě jen zkouší, jsem mu klidně řekl: „Jo, jsem s Hillbillies.“

Abych to vysvětlil, tak v rámci Bohemian Club existuje asi 95 různých klubů. Všechny ty různé domy a sruby jednotlivých klubů ve stylu luxusních sídel, jsou vestavěny přímo do útesů a mají různá jména a různé stupně členství. Podle tiskové zprávy je ten nejelitnějšího klub Mandaley s Henrym Kissingerem a Paulem Volckerem, bývalým Předsedou federální rezervy a dalšími šéfy nastupujícího NWO Nového světového řádu.

Hillbilly Camp je pak klub, jehož členy jsou Bushovi spolu s mnoha dalšími významnými osobani v americkém průmyslu, bankovnictví, médiích a ve vládě. V tu chvíli se na mě usmál a řekl: „No, užij si den.“ Pak se otočil a odešel.

Poté, co odešel, jsen řekl Mikovi: „Podívej se, musíme se dostat do nové pozice a schovat se někam do lesů.“ Šli jsme tedy nazpět do rokle, z útesu dolů pod vyhlídkovou plošinu. Asi v polovině soutěsky jsme si všimli dvou mužů v oblecích a se slunečními brýlemi, přitom to bylo už za tmy, kteří nás pronásledovali. Rozhodl jsem se raději zpomalit.

Dva muži, kteří byla zjevně z nějaké soukromé bezpečnostní služby, tajné služby nebo něčí soukromá stráž, došll až k nám a zeptali se nás na naše jména. Dal jsem jim své falešné jméno a Mike jim dal rovněž své falešné jméno a pak jsme jim řekli, že jsme oba dva členy Hillbilly Clubu.

Řekli: „Dobře, nestresujte se a užijte si to,“ což bylo téma které se objevilo o něco později. V tomto okamžiku jsme byli konfrontováni dvakrát a byli jsme nyní sledován. Řekl jsem Mikeovi, že se musíme dostat do hustěji obydlené oblasti, kde se scházelo hodně z členů Grove.

Tak jsme šli do několika klubů a málem jsme tam propálili naše pravé identity. Vešli jsme dovnitř a dali si něco málo drinků, protože všichni všude hojně pili a nabízeli nám víno i v některých klubovnách. Pak jsme se vrátili na silnici a do velké venkovní hodovní síně, kde byly prostřeny stovky stolů jako na nějaké party nebo na svatbě.

Řekl jsem Mikeovi, že jsme by měl jít po té strmé silnici nahoru do kopců, kde jsou některé z větších staveb. Trvalo nám asi 20 minut, než jsme vyšli po silnici do jediného kopce, který byly dostupný pěšky. V tu chvíli se nás začali někteří zaměstnanci ptát, proč jsme vlastně nejeli nahoru náklaďákem. Řekli jsme jim na to, že se jen chceme udržet v kondici, když se začali chovat dost podezřele.

Všimli jsme si ale také toho, že vysoko v kopcích stálo mnoho velkých opuštěných srubů s mnoha velkými venkovními verandami. Tak jsme šli do Web Campu a udělali jsme si komfort. (Campy mají různé názvy jako Lost Boys, Doom, Dragon atd.) Příští hodinu jsme prostě jen seděli, znovu si nabili baterie do našich skrytých kamer, abychom je mohli dát zpět na jejich místo.

V té chvíly začali být stíny už opravdu dlouhé a do setmění zbývalo jen pár minut. Pak jsme zaslechli jakési bizarní skandování a zpěv přicházející odněkud hodně zdola, jakoby z rokle pod námi. Šli jsme tedy zpět soutěskou dolů. Když jsme se vraceli dolů, spatřili jsme dole snad tisíce mužů cosi přiopile skandujících a zpívajících pod obřími sekvojemi.

Bylo to jak scéna z nějakého fantasy románu. Očekával jsem, že kolem kteréhokoli z nich za chvíli uvidím poskakovat draka. Na reflektorech visely obrovské lebky v jakoby satanském stylu, nebo sovy se zářícíma očima (spousta symboů smrti), které jsme nyní za soumraku konečně mohli uvidět osvětlené silnými reflektory.

Hodující a veselí hosté se začali pomalu rozcházet a vydali se po stezkách směrem k jezeru. Rozhodli jsme se, že půjdeme dopředu, zamícháme se mezi ně a půjdeme tam, kam jdou oni. Všichnii směřovali k východní straně břehu asi 100 yardů přes severní špičku jezera, kde stála ta modla a oltář.

Jak jsme se s nimi procházeli pomalu kolem jezera, tak jediný černoch, kterého jsme tam za celou dobu viděli,obrovský muž, mě spatřil a Mike Hansona taky, a najednou šel velmi rychle ve srovnání s ostatními členy v davu (my jsme chtěl získat dobré místo na východní straně břehu, kde bychom mohl sledovat pečlivou rituální kremaci – teda všechny fámy, které jsem o tom slyšel, se nyní uskutečňují).

Řekl: „Problémy sami ne! V klidu! Starosti světa jsou z vašich ramen! Neměli byste chodit tak rychle.“ Pak nám dal dva barevné programy. Na obálce programu ukazují Molocha, velkého výra, s hořícím tělem zapálené pod ním (program je k dispozici na adrese infowars.com). Taky trochu démon, s iniciálami PJ zametal něčí popel na spodní straně v levém rohu programu (který je také na mém filmu, Dark Secrets: Inside Český háj).

Tisíce mužů se začalo shromažďovat na východním břehu jezera, jejich soukromí sluhové (na rozdíl od zaměstnanců Bohemian Grove, kteří všichni nosí pouze červené košile a kterým nebylo dovoleno zúčastmit se rituálu) začali rozkládat židle pro své postarší zaměstnavatele.

Slunce zapadlo za kopcem. Byla úplná tma a lidi na druhém břehu jste už ani neviděli. Kolem létali samí netopýři a spousta přirozené mlhy se převalovala na hladině vody (na severu Kalifornie bývá hodně mlhy ).

Tedy pokud hrabě Drákula žil v Severní Americe, chtěl by žít v Sonoma County. Tohle bylo skutečně strašidelné. V tu chvíli se mi postavili vlasy hrůzou na celém na zátylku.

A najednou vyšlo odněkud z lesů,asi tak třicet kněží v černých hábitech s pomalovanými tvářemi jako smrt, s jedním mužem oblečeným jako Grim Reaper, který za sebou táhne vůz a na něm svázané tělo. Pak jsme si všimli něčeho, co jsme viděli již během dne. Na velkých stromech na západní straně jezera byly na břehu roztaženy černé baldachýny (byli jsme na východní straně – jen asi 70 yardů od toho místa) a rozvinuli je když kolem projížděl ten vůz.

Pak někteří z účastníků začali hlasitě křičet: „Spalte ho znovu! Dostane, co si zaslouží!“

Teď musím trochu odbočit a vysvětlit, že ten důvod, proč jsem mohl vidět pouze kněze v černém hábitu, kněze namalované jako smrt a svázané tělo na korbě vozu, byt ten, že všichni nesli pochodně. Místo bylo celé pěkně osvětlené pochodněmi které neslo třicet kněží vpředu a třicet kněží za tím vozem.

Pravděpodobně mimo celý rituál, kterého jsem byl svědkem, tak nejdůležitější aspekt toho obřadu bylo co se stalo jako první. Vůz jel za těmito velkými černými plachtami vlajícími ze stromů, až dolů na zem, zakrývající nám tak výhled a asi 10 minut se nic nedělo.

Bylo ticho kromě občasných nenávistných výkřiků starých mužů, kteří křlčeli věci jako: „ Upalte toho parchanta! Zabijte ho! To si zaslouží!“ Jediné, co jsme mohli slyšet, bylo ale jak šeptají a naprázdno hýbají rty. Tak to šlo pomalu dál a dál.

Potom se v záři reflektorlů na západním břehu (byli jsme na východní straně, asi 50-60 yardů) u vpředu, asi 100 yardů na severní straně, objevila ta modla, dosud zahalená tmou. Nikdo tomu ale nevěnoval pozornost. Všichni byli uchváceni zíráním přes vodu, co se dělo za těmi černými závěsy se svázaným lidským tělem.

Ať už to bylo jen hrané nebo to bylo skutečné, což nevíme tak to bylo něco jako rituál společnosti Skull and bones kterou New York Observer zachytil na video Tvrdí, že to video pouze ukazuje podřezávání hrdel slavnostně oblečeným figurínám.) Byli to ale skutečně všechno jen figuríny? To jsme nevěděli.

Pak už se všichni soustředil pouze na to, co se v tu chvíli dělo za rybníkem. Najednou se sova rozsvítila, v záplavě světel a před ní vběhlo asi sto kněží v černých, červených a zelených róbách. Většina z nich byla v černé, někteří v červené a pár z nich ve stříbrné nebo zelené róbě.

Pak vyšel ven nejspíš jejich velekněze, který prošel okolo všech se svými zaříkáváními o mrtvých (ti kdo zemřeli při okultním rituálu v Bohemian Grove v minulosti, nechť je jejich duše vykouzlena a přivedena zpět sem před „velkou sovu“). Asi dvacet minut jen pěl chválu na tu sovu a také mluvil cosi o „dobrém Týru a Babylonu“.

(vím jak to všechno asi zní bizarně, jen si ale taky pamatujte, že to všechno máme natočeno v mém video, Dark Secrets: Inside Bohemian Grove, které se vysílalo celostátně ve Spojeném království a může se vysílat i zde ve Spojených státech, pokud by nebylo cenzurováno a potlačeno.)

Takže kněz mluvil o „dobrém Týru a Babylonu“. No, existuje jen jedna „velká sova“. Babylon a „dobrý“ Tyre. Pokud čtete Bibli nebo jakýkoli historický dokument tak právě v té době rituálně upalovali děti v babylonském a kananitském království před bohem sovou – Molochem.

Najednou nás zaujalo dění (původně jsme byli od dění u sovy vyrušeni tím co se dělo za závěsy na břehu, pak jsme věnovali pozornost té sově a kněžím na ostrově ) opět probíhající na západním břehu, viděli jsme staromódní říční člun opět s tím ponurým žencem, který před tím řídil vůz tak teď jen řídil loď a pomalu plull po vodě se svázaným tělem do luku nahoře na palubě.

Přinesl to svázané lidské tělo veleknězi, který na něj čekal u nohy sovy, u dna velkých kruhových schůdků, na kterých ta sova sedí. Pak dva velmi děsivě a černě odění kněží třeli a laskali obětní tělo a přinesli jej až před tu sovu.

Tělo prosilo o milosti přes reproduktorový systém. Milost však odmítli. Položili ho před oltář. „Velká sova“ jim řekla, aby to tělo spálili (což nazývali „tupé“ nebo jako „péče,“), a vypadalo to jako člověk zabalený do černé látky. Přímo nad oltářem hořela jakási velká kamenná lampa, které říkali „věčná plamen.“ Velekněz vzal dosud nezapálenou pochodeň a zapálil tu pochodeň právě tímto plamenem.

Znovu tělo prosilo o milost. Velekněz pak šel dolů (s jistými obtížemi, protože tento velekněz byl tak starý, že už sotva mohl chodit) a zapálil hořící hranice. Začal říkat, že bude číst znaky v ostatcích podle jisté prastaré okultní tradice. Tohle ale nebyl hollywoodský filmový ďábel v červeném pyžamu – tohle bylo skutečné. Bylo to pravé, starodávné mysteriózní náboženství ve stylu Babylonu.

Tělo se přitom dál zmítalo strašnou bolestí a ten člověk křičel. Najednou vzplanuly všechny ty malé kovové kříže, které jsme viděli ve vodě podél břehu již během dne. Takže jsem tam byl svědkem něčeho, co by mohlo být jako z obrazu přímo od středověkého malíře Hieronyma Bosche a z jeho Vize pekla : hořící kovové kříže, kněží v červenočerných hábitech, jejich velekněz ve stříbrném rouchu s červenou pláštěnkou, před ním položené hořící tělo křičící bolestí, obří kamenná socha sovy velkorohé, a okolo různí světoví vůdci, bankéři, média, celebrity a hlavy akademických obcí zabývající se těmito okultními záležitostmi. Bylo to celé opravdu ale naprosté šílenství.

Potom když rituál skončil a všichni staříci se začali pomalu rozcházet a vracet se do velkého sálu tvořeného jen obřími sekvojemi. Já a Mike Hanson jsme odtamtud rychle vypadli a šli jsme raději pěšky pšknš svižným tempem. Když jsme odtamtud odcházeli, nenarazili jsme překvapivě na vůbec žádný odpor. Šli jsme přitom přímo kolem stráží a byli náhle venku na hlavní silnici, na Bohemian Avenue.

Je to o hodně snazší dostat se z toho háje, než se dostat dovnitř, protože jich tam byla spousta, samí světoví lídři, o kterých čtete ve zprávách, jak opouštějí háj, aby šli do městečko Monte Rio. Jdou do barů s prostitutkami, které sem přiletí z celého světa, aby je tu obsluhovaly.

Britská média na nás již čekala. Ptali se nás: „Dostali jste se tam? dostali jste to?“

Jeden z producentiů John Sergeant řekli: „Dokázal jsi to, Alexi! nezklamal jsi bohéma.“ Háj byl snad přímo otevřený!“

Je toho co dodat ale ještě mnohem více k tomuto příběhu, do kterého nemáme ani čas hlouběji proniknout. Rozhodl jsem se mít ttentto rozhovor přepsán a umístit ho na můj web, www.infowars.com . Opravdu si musíte ten film sehnat, nebo se j alespoň podívat na fotografie z něj nebo fotografie z videa na infowars.com. Podívejte se na ten barevný program s hořícím tělem a přečtěte si zprávy z mainstreamových médií o historii Grove a teprve pak si uvědomíte, jak moc skutečné to všechno je.

Musíte to udělat už jen proto, že týden poté, co jsem se dostal z Bohemian Grove, tak jistá jiná skupina svolala Bohemian Grove Action Network, (byla to skupina, která protestuje proti Grove a je proti korupci v politice, elitářství a proti tomu, aby byl někam ženám odepřen přístup, protože Bohemian Grove je, ano, samozřejmě že čistě mužské, jak jinak taky), a kontaktovali i různá tisková místa. Dostal jsem tak asi deset nevyžádaných mediální rozhovorů v médiích z celého západního pobřeží.

Dal jsem jim všechny ty informace a natočená videa jsme umístili na web na adrese infowars.com. Oni tehdy všichni řekl, že ta infiltrace a to, co naše kamery zachytily na video, že to bude bomba a obrovský příběh. Poté už jsme o nich ale nikdy neslyšeli.

To se jen ukazuje síla Háje. Jediná místa, kde jsme byli schopni zveřejnitt informace o Bohemian Grove bylo v rádiích po celé zemi, pak na internetu, a nyní tedy již také po celém Spojeném království. Doufejme, že se konečeně prolomili ledy v zahraničí, když se to odvysílalo na britském Channel Four a tento opravdový příběh o rituálech Bohemian Grove se dostane rovněž do mainstreamových médií ve Spojených státech.

Byl to skutečně velký trhák Udělal jsem o tom několik stovek rozhovorů v rádiu a pokud ještě nějaké médium existuje, tak mám zájem o rozhovor, rád to udělám, jen abych šířil tyto zprávy. Pro všechny tam venku: stačí si stáhnout video Dark Secrets: Inside Bohemian Grove. a jako já povzbuzovat lidi k vytváření kopií pro nekomerční, vzdělávací účely, jen probuďte další lidi ve vašem okolí.

Tohle mi opravdu změnilo celý život, jít tam a být toho svědkem a pak poskouchat kecy jako: „Ach, to byla jen bratrská zábava.“ Tito lidé byli ale vážné zabití. To byl totiž skutečný příběh, který je třeba vyprávět a establishment se pochopitelně snaží o to za každou cenu to celé popřít. Prosím, rozšiřte proto tyto informace do všech koutů světa.

Náčrtek Bohemian Grove

Zdroj: http://illuminati-news.com/bohemian-grove