Článek Patricka Wooda zveřejněn na technocracy.news 13.prosince 2022

Jean Meynaud (1914-1972) byl profesorem politologie na univerzitě v Paříži a byl široce známý jako jeden z předních politologů v Evropě. Jeho díla jsou stále uznávána za zásadní v moderní Evropě, ale jen těžko byste našli nějakého Američana, který o něm kdy slyšel

V roce 1964 napsal profesor Meynaud klíčovou knihu s jednoduchým názvem Technokracie . Evropa skutečně ještě nepochopila ty nenápadné změny, které se odehrávají v pozadí, a které postihly instituce i lidi, které zastupovaly, a které dali sílu nevoleným a nezodpovědným technokratům, kteří si uzurpovali moc. V té době ve Francii bylo toto téma dokonce slyšet u politických demonstrantů, kteří křičeli „Pryč s technokracií“.

Meynaud poznamenal, že „základním základem technokracie je víra v účinnost tak velkou, že maximálních výsledků lze dosáhnout s minimálním úsilím“. 

Předpokládejme, že ve světě, kde se motiv zisku stává stále důležitějším, tak politické autority (jak je již částečně dokázáno) nedokázaly bedlivě sledovat činnost technologů, kterým ne všem leží na srdci veřejný zájem. ; výsledkem by nakonec byl sotva postřehnutelný vývoj směrem k režimu, který by byl demokratický pouze na povrchu. Zvolení zástupci by byli zbaveni podstaty své moci… Demokratický princip by pak nebyl ničím jiným než „frontou“ (jak tvrdí skeptici vždy), za kterou by skuteční vůdci země ospravedlňovali nebo maskovali svou nadvládu. 

V letech 1964 až 2019 Evropa v tomto trendu pokračovala a proměnila se v plně rozvinutou technokracii ovládanou nevolenými a nezodpovědnými technokraty Evropské unie. Evropané to navíc dnes otevřeně uznávají a kladou veškeré své obavy na bedra strojů technokratů, kteří ovládají každou jednotlivou oblast jejich života.

Poté, co se tito technokraté zabydleli v nehybné mocenské struktuře, nyní zabíjejí demokracii, svobodné podnikání a kapitalismus, aby zavedli ekonomický systém technokracie známý jako „trvale udržitelný rozvoj“ nebo „zelená ekonomika“. Jedná se o ekonomický systém založený na zdrojích, na rozdíl od volného trhu nabídky a poptávky, kde jak výrobu, tak spotřebu kontroluje pouze jedna entita – totiž stále titíž Technokraté.

S vědomím, že masový odpor veřejnosti (koneckonců, lidé již křičeli „Pryč s technokracií“) bude zcela jistě doprovázet tento ekonomický přechod, tak bylo zavedeno antropogenní globální oteplování (AGW) jako zdroj mechanismu strachu, který má přimět občany, aby nejen akceptovali, ale přímo sami požadovali to jedno-a -jediné nabízené řešení: Sustainable Development, neboli Technocracy.

Jak jeho kniha jasně ukazuje, tak Meynaud skutečně chápal, co se bude brzy odehrávat. Technokratické zásahy by nakonec zcela ovládly politickou strukturu, zatímco její vnější vzhled by se nezměnil, aby to uklidnilo občany, a také aby si mysleli, že se ve skutečnosti nic nezměnilo. Meynaud vyzdvihuje toto:

Termín „vliv“ používám ze široka, což znamená že jde o schopnost některých lidí přimět ostatní, aby jednali, mysleli a cítili určitým způsobem nebo podle předem určeného scénáře. Tato schopnost umožňuje technokratům mít určitou míru autority nad politiky, kteří jsou přímo či nepřímo voleni lidmi, aby převzali kontrolu nad veřejnými záležitostmi. To jim umožňuje určovat směry jednání politiků, a rozhodnutí, která přijímají. 

Toto je sociální inženýrství v tom dosud největším měřítku. Je to ocas, který vrtí psem. Je to čaroděj za oponou, kdo tahá za páky.

Stalo se to v Americe? Opravdu si někdo myslí, že volení zástupci v Kongresu mají nějakou skutečnou moc činit klíčová rozhodnutí, která upřednostňují obyvatele místo jiných institucionálních zájmů? Je administrativa dostatečně účinná na uhlídání stále více rostoucí infrastruktury technokracie? Samozřejmě že ne! Technokraté se budou nadále sebeprosazovat v: Big Pharma, Big Tech, Big Banks atd.

Kromě toho Meynaud vyzdvihl společenský dopad tohoto zásahu technokratů:

V reprezentativním demokratickém systému bývá volební právo a důvěra lidí nahlodána pokrokem technologů. (zvýraznění přidáno)

V dnešní Americe je nedostatek důvěry metlou, kterou nikdo neviděl přicházet. Nikdo už nikomu nevěří. Kongres je tak silně rozdělen, že někteří lidé říkají, že už to nikdy nebude možné uzdravit. Nepřátelská propast mezi vládou a občany je na historickém maximu. Rodiny se rozpadají, protože se děti obrací proti svým vlastním rodičům. Zaměstnanci se obracejí proti svým zaměstnavatelům.

Stručně řečeno, důvěra byla definitivně zničena a to na všech úrovních. Ale nemyslete si, že se to stalo jen náhodou; to je právě přímý výsledek růstu technokracie v Americe.

Naštěstí Meynaud také poznamenal, že „Technokratická moc není trvalou akvizicí“. Samozřejmě to řekl v roce 1964, než se technokracie plně prosadila v Evropě. Jak dnes Evropané mohli shodit technokracii, je záhada a zdánlivě nemožný výkon.

V Americe máme již jen krátkou chvíli na to, abychom s tím něco udělali. Můžeme se například připojit k dřívějším výzvám z Francie „Pryč s technokracií“. Ale… měli bychom si být mnohem jistější v tom, že budeme naši rétoriku také následovat hmatatelnými, konkrétními a ráznými činy, abychom skutečně zajistili její zánik.

Mezitím mě ušetřete kritiky, že technokracie je jen mýtus nebo konspirační teorie. Mnoho velkých učenců a myslitelů o tom během desetiletí obsáhle psalo a nikoho neomlouvá to, že je ignorujeme

Zdroj: https://www.technocracy.news/day-3-technocracy-in-europe-and-america/

Líbil se Vám dnešní článek?

PODPOŘTE PROSÍM MYŠPULE SVĚT !
https://myspulesvet.org
a video kanály Myšpule Svět jsou projekty investigativní občanské žurnalistiky financované výhradně ze soukromých a osobních zdrojů. Přispějete-li na jejich provoz a udržení přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!

Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100
do zprávy pro příjemce napište prosím: „dar Myšpuli“

Za jakoukoliv Vaši případnou podporu Vám s pokorou a úctou děkuji! Vaše Myšpule