K pokusu o ozbrojený „převrat“ v Německu přinesl 9.prosince web ZeroHedge následující úvahu o současných převratech od Tylera Durdena:
Většina vyšetřování souvisejících s extremismem v minulém roce byla zaměřena proti islamistům, ale poslední případ Reichsbürger se neustále a z nějakého důvodu dostává do zájmu médií …
Německo zažilo možná největší policejní razii v historii, do které se zapojilo 3000 policistů zaměřených na 130 nemovitostí téměř po celé zemi. Při zatčení 25 podezřelých z „Reichsbürger“ to představuje 120 policistů na jednoho podezřelého. Byla to docela ukázka policejní síly a jasným důkazem, že média věděla s dostatečným předstihem o nadcházejících zatčeních, bylo, že řada podezřelých, včetně německého aristokrata Heinricha XIII. a bývalé poslankyně AfD Birgit Malsack-Winkemannové, byli vyfotografováni a natočeni skutečně přesně tak, jak byli, když jako zatčení vycházeli ze svých domovů.
Pro německou levicovou vládu a ministryni vnitra Nancy Faeserovou, která si dala za svůj politický cíl vyhladit pravici, to byl skutečný převrat .
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová dlouhodobě hrozila, že proti pravici zakročí. Nyní jede vítězné kolo poté, co 3000 policistů zatklo 25 podezřelých z Reichsbürgeru. (AP Photo/Markus Schreiber)
Stojí však za zmínku, že zatím nebyl nikdo shledán vinným, a to přestože již notoricky levicová německá média ihned využívají incident k vybičování strachu z německé pravice, tak ale pohled do minulosti naznačuje, že by případ mohl skončit spíše v kategorii PR nežli jako realita.
Notoricky známá teroristická skupina „Nordkreuz“, o které média již v roce 2017 vytrubovala že jsou krajně pravicovou extremistickou síťí připravující se na „Den X“ – neboli na den, kdy tato skupina po kolapsu svých levicových odpůrců provede atentáty na vládu. Německá vláda – většinou selhala. Na případ, který se týkal až 50 lidí, se tehdy vrhli politici, novináři a různé protirasistické organizace jako na jasný příklad rostoucí německé krajně pravicové scény.
Úřad generálního prokurátora nakonec vyšetřování skupiny zastavil s tím, že v něm nemají „žádný pravděpodobný důvod“ pokračovat. Stejně jako tento nejnovější případ týkající se „Reichsbürgeru“, tak skupina „Nordkreuz“ také zahrnovala různé osoby s vojenskými a policejními zkušenostmi.
Předpokládaný vůdce skupiny „Nordkreuz“ dostal pouze podmíněný trest na 21 měsíců, protože soudce v případu uvedl, že téměř každá zbraň a kus střeliva, které vlastnil, byly legální, a že ve skupinovém chatu s ostatními členy nebyl žádný důkaz toho, že by skutečně měl nějaké aktivní plány na svržení vlády nebo provedení teroristických útoků.
Nakonec, i když si někteří členové skupiny „fantazírovali“ o dni X, tak nic nenasvědčovalo tomu, že by skutečně měli nějaké konkrétní plány na přímé akce. Mnozí v levici dnes sní o komunistickém svržení německé vlády nebo o společnosti založené na anarchistických kolektivech a někteří z nich mohou dokonce diskutovat o tom, jak by taková společnost vypadala v různých veřejných skupinách rozptýlených po německých městech, ale představovaly by takové diskuse také bezprostřední ohrožení německého demokratického řádu?
Otázkou totiž vždy je, kdy začne fantazie přecházet do říše reality.
Pokud byl jejich plán skutečný, tak to bylo od začátku šílené
Podrobnosti ze současného případu Reichsbürger zůstávají zatím nejasné, protože případ se ještě nedostal k soudu. Pokud však princ Heinrich XIII., kterého úřady považují za vůdce skupiny, skutečně plánoval bezprostředně zaútočit na Reichstag a chopit se moci, pak on a jeho kohorty jsou v bludu, potenciálně šílení a absolutně si neuvědomují, jak ta moc vlastně funguje. Síla není hra o vlajku, kde můžete vběhnout do vládní budovy a křičet: „Podívejte, teď jsem u moci já!“
I kdyby skupina plánovala útok na Reichstag, což je tvrzení, které bychom měli brát s rezervou, dokud nevyjdou najevo všechna fakta, existuje jen malá pravděpodobnost, že by takový „převrat“ v moderní době uspěl. Pokud by se skupině podařilo na vzdory všem předpokladům skutečně převzít kontrolu nad Říšským sněmem, pak jednotlivci údajně zapojení do tohoto případu by byli okamžitě spoutáni a uvedeni do vězení. Koneckonců, každý úspěšný převrat vyžaduje ovládat základnu moci. To znamená mít naprostou podporu ze strany armády, části současné elity nebo obrovské masy obyvatel země – přičemž všechny tři jsou ideální, ale první dva předpoklady jsou nejdůležitější.
Samozřejmě, pokud si skupina obstarávala nelegální zbraně a vytvářela již zcela konkrétní plány na provedení převratu, pak se úřady nepochybně chystali zasáhnout a pravděpodobně oprávněně provádějí prohlídky v domech podezřelých, ale otázkou zůstává, jak daleko. konkrétně byly jejich plány, kolik z těch zbraní bylo skutečně nelegálních a jaké konkrétní tyto plány ve skutečnosti byly.
Podle zpráv médií je v Německu asi 25 000 lidí, kteří se identifikují s hnutím Reichsbürger, což je hnutí volně definované, ale obecně se domnívá, že současná vláda země je nelegitimní a že stará monarchie nebyla nikdy řádně legálním způsobem rozpuštěna. I když někteří z nich mohou být lékaři, právníci, bývalí vojáci a inženýři, nepředstavuje to základnu podpory pro uvedení nové vlády. Mnoho z nich by se také pravděpodobně distancovalo od několika členů, kteří zaútočili na Reichstag a zmocnili se moci násilím.
Můžeme to posunout ještě o krok dále. Pokud by se Reichbürgerům v tomto případě skutečně podařilo převzít moc, stačila by jedna negativní zpráva německé veřejnoprávní stanice ARD a mnoho říšských občanů by okamžitě vidělo rozzlobenýdav na twitteru provést zpětný převrat, tentokrát ovšem s plnou podporou velmi probuzeného obyvatelstva a stále více probuzené bezpečnostní služby. Jak se říká, Čína má státem řízená média, ale Západ má média řízené státem. Hnutí Reichbürger ale nemá žádná média, žádnou veřejnou podporu, a tudíž ani žádnou moc.
Pokud by Heinrich XIII skutečně chtěl vládnout tak, jak média tvrdí, že byl jeho plán, pak by bylo lepší, kdyby nejprve stáhl nějaké reklamy na Facebooku a možná by věci předem trochu vysvětlil. Věděla vůbec většina Němců před tímto případem, co je skupina Reichsbürger? Asi ne.
Dokonce ani islamisté, kteří v Německu sní o šaríi, a není jich málo, se nesnaží svými teroristickými útoky „převzít moc“. Místo toho často citují pomstu za činy Západu v muslimských zemích a někdy čirou nenávist k tomu, co popisují jako ateistickou a bezbožnou západní kulturu. Muslimové, kteří to myslí vážně se svržením demokracie a zavedením práva šaría, otevřeně říkají, že demografie a čas jsou na jejich straně. Většina si nedělá iluze o skupině muslimů, kteří útočí na vládní budovy, aby se zmocnili moci. Jinými slovy, islámská vláda, pokud by k ní někdy skutečně došlo, by nejspíš přišla prostřednictvím nudné aféry „demokracie“.
Záminka zásahů proti pravici
Bez ohledu na podstatu případu Reichsbürger tak bude poslední razie použita k ospravedlnění dalšího útlaku proti pravici, včetně Alternativy pro Německo (AfD). To ale zase znamená ještě větší dohled a ještě více policejních razií. Dokonce i notoricky známá levicová teroristická skupina RAF aktivní v 70. a 80. letech 20. století, která spáchala řadu významných vražd, nikdy neměla až takovou policejní odezvu jako bylo poslední zatčení v Reichsbürge, ale s rychle rostoucí popularitou AfD německá veřejnost potřebuje podívanou.
Média rovněž uvítala odvedení pozornosti od brutální náhodné vraždy 14leté německé dívky eritrejským migrantem v Illerkirchbergu, která znovu vyvolala otázky ohledně masové imigrace na národní úrovni a vedla k tomu, že město Ulm nadále pozastavilo příjem všech uprchlíků.
Jde o stejná média, která také většinou ignorovala to z 226 vyšetřování zahájených federálním státním zástupcem do 30. června tohoto roku; 131 z nich bylo zaměřeno proti radikálním islamistům, 68 proti zahraničním extremistům a pouze devět proti pravicovým extremistům.
Nic by však nemělo odporovat vládnímu narativu, že pravice je „největší hrozbou“, proto také ta samá média tak dlouho přehlížela skutečnost, že pravicová AfD je běžně vystavena útokům , žhářství , doxingu a v německé oslavované liberální demokracii dokonce hrozbě úplného zákazu politické strany . Ve skutečnosti je to podle vládních údajů ta vůbec nejnapadanější strana v celém Německu .
Poslední případ Reichsbürger, bez ohledu na to, jak moc se obvinění mohou ukázat jako platná, je nezbytný pro to, aby levicová vláda utvářela veřejné mínění o AfD, která je z politického hlediska hlavním cílem tohoto vyšetřování, i když má s případem pramálo společného. Koneckonců, není dostatek „pravicových extremistů“ připravených použít násilí, aby skutečně ospravedlnili vládní tvrzení, že právo je největší hrozbou. Proto byla média o těchto raziích informována s dostatečným předstihem a byla připravena nahrávat právě včas pro večerní zprávy.
Převraty jsou v moderní době velmi těžké
Na okraj, většina revolucí a převratů, které bylo vždy těžké uskutečnit, je v moderní době obzvláště obtížné, a dvojnásob to platí v Německu, kde – navzdory inflaci a klesající ekonomice – většina lidí žije v relativním pohodlí a v hlubokém strachu z cokoliv, co média označí jako krajní pravici nebo dokonce pravici. Většina převratů, které v moderní době fungují, vyžaduje financování nevládních organizací, podporu CIA, Big Tech a hlavně opakované mediální zprávy, jako byly barevné revoluce, které byly v posledních dvou desetiletích vidět ve východní Evropě a na Středním východě .
Dokonce i za „starých časů“ byly převraty zřídka úspěšné, a to dokonce i v případech, jako bylo Castrovo a Cheovo komunistické svržení Kuby, které byly navzdory všem předpokladům úspěšné. Když Castrova a Cheova loď dorazila na Kubu s 81 ozbrojenými revolucionáři, tak Batistova armáda už na ně čekala. Přežilo pouze 19 mužů, včetně Castra a Che, kteří utekli do pohoří Sierra Maestra a vedli mimořádnou partyzánskou válku, při níž nakonec svrhli celou vládu.
Dokonce i pro ty, kteří pohrdají politikou Che a Castra, to, co vytáhli z vojenského a propagandistického hlediska, právem vstoupilo do dějin. Většina mužů by nejspíš hodila ručník do ringu poté, co bylo v prvních minutách „revoluce“ zabito 85 procent jejich kamarádů.
Skutečnost, že Batista věděl, že Castro přichází, naznačuje, že ve skupině už byli informátoři, nebo západní rozvědka nebo Batistovi vlastní agenti použili jiné prostředky, aby od shora dolů věděli, jaké jsou plány skupiny. Tento únik informací byl před érou chytrých telefonů a sledování internetu.
Naproti tomu německá kontrarozvědka je dnes přímo uvnitř šifrovaných chatů, jsou uvnitř počítačů lidí a otevřeně monitorují členy jedné politické strany , ale také celou širokou škálu politických skupin. Pro ty, kteří „plánují“ převrat, bez ohledu na to, zda jsou nalevo, napravo nebo vyznávají nějakou jinou politickou či náboženskou ideologii, nebyly šance na úspěch dosud nikdy tak malé, jako jsou dnes
Líbil se Vám dnešní článek?
PODPOŘTE PROSÍM MYŠPULE SVĚT !
https://myspulesvet.org
a video kanály Myšpule Svět jsou projekty investigativní občanské žurnalistiky financované výhradně ze soukromých a osobních zdrojů. Přispějete-li na jejich provoz a udržení přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!
Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100
do zprávy pro příjemce napište prosím: „dar Myšpuli“
Za jakoukoliv Vaši případnou podporu Vám s pokorou a úctou děkuji! Vaše Myšpule
Myšpule Svět.org 