Jsou hvězdné brány imaginárními portály, které nám umožňují přístup do jiných světů, dimenzí a úrovní vědomí?

Opravdu fyzicky existují hvězdné brány, nebo jsou spíše jen jakýmsi symbolem „brány“ mimo tu realitu, kterou důvěrně známe? Věda si také stále častěji klade otázku, zda je možné fyzicky cestovat pomocí „hvězdných bran“ mezi různými vesmíry.

Myšlenka, že se lze doslova „přepínat“ mezi tímto a nějakým dalším vesmírem během pouhého okamžiku nás, lidstvo, prostě již nějakou dobu fascinuje. V roce 2015 dokonce i „seriózní“ americká vesmírná agentura NASA přiznala, že v rámci svých různých výzkumných projektů zkoumala prostor a čas existující mimo tento náš fyzický svět již nejméně deset let. Hvězdné brány mohou ale mít také zcela jiný význam, mohou být třeba použity jako vchody do jiných úrovní našeho vědomí, podobně třeba jako různé halucinogeny.

Černé díry coby mezihvězdné „brány“

Dnes již klasický film „Černá díra“ nám velmi působivým způsobem ukazuje, jak na konci spirály času čeká naše Matka Země v celé své kráse na své nově příchozí. Autor filmu nás však nechává v naprosté nejistotě nad vyřčenou, ale nikde nezodpovězenou otázkou, co se skrývá „za“ touto černou dírou, co je tam, na druhé straně?

Mnoho současných vědců dlouhodobě zastává teorii, že černé díry jsou jen jakýmsi zcela neutrálním „prostoro-časem“. Jinými slovy, prostor, ve kterém nehraje roli ani čas, ani vzdálenost ani rychlost, natož aby vlastně vůbec skutečně existoval.

Mnoho pozorovatelů průchod černou dírou dokonce vidí jako odhalení tajemství tajemství možnosti mezihvězdného cestování vesmírem – ale především v rámci současného sci-fi jako odpověď na otázku, jak se může posádkám mimozemských lodí podaříit cestovat mezi jednotlivými galaxiemi během pouhé krátké chvilky.

Mezitím mnozé další lidé zabyvající se touto problematikou usoudili a dnes je to dokonce již považováno za prokázaný fakt, že nově objevené červí díry jsou velice principiálně podobné Hvězdným branám svými vlastnostm., Ovšem opět vždy stejně vyvstává ona otázka, zda není termín „Hvězdná brána“ myšlen více symbolicky, než jako reálně existující věc.

Červí díry

Fyzik John Archibald Wheeler ve svém časoprostorovém konceptu brzy zjistil, že červí díry tvoří jakýsi zvláštní „meziprostor“, ve kterém však reálně neexistuje ani ten prostor, dokonce ani čas.

Všechny události v tomto vyloženě fantastickém světě jsou téměř dokonale nadčasové, takže se konají v jednom jediném okamžiku. Každý uskutečněný pohyb je tady již dokončen naprosto ve stejném okamžiku, jako když začal. Wheeler doslova řekl:

„V takové super místnosti by otázka, co se stane potom, neměla vůbec žádný smysl.“ Slova před, po a téměř by naprosto ztratila svůj význam a o používání výrazu čas v obvyklém smyslu slova by již nemohla být vůbec řeč. “

Hvězdné brány a portály

Portály do jiných míst ve vesmíru je vždy obtížné identifikovat

V jiném případě termín Hvězdná brána jednoduše popisuje pomyslné dveře někde na tomto světě, které nám umožňují přístup na nějaká jiná místa ve vesmíru, způsobem který překračují současné možnosti technologií a hlavně naše současné časové limity. Ovšem mnoho lidí a dokonce i mnoho seriózních vědců dneška je přesvědčeno, že skutečně existují. Problém ovšem je, kde….

Jack Scudder z americké vesmírné agentury NASA trvdí, že je o jejich existenci přesvědčen, ale že dosud nebylo možné najít způsob, jak tyto neviditelné portály mezi zemí a jinými hvězdnými systémy, či dokonce galaxiemi přesně identifikovat a lokalizovat. Wheeler zase srovnává vesmír se všemi jeho galaxiemi a souhvězdími s jakýmsi „věncem“, na jehož pevném zakřiveném povrchu, který se skládá z bezpočtu geod, jsou všechny galaxie, zatímco onen nadprostor či meziprostor je umístěn v díře uprostřed tohoto věnce. Ale nejen Wheeler v minulosti přemýšlel o existenci těchto „super místnosti“,zabýval se tím i Albert Einstein a Nathan Rosen, oba se jiným způsobem také dostali k jádru problému.

Během svého výzkumu na Institutu pro pokročilých studií se velmi přiblížili tomu, na jakém principu by mohla fungovat skutečně existující hvězdná brána, a zjistili, že cestování do vzdálených hvězd a galaxií je vlastně prakticky možné a to prostřednictvím takzvaných červích děr, známých také jako Einsteinův-Rosenův most.

Podle teorie novozélandského vědce Roye P. Kerra černé díry celé rotují, je v nich veškerá stlačená hmota ze všech již zničených nebeských těles nepředstavitelné hmotnosti a tedy i gravitace, které rotují po celém jejím obvodu extrémně vysokou rychlostí, podobně asi jako vodní vír.

Podle Kerrovy teorie mají tyto černé díry jakési „otvory“, které by mohly být dobře použity jako navigační koridory pro mezigalaktické lety. Vědec Eric Davis potvrzuje, že je to možné.

Davis se ve své eseji zabýval Traversable Wormholes, Stargates and Negative Energy mimo jiné také právě existencí červích děr, hvězdných bran, ale i temné hmoty či negativní energie. Hvězdné brány je však podle něj velmi těžké najít, takže nalezení jednoho takového vesmírnéhoprůchodu může trvat celé dlouhé roky. Vždyť tam ve vesmíru nejsou žádné ukazatele či značky, které by nás tam mohly zavést.

Plazmový fyzik Jack Scudder z University of Iowa však objevil techniku, která by snad mohla umožnit identifikaci těchto neviditelných mezigalaktických portálů. Scudder je proto nazývá nově objevenými vesmírnými dopravními značkami, takzvanými body X, ve kterých dochází ke křížení magnetických polí, která proudí mezi Zemí a Sluncem, a vytlačují z těchto portálů velké množství nabitých částic, které lze snadno rozpoznat pomocí správných přístrojů a přesné údaje o jejich pozicích by rázem byly k dispozici.

Pozemská posvátná místa

Výskyt skutečných hvězdných bran byl v minulosti také často přisuzován rúzným svatým místům

Jakmile Scudder uviděl důkazy o portálu, našel podobné vzorce v celé zemské atmosféře. Ty pozoruje kosmická loď NASA THEMIS ve vzdálenosti 10 000 až 30 000 mil od Země.

Zdá se, že většina bodů je tam, kde se magnetická pole slunce a zemská magnetická pole spojují a vytvářejí nepřerušovaný tok energie, což způsobuje, že tato oblast doslova pulzuje elektricky nabitými částicemi, což potom můžeme na Zemi vidět jako onu známou polární záři. Zatímco Jack Scudder a jeho výzkumný tým si ještě nejsou zcela jisti, co přesně tyto portály znamenají a kam vedou, přesto zůstávají optimističtí, že odpověď již zcela jistě máme na dosah.

Ale dokud se to nestane, Hvězdné brány zůstanou jen fascinující směsí sci -fi s alespoň malým kouskem reality, který ale nakonec může mít s klasikou sci -fi jen velmi málo společného.

Pokaždé bychom si také měli být vědomi toho, že termín hvězdná brána mívá vždy spíše imaginární, než skutečný význam, jak se podrobně dozvíme později.

Brány Bohů

V minulosti byla a vlastně dosud stále je často přisuzována řadě míst na naší Mittgard-Zemi existenci skutečných hvězdných bran. Podle starodávných tradic by v těchto místech mělo být dokonce možné cestovat do různých paralelních vesmírů a jiných světů. Jedno takové místo u nás v česku dokonce důvěrně znám a dle různých historek vyprávěných místními lidmi, se tam dějí velmi zvláštní události. Tím místem je takzvaný „českolipský trojúhelník zvýšeného výskytu paranormálních událostí“, který je přibližně definován obcemi Česká lípa, Mimoň a Doksy. Například si zde prý jedna babička, je vlastně jedno odkud byla, zda z nedalekých Hradčan, či ze Zahrádek, vyšla jednoho podzimního dne do místních lesů plných pískovcových roklí a tajemných skal na houby. Když se paní večer nevrátila domů ani po setmění, v obci nastala panika. Občané a rodina se obrátili na policii a vypukla ohromná pátrací akce, paní však nenašli. Nenašli ji ani v noci, ani následující den, kdy se ovšem paní náhle sama objevila, živá, spokojená, že našla tolik krásných hub. O tom, že byla pryč dva dny vůbec nevěděla…

Mezi tato místa v zahraničí pak patří třeba Stonehenge a samozřejmě onen legendární Bermudský trojúhelník, kde zmizelo, a už se nikdy více neobjevilo již bezpočet lodí a letadel. Také byli přepraveni do dosud neznámého světa trhlinou v časoprostorové struktuře? Mnoho vědců dokonce zastává teorii, že taková prasklina je srovnatelná s hvězdnou bránou, protože v tomto případě se otevírají dveře do jiného světa, kterým tam objekt reálně vstupuje.

Další bránou do nám neznámého světa je prý také takzvaná brána bohů, v Hayu Marca v Peru, nedaleko jezera Titicaca. Teprve až v roce 1996 objevil toto prastaré místo místní turistický průvodce Jose Luis Delgado Mamani ( Legendy Inků a tajemný sluneční disk, který zmizel po otevření hvězdné brány (videa) ).

Podle staré legendy byly zdejší mohutné kamenné dveře v džungli kdysi portálem, kterým vědomě bojovníci opouštěli náš svět, a stali se hrdiny minulosti, aby se v příštím životě připojili ke svým bohům. Dále se uvádí, že někteří hrdinové v doprovodu svých svatých bohů se dokázali vrátit stejnými dveřmi a prohlédnout si svět, který tady po sobě zanechali.

Tajemné dveře jsou velká kamenná konstrukce, která vede do masivu Hayu Marca. Je sedm metrů vysoký a sedm metrů široký, s menšími zapuštěnými dveřmi na základně. Protože toto místo bylo chráněno peruánskou vládou jako starověké archeologické naleziště, žádné další vykopávky se zde neprovádějí.

Ve starověku byla taková místa považována za „svatá místa“, která měla kdysi velký duchovní význam. I dnes z těchto míst vychází silné energetické pole, které zejména citliví lidé při vstupu do těchto míst jasně cítí.

Taková místa najdeme i ve Spojených státech, a to zejména na jihozápadě USA, v takzvaném Vierlander Eck neboli „koutku čtyř zemí“, který spojuje státy Nové Mexiko, Utah, Colorado a Arizona. Vierlander Eck se nachází na místě mezi indiány od nepaměti nazývané „Svatá země“ v rezervaci Navajo.

Obzvláště neobvyklé je však místo Sedona v Arizoně, kde vás místní vzduch a geologické anomálie, které nás podle mnoha badatelů v oblasti duchovna a pozorovatelů nás doslova zvou k energetickému dobití přirozeným způsobem. Červené skály, vůně borovic a tajemný vír pozitivní spirituální energie, který je také známý jako portál, nebo „brána Bohů“ dodávají zdejší krajině jedinečné kouzlo.

Legenda říká, že po celé Sedoně jsou ukryty různé tunely a brány, které vedou do jiných světů, kterými údajně vstoupilo na naši Mittgfard Zemi a opět z ní odešlo již mnoho hvězdných národů. Samotný portál se skládá z velkého kamenného oblouku z červené skály, který se nachází na vrcholu hory.

Někdy by se prý z této hory mělo třpytit modré světlo, dokonce i ve zvláště jasných dnech s modrou oblohou byste měli slyšet podivné zvuky, jako vzdálené dunění tlumených zvonů , nebo rachot hromu.

Sedona je také známá svými jedinečnými víry energie, které mnoho místních lidí pociťuje jako velmi jemné vibrace, které přináší mimořádný pocit klidu, když člověk spojuje tyto vnější impulsy energií se svými energiemi – pocity a emocemi.

Ačkoli tyto energie nebyly dosud vědecky potvrzeny, již existují vědci, kteří mají podezření, že překročení Leyových linií vytváří jejich vlastní magnetické pole, které má být zodpovědné za tuto jedinečnou energii. Vědci však již vědí, že magnetická pole jsou docela schopná vytvořit vír ( lidé mají dvě duše, jak ukazují indické a předkřesťanské víry ).

Mnoho domorodých obyvatel žijících ve Vierländer-Ecku věří, že toto místo není jen důležitým zdrojem energie pro duši a ducha, ale také důležitým místem pro mimozemské návštěvníky, protože v této oblasti může existovat hvězdná brána na tranzitní trase galaxie.

To by znamenalo, že lidé z jiných částí vesmíru a z jejich hvězd se mohou pohybovat pomocí tohoto obrovského energetického víru mezi různými vesmíry. Čímž by tento tento vír byl vlastně jakousi vesmírnou hyperdálnicí mezi různými časo-prostory.

Ve skutečnosti je pro vědce zkoumající fenomény UFO tento americký kout čtyř zemí zdaleka tou největší oblastí výskytu UFO ve Spojených státech. Je zajímavé, že nejčastější havárie UFO se zde odehrály již na konci čtyřicátých let, jako například události v létě 1947 v Roswellu v Novém Mexiku.

Již poměrně dlouhou dobu téma hvězdných bran fascinuje řadu lidí po celém světě, protože myšlenka, že je možné najít fyzický přístup k jiným světům a vesmírům prostřednictvím nějaké takové časoprostorové hvězdné brány, je velice přitažlivá a vzrušující záležitost, která může velmi výrazně převyšovat jakoukoli naši fantazii a představivost. Rozhodně bychom ji neměli hned a priori prohlašovat za absurdní a nemožnou jen proto, že si to prostě jen vůbec nedokážeme představit.

Hvězdné brány rozhodně nejsou pouhou fantazií, spíš si myslím, že bychom si měli tyto mezigalaktické či mezihvězdné portály představovat trochu jinak, než tak, jak jsou často popisovány v alternativních médiích a ve sci-fi filmech typu Star Gate, Stare Trek a mnohých dalších. Navíc o mnoha současných hollywoodských filmech je konspirativně tvrzenou, že jsou takzvaně „programovací“, tedy, že nás podvědomě připravují na realitu, která brzy skutečně přijde, ačkoliv se to nyní třeba ještě zdá jako naprosté sci-fi a něco zcela nemožného. Ostatně ta dnešní psychopatická globalistická high-tech nanotechnologická celosvětová vakciniáda je toho, domnívám se, dostatečným důkazem. A projekty typu Majestic 12 a podobné také.

Hvězdná brána zrození a smrti

Při našem narození, při porodu, totiž vlastně také vstupujeme do nového světa jakousi „hvězdnou bránou“ matčiných rodidel. Mohli bychom přirovnat tyto hvězdné brány k procesu porodu, k cestám, kterými musí projít veškerý fyzický život do naší reality 3D + čas, a kterými všichni také musíme znovu projít po finálním zbavení se našeho fyzického těla, tedy při naší smrti. V tomto případě je to naše duše, která se pohybuje těmito branami na cestě existence, aby se zrodila ve fyzickém světě a pak se smrtí, po absolvování školy života v hrubohmotném světě, opět vrátila na svoji pravděpodobně původně vyšší, energetickou úroveň bytí.

Je to ona úroveň bytí, ze které jsme přišli ve formě naší duše, když jsme se inkarnovali do trojrozměrného časoprostoru našeho fyzického světa, abychom fyzicky prožívali na Zemi vibrační zážitky, tedy pocity a emoce, ve hrubohmotném těle.

To znamená, že na každém začátku existence je vždy nejprve zrození a tento proces lidé rádi označují jako otevření jakéhosi mezi časoprostorového portálu, dveří mezi různými formami bytí. Cestou na tento náš svět jsou v tomto případě matčina rodidla

Z tohoto pohledu lze na hvězdnou bránu pohlížet pouze symbolicky, protože tato imaginární brána vede do pro nás neznámého světa, který neznáme, ale který bychom chtěli zažít, vidět, cítit, cítit – a to se vším smysly na duchovní úrovni.

Musíme se jednoznačně dívat na mateřskou pochvu jako na hvězdnou bránu, protože právě skrze ní ve chvíli porodu novorozenec vstupuje na novou úroveň bytí – je to začátek nového období fyzické existence duše ve 3D těle a ve hmotném světě

Hvězdná brána být v jistém ohledu také jakýmsi ztělesněním cest do neznámých dimenzí, které každý z nás podniká ve svých snech – v tomto případě pak mluvíme o lucidním snění, či o astrálních cestách, tedy mimotělních zážitcích naší duše na jiné dimenzi existence.

Pacienti, kteří měli zkušenost s klinickou smrtí, také hovoří o dlouhém tunelu, na jehož konci se objeví jasné světlo. I v tomto případě tak tunel vlastně jen symbolizuje porodní kanál s portálem vedoucím jinam na jeho konci, přes který se objevuje zářivé světlo druhého světa, do kterého vstupuje duše poté, co naše fyzické tělo zemřelo.

Také lze použít tento termín „Hvězdná brána“ zcela jinak významově a symbolicky – v tomto případě ve smyslu fantastické informační cesty do světa, který byl dosud pro mnohé skrytý, neboli onoho tak často diskutovaného „probouzení se“, protože všichni společně v současné době zažíváme úsvit nové doby, do které se nyní společně probouzíme a spolu i vstupujeme. Respektive ti, kteří přežijí.

Svým způsobem dnes celé lidstvo jen prochází hvězdnou bránou, která vede do nového světa, doufejme jen, že ne pouze do nového řádu světa, tedy do nového aeonu, vývojového cyklu, do nového časového období, ale to také znamená, že jsme v současné době stále v bolestivém porodním proces, čehož dostatečným důkazem jsou například všechny ty společenské procesy globalizace právě probíhající všude okolo nás.

Zvláště „jasnovidní“ či mimořádně citliví lidé již mohou vidět vnitřním zrakem neostré kontury rodícího se nového (řádu) světa, ačkoli jsou jeho struktury stále trochu rozmazané. Do jisté míry je však už lze rozpoznat – nebo v tomto případě by asi bylo lepší říci, že jsou již tušit v našem kolektivním nadvědomí.

Buďme proto stále přítomní a bdělí! Světu mír a lidem svobodu!