Vysokonapěťový obloukový proces Nikoly Tesly a těžba atmosférické energie představují průlomové příležitosti pro moderní zemědělství. Tyto technologie nabízejí potenciál způsobit revoluci ve výrobě hnojiv, zvýšit úrodnost půdy a podporovat udržitelné zemědělské postupy, a tím řešit kritické globální problémy potravinové bezpečnosti. Jejich potenciální zneužití však představuje značná environmentální a geopolitická rizika, včetně ekologických nerovnováh a posunů v globální dynamice moci.
Vzhledem ke kontextu teorie o bahenních povodních tak je zajímavé spekulovat, zda taková pokročilá technologie, pokud byla využita v minulosti, nemohla přispět právě ke katastrofickým událostem bahenních povodní. Nekontrolovaná produkce bahna bohatého na živiny a nadměrná manipulace s atmosférickou energií mohly vést k velmi ničivým důsledkům pro životní prostředí. Tato možnost podtrhuje dvojí povahu technologického pokroku: jeho schopnost poskytovat nesmírné výhody a současně značný potenciál pro páchání velkých škod, pokud se použije nesprávným způsobem
Poznámka: Pokud si z tohoto článku zapamatujete jen jednu věc, pak ať to jsou obrázky různých zařízení pro získávání a nebo využití volné energie viditelné na ulicích a střechách měst po celém světě až do počátku 20.století, a které Evropané a Australané běžně používali ještě koncem 19. století. Třeba si zapamatujete celý tento článek –, ale tato, a jak se zdá tak vlastně velmi jednoduchá energetická zařízení, by mohla brzy vést k některým vynálezům, které změní hru. Obzvláště jestli si to přečte nějaký kutil s československýma šikovnýma rukama. Vypadá to totiž, že využití atmosférické elektrické energie pro každodenní použití nebude zase až tak obtížné, a že nás vlastně dělí jen několik málo, byť asi klíčových kroků či nějakých nejspíš dost jednoduchých mechanismů od toho, abychom si mohli vytvořit taková zařízení i my sami dnes..
Malá ochutnávka pohledu na zařízení pravděpodobně sloužící k získávání volné energie ještě na konci 19.století
Vypadá to na to, že někdy mezi lety 1700 a 1800 došlo k různým, cíleným, a značně devastujícím událostem souvisejících s resetem (po pravdě řečeno, byli to nejspíš různě zacílené a zaostřené malé resety, ovšem stejně tak jako ty občasné větší resety, se na Zemi vyskytují nejspíš již po velmi dlouhou dobu – a to od největšího resetu, ke kterému pravděpodobně došlo nějakou dobu předtím, než se objevila všechna světová „náboženství“). Nicméně, jak bývá občas také zmíněno v některých článcích na internetu i jinde, tak dnes někteří agenti kontrolované opozice, a někteří jsou třeba jen špatně informovaní , nebo možná jen líní badatelé tvrdí, že někdy okolo roku 1800 došlo k jedné, obrovské, celosvětové bahenní potopě, která byla asi i hlavní příčinou náhlého objevení (či znovuobjevení) se „planety“ někdy okolo roku 1800, ale to, jak se dnes také ukazuje, prostě není pravda.
Zdá se, že severní Evropa, západní Evropa, střední Evropa a Severní Amerika byly v 17., v 18., a počátkem 19. století asi nejvíce zacíleny takovými „resety“ – a to v mnoha různých ohledech. Ale proč? Události v 17. století vedli velmi pravděpodobně až ke zbavení se zbývajících bílých obrů nedávné předchozí civilizace a události v 19. století se měly pravděpodobně zaměřit na oblasti, kde byť už jen okolo 5 stop vysocí lidé ale stále ještě věděli až příliš mnoho a uchovávali si podle parazita až zbytečně mnoho znalostí. Byli proto pociťováni jako hrozba. Parazit také potřeboval dostat své lidi do vysokých pozic moci a vlivu. To dělá odpradávna stejně, buď násilím, nebo zkompromitováním nebo penězi. Nebo různými kombinacemi uvedeného. Je také důležité poznamenat, že ačkoli se zdá, že náš poslední větší reset byl již někdy v 19. století většinou dokončen ‘, tak různě destruktivní události stejně dál pokračovaly, a to až do velmi pozdního 19. století a do začátku 20. století’, aby bylo možné pokračovat ve formování toho „správného a žádoucího světoponímání“ a tedy podvracení určitých vybraných populací… a k tomu, pokud to půjde, tak ještě vždycky zničit i nějakou další zbývající architekturu Starého světa.
Je těžké říci, kdy byl tento poslední pozemský reset ‘kompletní’ –, protože různé oblasti Země byly plně resetovány a jakoby znovuobjeveny v různých časech v 19. století. A některé oblasti zmizely z povědomí lidí úplně, buď se z nich stala „Terra Incognita“, nebo byly zkrátka vymazány z map, atlasů i vědomí lidí, jako je třeba Terra de Jeso, Ježíšova země s táborem Svatých, kdesi na dalekém severu. Evropa a Severní Amerika se zdály být těmi posledními oblastmi, které měly být plně resetovány a pak úplně rozvráceny – a nakonec sladěny s agendou Parazita (a jeho vlivných mocných). Zdálo se ale, že vynalézavost evropského lidu způsobuje mocnostem a těm mocným nahoře stále určité problémy. V některých oblastech se to možná nestalo až do začátku roku 1900, ani v nich lidé nebyli ještě zcela rozvráceni a sladěni s novými agendami parazita, ale jakási počáteční změna populace , nějaký takový menší reset, se určitě stal již někdy okolo roku 1800. Kromě toho, tak až do současnosti vlastně stále ještě probíhají , možná sice méně dramatické, či jen více skrytější, procesy podvracení a hluboké manipulace s nejširší veřejností, to totiž neskončí nikdy, nebo alespoň dokud nedojdou do kýženého cíle, celosvětové technokratické totalitní diktatury pod jednou světovou vládou NWO.
Oheň v Pitsburghu 1845 a v Bostonu 1872
Oheň v Chicagu 1871 a v Baltimore 1904
V Severní Americe bylo mnoho obrovských požárů po roce 1800 a na začátku roku 1900. Jak by mohli požáry ale způsobit všechny tyto škody na kamenných, cihlových a betonových budovách?
Poznámka: Tartarie na území dnešní Asie byla velmi pravděpodobně dalším cílem jejich resetu a to vlastně během úplně stejných časových období. K dalšímu resetu došlo v některých menších městech Tartarie pravděpodobně již někdy v polovině až koncem 16. století , stejně jako bylo zničeno Tartarské hlavní město Kasan obrovskými městskými požáry v letech 1595, 1672, 1694, 1742, 1749, 1757, 1774, 1815, 1842. Tartaria už dál neexistuje, téměř všechny informace o ní byly zničeny, chtěli by totiž před námi nejraději úplně skrýt její existenci. A jakmile bolševici získali vliv v této oblasti Ruska, tak i ty zbývající archivy byly zcela zničeny. Máme proto k dispozici stále méně skutečných důkazů o událostech souvisejících s resety, ke kterým již došlo v této oblasti.
Ničení Tartarie v pozdním 17.století
Nenechme se ovšem mýlit, že se to týkalo pouze Tartarie, on totiž každý region na této planetě byl, nebo alespoň minimálně do určité míry, nějak devastován, a to hlavně mezi lety 1600 až 1800 jejich času, aby znovuobjevení se, teď ale již planety Země, řítící se obrovskou rychlostí ledovou prázdnou pustinou nekonečného vesmíru pryč od Stvořitele a Pravdy, přesnější by možná bylo napsat, že kamsi do prdele, aby tento „restart“ temnoty na „planetě“ daleko od Stvořitele mohl být v určitém okamžiku během 19. století hlavně již ‘kompletní’. Protože obrovská území zemského povrchu mohla být jen takto skryta. Narazila jsem totiž na nesmírně zajímavé a poměrně věrohodně vypadající informace, že je takto před námi zcela skryt jeden celý kontinent, nazývaný „Ježíšova země“, který se nachází mezi Asií a Amerikou zhruba tam, kde je Aljaška z jedné strany a Kamčatka z druhé. A kde je tzv. datová hranice. A kde záhadně „zmizely“ tři hodiny, jinak ale zcela přesného, z Božího časového plánu. Tři časová pásma odpovídají vzdálenosti odhadem tak 2,5 – 3tis. km. A to už je obrovský prostor, který před námi skryli.
Méně než 5 stop vysocí lidé z Evropy ale také potřebovali přestěhovat, aby znovu osídlili některá vylidněná města – určitě byli potřeba k osídlení prázdných měst Starého světa v Americe a v Kanadě… a v poněkud menší míře také v Austrálii a na Novém Zélandu. Vyprávění o prudkém nárůstu počtu sirotků ve stejné době s tím nepochybně rovněž souvisí. Stejně tak jako obrovský boom psychiatrických sanatorií ve stejné době. Někdy na počátku 19. století tedy byli nejspíš všichni předchozí obří lidé, či zkrátka jen ti vyšší lidé, kteří dříve ovládali a vládli v Evropě, definitvně pryč. Vymlátili takto údajně i velkou část portugalských vyšších (obřích) vyšších tříd v Lisabonu prostřednictvím „lisabonského zemětřesení“, požáru a následného tsunami v roce 1755. V Evropě tito vyšší lidé (7 stop-vysoká-plus), alespoň tedy jejich vyšší a střední třída, žili v citadelách tedy vlastně v jakýchsi více opevněných městech, ale zdá se také, že někteří menší lidé (přibližně 5 stop-vysocí) žili občas i mimo tato města. Takže asi nebylo tak těžké zaměřit se na obry.
Lisabonské požáry rok 1755
Na zemi se po velmi dlouhou dobu odehrávalo mnoho katastrofických událostí, jak bude ještě diskutováno dále. Rozhodně si nemyslím, že by všechny tehdejší mory, hladomory, bahenní záplavy, obrovská zemětřesení a velké požáry po celém světě byly vždy jen samé nehody, nebo čistě jen přírodní události.
Je poměrně zjevné, že někdy okolo roku 1800 začíná být zmanipulována historie celých lidských populací a některým lidem bylo tehdy doslova vsugerováno, že nějaká cizí historie je jejich vlastní. Začalo období obrovské lži, protože lžou naprosto o všem, v současném světě už není pravdivého vůbec nic. (HIS STORY – jejich příběh) Například současná existence takzvaných ‘indiánů’, Mongolů, Turků a Židů… a také různých dalších populací jak v severní Africe, tak v Jižní Americe, ale i v Asii a v Evropě. Při svém soukromém výzkumu různého starého umění jsem si občas všimla, že právě někdy okolo roku 1800 se mnoho zobrazení dějin začalo docela dost měnit a mnoho nových, přitom ale vlastně lživých a podvratných obrazů bylo záměrně vytvořeno tak, aby se díky tomu úplně změnil náš pohled na původ a etnicitu určitých starověkých národů a kmenů.
Zleva doprava: Osmanské (Turk), Izraelské, Mogolské (Mongolské) a americké indiánské ženy (Všechno jsou obrázky ženských bílých obryň tedy žen vyšších než 7 stop). Umělecká díla pochází z let 1500, 1600 a 1700.
Z této doby můžeme docela často také vidět obrázky úplně prázdných, či jen velmi řídce osídlených měst, hlavně v 19. století a na samém počátku 20.století , a také vídáme stále častěji scény něčeho, co vypadá už přímo jako repopulace, tedy znovuosídlení některých měst (možná se tam jen stěhují noví lidé, asi tak jako dnes do Evropy).
Řím 1890 a Moskva rok 1910
Petrohrad konec 19.století a Paříž rok 1860
Sibiř, konec 19. století (Velmi pravděpodobně následky ničivé události související s resetem – mnoho mužů s obvazy přes oči a něco , co vypadá jako přesidlování celých rodin vlaky)
Možná to někomu může připadat až příliš vzdálené, ale tehdy muselo být do určitých oblastí Země, teď už planety, přidáno mnoho nových populací přibližně 5 stop vysokých lidí, ať už koncem 19. století nebo začátkem až v polovině 20. století. Zejména to proběhlo v severní Africe, v Severní a Jižní Americe, ale i v různých částech Asie… a také možná některé nové, již jen okolo 5 stop vysoké, lidi přidali i na některá místa v Evropě. Je ale očividné, že k nějakému přidání nových populací muselo v té době dojít.
Nevím, jak to nejlépe říct, takže to vyjádřím takto: Nějaké opravdu velmi zvláštní a zdá-se že ‘mimozemské’ sračky (protože nevíme ani to, na čem a kde to vlastně žijeme, tak přinejmenším některé z nich byli pravděpodobně z úplně jiného světa) se musely vyskytnout mezi lety 1700 a 1800, které se mnozí lidé, kteří dnes zkoumají toto téma, snaží pochopit a nějak jim porozumět , ale protože už tolik informací bylo záměrně a důkladně skryto a existuje tolik podvratných, manipulativních a nesprávně směrujících, a samozřejmě jimi kontrolovaných variant vyprávění dějin, tak je to nadmíru obtížné. Řeči o lidech, kteří vidí do ‘spektrálních entit’ , které jsou zdokumentované ve velmi zajímavé knize z počátku 19. století tak budou jistě také souviset s resetem
Také si myslím, že během napoleonských válek se muselo stát hodně divných věcí, o kterých se dnes již vůbec nemluví, a že mnoho z nich nám zůstane už navždy skryto. Existuje ale přece jen několik docela fascinujících obrázků souvisejících s těmito válkami .
Na konci tohoto příspěvku se také zmíním o všech těch sirotcích, kteří se objevili rovněž okolo roku 1800, o jejich tehdejším opravdu masivním nárůstu, a také o skutečně masivním nárůstu počtu veřejných psychiatrických sanatorií a blázinců v této době. Obě tato témata byla zjevně častou taktikou používanou ‘Parazitem’ k ovládání celých populací a dokončení procesu jejich jakoby znovuobjevení planety. Země je kulatá a už není co objevovat. Tedy až na výpověď admirála Byrda těsně před jeho smrtí, že tam někde daleko „za pólem“ je země veliká minimálně jako Amerika, kam lidská noha dosud nevkročila. Ovšem to bylo rychle zařazeno do kategorie ryzích mýtů a admirál záhy nato zemřel. Nejspíš přirozenou smrtí, byl už hodně starý
Sirotci v Severní Americe a Evropě v roce 1800. Mnoho evropských sirotků bylo tehdy posláno do Severní Ameriky a Kanady.
Velmi pravděpodobně se tehdy ale také staly některé události, o kterých dnes již nemáme vůbec žádné historické důkazy.
Technologie 18., 19. a počátku 20. století
Možná jste už někde četli nějaký článek o elektrické energii (pocházejíci ze slunečních částic přicházejících z našeho Slunce), která je vlastně všude kolem nás v atmosféře (více jí je v horních úrovních atmosféry) a také v kůře naší Země , a kterou často využívaly budovy architektury Starého světa. Možná to také souvisí s úvahami o tzv. elektrickém vesmíru, posvátné geometrii a možné technologii Atlantidy –, které probíhají o takzvané elektrické energii ‘chi’ či ‘prána’ nebo také ‘vril’ v atmosféře. (Později to znovu objevil Nikola Tesla)
Civilizace starého světa byla zcela zaměřena na využití a zesílení této elektrické energie (slunečních částic) ale vypadá to, že menší lidé, kteří nakonec zdědili to, co zbylo z měst předchozí civilizace, tak buď znovu objevili, nebo si alespoň zachovali část tohoto porozumění. Není to třeba úplné principiální pochopení, ale dost na to, aby tehdy již využívali volnou energii.
Osvětlené večírky:
V roce 1700 byly tyto extravagantní večírky, akce s extravagantním či nadměrným osvětlením docela časté a oblíbené. Celé budovy a komplexy budov jsou nádherně osvětleny. K tomu došlo také prokazatelně i na mnoha světových veletrzích a výstavách. Odkud ale brali všechnu tu energii tenkrát již v roce 1700? Na památku určitých událostí se také konaly tzv. ‘ohňostroje’. Na některých snímcích uvidíte záři zobrazenou kolem určitých energetických zařízení. Naprostá většina snímků této osvětlovací zábavy, které jsem kde našla, tak byla z Francie:
Další obrázek níže je opravdu fascinující. Žhnoucí zařízení na využití energie můžete vidět velmi jasně. Tato zařízení vpředu vypadají trochu jako starověký mezopotámský ‘Strom života’ –, což ale bylo možná zařízení pro využití energie používané již starověkými lidmi třeba k vnášení prospěšné (tedy vlastně léčivé) elektrické energie do jejich těl.
Více zařízení typu Strom života vidíte na tomto obrázku osvětlení nějakého architektonického komplexu.
Opět ukázky elektronických (nejspíš) zařízení typu Strom života ze staré Mezopotámie
Vypadá to, že lidé v Evropě 17. století ještě nechápali, že tyto typy zařízení lze použít k vnesení prospěšné energie do těla – jako to nejspíš dělali již Sumerové a Asyřané –, ale používali ji jen pro zábavní účely a možná i pro osvětlení domů a ulic, stejně jako z ní možná měli teplo (ukázáno později).
Na těchto akcích – světelných show se také někdy konaly takzvané ‘ohňostroje’ nebo’ pyrotechnická show’ třeba kvůli oslavení určitých úspěchů nebo výročí. Proč tyto takzvané ohňostroje vždy pocházely z komplexů a zařízení využívajících energii nebo se k nim velmi blížily? Protože to nebyly výbušné ohňostroje, ale pravděpodobně to byl nějaký jiný typ světelné či elektrické show.
Tento poslední obrázek v této sekci (níže) je však z pozdější doby: Pařížská expozice elektrických vynálezů (1890). Podívejte se na záři vycházející z horních částí budov vlevo.
Pozděj se podíváme na fotografie ze světelných show a z osvětlení na Výstavách a Světových veletrzích z 19. a počátku 20. století. Místa, která také měla celý systém fungování na volnou energii byla ještě architekturou Starého světa.
Zdá se, že tyto způsoby osvětlení se v 19. století staly mnohem vzácnějšími. Čím víc obrů bylo zabito (nebo odstraněno ze Země), tím více znalostí bylo pochopitelně ztraceno.
Elektrické meče
Níže je rytina zobrazující ohňostroj vypálený v Norimberku 4. června 1650 (vím, že to není 18. století, ale je významný a jen 50 let daleko) – zobrazující slavnosti, které se konaly po podepsání vestfálských smluv.
Na první pohled snad jen nějaký ohňostroj. Ale když se podíváme zblízka na hlavní budovu, vidíme zářící kruhová zařízení na vrcholcích všech věží a vidíme zářící kouli:
Když se pozorně podíváme na muže s meči, zdá se, že používají elektrické meče. Elektřina vycházející z mečů:
Níže je velmi zajímavý obrázek z knihy Büchsenmeister und Feuerwerksbuch, 1594, Friedrich Meyer:
Büchsenmeister und Feuerwerksbuch, 1594, Friedrich Meyer. Kromě zřejmého zobrazení elektrické energie si všimněte, jak má Osman stejný odstín pleti jako Evropan –, protože si byli velmi pravděpodobně geneticky příbuzní (ačkoli někteří z velmi vysokých osmanských obrů se zdáli být poněkud tmavší).
Napoleonova loď pro energetické využití:
Název, který doprovázel tento obrázek, byl ‘Napoleons Airship, 1797’. Nelze již spolehlivě zjistit, kdo to nakreslil, ani ověřit toto datum, ale zdá se, že to datum je správné. Nejspíš jde o další zařízení, které starověcí lidé používali k využití volné elektrické energie.
Obrázek nahoře: Na horní straně antény vidíme tvar zvonu (Myslím si, že tvary zvonů souvisí s vytvářením vírů a energie). Pak vidíme návrh stromu (Jako ‘Tree of Life’ ze starověké Mezopotámie, což bylo zjevně také energetické zařízení). Toto zvonové a stromové zařízení, či jakási anténa by byla kovová. Pod tím vidíme typ kupole, kterou vidíme často a u mnoha budov architektury starého světa. Pod tím vidíme rozložené fáze. (Podobně, jak to vidíme v egyptském Djedském sloupu nebo pagodě). Vidíme také cimbuří na jevištích a na vnější stěně vozidla, stejně jako je občas vidíme na hradech Starého světa, ale i na dalších budovách Starého světa.
Toto vozidlo či loď nejspíš také využívá a zesiluje elektrickou energii z atmosféry. Z textu to pak vypadá, jako že by to mohlo pojmout hodně vojáků.
Parazitovi tento obrázek nějak proklouzl. Určitě nás to ale nutí ptát se, co se tehdy skutečně stalo v těchto napoleonských válkách a jakou měli technologii. Existují mnohé náznaky toho, že již tehdy možná disponovali zařízením na využití jaderné energie
Další zajímavý obrázek je níže. Říká se, že tato karikatura byla nakreslena v roce 1804, po obnovení války mezi Anglií a Francií v roce 1803. Ukazuje totiž nejspíš tunel pod Lamanšským průlivem. Zajímavé je, že také ukazuje Francouze útočící z ‘horkovzdušných balónů’. Ve skutečnosti trochu vypadají jako létající kulové koule, které uvidíte níže, v následující části textu a které vypadají, jako by byly vyrobeny z kovu – a které zjevně nepoužívaly žádný horký vzduch. Vypadá to, že také ukazuje muže s puškami létajícími docela dost vysoko, protože jsou připojeni k velkým drakům.
Létající stroje
Tady jsou další obrázky (náčrty a schémata) z let 1700 až 1800 zobrazující neobvyklé létající stroje. Přitom by se zdálo, že ani nemají motory ani nepoužívají nějaké palivo.
První obrázek vlevo ukazuje ‘balón’, který ale nemá žádný viditelný otvor pro vstup horkého vzduchu. Další jsou vyobrazeny s některými podivnými zařízeními ve tvaru zvonu nebo jakéhosi kužele pod nimi (datováno 1784). Obrázek zcela vpravo také ukazuje jakýsi ‘balon’ (A kouli), ale opět bez otvoru. Na druhém obrázku ta koule vypadá, jako by byla kovová.
Z jakého materiálu je ale přitom tento ‘balon’ vyroben? Opět tam není žádný otvor pro horký vzduch. Zdá se tedy, že to nic nenafukuje. Vypadá to celé spíš kovově, ale těžko říci. Každopádně je jasné, že v té době (tedy v 19.století) existovalo spoustu funkčních zařízení o jejichž existenci se dnes nemluví, nebo jsou ty technologie již skutečně zapomenuty. Náhoda, nebo záměr?
V některých beletristických publikacích jsou létající lodě zobrazeny s tím, že jsou na nich jasně viditelná zařízení pravděpodobně sloužící pro získávání a využití atmosférické elektrické energie. Mohou být sice zobrazeny v beletristických publikacích, ale proč by je tehdy vkládali do beletristických příběhů, kdyby nevěděli, že je to možné (a možná se některé z nich již skutečně používaly)?
Zeppeliny neboli vzducholodě:
Kotvící mechanismy pro zeppeliny na vrcholu věže. Je možné, že zepelliny byly také rovnou dobíjeny přímo z těchto věží:
Vrcholek kotvící věže vzducholodí, zároveň slouží jako nástupiště a nejspíš také jako výstražný maják.
Výše uvedené obrázky: Říká se, že obraz té kabiny zobrazuje vnitřek samotné horní části jedné z těchto kotvících věží. Druhý obrázek pak ukazuje jakýsi padák obsahující velmi jasné světlo, které je shozeno ze zeppelinu, aby to rozsvítilo bojiště.
Létající deštníky
V tomto období se dají také najít obrázky lidí, kteří létají nebo se zvedají ze země za pomoci jakýchsi ‘deštníků’, které mají nahoře ještě nějaké zařízení. Když se podíváte do pozadí, můžete vidět to zvláštní zařízení na vrcholu deštníku ‘:
Energetické využití pouličních a střešních zařízení:
Zdá se, že první obrázek níže ukazuje jakási dvě přenosná zařízení pro využití volné atmosférické energie. Které pak byly pravděpodobně použity k rozsvícení určitých světelných dekorací během této velkolepé recepce –, jako je ta zakroužkovaná červeně.
Železný most v centru města Omsk, Rusko. Podívejte se pozorně na to velké zařízení v blízkosti mostu. Sloužilo ke „sběru“ atmosférické energie ze vzduchu?
Neznámá místa. Vlevo: Tohle zařízení vypadá, jako by mělo nahoře dvě velká tykadla. Vpravo: Mnoho velkých zařízení na sběr energie na sloupech v této ulici.
Někdo jiný přidal červené značky na středové a pravé obrázky. Oba ale ukazují, což je velmi pravděpodobné, některá zařízení pro využití či sběr volné energie, stejně jako obrázek vlevo (žlutá šipka), který nám zase ukazuje trochu jiný typ zařízení.
Queenslad (Austrálie):
Opět to samé zařízení nejspíše pro získávání volné energie. Zvonový tvar je nejspíše velmi podstatný v tomto typu zařízení.
Všímněte si architektury budov. Je ta stejná jako ve všech oblastech země v době Starého světa.
Na všech obrázcích vidíme to samé zařízení. To znamená, že bylo v té době zcela běžně využíváno a to po celém světě.
Stockholm (Švédsko, konec 19.století):
Opět zvláštní zařízení neznámého druhu, pravděpodobně sloužící k získávání volné atmosférické energie. Vypadá to, že byla postavena tak, aby využívala prospěšnou elektrickou energii v zemské atmosféře. Podívejte se na ta „tykadla“ či antény a složité tvary na nich, které ale vypadají dost podobně jako různá jiná zařízení pro využití energie z atmosféry.
Oficiální příběh zní, že to byla telefonní věž a že si lidé k těmto věžím údajně připojovali své telefony pomocí drátů. Shrnutí oficiálního příběhu: ‘Byla postavena v roce 1887, v době, kdy bylo ve Stockholmu asi 5500 telefonů. Každý z těchto telefonů byl připojen k drátu, který prý vedl z domu nebo z bytu zavěšený na malých ocelových hácích. Prorazil si cestu úzkými uličkami Stockholmu devatenáctého9. století a nakonec skončil až na té věži.’ Co je to za nesmyslné vysvětlení?
Lidé si zkrátka připevňovali dráty k té věži, aby využili energii, kterou pravděpodobně produkovala – pro použití ve svých domovech…. pravděpodobně hlavně tedy pro vytápění a osvětlení.
Zase jiný pohled na tu stejnou věž. Kdy tam ale přidali ty hodiny? Snažili se tak přesvědčit lidi, že je to jen věž s hodinami? Říká se, že v padesátých letech si požár v budově přímo pod věží vynutil demolici této impozantní kovové konstrukce. Velmi příhodné.
Opět Stockholm, Švědsko. Na tomto obrázku máme opět jasně viditelný design zařízení využití energie fleur-de-lis s využitím volné energie a se zesilujícím tvarem zvonu uprostřed. Když se na to podíváme pozorně, tak tam vidíme tenké tuhé kusy pevného drátu, možná tak dva nebo tři metry dlouhé, připevněné k hlavnímu zařízení a vyčnívající do atmosféry. Opět je to velmi podobné takovým zařízením, které se v té době vyskytovali skoro všude na Zemi.
Opět velmi podobná konstrukce stejného zařízení. Toto zařízení nám dokonce zcela jasně naznačuje, že souvisí s elektřinou přímo jeho designem těmi elektrickými blesky nahoře.
Opět Stockholm, Švědsko, konec 19.století. Opět to samé zařízení. Toto zařízení má také pevné kusy 2 nebo 3 metry dlouhého drátu z kovu připevněné k hlavnímu zařízení a vyčnívající do naší elektrické atmosféry.
Tito lidé velmi pravděpodobně nevyužívali elektrickou energii ve prospěch svých těl a pro zdraví, ale zcela jistě využívali elektrickou energii a přeměňovali ji již tehdy na využitelnou energii pro určitá další technologická zařízení pro osvětlení a vytápění atd… Nevím, jak přiměli 5 stop vysoké lidi ze Stockholmu, aby úplně zapomněli, jak to udělat. Musel existovat nějaký typ zacílení na tuto oblast.
Při pohledu na tato zařízení se nezdá být zase až tak obtížné vyrobit zařízení pro využití volné energie. Pravděpodobně nás dělí jen několik klíčových technik nebo utajovaných informací od toho, abychom si mohli sami zase vyrobit stejně tak funkční zařízení, jako je toto.
Jen je potřeba nepřijímat pouze nekriticky žádné z těch oficiálních vyprávění připojených vždy k těmto fotografiím z 19. století, vždy je třeba dívat se trochu dál, kriticky přemýšlet, analyzovat zjištěné a pak se zamyslet nad tím, zda-li to, co nám říkají, je skutečně Pravda. Tato zařízení byla jednoznačně určená pro využití volné elektrické energie.
Zdá se, že více než 5 stop vysocí lidé se buď sami dopracovali až k nějaké Pravdě o energii, nebo se některé informace zkrátka předávaly z generace na generaci. Ať tak či onak, nějak byli všichni donuceni na tyto znalosti a odbornost postupně zapomenout. Důvodem jsou samozřejmě prachy (na volné energii toho příliš nevyděláte) a taky moc. Samostatným a nezávislým lidem se mnohem hůře vládne.
Elektrická a parní vozidla
Parní vozidla:
Než se podíváme na elektromobily, ukážu vám několik působivých parních vozidel, která byla používána ve 20. a 30. letech 19. století.
Když zkombinujeme toto velmi úspěšné použití parních vozidel s vynikajícím technickým vývojem, který probíhal v té době u elektrických vozidel, tak můžeme vidět, že dnešní benzínové a dieselové motory nebyly potřeba. Ale bankéři a energetičtí baroni (do jednoho židé a svobodní zednáři) potřebovali získat a udržet si kontrolu – tito lidé byli pravděpodobně zástupci nějaké mocnější „vesmírné“ síly.
Jak již bylo řečeno dříve, tak Světové veletrhy a výstavy v těchto dobách –, stejně jako jiné podvratné záměry –, by mohli být způsoby, jak by ‘parazit’ mohl poměrně masivně ovlivnit budoucnost lidstva. Ovlivnit tím to, jaká technologie bude v budoucnu používána a kteří lidé a společnosti se stanou úspěšnými a vlivnými.
Rok 1836 novinový článek + Parní provoz vozidel (Vypadá to, že by to mohl být nějaký typ autobusové zastávky)
Novinový článek ze stejné doby s několika působivými statistikami:
Rok 1833.
Elektrická auta:
Před dalšími obrázky tu mám několik oficiálních online příběhů o elektromobilech z té doby:
“První pokusy o sestrojení elektrických vozidel přišly již ve 30. letech 19. století, přičemž ale jen některé z nich byly úspěšné. Podle PBS byla prvním praktickým elektrickým vozidlem malá lokomotiva postavená Američanem Thomasem Davenportem v roce 1835.“
“Pokud jde o automobily v plné velikosti, tak první skutečný a praktický automobil v USA přišel z rukou Williama Morrisona v roce 1890. Ministerstvo energetiky jej popisuje spíše jako elektrický vůz “, který je schopen pojmout až šest lidí a má maximální rychlost 14 mph.”
Vlevo: Anglie, Londýn (Lambeth) 1898 – London Electrical Cab Company – Elektricky poháněné vozy Vpravo: Spojené státy americké, New York (Manhattan) 1906 – Elektromobily společnosti Edison Company
Takže jak vidíte, elektrické auto není vůbec současný vynález, už jen jejich existence nám opět napovídá, že elektřiny bylo tehdy víc než dost, dokonce zjevně víc, než jí máme my dnes i s atomovými elektrárnami. Jak je to možné? Že by byla tenkrát ještě volně k dispozici?
Muži jedou na elektromobilu navrženém firmou Siemens a Halske, poblíž Berlína, Německo, rok 1882. Elektrický zametač ulic čistí vozovku v Berlíně, Německo v roce 1907.
Rusko. 19.století
Francie, Paříž rok 1894
Bailey a Edison. 17. září 1910 soutěžili s vozy na plynový pohon ve výzvě
“Bailey a Edison jednoduše neučinili toto tvrzení o výdrži baterie; vyrazili to dokázat. 17. září 1910 soutěžili s vozy poháněnými plynem ve výzvě – 1000 mil auto vytrvalostní běh.” Auto si vedlo opravdu velmi dobře – čtěte o tom zde https://sweetbeacon.files.wordpress.com/2011/09/edison-electric-car-jan2011wpa.pdf
Žena používá ručně zalomenou nabíječku baterií k nabíjení svého elektrického automobilu Columbia Mark 68 Victoria. Společnost Pope Manufacturing Company vyrobila vůz v roce 1906:
The Pope Manufacturing Company 1906.
Nabíjecí sada usměrňovače Mercury Arc napájí elektromobil v garáži v Clevelandu ve státě Ohio. Rok 1910. Za panelem modrá šipka ukazuje na usměrňovač Mercury Arc. Když se na něj podíváte pozorně, tak můžete vidět, že je tam napsáno 150 mil na jedno nabití (což je stejně, nebo dokonce více, než jaký dojezd mají dnešní akumulátory v elektromobilech, takže v čem je ten současný pokrok? Moje oblíbená hláška z filmu Sněženky a Machři – tak to jsme moc daleko nepostoupili, že, pane profesore!)
Cleveland, Ohio, rok 1910.
150 ujetých mil na jedno nabití baterie, to není vůbec špatné, na to, že je rok 1910, Cleveland, Ohio, USA.
Níže uvedená fotografie bude velmi pravděpodobně zobrazením někoho z počátku 20. století, jak si tehdy nabíjel svůj elektromobil z domova. (Jeden z našich sousedů si teprve nedávno nechal na dům nainstalovat něco podobného na nabíjení svého elektromobilu. O více než o 100 let později!)
Usměrňovače „Mercury Arc“:
V jednom článku o stavebních technikách při využití znalostí architektury starého světa a energie jsem četla zajímavou diskusi o rtuti a jejích jedinečných vlastnostech a o tom, jak byla také nalezena pod některými strukturami pyramidového typu starého světa v Latinské americe a v Číně.
Lidé používali rtuť od počátku 19. století a pravděpodobně ještě také na počátku 20. století. Konkrétně víme, že jí určitě používali k převodu střídavého proudu na stejnosměrný (střídavý proud (AC) na stejnosměrný proud (DC)).
“Rtuťový obloukový ventil nebo rtuťový usměrňovač par nebo (UK) rtuťový obloukový usměrňovač je typ elektrického usměrňovače používaného pro přeměnu vysokonapěťového nebo silnoproudého střídavého proudu (AC) na stejnosměrný proud (DC).”
Usměrňovač Mercury Arc se používá stále, ještě i dnes v moderní době.
Nejsem vědec ani elektrikář, ale tyto informace nám mohou poskytnout určitý pohled na zásoby rtuti nalezené pod různými velkými starověkými pyramidami (zmíněné v části 8):
Vysvětlení, které jsem našla online:
“Rtuťový obloukový ventil je aktivován generováním vysokonapěťového oblouku mezi rtuťovou katodou a startovací elektrodou. To se typicky provádí uvedením výchozí elektrody do kontaktu s katodou, v tom okamžiku je pod proudem celý indukčního obvod . Když je ale poté startovací elektroda vytažena ze rtuťové lázně, tak je tím elektrický kontakt mezi nimi přerušen a indukční obvod na to reaguje snahou o jeho udržení.
Když k tomu dojde, tak se tím vytvoří vysokoenergetické elektromagnetické pole, což má právě zase za následek vytvoření elektrického oblouku. Současně katoda začne emitovat volné elektrony v důsledku tohoto právě vytvořeného elektrického oblouku, který spustí šokový ionizační proces skrz rtuťové páry obsažené uvnitř obalu. Naproti tomu grafitové anody emitují relativně malý počet volných elektronů i při zahřátí. Ionty rtuti jsou pak přitahovány ke katodě, zatímco elektrony jsou přitahovány k anodě, kde tím dochází k usměrnění proudu.”
Níže je schéma ukazující zásobu rtuti na dně vakuové komory usměrňovače Mercury Arc . Obrázek vpravo pak byl právě ten usměrňovač Mercury Arc nalezený výzkumníkem, který navštěvuje staré nebo opuštěné budovy a hledá v nich staré technologii. Několik těchto zařízení skutečně našel v jednom starém opuštěném kině na Maltě. To by se mohlo stát zajímavou inspirací pro youtubery, kteří se zabývají natáčením URBEX videí. Nebo se do toho časem pustím sama, něco jako URBEX technologií Starého světa, třeba na nás někde čekají poklady (funkční zařízení na využívání volné energie a podobně, prostě kdyby to parazit někde zapomněl zlikvidovat :-))
Elektrické lodě:
První elektrický člun byl vyvinut německým vynálezcem Moritzem von Jacobim v roce 1839 v Petrohradě v Rusku. Byla to 24stopá (7,3 m dlouhá) loď, která přepravovala až 14 cestujících rychlostí okolo 3 mil za hodinu (4,8 km/h). Úspěšně byl prý předveden ruskému císaři Mikuláši I. na řece Něvě.
Elektrický člun, polovina 19.století
Elektrická kanoe a elektrický člun Electric Launches konec 19.století
Malá vsuvka o schopnostech 50 elektrických člunů (‘Electric Launches’ které vidíte na obrázku výše na pravé straně) využitých na světové výstavě v Chicagu v roce 1893:
“Spravuje General CH. Barney, flotila 50 člunů uskutečnila během šesti a půl měsíce výstavy dohromady 66 975 cest, přepravila 1 026 346 cestujících na celkovou vzdálenost 200 925 mil (323 357 km) a vydělala 314 000 $ pro organizátory této světové výstavy. Jejich největší zátěžový test ale přišel na Den Chicaga, kdy těchto 50 lodí podniklo celkem 622 cest, každá ta cesta byla dlouhá tři míle. Přitom šest z těchto 50 lodí mělo průměr přes 40 mil (65 km) a při každé plavbě přepravovali okolo 40 lidí. Jen za tento jediný den bylo přepraveno nejméně 25 000 cestujících.”
Opět, podobně jako ty elektromobily na počátku 20. století, to je skutečně působivý výkon. Je zřejmé, že Parazit ale zjevně nechtěl, aby celý tento překotný technologický vývoj založený na elektřině nadále pokračoval a dále se rozvíjel.
Pouliční lampy (na volnou energii?)
Ty tři pouliční lampy na prvním obrázku dole jsou nádherně zdobené a vypadají, že by to snad mohly být lampy vytvořené ještě některými obřími stavebníky starého světa. Mohli by ale přežít tak dlouho? Nebo je později postavili už ne obři, ale ti 5 stop vysocí lidé, kteří si jen zachovali nebo znovu získali nějaké znalosti? Tak to nevím, ale co je mi podezřelé, je nápadná podoba s tvary pouličních lamp v Turkmenistánu, o kterém si myslím, že celý jede na volnou energii, viz.jeden díl kalejdoskopu na YouTube.
Podívejte se na to zařízení nejspíš pro využití atmosférické energie v horní části lamp. Jsou to naprosto stejné tvary, jaké vidíte i na architektuře Starého světa, a na lampách v dnešním Turkmenistánu a jsou vyrobeny z kovu. Jsou tu vidět také tvary zvonového typu (trochu podobné nějaké stúpě).
Ty další, již o něco méně zdobené pouliční lampy na obrázku níže, tak již mají zcela jasně viditelné kovové „cosi“ ve tvaru zvonu , stejný jako má ‘stupa’, ale jestli je to pro využití energie a její zesílení? Je to možné. Tyto lampy rozhodně nevypadají, že by je nepostavili lidé Starého světa. První dvě mají viditelně uvnitř žárovky. Využívali energii z atmosféry? Já nevím. Třetí lampa vypadá, jako by byla přeměněna na plyn. Podívejte se na prostřední obrázek – vypadá to, že kolem horní části zvonového zařízení nad žárovkou něco svítí. A ta nápadná podobnost s podobou Turkmenského pouličního osvětlení je opravdu zarážející.
A tady jsou další pouliční lampy s tímto tvarem, které byli ale přeměněny na svícení plynem.
Bateriové napájení?
Přenosná zařízení pro využití energie?
Vidíte ty samé tvary a celkové uspořádání u těchto dvou starobylých zařízení níže: Anténa, jeviště jako pagoda, pak zvon /kopule se čtyřmi věžemi kolem vnějšku ve čtvercové formaci. Vypadá to na mnoho způsobů využití a zesílení elektrické energie. Nemám ponětí, jak jsou staré a jak přesně byly používány.
Powerbanka starého světa?
Přenosné zařízení pro využití elektrické energie
Níže: Malý přenosný kov ‘Stupas’. Opět netuším, jak staré a jak přesně byly použity. Ale určitě byly pro využití a zesílení elektrické energie:
Sporáky či ohřívače na volnou energii?
Zařízení pro využití energie?
Tady je krásně vidět, že veškeré detaily na těchto zařízeních vypadají naprosto stejně jako vypadají vrcholky různých kostelů a katedrál. Konspirace o využívání těchto tvarů pro získávání či využívání volné energie jsou vcelku rozšířené, ovšem otázka je, do jaké míry jsou to jen „konspirace“. Třetí obrázek je malý hudební přehrávač. Netuším, k čemu mohli sloužit ty první dvě vychytávky:
Samozřejmě, že nám bude tvrzeno, že mají jen náboženský, či umělecký význam, ale mě je to krajně podezřelé. Je ale taky důležité ještě poznamenat, že když byla tato města architektury Starého světa a k nim připojená sít vodních cest ještě resety nedotčená a tedy i plně funkční, tak celková „hustota“ elektrické energie v atmosféře města by byla nejspíš masivně větší než je dnes, v moderní době. Některá z měst Starého světa tak by i po masivních resetech mohla mít stále ještě značné množství elektrické energie, jen v nějakých nižších oblastech nyní částečně zničených a odpojených měst. Některé z těchto komplexů nádherně zdobených a dosti spletitých budov Starého světa, a to obzvláště tam, kde se tyto světové veletrhy a výstavy konaly, by jistě stále měly o něco vyšší hustoty atmosférické elektrické energie na svých nižších úrovních. Množství elektrické energie ve vzduchu ve městě tehdy jistě určovalo, zda a na kolik bývala tato zařízení užitečná.
Leydenské sklenice a elektrostatické generátory:
Ukládání elektřiny v Leydenských „skleniciích“ v 19. století:
Někdy okolo roku 1800 byl vytvořen (těžko říct, jestli první) elektrostatický generátor –, který měl dva disky, které se točili a vytvářeli tak statickou elektřinu. Tato elektřina byla následně uložena v mnoha „Leyden Jars“:
Tzv. Leydenské sklenice (cosi jako baterie starého světa) připojené k elektrostatickému generátoru.
Jeden z mála elektrostatických generátorů a stále funkční „Leydenské sklenice“ jsou dosud k vidění v jednom soukromém malém muzeu v Holandsku. Možná jsou poslední na světě, které se parazitovi zatím nepodařilo zlikvidovat.
Další zajímavé obrázky dnes již „neznámých“ technologií starého světa, které se dají najít:
Můžeme tedy na obrázcích na vlastní oči jasně vidět, že lidé v 18., v 19. a na počátku 20.století se pokoušeli využívat a využívali atmosférickou (statickou) elektřinu. Je totiž pro nás zcela přirozené to dělat, protože samozřejmě všichni žijeme v elektrickém „vesmíru“ nebo světě. Zdá se, že lidé v tomto období ji používali také hlavně pro své spotřebiče, stroje a pro zábavu – nechápali, že existuje také atmosférická elektrická energie (sluneční částice), kterou lze přinést přímo do našeho těla, aby nám prospěla, jako to dělali ještě starší lidé. Existují záznamy, které ukazují, že někteří z těchto Mogulů žili tehdy mnohem déle než žije průměrný člověk dnes.
Na Myšpule Světě jsem už také zvěřejnila utajené vynálezy ihledně volné energie Nicoly Tesly, Viktora Schuabergera a Waltera a Lao Russellových. Všichni vypracovali způsoby, jak využít nekonečnou elektrickou energii už v 19.století. Všechny jejich vynálezy byly Parazitem potlačeny a rozvráceny.
Parazit a jejich Proxy elity nám nemohli dovolit až příliš porozumět elektrické technologii a pokračovat v jejím rozvoji. Chtěli nás totiž ovládat. Psychopati a narcisté (NPD) chtějí mít moc a kontrolu. Nemohlo nám být dovoleno objevit nekonečnou/neomezenou elektrickou energii, kterou můžeme svobodně a nezávisle využívat. A hlavně zdarma, oni by nám totiž nejraději účtovali i vzduch, který dýcháme. Již po několik stovek let proto tito parazitovy Proxy (a to hlavně svobodní zednáři a Rotschieldovi sionisti) potlačují a skrývají před námi důležité informace, pravidelně nás vybíjejí nějakými resety buď válkami, nebo biologickými, chemickými či jadernými zbraněmi, otravují nám vzduch, jídlo i kosmetiku, ničí naše životy, naší mysl i naší duši. a dělají vše pro to, aby nás rozvrátili. Postavili vlády proti vlastním občanům, rodiče proti dětem, bratra proti sestře, lžou nám naprosto ve všem a vše co mohou a co lze, to proti nám zneužijí.
Jak vidíte, tak skutečnost je úplně jiná, než jakou náš učili ve škole, a elektrická auta s dlouhým dojezdem jsme měli už na konci 19.století a lodě také. Zeppeliny tehdy dokázali přepravit stejný počet cestujících jako dokáže moderní Airbus, Boeing či Tupolev dnes.
Myšpule z různých zdrojů zmanipulované his – storie.
Napsat komentář