• Jihokorejští vědci vyvinuli Nano-MIND, systém využívající zmagnetizované nanočástice a magnetická pole k dálkovému ovládání specifických oblastí mozku u myší, což jim umožňuje přesnou manipulaci s jejich chováním, jako je třeba chuť k jídlu, sociální interakce a mateřské instinkty.
• Na rozdíl od invazivních metod, jako je optogenetika, je Nano-MIND bezdrátový a neinvazivní, využívá nanočástice jako jakési „spínače“, které lze aktivovat vnějšími magnetickými poli ke spouštění nervových obvodů.
• Tato technologie je slibným zdrojem pro pokrok v neurovědeckém výzkumu, dále pak pro léčbu neurologických poruch (např. Parkinsonovy choroby, či deprese) a nabízí rovněž možnost zlepšení rozhraní mezi mozkem a počítačem, protože nám nabízí nové způsoby porozumění mozku a interakce s ním.
• Schopnost ovládat chování na dálku však vyvolává rověž velmi významné etické otázky, včetně možného zneužití při masové kontrole mysli nebo v autoritářských režimech, spolu s obavami z neregulovaného používání nanočástic v běžných produktech.
• Přestože Nano-MIND představuje významný vědecký milník, odborníci zdůrazňují potřebu robustních etických pokynů a regulačního dohledu ke zmírnění rizik a zajištění zodpovědného vývoje a aplikace takových výkonných technologií.

V rámci průlomového vývoje, který již naprosto stírá hranici mezi sci-fi a realitou, vytvořili vědci v Jižní Koreji systém schopný dálkově ovládat chování myší pomocí nanočástic a magnetických polí .

Technologie s názvem Nano-MIND (Magnetogenetické rozhraní pro neurodynamiku) umožňuje vědcům manipulovat s jednotlivými nervovými obvody v mozku s nebývalou přesností, což vyvolává jak nadšení, tak etické obavy ohledně jejích potenciálních dalších aplikací.

Výzkum, vedený Jinwoo Cheonem, profesorem biochemie na Univerzitě Yonsei a ředitelem Centra pro nanomedicínu v Institutu pro základní vědy (IBS), byl publikován v červenci v časopise Nature Nanotechnology .

Tým již jasně prokázal schopnost ovládat chuť k jídlu, sociální chování a dokonce i mateřské instinkty u myší pouze aktivací specifických oblastí mozku magnetickými poli. I když je tato technologie v současné době omezena na zvířecí modely, její důsledky pro pochopení lidského mozku – a potenciálně i pro jeho ovládání – jsou i tak hluboké. (Související: Jihokorejští vědci objevili, jak pomocí nanočástic ovládat emoce a chuť k jídlu pomocí vnějšího magnetického pole .)

Jak to funguje: Nanočástice a magnetická pole

Srdcem systému Nano-MIND jsou zmagnetizované nanočástice, které se zavádějí do cílových oblastí v mozku. Tyto nanočástice fungují jako „spínače“, které lze aktivovat vnějším magnetickým polem a spouštět tak specifické nervové obvody. Na rozdíl od tradičních metod, jako je optogenetika, které vyžadují invazivní chirurgii a dodávání světla, je tento přístup bezdrátový a neinvazivní.

„Toto je první technologie na světě, která nám umožňuje volně ovládat specifické oblasti mozku jen pomocí magnetických polí,“ řekl Cheon. „Očekáváme, že bude široce využívána ve výzkumu jak k pochopení mozkových funkcí, tak k vývoji sofistikovaných umělých neuronových sítí, nebo technologií obousměrného rozhraní mozek-počítač a také dalších nových léčebných postupů pro neurologické poruchy.“

V experimentechpak tento tým demonstroval schopnosti systému manipulací s krmným chováním myší. Aktivací inhibičních neuronů v mediální preoptické oblasti mozku zvýšili chuť k jídlu myší o 100 procent. Naopak excitace těchto neuronů snížila příjem potravy o 50 procent. V jiném testu projevovaly samice myší, které se nikdy nerozmnožovaly, mateřské chování, jako je péče o mláďata, když byla jejich mediální preoptická oblast stimulována.

Etické obavy: Dvousečná zbraň

I když jsou potenciální přínosy technologie Nano-MIND skutečně značné, tak tato technologie také vyvolává vážné etické otázky. Pokud vědci dokáží na dálku ovládat chování zvířat, nemohly by se podobné metody nakonec použít i u lidí? Myšlenka „ovládání mysli“ je již dlouho základem dystopické fikce, ale pokroky v nanotechnologiích a neurovědě ji dnes přibližují realitě.

„Pokud by jakákoliv tyranská vláda dokázala najít efektivní způsob, jak pomocí nanočástic ovládat mysl široké populace na dálku, mohl by tak být zaveden program masové kontroly mysli, aniž by si veřejnost vůbec uvědomovala, co se děje,“ varoval autor Michael Snyder .

Vzhledem k rychlému tempu technologického rozvoje a nedostatku regulačního dohledu v některých oblastech, tak rozhodně nejsou tyto obavy vůbec neopodstatněné.

Nanočástice jsou navíc již dávno přítomny v mnoha produktech denní spotřeby, od potravin až po vakcíny, často bez povědomí veřejnosti. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nevede úplný seznam produktů obsahujících nanotechnologie a testování potenciálních zdravotních rizik zůstává omezené.

Využití magnetických polí v medicíně není nové. Technologie jako MRI (magnetická rezonance) způsobily revoluci v diagnostice tím, že umožnily neinvazivní zobrazování lidského těla. Schopnost manipulovat s mozkovou aktivitou s takovou přesností však představuje další velmi významný skok vpřed.

Výzkum navazuje na dřívější práci v optogenetice, tedy v technice, která využívá světlo k řízení geneticky modifikovaných neuronů. Ačkoli optogenetika sehrála klíčovou roli v neurovědeckém výzkumu, tak její závislost na invazivních postupech poněkud omezuje její praktické využití. Nano-MIND tato omezení překonává pomocí magnetických polí, která mohou pronikat do tkání, aniž by způsobila jejich poškození.

Do budoucna by tato technologie mohla připravit cestu pro nové léčebné postupy pro neurologické poruchy, jako je Parkinsonova choroba, deprese a nebo závislosti. Mohla by také vylepšit rozhraní mozek-počítač, což by umožnilo plynulejší komunikaci mezi lidmi a stroji. Nelze však ignorovat ani potenciál pro zneužití – ať už přímo autoritářskými režimy nebo jen neetickými korporacemi.

Vývoj technologie Nano-MIND představuje významný milník v neurovědě a nanotechnologiích. Její schopnost dálkově ovládat chování zvířat otevírá vzrušující možnosti pro výzkum a medicínu. Zároveň však zdůrazňuje potřebu robustních etických směrnic a regulačního dohledu, aby se zajistilo pouze zodpovědné používání těchto výkonných technologií.

Jak Cheon a jeho tým budou svůj systém dále zdokonalovat, svět bude pozorně sledovat. Příslib nanotechnologie je obrovský, ale stejně tak i její rizika.

Snyderovými slovy: „Stejně jako umělá inteligence, tak i nanotechnologie skutečně představují potenciální existenční hrozbu pro lidskou rasu. Naši vědci by měli postupovat s maximální opatrností.“ Otázkou je: Budou?

Sledujte MindControl.news pro další novinky o programech a experimentech s ovládáním mysli.

Zdroj: nanotechnology.news