Na každoročním setkání miliardářů pod křídly globalistického WEF ve Švýcarském Davosu bylo již na začátku roku 2018 rozhodnuto o pilotním projektu týkajícího se sledování všech cestujících v letadlech. Projekt byl vytvořený pod hlavičkou WEF – Světového ekonomického fóra, které jsem již na Myšpule Světě mnohokrát prezentovala jako naprosto zvrácenou a nelidskou dystopii nebo jakousi „totalitní hororovou vizi“. Jenže ukazuje se, že tento klub těch největších nadnárodních korporací velmi pilně a intenzivně a bohužel pro nás i vcelku úspěšně stále ještě pracuje na projektu zapojení vlád a EU do realizace této dosti hororové vize. Jistě však v tom nejlepším zájmu globálních světoobčanů a pouze kvůli zajištění jejich naprosté bezpečnosti v mezinárodním leteckém provozu. Který chce ovšem WEF také již brzy a dosti radikálně omezit, hovoří se například o limitu třeba 5 letů za život na osobu a o dalších podobných totalitních socialistických šílenostech. Omezení bude pochopitelně oddůvodněno globálním oteplováním nebo jinou podobnou debilitou.

Projekt v současné době běží pod názvem „The Known Traveler“, v originále The Known Traveler Digital Identity Project, nebo-li zkráceně KTDI Project.

Dokument KTDI, připravený korporátní nadnárodní poradenskou firmou Accenture, jejíž sídlo je pravděpodobně z daňových důvodů v Irsku, který by prý měli číst pouze lidé, kteří se zabývají digitálním dohledem a bezpečností.pod s názvem „ Pokyny k specifikacím digitální identity známého cestovatele “, byla již dávno zveřejněna na internetu. Z pochopitelných důvodů se v tomto dokumentu raději mluví o digitální identitě než o digitální kontrole, což je ovšem jen tak mimochodem ten skutečný a pravý smysl celého tohoto nesmyslu.

A takhle nějak by to asi mělo celé fungovat: Databáze cestujících se bude naplňovat spolehlivými informacemi o každém jednotlivci, které do ní budeme ovšem my sami posílat. Nebo přesněji a lépe řečeno, budeme žádat nebo zmocňovat ostatní, aby tam o nás tyto údaje vkládali. Měl by to být samozřejmě především jakoby státní digitální doklad totožnosti, jakási digitální občanka, ale bude tam rovnou zahrnuta také i celá naše cestovní historie, naše bankovní spojení, hotelové pobyty, ale také rezervace půjčoven aut, dále pak naše školní vysvědčení, dosažené vzdělání, různé atestace, tituly, dokumenty z univerzit, z úřadů a ještě mnoho a mnoho dalšího. Vlastně tam bude naprosto vše, co o nás kde kdo někde vyšťoural. Když pak budeme chtít překročit státní hranici, tak dobrovolně dáme úřadům přístup ke všem těmto údajům, a to jen proto, aby se mohly samy předem přesvědčit, jak jsme neškodní, nebo zda-li nejsme nebezpeční (jestli nejsme třeba infikovaní nějakou uměle vyrobenou sračkou, jestli se nevhodně nevyjadřujeme na sociálních sítích k jejich neustálému lhaní naprosto o všem, jestli se chováme přívětivě k imigrantům, jestli nebereme drogy nebo nechlastáme, nebo jestli souhlasíme či nesouhlasíme s jejich fašistickou agendou a pdobně) . Pak se pomocí sofistikované technologie na rozpoznávání obličeje a našeho (v ideálním případě) biometricky zabezpečeného a s jejich systémy propojeného smartphonu mohou při překročení hranice přesvědčit o tom, že jsme to skutečně my, za koho se tu vydáváme. Pokud však budeme dostatečně pilní při dobrovolném shromažďování našich všemožných digitálních účtenek a také dostatečně velkorysí vůči úřadům při nakládání s těmito údaji, tak za to budeme odměněni třeba tím, že budeme moci bez čekání projít okolo fronty dalších našich spolucestujících čekající pokorně na své odbavení a hraniční kontrolu. My za naši spolupráci a loajalitu (když na sebe včechno poctivě a dobrovolně napráskáme) tak dostaneme preferenční VIP zacházení a budeme při cestování podléhat jen naprosto minimálním či nějakým mimořádným kontrolám. Pokud však u úřadu vzniknou jakékoliv pochybnosti o zcela čistých a nevinných úmyslech cestovatele, může mu pak nějaký pohraničník jen na základě těchto dobrovolně poskytnutých informací „položit nějaké podrobnější, doplňující otázky, například proto, jen aby lépe porozuměl jeho některým nedávným aktivitám“.

Lze si také snadno představit to, jak asi moc „dobrovolné“ toto sdílení dat bude, jakmile bude tento systém jednou zaveden. Mimochodem třeba takové celní úřady Kanady a Nizozemska již dokonce provádějí zkušební provoz tohoto systému s leteckými společnostmi KLM a Air Canada a to na letištích v Amsterdamu, Torontu a Montrealu.

Společnosti jako Visa a Google samozřejmě nejsou až tak odhodlány vyvinout takový systém, ještě k tomu na vlastní náklady, pro nějaké státní policejní orgány pouze z jejich ryzího či vrozeného smyslu pro kosmopolitní povinnost. Policejní orgány jsou v tomto případě spíše vybrány jako takový naprosto ideální katalyzátor implementace takového high-tech digitálního systému sebekontroly a sebešmírování a samozřejmě na to navazujícího sdílení takto získaných dat. Tedy systému, do kterého by se měly postupně přidat a integrovat všechny vlády světa. Protože pokud se někdo nepřidá, tak jeho občané budou moci cestovat do zahraničí od určité chvíle jen velmi obtížně.

Ostatně hned jejich první zpráva, stejně jako tato jejich současná „bílá kniha“ KTDI Projektu, vyjímečně pravdivě uvádí, že toto sebesledování cestujících na hranicích slouží pouze k vytvoření kritické počáteční masy účastníků nastupujícího globálního standardu, který brzy chceme zavést. Pokud to bude celé úspěšné, pokud budou všechny vlády souhlasit s tímto novým globálním standardem pro vynuceně dobrovolnou výměnu dat s občany, pak nám bude samozřejmě také umožněno sdílet naše data „pro jakékoliv každodenní aplikace“ v interakci se soukromými společnostmi a úřady (tučně to bylo i v originále). Hlavními oblastmi zmíněnými v obou těchto zprávách je pak hlavně zdravotnictví, školství, bankovnictví, humanitární pomoc a volby.

Globální zato naprosto totalitní systém sebekontroly

Bílá kniha KTDI v úvodu objasňuje velké ambice projektu:

„Tento dokument popisuje ambici KTDI položit základy globálně akceptovaného, ​​decentralizovaného ekosystému identity. …Úspěch bude záviset na spolupráci mezi světovými vládami, regulačními orgány, leteckými společnostmi, poskytovateli technologií a dalšími hráči na vytvoření globálních standardů a technických specifikací, které budou všichni dodržovat.

Podmínky pro prosazování tohoto celosvětového standardu dohledu jsou vynikající. Měly by být použity standardy, které v současné době vyvíjí World Wide Web Consortium (W3C) pro „ověřitelná pověření“ a decentralizované identifikátory. W3C je hlavním orgánem stanovujícím standardy pro internet a dominují mu převážně americké internetové a telekomunikační společnosti.

Členství W3C se rovněž dosti silně překrývá s členstvím v tzv. Decentralized Identity Foundation , kterou nadnárodní společnosti jako je typicky třeba Microsoft, ale i mnoho dalších, menších společností zabývajících se digitálním zabezpečením, společně založily kvůlin tomu, aby si tímto způsobem prosadily svoje vlastní a rovnou pochopitelně globální standardy kontroly identity. Firmy, které zde působí, mývají také poměrně často velmi úzké kontakty s růlznými tajnými službami, pokud dokonce nebyly ve skutečnosti rovnou založeny přímo těmito tajnými službami a za jejich peníze. Třeba taková již i u nás nechvalně známá US Homeland Security (FEMA) je do projektu Know Traveler zapojena hned od jeho samého začátku. Na příslušných diskusních fórech o digitální identitě se pak různí zástupci těchto společností setkávají s každým, kdo je ve světě bezpečnostních úřadů a tajných služeb nějak důležitý.

Celý ten zásadní trik tkví ve fikci naprosté dobrovolnosti, přitom ale vlastně vynuceného, ​​a také výslovného souhlasu s používáním dat o nás samých, který budeme muset dát pokaždé, třeba jen když budeme chtít v tomto globálním systému získat nějakou státní podporu, nebo službu. A nebo jen cokoliv digitálně zaplatit. Stejně jako již nyní musíme souhlasit s téměř všemi požadavky provozovatelů webových stránek určených na naše sledování, pokud chceme používat ten jejich World Wide Web.

Co je však na tomto novém systému obzvláště zrádné:

„Vydávající instituce, úřad či orgán totiž může naprosto kdykoli stornovat jakýkoliv jinak naprosto spolehlivě ověřitelný doklad, který dokonce sám před tím vydal, pouze tím, že odpovídajícím způsobem aktualizuje či změní nějaký jeho zašifrovaný atribut založený na blockchainu.“

Pojďme si zkusit představit, jak by to již brzy mohlo asi tak vypadat, pokud tedy bude tento nový digitální systém implementován tak, jak to bylo původně zamýšleno, a to rovnou po celém světě, v úplně každé zemi, a to bez ohledu na to, jak moc je represivní. Předpokládejme rovněž, že i to jejich paralelní a stejně tak totalitní zrušení veškeré hotovosti bylo tou dobou již také úspěšně dokončeno. U všeho, co od toho okamžiku budete chtít udělat, se proto musíte spolehnout na to, že zaškrtnete to správné políčko v jejich databázi. Pokud ale upadnete z jakéhokoliv byť by sebeblbějšího důvodu v nemilost u vaší vlastní vlády, tak vám následně třeba taky vymaže jejich zaškrtnutí souhlasu či ověření či třeba jen doby platnosti jenže z vašeho občanského průkazu.

Pak to třeba můžete zkusit chvíli vydržet o hladu, protože od té chvíle si nekoupíte už ani slaný rohlík. Nejlepší to ale bude udělat jako to bylo ve sci-fi románu „Slunce na úvěr“ od Michela Grimauda z roku 1975. Pokud vaše digitální „karta“, kterou dle vizí psychopatů z WEF budete již v blízké budoucnosti potřebovat také naprosto všude a ke všemu v našem reálném světě, stejně tak jako v románu ji potřebovali všude, jen aby se třeba mohli pohybovat a nebo dostávat příděly jídla, nepodmíněný příjem v digitální měně s omezenou dobou platnosti, pochází z jednoho z … Pokud vám kartu zabaví řídicí počítač, tak raději půjdete „dobrovolně“ do vězení a zůstanete tam, protože jinak zkrátka zemřete hlady.

A když americká vláda nebo třeba jen nějaké algoritmy řízené jejími tajnými službami mají dnes na radaru kohokoli na světě, tak to může mít velmi podobný účinek. Buď totiž přimějí příslušnou vládu, aby pouze jednoduše zneplatnila všechny digitální dokumenty jejich cíle, nebo to rovnou udělají americké digitální společnosti, které budou samozřejmě kontrolovat celý tento systém, nebo třeba jen soukromí američtí hodnotitelé úvěru nastaví úvěrové skóre dotyčného na nulu.

Mnoho z toho všeho se totiž děje již dávno. Ale teprve pouze tehdy, bude-li existovat celosvětově uznávaný technický standard, s jehož pomocí půjde ke všem těmto datům a dokumentům přistupovat, bude tento jejich systém absolutní kontroly komplexní a dokonalý. Jedině tak mohou ve Washingtonu nebo ve Fort Meade a v Langley ovládat každého v každém zúčastněném koutě světa a to jen ze svého domácího počítače – a vlastně všechny národní a pochopitelně v souladu se zaváděným standartem již naprosto autoritářské vlády mohou ovládat naprosto každého ve své vlastní sféře vlivu, a to dokonce bez ohledu na to, zda je právě doma nebo někde v zahraničí.

To je také ten pravý a hlubší důvod, proč se takové americké ministerstvo zahraničí (prostřednictvím USAID), ale třeba i takový pan Gates a nebo naše oblíbené Světové ekonomické fórum (to dokonce s využitím OSN) tak ochotně zavázaly k tomu, že budou podporovat vytváření digitální identity pro všechny globální občany, s ID4Africa, ID2020, ještě společně s desítkami dalších iniciativ a konsorcií.

Minority Report vás zdraví

Možná ucítíte na vlastní kůži, jak tvrdé to je, i když jste zrovna skutečně vůbec nic neudělali, a to jen proto, že nějaký výpočtový model AI dospěje k závěru, že se chystáte způsobit nějaké potíže, jako to bylo ve filmu „Minority report“. Ambice k tomu přesně něčeho takového dosáhnout je totiž dobře dokumentována již v prvním dokumentu KTDI Projektu Světového ekonomického fóra a to ve formě graficky zvýrazněného citátu jistého manažera korporace Google, pana Roba Torrese:

„Technologické společnosti udělaly velké pokroky v oblasti dolování dat, strojového učení a umělé inteligence, které nám nyní umožňují poměrně pokročilou prediktivní analýzu. V kombinaci s informacemi poskytovanými přímo cestujícími mohou tyto technologie vlády využít k (…) analýze složitých vzorců ve velkých souborech dat s cílem předvídat bezpečnostní rizika na hranicích.“

Citát zcela jasně naznačuje, že digitální identita není jen o tom – jak se bohužel často domnívají nic netušící ovečky – zpřístupnit naprosto každému nějaký snadný způsob, jak prokázat kdo je, nebo kdo to používá digitální rodný list nebo digitální průkaz totožnosti. Níže narazíte ještě na další citát z jiného zdroje, který to rovněž jasně dokazuje.

Ne, tady jde o vložení naprosto všeho, co je o každém člověku na planetě známo, do jedné jediné databáze, ke které mají přístup naprosto všechny zúčastněné společnosti a vlády a která je také kdykoliv zmanipulovatelná. A to vše jen proto, aby nás tyto společnosti jako nějaká chovná a konzumní zvířata mohly nasměrovat do té naší správné ohrádky a získat tím tu vůbec nejlepší možnost jak nás v ní také velmi levně udržet a ještě nás snadno ovládat asi jako pracovního koně. A také proto, aby vlády mohly všechny nenásilně označit normálně nepostřehnutelným identifikačním štítkem a zabránit nám v jakémkoliv prolomení tohoto jejich systému.

Je až pozoruhodné, že Světové ekonomické fórum zjevně ještě nevypracovalo úplnou koncepci řízení této globální totalitní kontrolní infrastruktury, tedy vlastně najít toho, kdo by měl sedět přímo ve vedení tohoto systému. Bílá kniha uvádí:

„Práce na definování a vývoji vhodného řídicího rámce pro koncept KTDI stále ještě pokračuje a bude se jím zabývat až budoucí zpráva.

Vlády by se tedy dokonce měly zavázat k implementaci tohoto konceptu digitální identifikace a kontroly vlastních občanů, aniž by bylo skutečně naprosto jasné, kdo že to v něm vlastně tahá za nitky. Ve skutečnosti je to ale přitom samozřejmě již dávno zcela jasné. Je to přece Washington a velké americké korporace, a to buď přímo nebo třeba prostřednictvím institucí, jako je Světové ekonomické fórum, W3C, FATF a mnohé další, které tomu všemu dominují.

Vlády se dobrovolně a rády účastní

Vlády se však pochopitelně velmi dychtivě účastní tohoto globálního konceptu sledování, který společně vyvinuly americké korporace a úřady vnitřní bezpečnosti USA na Světovém ekonomickém fóru. Je uváděn na trh zúčastněnými společnostmi zabývajícími se bezpečností a identitou pod velmi eufemistickým názvem Self-Sovereign Identity (SSI). Třeba v sousedním Německu tak jejich vláda už dobré dva roky pokorně sní tento vlhký sen o datových chobotnicích a digitálních dozorčích orgánech pod neurčitou hlavičkou – vlastnictví dat.

V Bruselu se zkratka SSI začíná už rovněž prosazovat. Pomocný orgán EU, tzv. Evropský hospodářský a sociální výbor, ve kterém jsou zastoupeny jak třeba zaměstnavatelské svazy, tak ale i odbory a mnohé další zájmové skupiny a které mají všechny společně zastupovat „organizovanou občanskou společnost“, již také vyvinul svůj vlastní Evropský rámec sebesuverénní identity (eSSIF), popř. asi trochu lépe řečeno – obšlehnutý ze Světového ekonomického fóra. Je to prakticky tentýž hororový koncept, s jakým již přišlo Světové ekonomické fórum. Najdete v něm dokonce úplně stejnou grafiku a takové krásné věty jako:

„Když říkáme digitální identita, musíme ji chápat jako souhrn všech atributů, které o nás existují v digitálním světě, v neustále rostoucí a vyvíjející se sbírce datových souborů.

Citace je převzata ze zprávy EU blockchain observatory o digitální identitě a blockchainu . Digitální identita v tomto případě znamená naprosto vše, co se o nás, našich činech a preferencích dá kde dozvědět.

Téměř tři měsíce po zasedání Světového ekonomického fóra, na kterém již byl představen koncept Known Traveller, tak vytvořily vlády 21 zemí, včetně Německa, tzv. „ Evropské blockchainové partnerství “, aby si tím prosadily přesně koncept monitorování od Světového ekonomického fóra, jen v jeho jakési evropské inkarnaci, eSSIF. Konečný pracovní cíl tohoto partnerství je uveden ve výše uvedené prezentaci Hospodářského a sociálního výboru, tedy, že by mělo jít také o zjištění, jak lze při zavádění SSID zachovat evropské demokratické hodnoty. Hodně štěstí, budete to mít docela těžké!

Na evropské úrovni existuje několik dalších skupin a partnerství zavádějících SSID, což by už ale překračovalo rámec dnešního článku Mělo by ale být naprosto jasné jedno: že KTDI a SSID rozhodně nejsou jen o nějakých nereálných ideálech z Washingtonu a o datových chobotnicích, ale je to o něčem, co se nyní celosvětově tvrdě prosazuje, sice stále ještě trochu v pozadí, ale za to s velkým nasazením a hlavně bohužel také s poměrně velkou perspektivou úspěchu. Ani si toho nevšimneme, a bude to tady.

Covid-19 přinesl předzvěst

V právě uplynulých třech letech doby covidové, jsme již zažili jakousi velmi dobrou předzvěst toho všeho, co nás již brzy čeká podle představ psychopatů z různých nadnárodních korporací a vlád v reakci na smyšlenou plandemii Covid-19 v Jižní Koreji a zejména v čínském Wu-chanu a co se rovněž zvažuje a částečně už i dělá stejným směrem tady u nás, v Evropě. Totální algoritmická kontrola populace. Kdo ve Wu-chanu dnes nemůže ukázat zelený puntík na svém chytrém telefonu, který signalizuje, že dotyčný pravděpodobně není infikován, tak se tam může pohybovat pouze pěšky a nesmí vstupovat do žádných restaurací a podobně. V Jižní Koreji se dnes dokonce vyhodnocují záběry z bezpečnostních kamer, údaje o kreditních kartách a údaje z GPS, aby prý bylo možné přesně identifikovat a sledovat potenciální přenašeče virů. Covid-19 je totiž pro plány Světového ekonomického fóra něco jako dar z nebes. Je zvláštní, jak jim vše tak nějak hraje do karet. Čímpak to asi bude?

Jakmile totiž jednou bude koncept KTDI implementován a zobecněn do SSID, dozorci v takových případech již jen stačí zaškrtnout políčko v databázi, aby tím uvedli, zda jste byli třeba testováni nebo zda-li třeba nejsou vaše data o poloze pomocí GPS, v bezprostřední blízkosti nějaké infikované osoby nebo třeba jestli byli zaregistrovány v nějaké rizikové oblasti a svoboda pohybu a jednání vám pak může být kdykoliv omezena zcela podle jejich potřeby a naprosto automaticky. A díky Covid-19 tak nyní dokonce mnoho tupějších lidí považuje tyto totalitní možnosti za žádoucí.

Zdroj: https://norberthaering.de/macht-kontrolle/known-traveller-2/