Jsou vlastně pouze dva základní pohledy na svět: Ten první je mozaikový ve kterém všechno přiměřeně souvisí se vším. Všechno okolo má nějakou formu i tendence vývoje.Všechno okolo nás má svoje pravidla. Pravidla nemohou být bez cíle a cíl musí někdo definovat. Pak je ale také pohled kaleidoskopicky kdy naše okolí je jen kaše vzájemně nesouvisejících faktorů, které můžeme takřka libovolně interpretovat, vše je jen náhoda. Kaleidoskop je hračka se systémem zrcadel a podle toho jak ta zrcadla natočím, tak dostanu vždy jiný pohled.

Naše Země bude z vesmíru vypadat jen jako taková malá kulička obklopená atmosférou a obalená jakousi biomasou. Koho by ale napadlo, že tento malý a zmrzačený shluk biomasy je jakýmsi vesmírným peklem, kde je hlad, slabomyslnost a bída údělem 99% obyvatelstva? Na každou pořádně vykrmenou nenažranou kreaturu s nablýskaným ksichtem i fárem v tom horším případě, a v soukromém tryskáči v tom lepším, tady prřipadají milióny hladovějících. Z dvou set států jich 197 vyvěsilo bílou vlajku. Velká impéria se pomalu proměnila v provinciální zvěřince po kterých se potlouká dobytek pouze podobající se lidem, který se ožírá levným chlastem a přitom se ustrašeně ohlíží přes rameno, jestli ho přitom někdo náhodou nevidí. Země je proto ostudná koule bezcílně bloumající po své sluneční orbitě, plná zvířat v lidských převlecích, plná namol ožralého dobytka, kreatur podobajících se zdánlivě lidem, ale bez špetky sebeúcty a bez jakéhokoliv náznaku něčeho, co by alespoň vzdáleně připomínalo svědomí. Mě osobně, milí čtenáři mého blogu, bude stydno až nás v již nepříliš vzdálené budoucnosti navštíví malí, zelení mužíčci v létajících talířích, inteligentní, svobodní a hrdí mimozemšťané, kteří nejspíš jen nějakou nešťastnou náhodou omylem, zabloudí až do naší provinční otrokářské kolonie na periferii Mléčné dráhy nazývané místo prastarým a správným názvem Mittgard Země již jen zkráceným Země. Až tady přistanou a okolo nich se seběhne ta banda pitomců s mobily v rukou, někteří z nich budou ožralí, vzájemně se budou strkat a podrážet si nohy a budou se snažit udělat si s mimozemšťany selfíčko, které budou hned zveřejňovat na svém fejsbůkovém profilu a vzájemně si to budou ještě lajkovat. Na otázku jednoho ze zelených mužíčků, který s překladačem z mimozemštiny do češtiny v ruce (nebo do norštiny, ruštiny, hindí, mandarínštiny, angličtiny, němčiny, portugalštiny atd.) jak že se nám tu vlastně žije, nikdo neodpoví, a já osobně, jestli tam v tu chvíli budu, tak se budu tvářit jako že tam vlastně vůbec nejsem a pak se raději, a pokud možno nenápadně, pokusím zmizet. Protože mi bude jasné, že se jeden z mužíčků se časem zkrátka zeptá na to, jak je to vlastně možné, že necelé 0,01% obyvatel této vesmírné kolonie dokázalo proměnit 99.99% ostatních, tedy sedm miliard lidí v naprostá hovada, dobytek, nebo poslušnou zvěř. Mimochodem kdybychom postavili těchto sedm miliard kdysi hrdých lidských bytostí těsně vedle sebe, zabrali by na celém zemském povrchu pouze čtvereček o přibližné výměře 27 x 27 km! Což je území tak malé, jako asi přibližně velikost Prahy, to uvádím jen tak na okraj, až vám budou zase do hlavy hulit ty jejich zcela vylhané teorie o přelidnění naší planety a o nutnosti její depopulace! No, ono toto jejich přelidnění je totiž úplně stejné jako jsou ty jejich klimatické nouze, globální oteplování, dekarbonizace, grýndýly a mediální virusy, co ale přitom perfektně rozumí politice a objevují se jakoby zázrakem vždy ve vhodnou chvíli, zatímco ve chvíli nevhodné opět zázračně zmizí. A ovečky se čtyřmi hadry na hubě a dvěma na prdeli, aby někoho náhodou nenakazily svými nebezpečnými infikovanými prdy, s očima přilepenýma k obrovské televizní obrazovce přes celou jednu stěnu jejich IKEA obýváku, vyděšeně hltají barevné grafy s počty nakažených a zemřelých, které budou na všech kanálech poravidelně přerušovat vysílání ještě s reklamou na očkování od firmy Pfitzer, kdy můžete za obdrženou injekci nebezpečné experimentální látky vyhrát dokonce barevné tenisky a nebo bílou mikinu se zlatým nápisem ADIDAS COVID EDITION, což je pro ovečky s hadry na hubě uvězněné doma v lockdawnu neodolatelná nabídka a ovčín se proto bude již brzy plnit bílými mikinami v barevných teniskách, a kdo je nemá není IN. Ale taky tělíčky oveček, které začnou stále častěji padat přímo na ulici bezvládně k zemi, při tom však nechápavě koulející vyděšnýma očičkama, co že se to s nimi děje.

Zbytek oveček bude jen dál nechápavě přežvykovat a dál hltat ty dokonalé a barevné grafy stoupající a klesající přesně podle potřeby té 0,01% menšiny. Víte vlastně, z čeho pramení třeba ten problém chudoby a hladu, když je na té naší kuličce bezcílně bloumající orbitou, přitom všeho dost pro všechny? A to i při sedmi milirdách bytostí je zde stále dostatek úrodné orné půdy, takže by vůbec nikdo nemusel trpět hladem. A co třeba takový problém s nemocemi a s přelidněním? To jejich přelidnění jsme si již trochu vyjasnili, a proto si vždy jen vzpomeňte na ten malý čtvereček 27 krát 27 kilometrů a v něm shromážděné úplně všechny právě teď žijící lidské bytosti, a to přitom na kuličce o velikosti 510 milónu kilometrů čtverčních, no dobře uznávám, 360miliónů čtverečních kilometrů z toho jsou oceány, takže nám zbývá už jen pouhých 150 miónů x 150 milónů kilometrů obyvatelné plochy a na ní ten čtvereček o velikosti 27 x 27 kilometrů. Tak přelidněná ta naše kulička ve sklutečnosti je. Takže z toho nám plyne co? No jen to, že nám opět lžou.

Nebo si vemte třeba takový „problém“ hladu. Půlka lidstva do dnes hladoví, nebo žije na samém pokraji bídy. Přitom si ale ůplně klidně pouhých pár jedinců z té druhé půlky lidstva dnes lítá do vesmíru. Stačilo by zrušit jeden jediný takový let a celý jeden region na planetě by dnes vůbec nemusel hladovět. Nebo by stačilo z jedné slepice v převleku Hoylwoodské celebrity sundat šperky za sto milónů dolarů s nimiž přijde ověšená na jakýsi opulentní mejdan pouze pro zvané, na soukromém ostrově při pobřeží slunné Kalifornie, a navždy místo toho vyřešit třeba problém malárie. Místo toho posloucháme, nebo spíš bohužel dokonce pro nás ani pořádně neposloucháme, žvásty jednoho teroristy, sedícího ve vrcholné funkci jisté globalistické teroristické mezinárodní společenské organizace, tvářící se jako veřejná, ale přitom plně v soukromých, elitních rukou, jménem WHO, o absurdní nutnosti přijetí jakési zvláštní pandemické smlouvy, a rovněž o všech těch nevýhodných výhodách, které to pro ovečky s hadříky přes držku bude mít. Teda alespoň pro ty v barevných teniskách, co ještě pořád neleží na márách.

Takže, jak jste si jistě právě před malou chvílí všimli, tak žádný problém přelidnění, hladu nebo nemocí tak ve skutečnosti vůbec neexistuje. Stejně jako neexistuje onen mediální politický virus, nebo oteplující se planeta, která se ve skutečnosti nyní dokonce ochlazuje, protože přichází naopak období další doby ledové, což již brzy nude mít pro ovečky dalekosáhlé důsledky, díky nimž ale již nebudou mít nákupní vozíčky plné zahnívajících delikates a levného chlastu, ale ty z nich, co ten masakr přežijí, tak budou mít dokonce problém i s tím začít se zase jen pást, protože jejich úrodné pastviny mezit tím zapadají sněhem a plesnivé ukrajinské seno s polským přebalem v německém supermarketu v česku zkrátka dojde.

No, ale právě proto, že tyto problémy ve skutečnosti vůbec neexistují, tak se musí vynakládat naprosto šílené finanční prostředky na to, abychom je přece vytvořili. Ale proč, říkají si možná právě teď mnozí z vás, jistě velmi zvídavých čtenářů mého blogu. Jsou to vše jen nějaké satanské hrátky psychopatických jedinců? Ani náhodou, pracují na tom naopak různé , většinou velice seriózně vypadající instituce, často s globálním dosahem a hlavně se silným politickým vlivem. Podívejme se třeba na takové Amíky, světového to lídra korporátního fašismu, okrádající zcela bezostyšně celý svět tím svým petrodolarovým kouzlem, které dnes nenápadně sklouzly až na samou hranu policejní diktatury, navíc pod demokratickou taktovkou psychicky narušeného, pedofilního a dementního staříka, jak ony bojují dnes se světovým hladem?

Možná by některé z vás mohlo napadnout, třeba pod vlivem „reportáže“ v některém z mainstreamových médií, že to dělají tak, že prostě naloží plný zámořský parník sice možná již trochu narezivělými konzervami a v zelených nepromokavých pláštích s americkou vlaječkou na pravém rukávu a ve žlutých vysokých holínkách budou ty konzervy radostně rozdávat hladovějícím černouškům. No, tak to ani náhodou, milí čtenáři, mající ještě svědomí. Oni to udělají tak, že nejdřív vyberou prachy ze všech možných světových humanitárních nadací, fondů a programů, za ně pak nakoupí ty nejdražší možné, ačkoliv jistě ekologicky vypěstované, ale zároveň geneticky upravené, produkty, které by nežrali už ani jejich prasata, a pak to vše s velkou pompou a mnoha pí ár články ve všech barevných časopisech na drahém křídovém papíře, naloží na parníček s americkou vlajkou na kouřícím, neprosto neekologickém, komíně a odvezou to těm černouškům. Ale mýlil by se ten zvůdavý čtenář, který by očekával konečně ty zelené pláštěnky a barevné holínky rozdávající černouškům zkažené americké plechovky s genetickými mutanty, oni jim to nedají, to ani náhodou, oni jim to, milí čtenáři, prodají! Sice za dampingové ceny, prostě tak, aby na to ti hladovějící černouškové měli, ale pěkně za dolárky, šustivé a cinkající. A cestou zpátky pak poskytují rozhovory o humanitární pomoci hladovějící Africe. Takže jinými slovy, celý svět tím pouze podpořil již tak dost vydělávající americké farmáře. No a v Africe se na ten náklad všichni ti hladovějící černoušci vrhnou a rádi zaplatí těch pár dolárků za pořádnou láci rezivějících konzerv, aniž by si přitom všimli krachujících provozů všude kolem, hroutící se pod diktátem dumpingových cen plechovek z amerického parníčku, který se mezitím ale již pomalu a elegantně houpe ve vlnách Atlantiku směrem k pořeží Jů es ej. To, že za sebou zanechal zpustošenou zemi stejně tak hladovou, nebo možná ještě více hladovou, než byla ještě před zahájením této humanitární akce made in USA, to na tom parníčku nevidí. Svět jen přihlíží a tleská, aniž by se zajímal o nafouklá bříška malých černoušků, přiotrávených americkou gmo šmakuládou. Po několika takových humanitárních akcích další velice levné americké konzervy pak definitivně dorazí místní ekonomiku. Úkol, kýmsi tajně zadaný, je tak splněn, jede se dál k zářivým globálním spravedlivým zítřkům! A zatímco celý svět obdivně sleduje profesionálně natočené dokumenty o humanitární pomoci Jůesej hladovějící africe, tak zkorumpované vlády jednotlivých států v tichosti a za nezájmu burácejících nadšených davů podepíší teroristovi z WHO jeho pandemickou smlouvu. Jen proto aby si americký Pfitzer mohl beztrestně dělat své experimenty na propagandou úplně zblblém obyvatelstvu, a připojovat ho třeba na wifi, nebo ke cloudu řízenému Googlovskou AI. Vše se to děje ovšem jen a pouze pro větší bezpečí a pohodlí oveček.

Ve skutečnosti jsou to přitom ale vše jen příprávné práce před velkou čistkou té strachy kvičící a přiožralé biomasy. Obyčejní lidé se totiž nekontrolovatelně množí jako králící, což ovšem zároveň velmi znesnadňuje vytvoření řídících algoritmů lidského stáda, proto je nezbytné ho trochu proředit. Slabé kusy se odstřelí, jenže dobrovolně a samy. Taková zcela dobrovolná genocida, vytvořená strachem šířeným plošně ze všech dostupných médií. Když to nějaká ovečka sem tam pochopí a začně vyděšeně kvičet na alternativě, tak se prostě zcenzuruje, aby si zbytek stáda v klidu spinkal dál a snil si své růžové sny o blahobytu a pohodlném bezpečí globálního výběhu bez hranic, ovšem v nekonečném lockdawnu.

Protože;třeba takové nemoci, to je další výsledek vysloveně intelektuální práce ohromného počtu lidí jen kvůli tomu, aby vyladili celý ten úplný cyklus „zpracovávání“ každého lidského jedince, a právě proto byly všechny systémy spojeny do jednotné korporace, potravinářský průmysl, chemie, farmacie a zdravotnictví. Chemie vás nutí kupovat jídlo, které vás časem přinutí žrát léky, díky kterým nakonec skončíte v nemocnici a tak dále. Vaše cesta k lékaři byla naplánována již ve stadiu výroby vašeho kečupu. Člověk, at se mu to líbí nebo ne, tak je nucen neustále běhat v tomto okruhu tak dlouho, dokud neskončí na hřbitově. A to je taky ten vůbec největší byznys na planetě, není to žádná hra pro malé děti co se rozehrává okolo kšeftování s ropou. A jak je možné že se té smečce daří takovou dobu vodit všechny lidi beztrestně za nos? Celý ten trik spočívá jen a jen v tom, že u skutečných lidí by jim to pochopitelně nikdy neprošlo. Projde jim to pouze u dobytku lidem se jen trochu podobajícího. No a jak rozenáme člověka od dobytka? Všichni lidé se v závislosti na typu svého myšlení, dají v zásadě rozdělit do čtyř zákkladních skupin. Od toho, do jaké z těchto čtyř skupin patříte, závisí pak vaše chování v sysému. Tedy vlastně celý váš život, životy vašich blízských ,a život vašich dětí, ale i to, kým se nakonec stanou. Jestli se z nich časem stanou tvůrčí, svobodomyslní a dobří lidé se silnou vůlí a krásnými sny, nebo jestli budou později žrát z koryta. Jsou to čtyři typy struktury naší psychiky, k jednomuž z nich každý z nás zcela zaručeně patříme. Tak třeba takový zvířecí typ lidské psychiky znamená, že se myšlení jedince odvíjí od jeho zvířecích reflexů a instiktů. Tito lidé z vysoka kašlou na zákony a předpisy, a na jakákoliv obecně ve společnosti přijímaná pravidla. Zakázané je pro ně jen to, co bezprostředně ohrožuje jejich život. Zvíře tak bude chcát ve výtahu na zem, jezdit na červenou, kopulovat se svou ženou klidně před dětmi, plivat na zem a žrát jakékoliv pomeje. Zvíře si ale váží vždy jen toho, koho se bojí. Třeba houmlesáci – lidé bez domova se bojí lidí, ale nedej bože, abyste někde potkali nějakého bezdomovce, který se vás bát nebude. Na tento zvířecí typ psychiky okamžitě přepíná většina lidí, když se ocitnou v nějakém davu a to dokonce i v takové frontě do divadla nebo klidně na operetu. Mozek v tu chvíli prudce sníží svoji kapacitu a obrátky a přejde do smečko-stádního režimu. Přesto tato zvířata mívají často ve společnosti velký vliv a sedí i ve významných společenských funkcích, třeba i v manažerském postavení. Ale třeba ve vězení se takový člověk moc neprosadí, tam bývá okamžitě srovnán do latě svým okolím, takové lidi tam považují za potížisty a dávají jim co proto. Ale přitom venku to jsou kolikrát poměrně vážení lidé. Z tohoto úhlu pohledu je tedy taková basa vlastně zdravější a psychicky mnohem čistší prostředí, než jakékoliv jiné společenství. Zvíře ale neví, že je zvířetem, neuvědomuje si to, a proto chováte-li se k němu laskavě, nebo ho naopak pravidelně trestáte, tak si ho můžete snadno vycvičit. Každé zvíře si snadno zvyká na všechny primitivní požitky a druhy zábavy, jakou je třeba televize a rovněž velmi rychle zapomene na svoje ponižování. Právě proto je možné jakýkoliv švindl na dobytek použít hned několikrát, někdy dokonce mnohokrát, a oni to dobře vědí a používají ho. Zvíře jim to pokaždé bez problémů sežere. Ale nemyslete si, že zvířecím typem psychiky disponují pouze bezdomovci, asociální živly a chuligáni! Je to ten vůbec nejrozšířenější typ psychiky na planetě bohužel a důvod toho, proč vládnoucí třídě mnoho prochází. Druhý, již trochu dokonalejší typ myšlení a struktury psychiky je zombie – biorobot. Zombie – biorobot na rozdíl od zvířete dokáže trochu potlačovat své instinkty a reflexy.Jejich chování se neřídí hlasy těla, ale spíš zombifikačními programy. Takový člověk, i když se mu třeba právě něco moc nelíbí, tak ale zkrátka bude dodržovat zákony a podřizovat se společenským normám a postojům, vštěpovaných mu jeho páníčkem. Tomu kdo řídí bioroboty, stačí k jejich ovládání proto jen ve společnosti spouštět příslušné potřebné programy a zombíci bez vlastní vůle je ochotně a okamžitě začnou plnit. Zmbík také velmi snadno uvěří jakémukoliv a to i naprostému nesmyslu, protože jakékoliv samostatné myšlení biorobůtky a zombíky nesmírně stresuje. A není to o lenosti přemýšlet, spíše o neschopnosti myslet samostatně, mimo striktně dané programy. A pokud se takový biorobůtek dostane do nějaké nečekané situace, pro kterou nemá striktně nastavený program myšlení, nebo vzorců chování, tak upadá na duchu a jeho šablony světa se hroutí. V situacích, ve kterých by mohl nalézt samostatně nějaké zajímavé a originální řešení tak raději zombík v panice utíká. Zombík nema vůbec žádnou samostatnou a svobodnou vůli a už vůbec není absolutně schopen jakékoliv samostatné a kritické analýzy situace, v níž se ocitl. Abyste ho něčem skutečně přesvědčili je nezbytné a nutné se odvolat na nějakou autoritu. A zkuste mu ještě říct něco, co je třeba v příkrém rozporu s jeho programem! V tu chvíli začně zombie se slinami lítajícími mu ze zpěněných úst, zuřivě bránit vštípený mu program. Proto jsou zombící a biorobůtci naprosto dokonalými otroky. Takový loajální biorobůtek – lokaj svého psychopatického páníčka se sám velice snadno podřídí, ale pozor, on je pak na základě svých programů dokonce, a poměrně efektivně, řídit také okolní zvířátka!

No a to vše jspou důvody, proč tvoří biorobůtci – zombíci spolu se zvířaty stabilní základnu mocenské pyramidy, ve které tvoří ideální a stabilní základnu, její pevný podstavec. A právě do trakové struktury psýché se nás snaží zahnat ti, kteří mají o něco dokonalejší typ myšlení: démonické. Démonická struktura psychiky dokáže překonat jak instinkty, tak reflexy, ale oproti biorobůtkům a zombíkům se brání dokonce i těm programům, na jejichž základě by se jinak rozhodovala, a světe div se rozhoduje se na základě svobodné a vlastní vůle! Takový démon totiž spolehlivě odhalí jakýkoliv pokus jej zombifikovat. A někteří to dokonce umí obrátit proti vám. Takových lidí je ale přitom velice málo, odhadem je to dokonce méně než jedno procento. Přitom ale právě to jejich tvořivé myšlení a poměrně rozvinutá kultura poznání pak umožňují těmto démonům pozvednout se dost vysoko nad biomasu biorobotů, zombíků i zvířátek a dobytka. Přesto všechno mají démoni ještě pořád narušený a nerozvinutý typ přemýšlení, neboť jejich světonázor je vždy podřízen jeho samolibým, a ve většině případů parazitickým zájmům. Démon má již dostatečně rozvinuté návyky, aby dokázal ovládnout bioroboty a zvířata a vládnul celému systému. Ale stále ještě nemá dostatek rozumu, ani svědomí na to, aby pochopil, že bez svědomí a naplnění své lidské role v Božském záměru zůstane jen jakýmsi lidským nedodělkem, jen polovyvcičeným člověkem. Takže vlastně jen tím nejchytřejším z hlupáků. A právě takoví démoničtí ďáblové, tedy stvoření zdeformovaná z vně i uvnitř, řídí náš svět. To právě oni vozí černouškům rezavé konzervy a dělají z těch nejchytřejších dětí na světe, tedy ze slovanských dětí, další lokaje a umyvače záchodků. A teprve čtvrtý typ struktury psychiky je skutečný člověk. Ale na to, abyste se stali člověkem, je potřeba umět nejen potlačit veškeré zvířecí instinkty a návyky, je potřeba také umět vymanit se ze zombifikačních a biorobotích programů, ale také v sobě umět porazit onu samolibou parazitickou omezenost, potlačit v sobě hrabivost i lokajství a pozvednout se až na úroveň diktatury svědomí. Protože takový člověk to není ani dobytek ani zombie a musí doslova umírat studem, udělá-li cokoliv proti svému vlastnímu svědomí. Musí pokaždé utíkat pryč a vůbec se neohlížet, udělá-li něco, nebo si jen uvědomí, že se někdy zachoval jako dobytek. Skutečný člověk totiž nikdy nebude trpět žádná příkoří ani nenastaví druhou tvář, ani se nikdy nebude klanět žádným ničemům, stejně tak jako se nikdy nenechá vodit za nos a bude naopak velmi kritický k ostatním a úplně nejvíc pak sám k sobě. Člověk nebude nikdy líný a nebude mít problém zvednout prdel z gauče aby šel zjistit proč jeho krásná, bohatá a dosud spravedlivá vlast dnes umírá v bídě pod jařmem cizích démonických páníčků. Každá společnost, ve které nejsou vůbec žádní skuteční lidé vždy rychle chátrá a zahnívá. I v přepychovém a bohatsvím překypujícím centru současného zotročovaného světa, v zářícím London City, kde stojí ty nejvyšší trůny současného impéria a jeho dobyvačných choutek, na kterých sedí ty nejopečovávanější zadky současného světa, to proto stejně smrdí zatuchlinou. A přes všechen ten lesk a na obdiv dávaný luxus a přepych, tak jsou napudrované ksichty okolo stojících hluboce nešťastné, protože jen skutečný člověk muže být opravdu šťastný. A ty, ktří ještě nepochopili, že nemají chlastat, teď informuji, že pro takový alkoholický typ mozku existuje ještě jakýsi nulový druh či typ struktury psychiky, zvrácený až do naprosté nepřirozenosti. Jak totiž sami leckde vidíte, tak v porovnáním s takovým ochlastou, dokonce i psychika lidí, kteří jsou zcela bez mozku, opic chčijících ve výtahu, doslova září inteligencí.

Takže jaký je ten hlavní úkol dne? No stát se člověkem přece. A čas utíká, nebo je přímo ten nejvyšší čas. Nebo dokonce je už pozdě….

Myšpule

PODPOŘTE prosím MYŠPULE SVĚT !

https://myspulesvet.org a video kanály Myšpule Svět jsou soukromé mediální projekty investigativní občanské žurnalistiky financované výhradně z mých soukromých zdrojů a hlavně z vašich darů. Přispějete-li na jejich provoz a udržení přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!

Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100 do zprávy pro příjemce jen napište prosím: „dar Myšpuli“

Za Vaši podporu Vám z lidského srdce děkuji!