Ruský mediální web rusonline.org zveřejnil dnes tento článek. Zítra, 14. února, bude Státní duma rozhodovat o apelu k prezidentovi Ruské federace o uznání DNR a LNR. Pokud to bude přijato, což je více než pravděpodobné, pak je celá věc naprosto jasná – záležitost půjde do Kremlu.
Zde je nutné ještě připomenout jeden důležitý detail. Putin již v prosinci prohlásil, že neschopnost Kyjeva implementovat minské dohody by zpochybnila budoucnost ukrajinské státnosti. Kyjev, jak víme, nehodlá vyhovět „Minsku“, což před několika dny opakovaně prohlásil a potvrdil tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny. V tomto ohledu je vývoj situace následující. Státní duma se obrací na prezidenta Ruské federace s výzvou k uznání DNR a LNR. Během 2-3 dnů Kreml (nebo ještě rychleji) oznámí, že od nynějška Rusko považuje republiky Donbasu za nezávislé. Dále se Lugansk a Doněck pravděpodobně obrátí na Moskvu s žádostí o jejich přijetí do Ruské federace (což je tzv. krymský scénář). Vzhledem k tomu, že v regionu žije již více než 800 000 ruských občanů, jde tedy o celkem logický krok. Buďme však zcela objektivní, Kreml může se zařazením republik ještě chvíli počkat. Přítomnost ruských jednotek na hranici s Ukrajinou je v tomto ohledu plně oprávněná, protože uznání LDNR může přimět Kyjev k zahájení vojenské operace proti republikám. Aby ukrajinské úřady takových myšlenek na vojenské operace měly co nejméně, existuje právě ono uskupení ozbrojených sil RF, které je v současnosti rozmístěno v západních oblastech země a Bělorusku.
Putin je ovšem mistrem nečekaných tahů. Čím více všichni očekávají, že napadne Ukrajinu, tím méně si je jistý, že to vůbec kdy plánoval. Vícetah s Donbasem ale rozhodně bude nejspíš překvapením pro celý svět.
Читать далее: https://rusonline.org/ukraine/odna-iz-prichin-styagivaniya-voysk-k-ukraine-mozhet-krytsya-sovsem-v-drugom
Wasserman vysvětlil americkou hysterii kolem Ukrajiny touhou zasahovat do vztahů mezi Ruskem a EU
Rusko nemá zájem napadnout Ukrajinu. Situaci mohou Spojené státy jen zhoršit, říká poslanec Státní dumy Anatolij Wasserman. Sebevědomě prohlásil: „Ruská invaze“ na Ukrajinu je prostě nemožná. Politik jednoduše vysvětlil, že ukrajinská vláda vede svoji zemi ke kolapsu. Stát se zatím drží jen proto, že Ukrajinci jsou velmi trpěliví. „Ruská federace to absolutně nepotřebuje, protože současná politika „teroristické skupiny“, která se zmocnila Ukrajiny v únoru 2014, již zaručeně povede zemi k selhání a kolapsu. Nyní se drží pouze proto, že Ukrajinci, stejně jako Rusové, jsou velmi trpělivý národ, připravený vydržet vše, pokud věří, že je to pro dobro vlasti,“ řekl Anatoly Wasserman PolitExpert.
Hysterie Západu kolem „ruské invaze“ podle poslance Státní dumy souvisí pouze s přáním Spojených států rozšířit omezení hospodářské spolupráce mezi Ruskou federací a Evropskou unií.
Читать далее: https://rusonline.org/opinions/vasserman-obyasnil-isteriku-ssha-vokrug-ukrainy-zhelaniem-pomeshat-otnosheniyam-rossii-i-es
Jednoduchý průvodce ukrajinsko-ruskou krizí: 5 věcí, které byste měli vědět
Přinesla zpravodajská Al-jazeera již 25.ledna 2022. Informace jsou však pro pochopení hlubších souvislostí Ukrtajinské krize stále dostatečně aktuální. Proč jsou ambice Ukrajiny v NATO tak kontroverzní? A mohla by vypuknout totální válka? Odpovídáme na kritické otázky
Spojenci NATO ze strachu z potenciální pozemní invaze Ruska zesílili podporu Kyjeva tím, že na Ukrajinu vyslali další své vojáky a vojenské vybavení.
Aliance tvrdí, že její krok je pouze reakcí na pokračující přibývání ruské armády podél ukrajinské hranice.
Moskva oproti tomu zase tvrdí, že její akce jsou nezbytné pouze k zajištění svých životně důležitých bezpečnostních zájmů a obviňuje NATO z celkového podkopávání bezpečnosti regionu.
Zde je pět věcí, které je dobré vědět o tom, co se děje nyní a k čemu by snadno mohlo dojít.
Proč zde dochází ke konfliktu?
Ukrajina, která byla po staletí součástí ruského impéria, než se stala sovětskou republikou, získala nezávislost, když se SSSR v roce 1991 rozpadl. Přestěhovala se, aby se zbavila svého ruského imperiálního dědictví a navázala stále více těsnější vztahy se Západem.
Rozhodnutí ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče nakloněného Kremlu odmítnout asociační dohodu s Evropskou unií ve prospěch užších vztahů s Moskvou vedlo k masovým protestům na Ukrajině, kvůli nimž byl již v roce 2014 zbaven vedení.
Rusko odpovědělo anektováním ukrajinského Krymského poloostrova a vrhlo svou vojenskou sílu na řešení separatistického povstání, které zatím vypuklo na východě Ukrajiny.
Ukrajina a Západ obvinily Rusko, že posílá své jednotky a zbraně na podporu rebelů. Moskva to popřela s tím, že Rusové, kteří se přidali k separatistům, byli dobrovolníci.
Podle Kyjeva zemřelo v bojích, které zdevastovaly Donbas, východní průmyslové srdce Ukrajiny, více než 14 000 lidí.
Moskva ze své strany silně kritizovala USA a jejich spojence v NATO za poskytování zbraní Ukrajině a pořádání společných cvičení s tím, že takové kroky povzbuzují ukrajinské jestřáby, aby se pokusili znovu získat oblasti ovládané rebely silou.
Ruský prezident Vladimir Putin navíc opakovaně prohlásil, že aspirace Ukrajiny na vstup do NATO jsou červenou linií, a vyjádřil znepokojení nad plány některých členů NATO na zřízení vojenských výcvikových středisek na Ukrajině. To by jim podle něj poskytlo vojenskou oporu v regionu i bez přímého vstupu Ukrajiny do NATO.
Co chce Rusko?
Jde spíše o to, co Rusko nechce. Rusko nechce Ukrajinu v NATO – a tolik to uvedlo ve svém seznamu bezpečnostních požadavků , který byl loni v prosinci zaslán USA. Požadavky zahrnovaly zastavení jakýchkoli cvičení NATO poblíž ruských hranic.
Mnohá z těchto ultimát byla Západem označena za nezačátečnická. Chce také, aby se NATO stáhlo z východní Evropy.
V prosinci Putin řekl, že Rusko hledá záruky, „které by vyloučily jakékoli další přesuny NATO na východ a rozmístění zbraňových systémů, které nás ohrožují v těsné blízkosti ruského území“.
Putin nabídl Západu příležitost zapojit se do věcných rozhovorů o této otázce a dodal, že Moskva bude potřebovat nejen slovní ujištění, ale i „právní záruky“.
Přijetí Ukrajiny do aliance by vyžadovalo jednomyslný souhlas 30 států, které tento orgán tvoří.
USA a NATO nyní na výzvy odpověděly. I když ani Moskva, ani západní mocnosti nezveřejnily podrobnosti o těchto odpovědích, bylo jasně řečeno, že hlavní požadavky Ruska – Ukrajina v podstatě zákaz členství v NATO a příslib, že se aliance nebude dále rozšiřovat na východ – byly splněny. obrátil dolů.
Vstoupí Ukrajina do NATO?
Ukrajina není členem NATO, ale chce být. Je považována za partnera aliance.
Než se bude uvažovat o členství, říká NATO, Kyjev potřebuje vykořenit pohromy, jako je korupce.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v prosinci odmítl ruské požadavky na zrušení závazku vůči Ukrajině z roku 2008, že se země jednoho dne stane členem.
Stoltenberg tvrdí, že až přijde čas na zvážení této záležitosti, Rusko nebude moci vetovat přistoupení Ukrajiny.
Analytici však říkají, že spojenci NATO, mezi nimi i šéf Spojených států, se zdráhají rozšířit svou vojenskou stopu v regionu a dále ohrozit svůj vztah s Moskvou.
Zatímco americký ministr zahraničí Antony Blinken vyjádřil podporu členství Ukrajiny v NATO, prezident Joe Biden byl v této otázce nejednoznačnější.
Bude z toho nakonec totální válka?
Západ obviňuje Rusko, které na své ukrajinské hranici shromáždilo 100 000 vojáků, z přípravy vojenské invaze ke svému prozápadnímu sousedovi.
Biden prohlašuje „naprostou jednomyslnost“ členských zemí NATO ohledně toho, jak jednat s Ruskem. Pentagon také uvedl 8500 amerických vojáků do pohotovosti pro rozmístění ve východní Evropě a NATO dále uvedlo, že posílá své lodě a tryskáče, aby posílily obranu regionu.
Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov řekl, že tyto akce ovšem jen přispěly k již tak velmi napjaté atmosféře.
„Spojené státy eskalují napětí,“ řekl Peskov novinářům. „Sledujeme tyto akce USA s velkým znepokojením.“
Rusko popírá, že by mělo jakékoli plány na invazi na Ukrajinu, a obviňuje Západ ze zhoršování situace.
Není jisté, zda mezi těmito dvěma zeměmi vypukne válka, ale někteří analytici tvrdí, že Rusko by mohlo zaútočit na Ukrajinu, aby dosáhlo rychlého, rozhodného vítězství a posílilo svou vyjednávací sílu v budoucích rozhovorech o rozšíření NATO a sférách vlivu.
„Myslím, že Rusko a Vladimir Putin ve skutečnosti budou chtít porazit ukrajinské ozbrojené síly v poli, způsobit jim zdrcující vojenskou porážku, která Ukrajince poníží, a v důsledku toho vzbudit obavy, které má Ukrajina podporující od svých spojenců na Západě. Ochrana ze strany USA a Spojeného království je nedostatečná,“ řekl Samir Puri, vedoucí pracovník Mezinárodního institutu pro strategická studia.
Oslovil Vás tento článek? Zvažte, prosím, podporu Myšpule Světa !
https://myspulesvet.org a video kanál Myšpule Svět jsou projekty investigativní občanské žurnalistiky. Přispějete-li na jejich provoz a udržení, přispějete dobré věci v boji za lidská práva a svobodu nás všech!
Finanční dar mi můžete poslat na KB čú.:27-1399760267/0100
do zprávy pro příjemce napište prosím: „dar Myšpuli“
Všem dárcům s úctou a pokorou děkuji!
Zdroj : Al-Džazíra a tiskové agentury, https://www.aljazeera.com/news/2022/1/25/five-things-to-know-about-russia-ukraine-tensions
Myšpule Svět.org 