Jak revoluce v mysli američanů vytvořila moderní neoliberalismus a satanismus

Z webu GnosticWarrior.com převzala, přeložila a upravila Myšpule

V dopise Thomasovi Jeffersonovi napsal John Adams 24. srpna 1815: „Pokud jde o historii revoluce, moje nápady mohou být zvláštní, možná singulární. Co myslíme revolucí? Válku? Ta nebyla součástí revoluce. Byla jen jejím účinkem a důsledkem. Revoluce byla v myslích lidu, a v nich se uskutečňovala postupně v letech 1760 až 1775, tedy v průběhu patnácti let, než byla v Lexingtonu prolita první kapka krve. “ (1)

Na začátku od sebe byla francouzská, irská, španělská a indiánská populace Severní Ameriky oddělena svým vlastním rasovým a národním dědictvím jejich původních domovin. Aby je spojili, vymysleli Zakladatelé tajný plán – lidský sociální experiment, který měl změnit způsob jejich myšlení a jednání. Jak Thomas Jefferson kdysi popsal Deklaraci nezávislosti jako specifické „vyjádření se americké mysli“ (2) a Thomas Paine uvedl o několik let později v knize Práva člověka, „nezávislost Ameriky, považovaná pouze za prosté oddělení se od Anglie, by byla záležitostí nevalného významu.“
Nezávislost získala široký historický význam, protože byla současně doprovázena intelektuální „revolucí v principech a praxi vlády“. (3)

Zakladatelé tohoto neuvěřitelného úspěchu dosáhli implementováním nových myšlenek osobní svobody do svého vědomí. Usilovně pracovali na vytvoření nového politického systému, který by umožňoval veřejný sociální experiment s lidskou svobodou a umožnil tak všem lidem poprvé skutečně svobodně myslet a jednat, kdy by byli poprvé v historii osvobozeni od feudálního evropského způsobu myšlení aristokratické vlády, a mohli by jednat podle hlavního bodu prohlášení uvedeného v Deklaraci nezávislosti, tedy že „všichni lidé jsou stvořeni jako sobě si zcela rovni. „

Autor a filozof Manly P. Hall ve své knize „The Secret Destiny of America“ navrhl existenci Velkého plánu, který měl být lidstvu předložen již tisíc let před založením našeho národa: tehdejší humanistické a mystické organizace si dle něj přály, aby náš kontinent (Amerika) byl místem pro uskutečnění sociálního experimentu v samosprávě a náboženské svobodě. “ Tato myšlenka „experimentu samosprávy a náboženské svobody“ byla pro svět zcela novým pojmem. (4)

Americké mysli, osvobozené od hrozby nepřátelských sil, posilněné náhle získanou svobodou k tomu, odolat nové britské koloniální politice, a protože byly neustále stimulovány novým a novým étosem individuality a možností vlastní samosprávy, tak to nakonec způsobilo, že požadovaly stále větší nezávislost a stále větší rozšiřování svých individuálních práv. Jak uvedl Adams, americká revoluce byla revolucí mysli, která po vítězství Velké Británie ve francouzské a indické válce způsobila intelektuální i politické vřavy. Právo na politickou nezávislost, oddělení církve a státu, nacionalismus a svobody jednotlivce byly problémy, které doslova vřely v revolučním kotli nových britských amerických kolonií a přiměly lidi, aby se otevřeně a někdy i násilně postavili proti novým tvrzením Velké Británie o právu ke kontrole jejich mysli.

Jeden ze zakladatelů naší země, americký antiautoritářský politický filozof jménem John Locke (1632–1704), by pomohl zavést mnoho z těchto nových politických filozofií. Lockeovo učení o individuální svobodě, neomezené možnosti soutěžit o materiální dostatek a blaho, spolu s bezprecedentním omezením dosud zcela svévolných vládních pravomocí zasahovat do jakékoli občanské individuální iniciativy byly jednou z nejmocnějších ideologií, jaké kdy byly vynalezeny.

Právě tyto nové individualistické ideologie byly experimentem v oblasti samosprávy a náboženství, o kterém tvrdím, že vytváří „národní stav mysli“, který naši zemi přivedl až do současnosti. Lidský experiment se svobodou, kde tyto revoluční myšlenky měly změnit samotnou strukturu vlády, americkou kulturu a také celý sociální řád společnosti. Je však třeba také zdůraznit, že zakladatelé našeho národa tvrdili, že svoboda jednotlivců sledovat své vlastní cíle bude zmírněna „veřejným duchem“ a zájmem o společné dobro, které bude také pomáhat formovat naše sociální a vládní instituce. Jako každý experiment, může být i tento úspěšný nebo neúspěšný a plány se také občas mohou změnit, což, jak se domnívám, je to, co se stalo s naším tradičním společenským étosem v USA.

Současný americký hodnotový systém, neboli „American Creed“, je zvrácenou formou ultra individuality, kterou nazýváme „liberální individualismus“ a není založen na našich tradičních filozofiích, hodnotách a skutečném americkém společenském étosu, a když je přenesen do extrému, může se stát až iracionálním, tedy zlem nebo satanismem, což vždy vede pouze k tyranii a totalitě. Jak ukázaly studie, tyto myšlenky svobody, samosprávy, rovnosti a osvobození od náboženství vedly zemi k současné kultuře USA, která je charakteristická svým specifickým, vysoce individualistickým narativem, či étosem. (5)

Právě tato fixace na individualitu a liberalismus ukazuje, že je přímým opakem kolektivismu nebo jednoty, což vede právě k neoliberalismu v dnešní americké kultuře. Slovo kultura znamená souhrn zvyků, umění, sociálních institucí a úspěchů konkrétního národa nebo skupiny lidí. Individualismus a kolektivismus se vztahují ke kulturním hodnotám, které ovlivňují to, jak si lidé představují sami sebe a svůj vztah ke světu.

Vědci zjistili, že „individualisté se vnímají jako stabilní entity, nezávislé na ostatních lidech a jejich prostředí, zatímco kolektivisté se na sebe dívají jako na dynamické entity, neustále znova definované jejich současným osobním sociálním kontextem a vztahy.

Studie z roku 2006 uvádí, že díky této nezávislé mentalitě „Severoameričané častěji pociťují sociálně odpoutávající emoce, jako je hrdost na sebe sama, pocity sebevědomí, nebo hněvu a frustrace, ale je mnohem méně pravděpodobné, že budou pociťovat příjemné a připoitávající emoce, jako jsou pocity přátelství, respektu, nebo naopak ty nepříjemné jako je vina a stud. (Kitayama, Mesquita, & Karasawa, 2006) To by bylo v souladu s de Tocquevillovým argumentem, že rovnost nakonec generuje egoismus, takže Američané “ pečují o své vlastní potřeby. [Nikomu nic nedluží a od nikoho téměř nic neočekávají. (1969: 506–508) (6) Nedávný výzkum některých předních národních historiků také vážně zpochybnil předpoklad, že individualistické hodnoty převládaly hned u prvních Američanů na konci 17. století a na počátku 19. století. (7)

Jak napsal sociolog Robert Bellah a jeho spoluautoři v „The Good Society“, je potřeba vyzvat Američany, aby se dobře podívali sami na sebe;

„Lockeanský ideál autonomního jedince byl v osmnáctém století zakotven ve složité morální ekologii, která na jedné straně zahrnovala rodinu a církev a na druhé straně dynamickou veřejnou sféru, v níž, jak se doufalo, ekonomická iniciativa rostla spolu s kolektivním, „veřejným duchem“ … Myšlenka veřejnosti v osmnáctém století byla vnímána jako diskurzivní komunita schopná přemýšlet o veřejném blahu. “ (8)

Autoři „Good Society“ poukazují na to, co Američanům brání „převzít odpovědnost“, což je podle nich naše dlouhá a vytrvalá oddanost „individualismu“ – přesvědčení, že „dobrá společnost“ je vždy pouze taková, v níž je jednotlivci ponechána svoboda usilovat o své soukromé uspokojení nezávisle na ostatních, tedy vzorec myšlení, který klade důraz na individuální úspěchy a seberealizaci. „Když se občané zabývají přemýšlením o celku, zjistí, že jejich představy o jejich zájmech jsou náhle rozšířené a jejich odhodlání hledat společné dobro se tím prohlubuje.“

Autoři tvrdí, že výsledek občanské populace pracující pro společné dobro je „informovaná a morálně citlivá veřejnost aktivní v diskusích a debatách o problémech od mezinárodního financování až po každodenní péči, v rámci sdílené vize informované a dobré společnosti; a občanství schopné zavést reformy v našich ekonomických a politických institucích tak, aby pracovaly ve společný prospěch všech národů. “

Dnes však v Americe máme tradici přijímat téměř všechny individuální snahy o svobodu za platné nebo přijatelné, pokud neporušují zákon, aniž by mysleli na společné nebo veřejné dobro. Výsledkem je, že mnoho aktivit, které byly kdysi zakázány po tisíce let, byly za posledních několik desetiletí změněny americkými liberálními soudci a tajnými satanisty, což americkým občanům umožňovalo ještě větší svobodu věnovat se čemukoli, co chtějí. I když to může být dobré pro umožnění svobodného myšlení, zvýšení objemu průmyslu a obchodu, já tvrdím, že to také poskytuje jakési privilegium všech nemorálních a dokonce zlých myšlenek vstoupit do naší kultury.

Vstupují do ní prostřednictvím této nové hybridní americké ideologie neomezené svobody a ultra individuality bez ohledu na veřejné nebo kolektivní dobro či blaho. Systém typu Beast, který umožňuje změnu zákonů, ty, které kdysi chránily veřejné blaho, se dostanou až do bodu, kdy zákonem chrání špatné myšlenky.

Zcela nová krajina svobody, podstatně se lišící od toho, co si pod ní naši původní zakladatelé představovali, ve které jsou pornografie, černí kouzelníci (čarodějové), ďábelští ctitelé, satanisté, vrahové, sérioví vrazi a lidé, kteří svými slovy tvrdí, že zabíjejí ve jménu Velkého hada – Satana vítáni v našich domovech s otevřenou náručí. Často se z nich stávají kultovní hrdinové jako Carles Manson a Richard Ramirez pro celou jednu generaci pokaždé svéhlavého mládí.

Tvrdím, že právě tato fixace USA na úplnou svobodu jednotlivce a liberalismus bez přemýšlení o veřejném blahu vytvořila současný americký „satanský stav mysli“.

PRAMENY:

1. knihovna kongresu USA

2. Od Thomase Jeffersona po Henryho Leeho, 8. května 1825 – americký národní archiv

3. American Scripture: Making the Declaration of Independence Autor Pauline Maier · 2012

4. Tajný osud Ameriky od Manly P. Halla

5. Étos nezávislosti napříč regiony ve Spojených státech: model osvojení produkce kulturními změnami

6. Kulturní regulace emocí: individuální, relační a strukturální zdroje

7. Počátky amerického individualismu: Přehodnocení historických důkazů 1999 – Edward Grabb, Douglas Baer a James Curtis

8. Dobrá společnost, Robert N. .1 jaro 1992)

Zdroj: https://gnosticwarrior.com/revolution-of-the-mind.html

Přeložila a upravila Myšpule

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s