Myšpule survival kit – podstatné je přežít EMP
Moderní svět dnes je životně závisí na různých elektronických zařízeních potřebných třeba pro komunikaci a nebo pro správu kritické infrastruktury. Jakožto ti, kdo se rozhodli přežít, tak musíte vědět, že silné elektromagnetické pulsy (EMP) ohrožují veškerou vaší elektroniku, a to od vašeho mobilního telefonu až po velíny rozvodných sítí, EMP tak doslova vytáhne celý svět ze zásuvky! Vše co souvisí s elektronikou se náhle zastaví a přestane fungovat.
Dostatečně informovaní, a proto dobře připravení, tak můžeme dopředu přijmout účinná opatření k ochraně jak sebe, tak svých blízkých právě před ničivými následky EMP události. A také vám předložím některé mýty o EMP, které by vám ale mohly pomoci učinit správná a informovaná rozhodnutí při přípravě na útoki EMP
Elektromagnetické záření ovšem pravděpodobně neovlivní průměrné lidské tělo. Lidé nejsou příliš dobrými vodiči elektřiny a jsou obecně značně odolní vůči jakýmkoli účinkům elektromagnetického záření. Pokud jsme však vystaveni skutečně dostatečně silnému elektromagnetickému pulsu, tak i lidské tělo může zaznamenat určité poruchy. Bohužel silný EMP bude doprovázen pravděpodobně dalšími jevy, třeba zvýšenou radioaktivitou, která ale už je pro člověka nebezpečná, obzvláště pak při delší expozici.
Co přesně je EMP?
EMP je zkratka pro „elektromagnetický puls“. EMP je záblesk gama záření, který může vyvolat přepětí elektrických proudů do veškeré elektroniky v zasažené oblasti. To může způsobit vážné poškození nebo dokonce úplné zničení veškeré moderní elektroniky, která není speciálně konstruována pro zvládání vysokých EMP a tedy i dodatečného elektrického proudu.
Moderní společnost je dnes bohužel zcela závislá na elektronice, která řídí téměř všechny aspekty našeho života. Událost silného elektromagnetického záření – impulsu EMP tím pádem má opravdu potenciál na to, v okamžiku vrátit celou naší moderní společnost někam, co nejvíce ze všeho připomíná temný středověk.
Možné příčiny takové události EMP
Existuje několik velmi specifických událostí, které jsou schopny vyvolat rozsáhlé pole elektromagnetických pulsů schopných postihnout obrovské oblasti zemské plochy, jsou to:
- Jaderné detonace v přesné výšce v atmosféře.
- Sluneční erupce (nebo vcelmi silný výron koronální hmoty – CME) z našeho Slunce.
- Jiné zdroje z tzv. vesmíru , jako jsou srážky neutronových hvězd nebo supernovy.
Lokalizovanější elektromagnetické výboje pak mohou třeba vzniknout například v důsledku úderu blesku. Proto máme v elektronice zabudovány tzv. přepěťové ochrany. Pokud si ale právě teď čtete tento článek, tak vás pravděpodobně více znepokojují ty výše uvedené značně destruktivnější zdroje EMP, protože ty mohou skutečně způsobit rozsáhlé škody.
Jak může EMP ovlivnit lidské tělo
Silný impuls elektromagnetického pole (EMP) ovšem nejen že dokáže poškodit veškerou elektroniku v dané oblasti, ale je také dost dobře možné, že i přímo ovlivní lidské tělo. Naštěstí ovšem lidské tělo není zase až tak příliš vodivé, takže ačkoli jsou účinky silného EMP na člověka možné, nejsou zase až tak pravděpodobné, tedy pokud ovšem to EMP nebude mimořádně silného a hlavně dlouhodobého charakteru.
Některé z jeho možných účinků jsou:
- Buněčné mutace
- Poškození nervového systému
- Vnitřní popáleniny
- Poškození mozku
- Dočasné problémy s myšlením a pamětí
Amir Raz, odborný asistent klinické neurovědy na Kolumbijské univerzitě, uvádí, že ionizující záření – takové, jaké se nachází v EMP – může poškozovat DNA a je také známo, že způsobuje různé mutace v jinak zdravých tkáních.
Vysoká hladina neionizující energie může také poškodit funkci a strukturu našeho nervového systému. Jen pro příklad, mikrovlnné frekvence pod 3 000 megahertzů (nebo 3 gigahertzů) jsou schopny proniknout kůží. Když vaše tělo tyto mikrovlnné frekvence absorbuje, můžete utrpět popáleniny a dokonce i smrt; v podstatě se vaříte.
Tato studie z roku 2009, publikovaná na webových stránkách Národní lékařské knihovny, se zabývá účinky EMP na permeabilitu mozkových cév u krys. Zjistili, že expozice 200–400 pulzů EMP způsobila únik mikrocév v mozku. Ukázalo se, že tento typ úniku mikrocév u lidí způsobuje mírné problémy s myšlením a pamětí. Účinky byly dočasné, i když stále znatelné přibližně 12 hodin po expozici.
Kromě nebezpečí poškození DNA, mutací a popálenin mohou ovšem silné výboje EMP ovlivnit také hematoencefalickou bariéru. Tato bariéra chrání důležité tkáně nervového systému. Narušením této bariéry se odstraní další obranná liniie pro váš mozek. V této studii z roku 2010 zjistili, že zvýšení teploty o pouhý 1 °C (nebo 1,8 °F) již může mít negativní účinek, který umožňuje makromolekulám proniknout skrz hematoencefalickou bariéru.
Tyto studie rovněž jasně ukazují, že během prvních 12 hodin po události EMP můžete pociťovat určité negativní účinky. Stojí však za zmínku, že ve většině těchto studií je úroveň vystavení organismů mikrovlnnému záření během testování extrémně vysoká. Pravděpodobně tedy mnohem vyšší než ta, jakou byste zažili při EMP z jaderného výbuchu nebo sluneční erupce.
Jiné kosmické události však mohou být ještě ničivější a i když je to stále velmi nepravděpodobné, tak je ale u nich mnohem pravděpodobnější, že produkují typy silných elektromagnetických záření schopných způsobit také vážné poškození lidí.
Jak by tedy mohly potenciální účinky změnit vaše rozhodovací schopnosti nebo ovlivnit vaši reakční dobu? Odpověď na tuto otázku není zcela jasná. Vědci si teprve poslesdní dobou začínají uvědomovat závažnost hrozby elektromagnetických polí. Konečně se začínají publikovat různé studie a vydávat varování k tomuto tématu.
Mohlo by elektromagnetické pole interferovat s elektrickými signály mozku?
Obecně přijímaná odpověď na tuto otázku je ta, že EMP by nemělo žádný přímý vliv na elektrické signály mozku do zbytku těla. Existují pro to dva hlavní důvody:
- Lidské tělo, včetně mozku, je dobře izolováno od elektřiny a je špatným vodičem elektřiny.
- Signály z mozku procházejí nervy a jsou přenášeny neurony. Ačkoli se v tomto procesu podílejí i některé elektrické signály, tak signál je ovšem přenášen spíše chemicky než elektricky.
Stojí však za zmínku, že na toto téma dosud nebylo provedeno mnoho studií. Je třeba zvážit příliš mnoho faktorů a u lidí je příliš velká rozmanitost, než aby bylo možné dát nějakou obecně platnou univerzální odpověď.
Například, silně EMP by možná až tolik neovlivnilo mozek zdravého dospělého člověka, nicméně třeba nějaké dítě může mít záchvatovou poruchu, epilepsii apod. Vzhledem k tomu, že jejich mozek nefunguje normálně v elektrickém smyslu, tak je docela dobře možné, že by je silné EMP mohlo ovlivnit neočekávanými způsoby.
Nebudeme tento konkrétní experiment provádět jen proto, abychom ukojili svou zvědavost, ale rozhodně by bylo dobré podniknout taková opatření, abychom se ujistil, že jsou v co největším bezpečí. Pokud máte nediagnostikovaný problém s mozkem, je totiž skutečně možné, že by vás EMP mohlo ovlivnit zcela jinak než zdravého člověka.
Stojí však asi také za zmínku, že na toto téma ještě nebylo provedeno až tak mnoho studií. Je třeba zvážit příliš mnoho faktorů a u lidí je příliš velká rozmanitost, než aby bylo možné dát jakoukoliv univerzální odpověď.
Upřímně řečeno, dosud ještě nebylo provedeno dostatek studií, které by nalezly skutečně definitivní odpovědi na otázku, zda silné elektromagnetické záření ruší elektrické signály v normálním mozku. Naše korporátní vláda je však zjevně neznepokojena potenciálními škodami, které může elektromagnetické záření způsobit, jelikož se ničivými účinky na lidskou populaci v podstatě nezabývá. Jestli jsou výsledky nějakých studií známé, tak se před širší veřejností pravděpodobně tají
Další možné účinky EMP na člověka
Výše uvedené problémy nejsou jedinými zdravotními problémy, kterých je třeba se obávat během události EMP. Zejména pokud mluvíme o takové události vzniklé přitom v důsledku jaderného výbuchu. To může vést i k radioaktivnímu ozáření a ve spojení s nemožností přístupu k odpovídající zdravotní péči po útoku by v tomto případě mohlo opravdu dojít až k vážným zdravotním problémům.
Otrava radioaktivním ozářením
Vzhledem k tomu, že silné útoky EMP mohou být či pravděpodobně budou doprovázeny jadernými detonacemi v atmosféře, měli byste se chránit před rozsáhlou radiační kontaminací . Budete chtít chránit své tělo před expozicí radioktivního záření a také musíte co nejlépe ochránit své zásoby potravin a vody. Mohli byste jinak snadno požít radioaktivní částice nebo se dostat do kontaktu s něčím, co zvyšuje vaši expozici. To je obzvláště nebezpečné při dlouhodobé expozici. Radiace se totiž v našem těle hromadí, zejména pokud se nemůžeme rychle dostat dostatečně daleko od zdroje ozáření. Náš gastrointestinální systém a rovněž kostní dřeň jsou na radioaktivní záření obzvláště citlivé.
Mezi příznaky otravy nízkoúrovňovým zářením patří:
- Nevolnost
- Zvracení
- Průjem
- Bolest hlavy
- Závrať
- Dezorientace
- silná únava
Je proto snadné pochopit, jak a proč může taková nízká úroveň radiace zůstat nediagnostikována. Všechny tyto příznaky jsou totiž velmi podobné pouhé dehydrataci a nebo dalším problémům spojeným s přežitím ve stresových situacích.
Mezi příznaky otravy vysokou úrovní radiace pak patří:
- Vypadávání vlasů
- Krvavá stolice
- Nízký krevní tlak
Bez přístupu k lékařské péči je při vysoké úrovni otravy ozářením skutečně reálnou možností až naše úmrtí. Je proto extfrémně důležité, abychom se před ozářením pokud možno co nejléope ochránili.Třeba si přečtěte tento vynikající článek z Centra pro informace o jaderné vědě a technologiích.
Ohřev tkání
Často přehlíženým prvkem EMP útoků je ale také velmi silné zahřívání tkání v důsledku vystavení elektromagnetickým polím. To se poněkud liší od otravy zářením. Mikroskopické zahřívání buněk přitom není vidět, takže i tyto problémy mohou nějakou dobu zůstat nediagnostikované. V podstatě jde o podobný efekt, jaký vyvolává mikrovlná trouba.
Čepice a čepice s ochranou proti EMF a EMP
Alobalové klobouky konspirátorů jsou dobře známé a jsou považované spíše za vtip a trochu legrační, než jako účiná ochrana před čímkoliv nebezpečným. Jenže z jistého úhlu pohledu tak i tyto klobouky či čepice z alobalu mohou skutečně pomoci při ochraně lidského těla před následky silného EMP impulsu.
Nyní jsou ovšem komerčně dostupné čepice se speciální vnitřní podšívkou, která má chránit mozek před vším, od elektromagnetického pole (EMP), WiFi, 5G a dalších forem záření. Tyto čepice jsou rozhodně minimálně designovým vylepšením oproti klasickým „alobalovým čepicím“ konspirátorů a rozhodně také vypadají mnohem lépe! Je to možná překvapivé, ale tyto alobalové čepice skutečně fungují jako ochrana před silným EMP.
A nyní se již podívejme na ty nejrozšířenější mýty o ochraně před účinky silného výboje EMP, abychom se naopak díky tomu mohli účinněji bránit v případě potřeby.
DIY Faradayovy klece poskytují dostatečnou ochranu
Po domácku vyrobené tzv. Faradayovy klece však ve skutečnosti nejspíš nemohou poskytnout dostatečně účinnou ochranu. Účinnost takové Faradayovy klece totiž nejvíce závisí na jejím správném designu, na adekvátních materiálech a hlavně na profesionálních konstrukčních technikách. Tím se budeme zabývat dále. Ovšem tím rozhodně nechci nijak podceňovat světové proslulé mistrovství Českoslovcenských kutilů, kteří si jistě dokáží vyrobit dostatečně účinnou Farayadovu klec i v domácí dílně. Ostatně dobré návody na výrobu domácí a funkční Faradayovi klece, která by mohla dostatečně ochránit i před poměrně silným EMP přináším dále v tomto článku.
Pokud chceme ale zajistit skutečně účinnou ochranu našich elektronických zařízení, je skutečně asi nejlepší investovat do profesionálně navržené a vyrobené Faradayovy klece. (Související informace najdete i na tomto webu: Přežití následků: Scénáře v události po EMP .)
EMP tašky prý také poskytují kompletní ochranu
Existují také speciální tašky, které by měly chránit před případným EMP. Ovšem to závisí na mnoha faktorech o nichž se již mluví méně. Tzv. EMP tašky nebo také Faradayovi tašky, jsou tašky ušité z účinných materiálů pohlcujících EMP, ale stejně nabízejí pouze nízkou ochranu proti skutečně silnému EMP. Tyto speciální EMP tašky jsou někdy sice ideální pro uložení různých malých elektronických zařízení, ovšem velmi záleží jednak na materiálu použitého na jejich konstrukci, ale pak také na vzdálenosti od zdroje impulsu elektromagnetického záření ale také samozřejmě na vlastní síle tohoto impulsu, některé totiž mohou být i pro takovou speciální tašku přece jen příliš silné.
Pokud se tedy skutečně obáváte, že jste blízko potenciálního místa pro vysoce intenzivní EMP útok nebo potřebujete ochránit jakékoli vysoce kritické elektronické součástky, tak místo tašky zvolte raději adekvátně navržené a uzemněné profesionální Faradayovy klece.
Vypnutí zařízení účinně zabrání jeho poškození
Tak to bohužel také není zcela pravda. Vypnutí zařízení sice skutečně může pomoci zabránit některému riziku vzniku elektrických přepětí ovšem v samotném důsledku EMP, ale nezaručuje že zařízení nebude vůbec poškozeno.
EMP totiž vyvolává napěťové špičky uvnitř všech elektricky vodivých materiálů, a to včetně všech kabelů a obvodových desek ve vašem zařízení.
I když je pravda, že elektronická zařízení připojená k rozvodné síti budou mít mnohem závažnější tyto napěťové špičky, tak ale i malé indukované přepěťové špičky jen vzniklé na desce plošných spojů také již mohou také učinit mnohá taková zařízení nepoužitelnými. Abyste tomu zabránili, musíte tato důležitá zařízení uložit do správně vyrobené a hlavně UZEMNĚNÉ Faradayovy klece nebo látky odolné proti EMP .
Odpojením zařízení od el.sítě zabráníte jeho poškození
Tak to opět není pravda. Odpojení zařízení sice skutečně může pomoci snížit riziko poškození z EMP, ale ke špičce napětí indukovanému ve vodivých materiálech může přesto stále ještě dojít přímo uvnitř tohoto zařízení.
Zatímco riziko takové události může být poměrně nízké v závislosti na tom, kde na zemi žijete, tak následky silného EMP mohou být potenciálně skutečně zcela zničující. Pamatujte si, že také jaderné detonace ve vysokých nadmořských výškách mohou způsobit vážné EMP.
Tyto EMP pak indukují silné napěťové špičky ve všech elektricky vodivých materiálech, které mohou zcela poškodit vaše zařízení, která nejsou navržena pro tak extrémně vysoký příkon.
Před očekávanou událostí proto raději investujte do správné ochrany, jako je tkanina odolná proti EMP nebo dobře uzemněná a dobře navržená Faradayova klec speciálně pro ochranu elektronických zařízení proti silným EMP.
Domácí ochrana před EMP
Faradayova klec (nebo štít), pojmenovaná po Michaelu Faradayovi, je zařízení, které se používá k ochraně před elektromagnetickým zářením. Faradayova klec může být tvořena souvislou vrstvou elektricky vodivého materiálu nebo sítí z těchto materiálů. To vytváří stínicí efekt pro jakýkoli předmět který je umístěn uvnitř klece a chrání tyto předměty před zářením. Účinky takové klece lze ještě více zvýšit vrstvením vodivých a nevodivých vrstev – tím se vytvoří jakoby taková klec v kleci, která již poskytuje skutečně dodatečnou ochranu bez nutnosti použití specializovaných materiálů. Ačkoli to může znít složitě, můžete si doma snadno vyrobit vlastní Faradayovu klec třeba z hliníkové fólie – alobalu. Větší verzi si můžete vyrobit také z ocelové popelnice na odpadky.
Co je dobré vědět – tipy a triky:
- Zabalte telefon střídavě do plastové fólie a alobalu. Tím si snadno vytvoříte účinnou Faradayovu klec, kterou si můžete udělat sami.
- Najděte si kovovou krabici nebo kontejner (jako je kovový odpadkový koš nebo popelnice) a vyložte vnitřek plastovou fólií. Vhoďte do ní telefon a zavřete víko.
- Chcete-li vytvořit pevnější klec, použijte lepidla nebo šrouby, aby bylo víko bezpečně uzavřeno.
- Dobré je rovněž uzemnění, položte proto vaší domácí Faradayovu klec alespoň někam na zem, chcete-li však skutečně účinné uzemnění pak je potřeba k popelnici vyrobit ještě jakýsi hromosvod, tedy vodivý drát spojený s kovovou tyčkou zapíchnutou co nejhloubějí do země.
Výroba Faradayových klecí z hliníkové fólie
1Zabalte své elektronické zařízení do plastové vrstvy. Zabalte zařízení do plastové fólie nebo jej vložte do plastového sáčku. Tím vytvoříte bariéru mezi zařízením a vodivou hliníkovou vrstvou. Může také sloužit jako vodotěsná vrstva pro další ochranu.
- Můžete také předtím předmět zabalit do látky, abyste tím zabránili proděravění okrajů plastové a/nebo hliníkové vrstvy, není to však úplně nutné.

2
Zakryjte každý centimetr zařízení hliníkovou fólií. Hliníková fólie pak bude fungovat jako vodivá vrstva. Ve fólii by ale pokud možno neměly být žádné trhliny ani mezery. Rukama pečlivě vytvarujte fólii kolem celého zařízení. Toto je ta vůbec nejjednodušší Faradayova klec a měla by v případě potřeby dokázat chránit vaše zařízení i před nízkoenergetickým každodenním běžným elektromagnetickým vyzařováním, jako je bluetooth, signály mobilních telefonů atd.
- Pro lepší ochranu pak můžete jen použít více vrstev plastu a alobalu.
- Alobal vlastně vytváří vodivou vrstvu. Kov totiž umožňuje šíření záření po svém povrchu, ale nikoli skrz něj.[1]
3Střídejte plastovou a hliníkovou fólii. Každý centimetr zařízení byste měli pokrýt alespoň třemi vrstvami hliníku. Ochranu lze maximalizovat přidáním plastových vrstev mezi každou vrstvu hliníkové fólie. Tím vytvoříte střídavé vrstvy vodivých a nevodivých materiálů a ochráníte tím mnohem účinněji zařízení před škodlivým elektromagnetickým zářením.- Faradayova klec je primárně určena právě k ochraně zařízení před výbuchem EMP (elektromagnetický puls). Jedná se o výbuch záření vysoké intenzity, které pochází ze zbraně nebo z přirozeně silného zdroje (např. Slunce).[2]Faradayovu klec ale můžete stejně tak použít také k zablokování příjmu mobilního telefonu nebo rádia nebo k ochraně drahého auta před krádeží tím, že ochráníte jeho klíčenku (bezklíčové odemykání). V tomto případě byste ale potřebovali méně vrstev, protože toto záření je samozřejmě mnohem slabší než skutečný výbuch EMP. Přidáním různých dalších mezivrstev, například lepidla, mezi jednotlivé vrstvy bude vaše faradayova klec sice pevnější a trvalejší, ale bude ji obtížnější odstranit.
Metoda 2
Stavba větších Faradayových klecí
1Najděte vodivou nádobu. Velmi dobře poslouží odpadkový koš z nerezové oceli s těsně uzavíratelným víkem. Můžete se poohlédnout i po jiných kovových nádobách nebo krabicích. Poslouží jako první linie obrany proti elektromagnetickému záření.[3]
2Vnitřek kontejneru vyložte plastovou fólií. Jakmile si vyberete popelnici nebo jinou nádobu, vyložte její vnitřek vrstvou plastové fólie. Tím ochráníte svá zařízení před dotykem s vodivými povrchy odpadkového koše a také je ochráníte před zaplavením.[4]
- Pro zvýšení efektu izolace můžete vnitřek nádoby před vložením plastové vrstvy vyložit lepenkou.
- Pro zvýšení účinnosti Faradayovy klece můžete dovnitř přidat další vrstvy aluminiové fólie a další vrstvy plastové fólie. Více vrstev značně zvýší účinnost klece, a to i když jsou samotné vrstvy tenké.
3Umístěte zařízení dovnitř. Po vyložení odpadkové nádoby umístěte zařízení dovnitř. Nejlepším postupem je zakrýt ještě každé zařízení zvlášť vlastní malou Faradayovou klecí (například jednoduchou Faradayovou klecí z hliníkové fólie). Můžete si také zakoupit Faradayův sáček (to je ta již zmíněná taška) a umístit zařízení ještě do tohoto sáčku. Odpadkový koš pak účinně poslouží jako další ochranná vrstva.[5]
- Jakmile jsou vaše zařízení uvnitř, tak můžete víko připevnit pomocí lepidel nebo ho přišroubovat, aby byla klec pevnější. Je také rozumné přivázat klec k trámu nebo ji přišroubovat ke zdi pomocí kovového pásku, aby se vaše klec takto stala trvalým zařízením připraveným k použití v případě nouze.
Tipy
- K vytvoření izolační vrstvy můžete místo igelitu použít třeba gumu.
- Vodivé vrstvy mohou být vyrobeny i z jiných elektricky vodivých materiálů, například z mědi, i když to bude dražší.
- Nepokoušejte se jako Faradayovu klec používat různé jiné spotřebiče, jako jsou mrazničky nebo mikrovlnné trouby. Neposkytují dostatečnou ochranu.[6]
- ↑ https://backyardbrains.com/experiments/faraday
- ↑ https://backyardbrains.com/experiments/faraday
- ↑ http://www.survivopedia.com/how-to-build-a-faraday-cage/
- ↑ http://www.survivopedia.com/how-to-build-a-faraday-cage/
- ↑ http://www.survivopedia.com/how-to-build-a-faraday-cage/
- ↑ http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2487180,00.asp
Tato část článku byla převzata z Wiki How a upravena pro potřeby článku a autorem originálního článku je Jessie Antonellis-John. Jessie Antonellis-John je instruktorka matematiky a přírodních věd, která vyučuje na Southwestern Oregon Community College. S více než 10 lety zkušeností se specializuje na tvorbu osnov. Jessie získala doktorát v oboru vyučování a vzdělávání učitelů na Arizonské univerzitě, magisterské studium na Western Governors University a bakalářský titul z astrofyziky na Mount Holyoke College. Je také spoluautorkou několika recenzovaných časopiseckých článků v odborných publikacích.
Závěrem Vám chci popřát, abyste nikdy nemuseli tyto dobře míněné rady a postupy použít v reálném životě. Ovšem kdo je připraven, není překvapen. A v našem zcela vylhaném světě, jemuž vládnou organizované zločinecké skupiny vydávající se za vlády, zkorumpovaní politici a psychopatická oligarchie to platí dvojnásob. A je určitě lepší spolehnout se na vlastní znalosti, než očekávat jakoukoliv pomoc od ostatních natož pak dokonce od úřadů.
Myšpule








Napsat komentář