Není to zase až tak dávno, kdy jak vládní agentury tak vědci jednoduše odmítli byť i jen promluvit o těch vynálezech, které odporují našim dosud známým fyzikálním zákonům, ale i tyto věci se dnes radikálně mění, protože věda zkrátka postupuje stále dopředu, a pokud ještě vůbec existuje nějaká jedna věc, která je stále ještě konstantní, pak je to právě změna.

Změna je dokonce neustálá a trvalá i ve fyzice – skvělý příklad, který lze použít, je od významného fyzika Lorda Kelvina, který již v roce 1900 prohlásil: „Ve fyzice dnes již není možné objevit vůbec nic nového. Zbývá nám tak jen neustále přesnější měření.“

Netrvalo až tak dlouho po tomto prohlášení, kdy Einstein publikoval svůj článek o speciální teorii relativity. Einsteinovy ​​teorie ale naprosto zpochybnily v té době uznávaný rámec znalostí a donutily vědeckou komunitu otevřít se více alternativnímu pohledu na realitu.

Článek s názvem „Outside the Box“ Vesmírná a pozemní doprava a energetické technologie pro 21. století napsaný profesorem Theodorem Loderem z University of New Hampshire vlastně jen shrnuje celý vývoj antigravitačního výzkumu ve Spojených státech a zdůrazňuje, jak se tato „výzkumná činnost zdála být mizící již v polovině 50. let.“

Poté se zabývá i všemi těmi nedávno oznámenými vědeckými poznatky a rovněž různými svědectvími svědků, „které nám poměrně jasně ukazují, že tento výzkum a technologie jsou stále živé, dobře se rozvíjejí a jsou již skutečně velmi pokročilé. Odhalení zjištění v této oblasti tak poměrně dramaticky změní náš pohled na fyziku a technologie 20. století a je rozhodně je třeba je brát v úvahu při plánování jak energetických, tak i dopravních potřeb 21. století.“

Již v roce 2005 byl přitom 1. listopadu udělen patent číslo US 6 960 975 Borisu Volfsonovi z Huntingtonu v Indianě. Popisuje vesmírné vozidlo poháněné supravodivým štítem, který mění zakřivení časoprostoru mimo toto plavidlo takovým způsobem, který skutečně působí přímo proti gravitaci. Zařízení přitom staví právě na tvrzení ruského fyzika Eugena Podkletnova, že supravodiče mohou odstínit účinky gravitace.

Patent podaný námořnictvem Spojených států již v roce 2016 popisuje design plavidla takto:

Plavidlo využívající zařízení na redukci setrvačné hmoty se skládá z vnitřní rezonanční stěny dutiny, vnější rezonanční dutiny a z mikrovlnných zářičů. Elektricky nabitá vnější stěna rezonanční dutiny a elektricky izolovaná vnitřní stěna rezonanční dutiny pak tvoří tuto rezonanční dutinu.

Mikrovlnné zářiče vytvářejí vysokofrekvenční elektromagnetické vlny v celé rezonanční dutině, což způsobuje, že celá rezonanční dutina vibruje ve zrychleném režimu a vytváří tak jakési místní polarizované vakuum a to vně vnější stěny této vzniklé rezonanční dutiny.

Krátce poté, co byl již v roce 2018 schválen patent na hybridní plavidlo, představil vynálezce Salvatore Cezar Pais další související článek, s názvem „ Supravodivý systém při pokojové teplotě pro použití na hybridním leteckém podvodním plavidle “ a to přímo na Americkém institutu pro letectví a kosmonautiku SciTech Forum v roce 2019 v San Diegu letos v lednu.

V článku Pais píše, že „dosažení supravodivosti při pokojové teplotě (RTSC) nám představuje velmi zajímavou technologii, schopnou totální změny paradigmatu ve vědě a technice,“ a dodává k tomu, že její „vojenská a komerční hodnota je značná“.

Schopnosti popsané v tomto článku by určitě měly znít povědomě každému, kdo sleduje příběhy námořnictva o UFO za posledních několik let:

Je dnes klidně možné představit si hybridní vesmírné a podmořské plavidlo (HAUC), které může fungovat i jako ponorné plavidlo schopné extrémních podvodních rychlostí (kvůli nedostatku tření mezi vodou a povrechem plavidla) a jeho značně vylepšených schopností jak vzdušného, tak i podmořského utajení (právě kvůli nelineárnímu rozptylu RF a sonaru) před radarovými signály. Toto hybridní plavidlo by se proto skutečně s velkou lehkostí pohybovalo jak vzduchem, prostorem, tak i vodou, protože by bylo vlastně celé uzavřeno ve vakuu a v jakési plazmové bublině, nebo pouzdru, a to právě kvůli spojeným účinkům při odpuzování částic vzduchu nebo vody, indukovaného elektromagnetickým polem a polarizací energie vakua. ( zdroj )

Zdá se, že tyto typy technologií nebo potenciálních hypotetických technologié nám reálně přinášejí to, co je známé jako warp pohon nebo Alcubierre Drive. Tento nový technologický koncept v podstatě zahrnuje umístění plavidla do (časo)prostoru, který se ale skutečně pohybuje rychleji než je rychlost světla.

Samotné plavidlo tedy nemusí cestovat rychlostí světla pouze z vlastního typu pohonného systému. Je snazší to pochopit, pokud uvažujete třeba o plochém eskalátoru na letišti.

Eskalátor se také pohybuje rychleji, než jdete. V tomto případě by se zkrátka prostor kolem lodi pohyboval rychleji, než by ta loď mohla letět, přičemž by veškerá hmota lodi zůstala nedotčená. V bezhmotném oblaku časoprostoru se právě proto skutečně můžeme pohybovat rychleji než světlo.

Takže místo překročení rychlosti světla samotného v takovém plavidle, tak by taková kosmická loď zkrátka jakoby skočila na velké vzdálenosti pouze tím, že by zkrátka jen „stáhla“ prostor před sebou a naopak rozšířila prostor za ní. To by vedlo k cestování rychlostí vyšší než je rychlost světla. ( zdroj )

Fyzik Miguel Alcubierre byl první (o kterém skutečně víme), kdo právě tuto technologickou možnost jako první identifikoval. Popsal to tak, že by vlastně zůstalo nehybně na plochém kousku časoprostoru uvnitř jakési warp bubliny, která by se tak pohybovala „superluminální“ (rychlejší než světlo) rychlostí.

Nesmíme také zapomínat na to, že časoprostor lze různě pokřivit a ohýbat a že s ním lze pohybovat. Jak je to ale s pohybem těch úseků časoprostoru, které vznikají pouze rozpínáním časoprostoru za lodí a naopak smršťováním časoprostoru před lodí?

Zde je další skvělý článek o této technologii rychlejší než světlo týkající se změny kvantového vakua, a je od legendárního fyzika Dr. Erica Davise.

Klíčem je vývoj takové technologie, která dokáže změnit časoprostor, ale také odhalit vlastosti takového časoprostoru, který někteří vědci rádi v některých případech nazývají slovy „éter“ nebo „temná hmota“, a to tak, že jej potom lze uměle zkonstruovat.

Podobný koncept nedávno ilustrovali rovněž matematik James Hill a Barry Cox z University of Adelaide. Publikovali článek v časopise Royal Society A: Mathematical and Physical Sciences ( zdroj ).

„Vytvořením takové „warpové bubliny“, která rozšiřuje prostor na jedné straně vesmírné lodi a stahuje jej na té druhé, bude skutečně vesmírná loď odtlačena od Země a naopak přitažena ke vzdálené hvězdě samotným časoprostorem.“ – Dr. Alcubierre ( zdroj )

Existují však tyto technologie skutečně reálně?

Žádosti o obranné patenty jsou vždy docela zajímavé a znamená to, že námořnictvo bere tento koncept skutečně vážně, ale existují vůbec nějaké skutečné důkazy o jejich existenci?

To záleží vždy mimo jiné i na tom, co považujete za důkaz.

Máme prohlášení od ředitelů programů Lockheed Martin Aerospace, kteří již dříve odešli do důchodu, (včetně těch nejčerstvějších), jako je Steve Justice. Takže, co na to řekl třeba právě pan Justice? No, řekl k tomu poměrně hodně podrobností.

Jedním z prvních prohlášení, které učinil pomocí platformy To The Stars, je to, že pokud jde o technologie, s nimiž pracoval, nebo pracoval a i viděl, tak by bylo jejich podceněním nazývat je revolučními. Prohlásil, že technologie, na kterých on a jeho tým v To The Stars nyní pracují, jsou ty stejné technologie, jaké používá Unidentified Flying Objects .

„V některých případech, a to i podle zpráv o incidentech a podle rozhovorů s vojenským personálem, tak tato vozidla klesala z výšek vyšších než 60 000 stop nadzvukovou rychlostí, jen aby se náhle z ničeho nic zcela zastavila a vznášela se třeba až 50 stop nad oceánem.“ řekl Christopher Mellon, zástupce náměstka ministra obrany pro zpravodajství v letech 1997 až 2002 ( zdroj )

Justice také řekl, že měl jisté „záblesky“ ponětí o tom, jak tento typ technologie vlastně funguje, a že jeho současný tým potřebuje „sklidit“ tyto technologie z vědecké divize, aby si uvědomil jejich neobvyklé schopnosti.

Justice a jeho tým tak nepřímo vlastně přiznali, že mají přístup k materiálům z těchto UFO , ať již jsou odkudkoli a kdokoli je vyrábí.

Za poslední tři měsíce shromáždila To The Stars Academy již celkem sedm materiálů z různých zdrojů ke studiu pro The ADAM Research Project. Každý takový vzorek představuje různé prvky potenciálních neidentifikovaných vzdušných jevů a principy jejich fungování.

Podle doprovodné provenienční dokumentace tak vlastně existují celkem dvě třídy vzorků: je to jednak materiál, který byl uvolněn, když se UAP vznášel, a potom materiál, který tvoří přímo jednotlivé části konstrukce nebo celých systémů.

Podle spravedlnosti,

„Struktura a složení těchto materiálů nepochází z žádné známé existující vojenské nebo komerční aplikace. Byly shromážděny ze zdrojů s různou úrovní dokumentace spotřebitelského řetězce, takže se nyní více zaměřujeme na skutečně ověřitelná fakta a také pracujeme na vývoji nezávislého vědeckého důkazu o vlastnostech a atributech těchto materiálů.

„V některých případech je výrobní technologie potřebná k výrobě takového materiálu k dispozici teprve až nyní, ale tento materiál je přitom zdokumentován již od poloviny 90. let. V současné době máme již několik vzorků materiálů analyzovaných našemi smluvními laboratořemi a plánujeme rozšířit celkový rozsah této studie.

„Pokud lze tvrzení spojená s těmito aktivy jakkoliv ověřit a skutečně doložit, pak můžeme zahájit práci na jejich převedení ze zkoumané technologie na komerční a vojenské kapacity.“ ( zdroj )

Justice při několika příležitostech hovořila o technologiích, které mohou změnit metriku časoprostoru. Mainstream si to několikrát uvědomil a zde je příklad z The New York Times .

Opět to není jasné, protože prostě neexistuje žádný solidní důkaz, ačkoli nepochybuji, že tyto technologie existují ve světě černého rozpočtu. Ostatně „Zákon o utajení vynálezů“ sepsaný v roce 1951 uvádí, že patentové přihlášky na nové vynálezy mohou podléhat příkazu k utajení. Tyto příkazy mohou omezit jejich zveřejnění, pokud se vládní agentury domnívají, že jejich zveřejnění by bylo škodlivé pro národní bezpečnost. ( zdroj ), ( zdroj )

V dnešní době se zdá, že národní bezpečnost slouží pouze k ochraně elitářských a korporátních zájmů.

Jak již bylo řečeno, zdá se, že tyto technologie skutečně existují, a to i pokud vezmeme také v úvahu také ty technologické možnosti, které byly již dříve pozorovány v tisících případech různých pozorování a incidentů UFO.

Zdroj: Collective-evolution.com

PODPOŘTE PROSÍM MYŠPULE SVĚT !