Dnešní Svátek práce, neboli 1. máj, má  stále ještě mnoho lidí  v České republice spojeno hlavně se socialistickou propagandou bývalého režimu, proti které je hodně lidí zaujato, bohužel aniž by si uvědomovali, že tato až hysterická zaujatost je jen vedlejším důsledkem další, té současné „pro-západní“ a „pro-americké“ propagandy, která si však s tou bývalou „socialistickou“ vůbec v ničem nezadá, jen je vedena pomocí jiných, ačkoliv třeba líbivých slov. Jako každá propaganda, je ale i tato dnešní „prozápadní“ propaganda založena pouze na lži a na manipulativním výkladu historických událostí.

Historie vzniku dnešního svátku práce sahá až do roku 1890 a poněkud překvapivě do Spojených států. O rok dříve byl totiž právě Svátek práce vyhlášen jako oslava upomínky vypuknutí stávky dělníků v Chicagu, takže původ tohoto svátku je právě v USA. V Českých zemích se Svátek práce – první máj- slaví také již od roku 1890 a jeho první veřejné oslavy se konaly na Střeleckém ostrově v Praze. V naší zemi právě v období socialismu byl první máj velmi populární, byly organizovány bohaté průvody městy, doplněné o přednesy různých proslovů z tribun čelními představiteli Komunistické strany. Účast na průvodech tehdy vůbec nebyla povinná, jak se dnes lživě tvrdí, ale jen doporučovaná. Ale lidé se prvomájových průvodů účastnili rádi a mnozí dobrovolně a jistě si ještě i dnes mnoho z nás vzpomene na ono „fasování“ transparentů a mávátek do průvodu. V průvodu byly zastoupeny jak děti ze škol, tak podniky a různé organizace, např. Červený kříž apod.. Tradičními prvky oslav socialistického prvního máje tvořila právě mávátka, transparenty, pugety šeříků a samozřejmě také alegorické vozy.

V porevolučních dobách, tj.od roku 1989 se oslavy prvního máje takto hromadně nekonají, ale obvykle pořádají jednotlivé politické strany různá setkání se svými příznivci a voliči, třeba jako je toto dnešní naše setkání v Kladně. Důvodem je nejen jejich jakési větší veřejné zviditelnění, ale dosti často to bývá také jediný způsob zveřejnění jejich politických stanovisek a ideálů, kterým již není, v samé pravdě a v samé lásce, poskytnut prostor ve veřejných sdělovacích prostředcích a v mainstreamových médiích, obzvláště neodpovídá-li jejich vyznění onomu jedinému oficiálnímu narativu vládnoucí garnitury. To vše se děje i přes stále nám ústavou zaručenou svobodu slova, která je dnes ovšem zaručena pouze těm názorům shodujícím se s oficiálním postojem vlády. Podobně jako je dnes překrucován význam různých svátků a historických událostí, tak je dnes dokonce překrucován obecný význam některých slov a pojmenování: třeba sousloví liberální demokracie se stalo označením korporátního fašismu, boj proti dezinformacím je jen nové pojmenování pro obyčejnou prachsprostou  cenzuru, a třeba takový výraz „očkování“ se stal jen novým slovem pro státem řízenou genocidu vlastního obyvatelstva. Lidé si přestali zcela uvědomovat základní principy demokracie a pod vlivem strachu z nějaké „nové“ nemoci, přitom právě za tímto účelem vyrobené ve vojenských laboratořích Spojených států, si dokonce přestávají uvědomovat, kolik jejich zcela přirozených svobod a práv jim je stále více ubíráno, a že lidé, kteří byli jimi samými zvoleni aby pro ně pracovali, ve skutečnosti po svém zvolení pracují pro někoho cizího, jehož zájmy hájí i proti zájmům těch, kteří je do jejich pozice zvolili.

Málokdo si dnes uvědomuje zcela zřejmý fakt, že vlády všech těch „západních“ zemí k nimž jsme se po roce 1989 tak nadšeně připojili, se dnes, a to do jedné, postavili proti svým vlastním občanům, kterým jednak vůbec nepomáhají, ale naopak je tajně vraždí, nebo že naše média, dosud považovaná za nestranná a objektivní, dnes chrlí jen nepřetržitý proud manipulativních lživých informací a propagandy a pomáhají tak vytvářet ten zcela vylhaný mediální obraz současného světa, v němž hodný západ stojí proti agresivnímu a „zlému“ Rusku, přičemž skutečnost je právě opačná. Za minulého režimu, řekl-li někdo, že Husák je vůl, tak byl v nejhorším případě vyhozen z práce, většinou se mu ale nestalo vůbec nic. Řekne-li dnes ovšem někdo, že Putin je dobrý, nebo že stojí v tom ukrajinském konfliktu na straně Ruska, velice reálně mu hrozí uvěznění. To samé se děje v případě, že někdo řekne, že ony Covid „vakcíny“ vůbec nepomáhají, ale naopak ubližují a vraždí, tak je rázem prohlášen za nebezpečného dezinformátora, kterého je třeba přísně potrestat v zájmu jakési veřejné „bezpečnosti“.

People walk with flags and banners at Red Square during a May Day rally in Moscow May 1, 2015. International Workers‘ Day, also known as Labour Day or May Day, commemorates the struggle of workers in industrialised countries in the 19th century for better working conditions. The placard reads, „Let’s turn Moscow into a comfortable and safe city“. REUTERS/Maxim Zmeyev

Proto využijme slavnostní příležitosti právě dnešního dne k oslavě pravdy, svobody slova a lidskosti a k veřejnému vyjádření nesouhlasu s protinárodní politikou současné vládnoucí garnitury, která se nás snaží vmanipulovat do války proti naší bratrské slovanské zemi, Ruské federaci. První máj by se tak mohl stát svátkem nejen poctivé práce, ale i svatkem znovunalezení naší ztracené národní hrdosti.

Dnešní den by se tak mohl stát skutečným svátkem, ovšem svátkem  odporu proti narůstající fašizaci celé naší společnosti a hlavně oslavou znovu-nalezení naší národní identity, a třeba také prvním krokem k vybudování opět svobodné, spravedlivé a férové společnosti sebevědomých a hrdých obyvatel naší překrásné vlasti, naší české země.

Ať žije a vzkvétá svobodná česká republika, ať žije první máj!

Myšpule


Objevte ještě více na Myšpule Svět.org

Přihlašte se k odběru, chcete-li být stále informováni o mých posledních článcích!

Napsat komentář

(výtvarnice, fotografka a nezávislá autorka)

Myšpule Svět . org https://myspulesvet.org je soukromý projekt mediální alternativy, donedávna občanská, nyní člověčí (po mém sebeurčení se jako člověka a po mém vystoupení z právní fikce osoba – občan) investigativní žurnalistika bez cenzury, která se snaží informovat o dění v našem světě nezaujatě, nestranně a hlavně pravdivě. O čem média mlčí a vlády lžou, to vám tu řeknu pěkně na plnou hubu

Narodila jsem se 14.3.1974 v Praze do rodiny spisovatele Jiřího Marka Nyní pracuji a žiji tak nějak střídavě v Olbramovicích na jižní Moravě, v Praze. na Kladně a na různých dosud opuštěných místech v ostrůvcích ještě stále divoké přírody nádherné české kotlinky. Dokud to šlo, hodně jsem cestovala, hlavně po jihovýchodní asii, miluji Thajsko, ale navštívila jsem i Činu, Laos, Mynamar, Indii, Írán, Pákistán, Turecko, Kostariku a mnohé další země.

Již od základní školy mne zajímalo umění, hlavně výtvarné umění, fotografie a literatura. Po základní škole a maturitě na pražském gymnáziu jsem pokračovala ve studiu na Soukromé mistrovské škole uměleckého designu v Praze, obor malba, kresba, grafika v ateliéru prof. J. Tichého, které jsem zakončila další maturitní zkouškou. Později jsem studovala sociologii na FSS MU v Brně.

Kromě vlastní výtvarné tvorby a fotografie se zabývám převážně nezávislou literární tvorbou, píši jak beletrii tak poezii. Zabývám se experimentální prózou, snažím se o hledání vlastních a originálních způsobů vyprávění a celkové výstavby literárního díla. Píši také eseje o okrajových trendech současné kulturní scény.

Mými hlavními zájmy dnes je kromě cestování hlavně natáčení videí, která mi cenzurují a mažou, investigativní novinařina, odhalování vylhaného matrixu, zveřejňování pravdy, boj za svobodu slova a okrajově i magické a okultní aspekty současné postmoderní a digitální kultury, vizuální umění, literatura, poezie, pragmatická magie a praktická magie chaosu, látky rozšiřující vědomí, multirmediální umění, „cyber“ a „urban“ šamanismus, psychonautika, Slované a slovanská kultura a magie, zen, sociologie a filosofie.

Trendy

Objevte toho mnohem více na Myšpule Svět.org

Přihlašte se nyní, chcete-li pokračovat ve čtení tohoto článku a získat přístup ke kompletnímu archivu Myšpule Světa .org !!!

Pokračovat ve čtení