Kdybych měl zapomenout na ně, Bože na nebi, zapomeň na mě…
Originally posted on Aliance národních sil: ?9. 7. 2014?? Volyňský masakr (polsky Rzez wolynska, rusky Волынская резня), nebo Volyňská tragédie (ukrajinsky Volinska tragedіya, pol. Tragedia Wolynia..) – Etnicko-politický konflikt, doprovázený masivním vražděním (Banderovské) Ukrajinské povstalecké armády (OUN (b)), především etnických polských civilistů a civilistů jiných národností, včetně Ukrajinců, v okrese Volyni-Podolí (německy Generalbezirk…
Volyňský masakr (polsky Rzez wolynska, rusky Волынская резня), nebo Volyňská tragédie (ukrajinsky Volinska tragedіya, pol. Tragedia Wolynia..) – Etnicko-politický konflikt, doprovázený masivním vražděním (Banderovské) Ukrajinské povstalecké armády (OUN (b)), především etnických polských civilistů a civilistů jiných národností, včetně Ukrajinců, v okrese Volyni-Podolí (německy Generalbezirk Wolhynien-Podolien). Volyně byla až do září 1939 pod kontrolou Polska, Masakr začal v březnu 1943 a dosáhl svého vrcholu v červenci téhož roku.
Na jaře roku 1943 na Volyni, obsazené německými vojsky začaly rozsáhlé etnické čistky. Tyto zločiny neprovedli nacisté, ale militantní ukrajinští nacionalisté, kteří chtěli „očistit“ území Volyně od polského obyvatelstva. Ukrajinští nacionalisté obklíčili polské vesnice a kolonie, a vraždili. Zabili každého – ženy, starce, děti, kojence. Oběti zastřelili, ubijeli holemi, rozsekali sekyrami. Pak mrtvoly zavražděných Poláků pohřbili někde v poli, vyplenili jejich majetek, nakonec domy zapálili. Místo polských vesnic zbyly jen ohořelé ruiny.
Myšpule Svět . org https://myspulesvet.org je soukromý projekt mediální alternativy, donedávna občanská, nyní člověčí (po mém sebeurčení se jako člověka a po mém vystoupení z právní fikce osoba – občan) investigativní žurnalistika bez cenzury, která se snaží informovat o dění v našem světě nezaujatě, nestranně a hlavně pravdivě. O čem média mlčí a vlády lžou, to vám tu řeknu pěkně na plnou hubu
Narodila jsem se 14.3.1974 v Praze do rodiny spisovatele Jiřího Marka Nyní pracuji a žiji tak nějak střídavě v Olbramovicích na jižní Moravě, v Praze. na Kladně a na různých dosud opuštěných místech v ostrůvcích ještě stále divoké přírody nádherné české kotlinky. Dokud to šlo, hodně jsem cestovala, hlavně po jihovýchodní asii, miluji Thajsko, ale navštívila jsem i Činu, Laos, Mynamar, Indii, Írán, Pákistán, Turecko, Kostariku a mnohé další země.
Již od základní školy mne zajímalo umění, hlavně výtvarné umění, fotografie a literatura. Po základní škole a maturitě na pražském gymnáziu jsem pokračovala ve studiu na Soukromé mistrovské škole uměleckého designu v Praze, obor malba, kresba, grafika v ateliéru prof. J. Tichého, které jsem zakončila další maturitní zkouškou. Později jsem studovala sociologii na FSS MU v Brně.
Kromě vlastní výtvarné tvorby a fotografie se zabývám převážně nezávislou literární tvorbou, píši jak beletrii tak poezii. Zabývám se experimentální prózou, snažím se o hledání vlastních a originálních způsobů vyprávění a celkové výstavby literárního díla. Píši také eseje o okrajových trendech současné kulturní scény.
Mými hlavními zájmy dnes je kromě cestování hlavně natáčení videí, která mi cenzurují a mažou, investigativní novinařina, odhalování vylhaného matrixu, zveřejňování pravdy, boj za svobodu slova a okrajově i magické a okultní aspekty současné postmoderní a digitální kultury, vizuální umění, literatura, poezie, pragmatická magie a praktická magie chaosu, látky rozšiřující vědomí, multirmediální umění, „cyber“ a „urban“ šamanismus, psychonautika, Slované a slovanská kultura a magie, zen, sociologie a filosofie.
Napsat komentář