Bramborová válka 1923 – 2023? Der Kartoffelkrieg Overath

Málokdo dnes ví, co vlastně byla událost známá coby „bramorová válka“, která proběhla v Německu v krizovém roce 1923. Vzhledem k plánu globalistů, o kterém jsem natočila video „Hunger games“, na rozpoutání celosvětového řízeného hladomoru, je toto téma velice aktuální i dnes a to po bezmála sto letech

Myšpule Svět – Hunger Games – jsou globalistické „hladové hry“ další hrozbou naší blízké budoucnosti? YouTube: Myšpule Svět

V roce 1923, tedy před 99 lety, se podobně jako dnes celá Evropa, propadli do hluboké ekonomické recese a hospodářské krize mnohé Evropské země, které se navíc sotva začali vzpamatovávat z hrůz první světové války. Tato hospodářská krize zasáhla nebývale silně roku 1923 také sousední Německo, kde bylo mnoho továren zavřených a miliony lidí byli bez práce. Jídlo bylo tehdy, zejména ve městech, velmi vzácné a hodně drahé. Regály obchodů byly povětšinou prázdné, a tam kde ne, byly ceny naprosto nepřiměřené a jídlo si tam mohl dovolit nakupovat skutečně jen málokdo.Výsledkem toho všeho bylo, že lidé z měst začali houfně a ve velkém cestovat vlakem z města na venkov, doufaje, že se jim podaří koupit či za něco vyměnit jídlo přímo od farmářů. V Německu se k tomu všemu ještě parádně roztočila inflace, řítící se spíše již k hyperinflaci, tedy stavu, kdy peníze naprosto ztratí svoji hodnotu. Ostatně je známo, že inflace se v Německu roztočila přibližně od roku 1919, kdy v souvztažnosti k čemukoli, co svoji hodnotu inflací neztrácí, tedy třeba ke zlatu, kdy unce zlata stála 170 Marek. Téhož roku v srpnu stála již 499 Marek, v lednu 1920 to bylo již 1340, v lednu 1922 to bylo 3796 a v lednu 1923 to bylo již 372 477 a 30, listopadu 1923 to již bylo neuvěřitelných 87 000 000 000 000 Marek….

10 000 000 000 marek

Není proto divu, že sedláci odmítali lidem z měst prodávat jídlo, které bylo velice vzácné za peníze, které neměli již vůbec žádnou hodnotu. Zde se nabízí srovnání s dneškem, kdy digitálně finanční komplex stojí na okraji dvou propastí, jedna vede k podobné hyperinflaci a ta druhá k záporným úrokovým sazbám, což by rychle vedlo ke kolapsu celého stávajícího finačního systému, a právě proto jedou společně úžasnou Covid plandemii, proto je veškeré řízení dnes založeno destrukci, na ničení, přijímaná „opatření“ pokaždé situaci ještě více zhoršují, než aby jí pomohli, oni musí bourat a ničit aby až bude úplně nejhůř přinesli naprosto typicky pravdo-láskařsky své úžasné řešení – svůj digitální univerzální nepodmíněný základní příjem všem těm, kteří to peklo, které ovšem oni sami rozpoutali, přežili. Jednu podmínku to však stejně mít bude, vlastně dvě, ten příjem bude v digitální měně na účtu vedeném u centrální banky, bude programovatelný, tudíž budete již navždy skákat přesně tak, jak vaše podvodem zvolená zločinecká vláda totálních psychopatů bude pískat, tu svoji písničku o samé pravdě a samé lásce Báječného nového světa naší naprosto fašistické budoucnosti. A tou druhou podmínkou bude očkování, pochopitelně. Protože kromě toho, že vás toto očkování vůbec před ničím neochrání a navíc mnohem dříve zemřete, takže budete vládu stát mnohem méně, tak ještě návdavkem půjdete kdykoli vypnout. No, neberte to, také se těšíte na Brave New World Order?

Ovšem vraťme se zpátky k meziválečnému Německu roku 1923 a k oné „bramborové válce“. Nedaleko Kolína nad Rýnem je vesnice Overath, kam se z Kolína pořádali takzvané ‚křeččí výlety“ jak tomu tenkrát říkali Němečtí vesničané. Kolínský drážní úřad dokonce za tímto účelem začal organizovat speciální mimořádné vlaky. A ti, kteří takto jezdili na venkov v zoufalé naději nasycení žaludku svého i rodiny, to nebyli žádní nezaměstnaní dělníci, jak by se nabízelo, ačkoli i ti by se jistě nějací našli, ovšem převážně to byli měšťané, tedy poměrně zámožní lidé, kteří byli ochotni a schopni platit za jídlo doslova pytli peněz. A vzhledem k výše zmíněné výši hyperinflace německé marky toho roku, tak i ty pytle bychom mohli brát skutečně doslovně. Je tedy jasné, že se zvyšující se velikostí onoho pytle klesal zájem sedláků prodávat jídlo za peníze, chvíli byli někteří ještě ochotni měnit jídlo třeba za zlato, či za šperky, ovšem s prohlubující se krizí meziválečného německa a zvyšujícím se počtům hladových z měst postupně zájem sedláků prodávat své jídlo utichl úplně až nakonec němečtí farmáři přestali prodávat potraviny zcela. A s tím, jak těsně před zimou cena potravin narůstala do závratné výše a k tomu jich bylo stále méně narůstalo i vzájemné napětí mezi obyvatelstvem venkova a měst.A v říjnu roku 1923 se celá tato situace vyhrotila do skutečné občanské války, zvané „bramborová“. Z kupujících se stali drancující zloději, kteří z měst přijížděli krást na venkov ve velkém a ozbrojeni. Zatímco na počátku října stál pytel brambor jednu miliardu marek, o měsíc později to bylo již 100 krát tolik! Místní policie byla z takového množství hladových ozbrojených obyvatel měst, kteří ve velkém přijížděli krást brambory i vymlácené obilí a německé vláda zamítla jejich žádost o posily. Nepřipomíná vám to jisté politické procesy současnosti?

Anglické okupační vojska u Kolína se rozhodla, že není jejich úkolem toakovou věc řešit a Francouzi by toho šli pouze za podmínky, že farmáři vyhlásí „Rýnskou republiku“. Rolníci se rozhodli, že se budou bránit sami a ozbrojili se. Události nabrali nechtěný spád 26.října 1923. Toho dne definitvně došla farmářům trpělivost a vyzbrojeni cepy, vidlemi a kosami očekávali příjezd vlaku z Kolína a chtěli zabránit hladovým měšťanům, aby vystoupili v jejich vsi z vlaku. Tisíce hladových lidí z města značně převyšovalo svým počtem několik stovek, byť třeba ozbrojených farmářů. Na nádraží se strhla velká mela a dav hladových lidí prorazil hradbu vesničanů aby se vzápětí vydal opět drancovat jejich políčka a sýpky, nebo rovnou sklepy s uskladněnými bramborami. Jeden z rolníků tehdy nevydržel a několikrát do davu měšťanů vystřelil a dva z nich nechtěně zabil. Dav rozlícených a hladových lidí z měst nešťastněho rolníka ubil k smrti. Jeho tělo bylo zmrzačeno k nepoznání a jeho domek byl vydrancován. Poté měšťaně odjeli, aby se za dva dny vrátili opět a pokračovali v drancování vesnice a přilehlých usedlostí. Vesničané, podpořeni ještě horníky z nedalekých dolů, vytvořili organizovanou domobranu čítající na 1500 ozbrojených mužů, kteří zaujmuli postavení podél silnic vedoucích do vesnice, aby zabránili v dalšímu loupení jidla. Drážní správa počátkem listopadu zrušila veškeré vlakové spojení do vesnice. Událost vstoupila do historie jako „bramborová válka“ alze považovat doslova za zázrak, že tehdy zemřeli pouze tři lidé. To dnes, se všeobecně nárůstající agresivitou ve společnosti by podobné události mohli rozpoutat nebývalou vlnu násilí.kterou lze všeobecně předpokládat, rozhodnou-li se globální elity začít hrát s lidmi své hladové hry.

Myšpule

Nádraží Overath, dějiště říjnové tragédie roku 1923